MZV: Souhrnná teritoriální informace

Tuniská republika, známá jako populární destinace pro české turisty, je také zemí, kde tzv. Jasmínová revoluce v roce 2011 zahájila proces demokratizace, který však byl v posledních letech částečně revidován směrem k centralizovanějšímu modelu vládnutí. Kulturní i geografická blízkost k Evropě a ekonomická provázanost se zeměmi EU z Tuniska nadále činí důležitého partnera v oblasti severní Afriky. Tunisko představuje ekonomiku nižšího středního příjmu s relativně levnou a kvalifikovanou pracovní silou s rozšířenou znalostí francouzského jazyka. Pilíři tuniské ekonomiky zůstávají služby, exportně orientovaný průmysl a zemědělství, jehož význam kolísá v závislosti na klimatických podmínkách. Tunisko je rovněž regionálním zdravotnickým zázemím a centrem farmaceutického průmyslu pro Libyi a některé státy subsaharské Afriky.

Relativně přívětivé podmínky pro celoexportní (tzv. offshore) firmy z Tuniska nadále činí zajímavou destinaci pro investory, zejména v textilním, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu, včetně dodavatelů pro automotive průmysl. Pro Evropskou unii, kam směřuje většina tuniského vývozu (cca 65–70 %), zůstává Tunisko prioritním partnerem v jižním Středomoří. Hlavními investory jsou členské státy EU v čele s Francií, Itálií a Německem. 

Posilování exportu na africký kontinent podporuje zapojení Tuniska do Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA) a členství v regionálních strukturách typu COMESA. Strategická spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem má dlouhodobé těžiště v automotive, s potenciálem také ve vodohospodářství, energetice či zdravotnictví. Perspektivní oblastí zůstává rozvoj obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro nakládání s vodou, a to i v kontextu klimatických změn a opakujících se období sucha, které negativně ovlivňují zemědělskou produkci.

S Tuniskem byly podepsány klíčové bilaterální dohody (o podpoře a ochraně investic, zamezení dvojího zdanění i hospodářské spolupráci), pro české firmy nicméně trvá silné doporučení ohledně významu osobních kontaktů a lokální přítomnosti při vstupu na trh. Limitem podnikatelského prostředí zůstává administrativní zátěž, významná role státních podniků a relativně restriktivní režim pro zahraniční investice v některých sektorech.

Po oživení po pandemii covid-19 čelí tuniská ekonomika kombinaci externích i domácích tlaků – růstu cen energií a potravin, omezenému přístupu na mezinárodní finanční trhy a strukturálním nerovnováhám. Ekonomický růst zůstává sice relativně nízký (v průměru kolem 2 % ročně), nicméně je v zásadě stabilní a opírá se o postupné oživení průmyslu, služeb i exportně orientovaného offshore sektoru. Turistický ruch se výrazně zotavil a návrat k předpandemickým objemům v roce 2026–2027 vytváří, společně s remitencemi tuniské diaspory v zahraničí, klíčový zdroj devizových příjmů země. Jakkoliv tedy tuniská ekonomika prokazuje svoji odolnost, zaostává Tunisko i nadále za svým potenciálem, bržděno mimo jiné trvající nezaměstnaností, která přesahuje 15 % (u mladých až 40 %).

Zásadní výzvou zůstává veřejné financování a vysoká úroveň zadlužení (přesahující 85 % HDP), spolu s omezeným přístupem k externím zdrojům v důsledku absence programu MMF. Na druhé straně Tunisko prokazuje schopnost plnit své zahraniční závazky a nadále využívá kombinaci domácího financování a podpory multilaterálních a bilaterálních partnerů. Strukturální deficit obchodní bilance je nadále ovlivněn zejména energetickou závislostí, což zároveň posiluje strategický důraz na investice do obnovitelných zdrojů a energetické transformace.

Politicky Tunisko prošlo od roku 2021 zásadní transformací vedoucí k výraznější centralizaci moci. Nová ústava přijatá v roce 2022 posílila prezidentský systém i vertikální rozhodovací procesy na úrovni exekutivy. Tento vývoj je sice provázen zvýšeným sociálním napětím, zároveň však vytváří prostor pro možnou implementaci ekonomických reforem, což představuje významný faktor ovlivňující podnikatelské prostředí i ekonomické vyhlídky země.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Tunisko (354.34 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Po více než deseti letech fungování hybridního parlamentně‑prezidentského systému došlo v Tunisku od července 2021 k výraznému posílení prezidentského modelu vlády pod vedením prezidenta Kaíse Saída. Tento vývoj byl institucionalizován přijetím nové ústavy v roce 2022, která zásadně posílila pravomoci hlavy státu na úkor zákonodárné a částečně i soudní moci. Politický systém tak dnes vykazuje vysokou míru centralizace exekutivy.

Prezidentské volby konané dne 6. října 2024 vedly k potvrzení mandátu prezidenta Saída, který získal přibližně 91 % hlasů při volební účasti 29 %. Volby proběhly v prostředí omezené politické konkurence, kdy byla řada kandidátů předem vyřazena z volebního procesu či jinak omezena ve své činnosti, což vedlo k bojkotu části politických subjektů. Nízká volební účast je obecně interpretována jako projev oslabené důvěry části společnosti v politické instituce, zároveň však prezident nadále disponuje relativně stabilní podporou části obyvatelstva, zejména mimo velká městská centra.

Vnitropolitický vývoj v letech 2024–2025 je charakterizován pokračující konsolidací výkonné moci na úkor fungování politického pluralismu, omezování role médií a občanské společnosti. V tomto kontextu probíhají i soudní řízení s představiteli opozice a veřejně známými osobnostmi. Sociální napětí se v roce 2025 projevovalo rovněž zvýšenou protestní aktivitou v různých regionech země. Tyto projevy však mají převážně lokální charakter.

Tunisko nadále setrvává ve stavu výjimečného režimu, který je od roku 2011 pravidelně prodlužován a poskytuje bezpečnostním složkám rozšířené pravomoci.

Z bezpečnostního hlediska je situace v Tunisku dlouhodobě hodnocena jako stabilní, zejména v hlavních městských a turistických oblastech, kde nedošlo v posledních letech k významným incidentům. Zvýšená pozornost je však nadále věnována pohraničním regionům s Libyí a Alžírskem a horským oblastem guvernorátů Kasserine a Kef, kde přetrvávají bezpečnostní rizika spojená s přeshraniční kriminalitou, nelegální migrací a aktivitami ozbrojených skupin. V těchto oblastech jsou uplatňována specifická bezpečnostní opatření s omezením vstupu a pohybu osob.

Migrace představuje významné politické i společenské téma. Tunisko se v posledních letech stalo jedním z hlavních tranzitních bodů pro migraci ze subsaharské Afriky směrem do Evropy. Spolupráce s Evropskou unií, zejména v rámci memoranda o porozumění z července 2023, se zaměřuje na posílení řízení migrace, ochranu hranic a podporu ekonomických vztahů.

1.2. Zahraniční politika země

Tuniská zahraniční politika si zachovává pragmatický a vícestranný charakter, přičemž akcentuje principy suverenity, nezasahování a rozvoje vyvážených vztahů s různými mezinárodními partnery. Země tradičně udržuje úzké vazby se státy Evropské unie, které zůstávají jejím hlavním obchodním partnerem.

Evropská unie představuje pro Tunisko zásadního ekonomického partnera. Přibližně dvě třetiny až 70 % tuniského zahraničního obchodu směřují na evropské trhy. Spolupráce byla v posledních letech posílena v oblasti migrace, přičemž dohoda z roku 2023 vytvořila rámec pro komplexní partnerství včetně makroekonomické podpory a rozvoje infrastruktury.

Vedle evropského směru Tunisko rozvíjí vztahy i se sousedními státy severní Afriky, především s Alžírskem, které je významným energetickým partnerem. Přes tuniské území vede strategický plynovod spojující Alžírsko s Itálií, což posiluje roli Tuniska jako tranzitní a energetické křižovatky regionu. V plánu je výstavba podmořského kabelu, který má přepravovat fotovoltaickou energii z Tuniska do Itálie (projekt ELMED).

Tunisko zároveň usiluje o diverzifikaci svých mezinárodních vztahů a posiluje spolupráci s globálními aktéry, včetně Číny. Africký rozměr zahraniční politiky postupně nabývá na významu. Tunisko se profiluje jako potenciální obchodní a logistická brána na africký kontinent a aktivně rozvíjí svou přítomnost v subsaharské Africe, mimo jiné prostřednictvím členství v Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA) a dalších regionálních organizacích.

V rámci arabského světa Tunisko tradičně podporuje palestinskou otázku. Současně se snaží zachovávat pragmatické vztahy s hlavními mezinárodními aktéry, hrát aktivní roli v otázkách regionální bezpečnosti, včetně dlouhodobé účasti na mírových operacích OSN.

1.3. Obyvatelstvo

Poslední řádné sčítání lidu proběhlo v Tunisku v roce 2024, jeho výsledky byly zveřejněny v roce 2025 – Recensement Général De La Population Et De l’Habitat 2024 | INS.

Vyznání: muslimské sunnitského typu (99 %), malé populace křesťanů, židů a ateistů (méně než 1 %)

Diaspora: Tuniská diaspora tvoří přibližně 10-12 % obyvatel Tuniska, tedy mezi 1,3-1,4 mil. lidí žijících v zahraničí. Více než 80 % těchto osob žije v Evropě, přičemž dominantní destinací je Francie (více než 50 %), následovaná Itálií (cca 15 %) a Německem (cca 7 %). Demograficky je diaspora relativně mladá, s vyšším podílem mladších ročníků (cca 25 % diaspory je mladší 16 let), což znamená, že jde často o druhou či třetí generaci narozenou již v zahraničí. Většinu diaspory hlásící se k tuniské národnosti tvoří muži (cca 74 %), byť podíl v závislosti na destinaci kolísá (v EU je v diaspoře zastoupen mírně vyšší podíl žen, např. ve Francii se uvádí podíl žen v diaspoře na úrovni až 38 %). Diaspora udržuje čilé hospodářské styky s domovinou. Remitence od Tunisanů v zahraničí představují cca 5-6 % HDP Tuniska, postupně rostou a směřují převážně do podpory rodinných příslušníků žijících v Tunisu.

Úroveň negramotnosti: cca 17 %, více postihuje ženy (cca 22 %) než muže (cca 12 %), s mírou školní docházky přes 95 % postupně ustupuje.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Pozvolné zotavování tuniské ekonomiky pokračovalo i v roce 2025, když růst HDP se v roce 2025 zrychlil přibližně na 2,5 % z 1,6 % v roce 2024. Pozitivní směr postupně „ocenily“ také indexy mezinárodních ratingových organizací – Moody´s (02/2025 z Caa2 na Caa1), R&I (08/2025 změna výhledu z B- „negative“ na B- „stable“) i Fitch (09/2025 z CCC+ na B-).

Výhled pro rok 2026 je nicméně opatrný (růst cca 2 %), neboť případný výraznější růst limitují přetrvávající strukturální problémy ekonomiky, omezený přístup k financování a nerovnoměrná vnější poptávka. Pozitivním signálem je naopak pokračující oživení průmyslu a služeb, podpořené zejména exportně orientovanou výrobou a cestovním ruchem, zatímco zemědělství zůstává výrazně závislé na klimatických podmínkách. Inflace po výrazném poklesu z hodnot kolem 7 % v roce 2024 (resp. přes 9 % v roce 2023) klesla na přibližně 5,4 % v roce 2025, kde zřejmě zůstane i v roce 2026. Tento vývoj odráží kombinaci stabilizace cen a administrativních opatření, zůstává však velmi citlivý na případné externí šoky, zejména v energetickém sektoru. Na pokles inflace postupně reagovala i centrální banka, uvolněním měnové politiky a dvojím snížením sazeb na stávajících 7 % (ze 7,5 % v 01/2026, resp. z 8 % v 02/2025).

Schodek běžného účtu zůstává relativně nízký, nicméně vnější rovnováha zůstává křehká. Obchodní bilance je dlouhodobě deficitní a její saldo se v roce 2025 dále zhoršilo na zhruba −5,3 mld. USD v důsledku růstu dovozu energií a slabší dynamiky vývozu. Export zboží dosáhl cca 21,3 mld. USD, zatímco dovoz vzrostl na téměř 28,6 mld. USD. Přestože příjmy z cestovního ruchu a remitencí pomáhají částečně kompenzovat obchodní schodek, očekává se jeho další prohloubení i v následujících letech. Fiskální situace zůstává napjatá, s přetrvávajícími deficity a vysokou úrovní veřejného dluhu.

Míra nezaměstnanosti v roce 2025 klesla na přibližně 15,4 % a v roce 2026 by se měla pohybovat mírně níže kolem 15,3 %, přičemž nadále zůstává strukturálně vysoká, zejména u mladé populace (až ke 40 % dle oblastí). Tunisko tak i přes postupné oživení ekonomiky čelí přetrvávajícím výzvám v oblasti makroekonomické stability, zaměstnanosti a vnější rovnováhy.

* predikce

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Schodek státního rozpočtu se sice snížil z 6,6 % HDP v roce 2024 (6,3 % v roce 2023) na přibližně 5,1 % HDP v roce 2025, již v roce 2026 se však očekává jeho opětovné zvýšení k úrovni kolem 6 % HDP. Některé daňové příjmy nadále nedosahují očekávání a fiskální konsolidace zůstává omezená. V rámci přípravy rozpočtu na rok 2026 pokračují reformy s progresivní charakteristikou, struktura sazeb z roku 2025 nicméně zůstala zachována.

Pro krytí rozpočtového schodku se Tunisko i nadále výrazně spoléhá na domácí financování než na zahraniční zdroje. Rozpočet na rok 2026 počítá se zvýšením výdajů (cca 6 %) při pomalejším růstu příjmů, což zvyšuje potřebu financování až na cca 11 mld. TND, z čehož většina má být sanována ze strany domácího bankovního sektoru (monetizací státního dluhu, vč. bezúročné půjčky BCT).

Společně s obchodním deficitem to přispívá k tlaku na devizové rezervy, které zůstávají na úrovni kolem 3 měsíců dovozu. Emise domácího dluhu a zapojení centrální banky zůstávají klíčové pro financování rozpočtu.

Celkové zadlužení již přesahuje 85 % HDP a navzdory dosud spolehlivému splácení zahraničních závazků představuje dluhová služba významnou zátěž pro rozpočet. Finanční situace Tuniska tak zůstává nadále křehká.

2.3. Bankovní systém

Míra inflace od dosažení vrcholu 10,4 % v únoru 2023 postupně ustoupila na 5,35 % za rok 2025. Centrální banka v reakci na pokles inflace snížila sazby na 7 %, čímž podpořila úvěrovou aktivitu, avšak dlouhodobé vyhlídky bankovního sektoru zůstávají i nadále zatíženy makroekonomickou nejistotou.

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení v Tunisku je oproti EU relativně nižší, systém však prochází častými změnami. Informace na oficiálních stránkách úřadů nejsou vždy aktualizované. Doporučuje se tedy využívat široké sítě daňových poradců, kteří mohou poskytnout přesné informace o případných změnách nebo výjimkách.

Zdanění fyzických osob je progresivní se sazbami od 0 % po cca 35 % v nejvyšším pásmu, doplněné sociálním solidárním příspěvkem 0,5 % z příjmů. Od roku 2026 byla rozšířena majetková daň na širší spektrum aktiv; činí 0,5 % (3–5 mil. TND) a 1 % nad 5 mil. TND. Sociální a zdravotní pojištění je integrováno v systému CNSS; zaměstnanec odvádí přibližně 9–10 % hrubé mzdy a zaměstnavatel cca 16–17 % (dle sektoru). Systém zahrnuje i úlevy, např. osvobození některých benefitů (doprava do práce).

U právnických osob se sazby liší dle obratu a sektoru: standardně 20 %, snížená 10 % (např. zemědělství, kultura, regionální rozvoj) a zvýšená až 40 % pro finanční sektor a velké firmy. Pro plně exportní společnosti zůstává zvýhodněná sazba 10 % a osvobození od cla, DPH a spotřební daně na dovoz vstupů.

DPH má základní sazbu 19 %, doplněnou sníženými sazbami 13 % a 7 %. Sazba 0 % platí pro vybrané základní potraviny, zdravotnictví a vzdělávání. Sazba 7 % se používá na základní potraviny, elektřinu, dopravu zaměstnanců či rezidenční výstavbu (do 400 tis. TND), 13 % na vybrané služby (např. doprava, hotely, vybrané profese). Reforma 2026 přinesla selektivní úlevy (např. elektromobilita), ale i zrušení některých dřívějších zvýhodnění (solární panely) a zavedení povinné e‑fakturace pro služby, což posiluje kontrolu daňových toků.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchod mezi Českou republikou a Tuniskem je relativně malý a dlouhodobě deficitní na straně ČR. Tunisko patří mezi menší obchodní partnery ČR (s obratem pod 1 mld. USD ročně mu patří zhruba 50. místo mezi obchodními partnery ČR), přičemž český vývoz je tvořen především průmyslovými výrobky a technologiemi, zatímco dovoz z Tuniska zahrnuje zejména textilní a průmyslové spotřební zboží. Po několika letech stagnace však vzájemný obchod v loňském roce vykázal výraznou meziroční dynamiku, když obrat mezi oběma zeměmi mezi lety 2024 a 2025 narostl o téměř 45 %. Potvrzuje to rostoucí význam obchodního vztahu pro obě země, který však i nadále vytváří obchodní přebytek na straně Tuniska, neboť export z ČR do Tuniska sice v roce 2025 meziročně vzrostl o skvělých +30 %, ovšem dovoz z Tuniska dokonce o téměř +55 %.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat, *predikce

3.2. Přímé zahraniční investice

Objem přímých zahraničních investic do Tuniska v roce 2025 činil 3,51 mld. TND/1,04 mld. EUR, což představuje meziroční růst o 30 % a potvrzuje pokračující oživení po předchozích letech (2024: +46 %, 2023: +58 %). Hlavním zdrojem zahraničních investic v Tunisku zůstává EU s podílem cca 70 %, konkrétně Francie, Německo a Itálie, které společně představují většinu kapitálových toků. Nejvýznamnějšími neevropskými investory v Tunisku v roce 2025 byly USA, Jordánsko a Katar (s investicemi 100-140 mil. TND), význam mají rovněž investice z Libye a Spojených arabských emirátů, které potvrzují rostoucí roli regionu MENA.

Převážná část investic směřovala do expanzí již existujících podniků (89 %), podíl nových investic „na zelené louce“ je spíše nižší. Dominantní podíl FDI si udržel zpracovatelský průmysl (cca 63 % FDI), následovaný službami (19 %) a energetikou (16 %), což potvrzuje roli země jako výrobní a exportní platformy s rostoucím významem technologicky náročnějších oborů. Regionálně se FDI soustřeďují na pobřežní oblasti (zejména Grand Tunis), kde se koncentruje více než 60 % investic. 

Tuniská vláda nabízí pobídky pro investice, které mají pozitivní dopad především na regionální rozvoj, vývoj technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, VaV, inovace, nebo malé a střední podniky. Podporu investičního prostředí zajišťují instituce jako Tunisian Investment Authority či FIPA, navzdory řadě pobídek však v Tunisku trvají některé bariéry a rizika pro investory. Jsou jimi vládní autorizace vyžadované pro vybrané oblasti (přírodní zdroje, stavebnictví, námořní a letecká doprava, bankovnictví, finance nebo telekomunikace), byrokracie, zdlouhavé dovozní procedury nebo rizika spojená s repatriací zisku mimo Tunisko.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smluvní vztahy EU a Tuniska byly zahájeny rokem 1969, kdy byla uzavřena Obchodní dohoda, na kterou navázala Asociační smlouva v roce 1995 (platnost 1998). Asociační dohodu doplnil v roce 2009 i protokol o mechanismu řešení sporů. Zóna volného obchodu s průmyslovým zbožím, po zrušení cel ze strany Tuniska, platí od 2008. Další etapou prohloubení spolupráce mělo být sjednání Hloubkové a komplexní dohody o zóně volného obchodu (ALECA), která se začala projednávat 10/2015, jednání však nijak nepokročila, byla 2019 přerušena a zatím nedošlo k jejich obnově.

Smlouvy s ČR

První bilaterální dohody mezi Českou republikou (tehdy ČSSR) o vědeckotechnické, kulturní spolupráci byly podepsány již v roce 1963, následovaly dohody o hospodářské spolupráci a spolupráci v oblasti např. turistického ruchu. ČR má s Tuniskem smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku z roku 1990 a Smlouvu o podpoře a vzájemné ochraně investic (BIT) z roku 1997 (na kterou navázal v roce 2009 dodatek/protokol s cílem sladit BIT s právem EU, avšak z tuniských zdrojů není jasný status jeho ratifikace/platnosti). Mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci ČR a Tuniské republiky (04/2009) pak dala nový rámec česko-tuniským vztahům vytvořením Smíšené komise pro česko-tuniskou hospodářskou spolupráci, v gesci MPO. Dosud poslední 5. zasedání této smíšené komise se uskutečnilo v září 2023 v Praze. V listopadu 2015 byla podepsána smlouva s Tuniskem o sociálním zabezpečení (účinnost od 12/2017).

V tunisko-české relaci dále existuje i několik dalších dohod o spolupráci mezi agenturami, např. dohoda CzechTrade s tuniským CEPEX či dohoda českého Svazu průmyslu a dopravy ČR s UTICA. V roce 2025 se také konalo česko-tuniské obchodní fórum ve spolupráci s tuniskou podnikatelskou konfederací Conect, a to na okraj návštěvy ministra zahraničí ČR v Tunisku. České velvyslanectví má dále, kromě zmíněných organizací, komor či sdružení, nastavené vazby také s průmyslovými komorami Tunis CCIT, Sfax CCIS a Bizerte CCINE.

3.4. Rozvojová spolupráce

Tunisko je z pohledu zahraniční rozvojové spolupráce ČR neprioritní zemí, přesto ČR financovala v posledním období transformační a rozvojové projekty, které umožnily i zapojení českého soukromého sektoru. Během let 2019 až 2025 bylo podpořeno několik rozvojových projektů cílících na udržitelný rozvoj marginalizovaných regionů, podporu zaměstnanosti žen, technologické inovace v zemědělství nebo ochranu vodních zdrojů. Zapojení českých firem je možné skrze nabídku řešení tuniskému partnerovi v rámci malých lokálních projektů, vázaných peněžních darů, nástroje B2B České rozvojové agentury, nebo Aid for Trade Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 

V roce 2026 jsou plánovány dva projekty zaměřené na podporu inkluzivního ekonomického rozvoje a posilování lidského kapitálu v Tunisku. Projekt CRAFTUP PRO v guvernorátu Sidi Bouzid pod vedením CONECT podpoří formalizaci a rozvoj 45–50 žen-podnikatelek v řemeslném sektoru prostřednictvím školení, právní asistence a zlepšení přístupu na trh. Paralelně projekt v guvernorátu Mahdia posiluje digitální inkluzi ve vzdělávání díky repasování více než 150 počítačů a školení zhruba 200 studentů a 15 učitelů v oblasti ICT a robotiky, čímž přispívá ke zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti mladé generace.

V rámci asistenčního programu pro Afriku, byly v Tunisku realizovány tři vázané peněžní dary v souhrnné hodnotě 23,74 mil. Kč. Z projektů bylo zajištěno vybavení JIP a infekční jednotky nemocnice Ras Jebel (guvernorát Bizerte), nákup a instalace flotační jednotky na předčištění odpadních vod z jatek v obci Raoued/Tunis, a vybavení dětské nemocnice Bechir Hamza v Tunisu. V roce 2019 rovněž ČR poskytla podporu projektů B2B na rozvoj Smart Cities v Severní Africe nebo plánu k zavedení environmentálních technologií na tuniský trh.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Tuniský energetický sektor vstupuje do období rozsáhlé modernizace, kterou pohání kombinace extrémní závislosti na zemním plynu a ambiciózních vládních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Země plánuje do roku 2030 instalovat více než 4 GW nových solárních a větrných kapacit, což představuje zásadní příležitosti pro zahraniční dodavatele technologií a služeb. Rychle rostoucí investice – v roce 2025 přesáhly 570 mil. TND jen v energetice – potvrzují, že sektor má silnou podporu mezinárodních finančních institucí i investorů. Klíčovou roli v transformaci sehraje také přeshraniční propojení ELMED, které umožní integraci velkého množství OZE a vytvoří podmínky pro budoucí export elektřiny směrem do Evropy. Pro české firmy se otevírají významné příležitosti v modernizaci plynárenské infrastruktury, výstavbě obnovitelných zdrojů, posilování přenosové sítě i v technologických řešeních pro energeticky náročný průmysl.

▶ Obranný průmysl

Bezpečnostní sektor se navzdory tíživé ekonomické situaci v Tunisku těší podpoře napříč politickým spektrem a státní investice jsou tak stabilní. Důvodem je pokračující boj proti terorismu na tuniském území, nestabilní situace v regionu, ale také angažmá armády v zahraničních stabilizačních misích.

▶ Strojírenský průmysl

Hlavními tahouny tuniské ekonomiky jsou textilní, elektrotechnický, zemědělský a potravinářský průmysl, důležitou roli hraje také stavebnictví nebo zpracování fosfátů. Na výrobní kapacity jsou přitom kladeny stále vyšší požadavky z důvodu rostoucí poptávky (například pro libyjský trh) a zavádění norem pro export produktů do zahraničí. Potenciál představuje technologický upgrade výrobních linek pro různá průmyslová využití.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Sektor vody a životního prostředí, i díky významnému projektovému financování od mezinárodních institucí, patří v Tunisku k nejrychleji se otevírajícím sektorům pro dodávky technologií, investice a technickou spolupráci. Tunisko se v současnosti pohybuje pod hranicí absolutního vodního stresu, protože disponibilní obnovitelné vodní zdroje činí zhruba 400 m³ na obyvatele a rok, přičemž přibližně 77 % odběrů vody směřuje do zemědělství. Důvodem je kombinace vysoké klimatické zranitelnosti, růstu poptávky a potřeby modernizovat rozsáhlou, ale stárnoucí infrastrukturu. Současně jde o trh téměř dvanáctimilionové země, kde se zvyšuje tlak na zajištění pitné vody pro domácnosti, vodních zdrojů pro potravinovou bezpečnost i na vyšší odolnost vůči suchu a přerušovaným dodávkám. Z pohledu českých firem to znamená, že poptávka nebude založena jen na jednorázových projektech, ale na dlouhodobé potřebě technologií, zařízení, digitalizace, úspor energie a provozní spolehlivosti v celém vodním řetězci.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Země je populární destinací pro zdravotní turismus. Tuniské soukromé kliniky a nemocnice přitahují přes půl milionu pacientů ročně takřka ze všech zemí afrického kontinentu, ale také z Evropy. Obměna vybavení i rozšiřování nabízené péče představují příležitost pro celou škálu českých produktů a technologií. Farmaceutický průmysl je rovněž perspektivní sektor pro export laboratorního vybavení a léčivých látek na výrobu generických léků, jejichž domácí spotřeba i export mají rostoucí tendenci.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Tunisko patří k zemím s nejvyšším podílem absolventů oborů vědy, techniky, inženýrství a matematiky (tzv. STEM) na světě s téměř 40 %. Popularita technických oborů společně s rozšířenou znalostí francouzského a anglického jazyka umožňuje dynamický růst center pro výzkum a vývoj v rámci automobilového průmyslu nebo aeronautiky, ale také vznik úspěšných startupů, jako je InstaDeep nebo Enova Robotics. Prioritou je propojení výzkumu a průmyslu. Klíčovým infrastrukturním pilířem tuniského inovačního prostředí zůstává síť technologických pólů a technopolí, z nichž každá má sektorové zaměření a odlišný komerční profil. Přehled parků je dispozici na stránkách ministerstva průmyslu, energie a těžby: https://www.tunisieindustrie.nat.tn/fr/doc.asp?mcat=16&mrub=157. Za zmínku stojí také podpora formou startupového rámce Startup Act a navázaných investiční nástrojů, seznam registrovaných startupů lze dohledat na webu – Database | Startup Tunisia. Pro české exportní a investiční firmy se proto otevírají příležitosti zejména v laboratorním a testovacím vybavení, digitalizaci univerzit a výzkumných institucí, odborném vzdělávání pro průmysl 4.0, AI a kyberbezpečnost, v technologickém transferu a ve společných projektech s univerzitami, technopoly a inovativními firmami v oborech ICT, zdravotnictví, green tech a průmyslových technologií.

▶ Zemědělství a potravinářství

Tuniské zemědělství a potravinářství jsou pro české firmy perspektivní především proto, že země kombinuje silnou domácí agro-food základnu s vysokou dovozní závislostí u obilí, olejnin, cukru a krmiv; sektor zaměstnává asi 15 % pracovní síly, zatímco potravinářský průmysl zahrnuje přibližně 1 000 podniků a kolem 77–79 tisíc pracovních míst. Největší strukturální potřeby Tuniska leží ve vodní efektivitě, závlahách, skladování obilí, posklizňové logistice a modernizaci potravinářského zpracování, přičemž aktuální investiční impuls posilují zejména projekty Světové banky za 520 mil. USD na potravinovou bezpečnost a dalších 124 mil. USD na bezpečnost a zhodnocení závlahové vody. Pro české exportéry a investory tak dávají největší smysl dodávky technologií pro závlahy, sila, grain handling, krmivářství, chlazení, balení, řízení kvality a automatizaci provozů, a to buď přes soukromé zpracovatele a distributory, nebo prostřednictvím donorově financovaných projektů a partnerství s institucemi typu CRDA, APIA, Office des Céréales, ONH, UTAP a GDA.

.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Tunisko je součástí středomořského regionu a usiluje o kulturní a sociální blízkost k Evropě, jedná se však také o společnost s pevně zakořeněnou muslimskou kulturou. Na první pohled „sekulární“ Tunisan může dodržovat náboženské tradice (např. držet půst během Ramadánu), je nutné brát na tuto možnost zřetel. Na osobní úrovni jsou Tunisané velkorysí, respektují hierarchii a mají občas problém s odmítnutím návrhu (i když třeba sami tuší, že mu nebudou zřejmě schopni dostát), aby neurazili. Vyjádření respektu je totiž základním principem komunikace mezi místními představiteli, ať už státních institucí nebo firem. Tuto rovinu jednání doprovází také vysoká byrokratizace procesů, formalizace rozhodnutí a závazků je tak naprosto klíčová.

4.2. Oslovení

Nejlepší cesta, jak oslovit tuniské partnery, je přímá účast na jednom z tuniských nebo zahraničních veletrhů s tuniskou přítomností, nebo účastí na podnikatelské misi. Osobní kontakt je totiž nejspolehlivější forma pro navazování obchodních vztahů a vyhodnocení příležitostí i případných rizik. Dalším předpokladem zahájení spolupráce je prezentační materiál s nabízeným produktem nebo službou.

Firmy mohou vždy oslovit potenciální partnery formou úvodního emailu, ve kterém prezentují firmu a nabízený produkt, získání jakékoliv odezvy je však zčásti loterií. Je nicméně vhodné vyžádat si spojení na management firmy, aby komunikace nepůsobila jako „spam“, ale projevení opravdového zájmu na adekvátní úrovni hierarchie firmy. V případě nezodpovězení emailu se doporučuje zopakovat komunikaci formou telefonátu, případně požádat o asistenci velvyslanectví.

Pro identifikaci více kontaktů v daném sektoru je možné spojení s místní hospodářskou komorou: UTICA, CONECT, CCI Sfax nebo Bizerte, se kterými má Česká republika již existující partnerské vztahy. Ne vždy se však daří potřebné kontakty získat. O této komunikaci je užitečné informovat obchodní úsek velvyslanectví pro případnou podporu nebo poskytnutí doplňujících informací.

V případě státních podniků je vhodné s předstihem informovat velvyslanectví. Státní podniky, které spadají pod sektorová ministerstva, obvykle vyžadují, aby prvotní oslovení bylo doplněno formální korespondencí (tzv. nótou) zastupitelského úřadu ČR na tuniské ministerstvo zahraničí, které tuniskému státnímu subjektu kontakt se zahraničním subjektem nejprve „schválí“. Doporučuje se proto počítat s poměrně významnými časovými prodlevami a zohlednit to při navazování budoucích/nových kontaktů. 

4.3. Obchodní schůzka

Na obchodní schůzky je vhodnější zvolit termín v pracovním týdnu od pondělí do čtvrtka, pracovní doba obvykle trvá od 8 do 16h. Neděle je v Tunisku den odpočinku, řada firem a škol fungují i v sobotu, i když pracovní den bývá zpravidla kratší. Není vhodné navrhovat schůzky v pátek v poledne, kdy probíhá motliba.

Pro první obchodní schůzku je důležitá formální prezentace obchodního partnera nejlépe v prostředí firmy, jedná-li se o konkrétní nabídku spolupráce. Na takové setkání je vhodné přivézt malý dárek (ne alkohol). Setkání u příležitosti oběda nebo kávy je vhodný coby způsob zjištění, zda bude další pracovní kontakt na místě. Pro oba typy setkání je však vhodné formální oblečení a je nutné rezervovat dostatečný čas (optimálně alespoň 2h). Samotná délka setkání se pak nezřídka odvíjí i od jeho „úspěšnosti“ a může na něj totiž navazovat návštěva závodu, nebo jiné lokality. Strana, která na oběd nebo večeři zve, se hosta většinou ptá, zda bude pít víno, či jiný alkohol. V takových případech je dobré pít, pouze pokud tuniský partner o alkohol vyjádří zájem. Jednání ať již ve firmě nebo v prostředí restaurace je pro Tunisany příležitostí, jak ukázat to nejlepší z obchodní nabídky, ale také zaujmout společensky.

Dochvilnost je základním vyjádřením respektu, i když ji nelze vždy očekávat od místních partnerů. Důvodem jsou časté dopravní zácpy nebo nedostatek parkovacích míst, především v hlavním městě Tunisu, kde hrozí okamžité odtažení vozidla. Sjednávání schůzek během měsíce Ramadánu je možné, ale doporučuje se jednání domlouvat na dopolední hodiny (pracovní den končí kolem 14h), a z respektu vůči osobě, která může držet půst, se během jednání vyhnout konzumaci vody, kávy nebo potravin. Ve většině případů však etablovaný tuniský partner z vlastní iniciativy nabídne zahraničnímu hostovi občerstvení. Na konferencích nebo větších akcích, které cílí především na tuniské publikum, je nutné počítat s nedostupností nápojů a občerstvení. Během měsíce Ramadánu jsou večeře (pro osoby držící půst „iftár“ neboli „snídaně“, coby první jídlo dne) tráveny většinou s rodinou, nebo se využívají jako příležitost k pohoštění přátel a důležitých pracovních partnerů. Pozvání na něj ze strany tuniského partnera, zejména pokud jde o pozvání k rodinnému stolu, je možné brát jako projev nejvyššího přijetí zahraničního hosta a současně jako projev skutečně vážného zájmu o spolupráci. 

Při jednání bude patrná přátelská hrdost místního partnera a jakákoliv kritika ze strany zahraničního hosta (např. místních podmínek, dopravy nebo čistoty ulic) není vhodná, a to ani v situaci, kdy takovou kritiku nejprve přednese sám tuniský partner. Obdobně není příliš dobře vnímána ani případná přílišná sebekritika, která může být brána jako nedostatek respektu.

Pandemie COVID-19 otevřela možnosti on-line konferencí, které se staly přijatelnou formou komunikace i ve fázi „oťukávání“. Nic však nenahradí osobní kontakt, který zároveň vyšle signál o vážném zájmu strany navázat spolupráci. S otevíráním hranic a zjednodušením vstupních podmínek se fyzická absence obchodního partnera stala méně pochopitelnou.

4.4. Komunikace

Tunisané jsou v komunikaci spíše nepřímí – důstojnost je považována za hlavní cnost. Otevřené pochybování, kritika nebo přímá konfrontace je interpretována jako neúcta a může hluboce urazit, s rizikem ukončení profesionálního vztahu. Naopak verbální náznak souhlasu nemusí znamenat konečné stanovisko.

Při písemné komunikaci je nutné brát v potaz, že arabská jména žen ne vždy končí příponou „-a“. Jednou z možností, jak v případě nejistoty postupovat, je ověřit si jméno přes internetový vyhledávač, nebo se v písemné komunikaci držet rodově neutrálního oslovení.

Při prvním kontaktu je vhodné zahájit komunikaci formou emailu v doprovodu s telefonátem, není však neobvyklé telefonátem komunikaci ze strany tuniského partnera zahájit. V případě osobních setkání se státními firmami nebo institucemi je písemná komunikace o to více důležitá. Ty mohou vyžadovat tzv. verbální nóty od zastupitelského úřadu, kterými se o schůzku formálně požádá. Tento typ korespondence trvá i několik týdnů, je tedy nutné začít včas pracovní cestu do země plánovat a případně s místním zastupitelským úřadem konzultovat. Doporučuje se vždy vyžádat číslo mobilního telefonu, nebo alespoň pevné linky, na osobu, která by následně mohla pomoci žádost „popotlačovat“, nebo zjistit její stav. Oproti zvyklostem v ČR je v Tunisku široce rozšířeno používání komunikační platformy WhatsApp, a to i pro obchodní a v některých případech i pro úřední komunikaci.

Co se týče znalosti jazyků, dá se říci, že valná většina Tunisanů, kteří pracují v obchodní sféře, ovládá francouzský a nezřídka i anglický jazyk alespoň na komunikativní úrovni. I tak je však vhodné si předem zjistit, v jakém jazyce se bude jednání odehrávat a případně zajistit tlumočení. To samé platí pro jakékoliv písemnosti, především pak samotné smlouvy nebo dokumenty k dodávanému zboží. Není překvapením, vyžádá-li si obchodní partner jejich předklad do francouzského nebo arabského jazyka, zejména pokud jde o smlouvy. Jedná se většinou o jeden z mnoha administrativních požadavků tuniských úřadů a je tedy nutné být na tuto variantu připraven. Zejména mezi mladší generací nicméně rychle roste zájem o angličtinu, vč. schopnosti jejího aktivního používání.

4.5. Doporučení

Podle zkušeností českých firem v Tunisku je pro rozvoj podnikání efektivnější využít místní zástupce s výpomocí tzv. expert comptable (účetní poradce), kteří zajistí formální správnost transakcí i přístup k informacím a kontaktům mimo „formální“ síť. V prvopočátku je vhodné případně využít také některého z poskytovatelů dovozních služeb, kterých zde působí celá řada a jsou specializovány podle portfolia produktů, například: MJ Honest, CERCO, N.E.W.S., Shirmann International Trade, Tunisia Medicine, STE Chahed International Trade, atd.

4.6. Státní svátky

Níže uvedený přehled státních i hlavních náboženských svátků v Tunisku pro rok 2026 je seřazený chronologicky (u náboženských svátků však jde pouze o orientační termíny dle lunárního kalendáře):

1. 1. 2026 – Nový rok

20. 3. 2026 – Den nezávislosti

20.–22. 3. 2026 (odhad) – Eid al-Fitr (konec ramadánu)

9. 4. 2026 – Den mučedníků

1. 5. 2026 – Svátek práce

27.–28. 5. 2026 (odhad) – Eid al-Adha (svátek oběti)

16. 6. 2026 (odhad) – Islámský Nový rok (Ras el-Am el-Hejri)

25. 7. 2026 – Den republiky

13. 8. 2026 – Den žen

24.–25. 8. 2026 (odhad) – Mawlid (narození proroka Mohameda)

15. 10. 2026 – Den evakuace

17. 12. 2026 – Den revoluce a mládeže

Poznámka: Náboženské svátky se každoročně posouvají a jejich finální data jsou oficiálně potvrzována tuniskými autoritami podle pozorování měsíce, často až v těsném předstihu před samotným svátkem.

Poznámka2: Ramadán se v důsledku lunárního kalendáře každoročně posouvá zhruba o 10–11 dní směrem „dopředu“ (tj. na dřívější termín v gregoriánském kalendáři) a končí večer před začátkem Eid al‑Fitr, který na něj navazuje.

Níže je orientační období pro Tunisko (s možnou odchylkou ±1 den podle pozorování měsíce):

• Ramadán 2026: přibližně od 17./18. února 2026 do 18./19. března 2026
• Ramadán 2027: přibližně od 7./8. února 2027 do 8.–10. března 2027

Pro plánování aktivit (např. obchodních cest či jednání) je vhodné počítat s výrazným omezením pracovní a společenské aktivity během denních hodin v celém období Ramadánu.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Průmyslové výrobky EU provenience nepodléhají celním poplatkům, a to na základě dohody s Tuniskem z roku 1995. Zákon rovněž osvobozuje od cla dovoz surovin, polotovarů a jiných předmětů, které nemají místně vyrobený ekvivalent, které jsou určeny ke zpracování, nebo které se používají pro instalaci nebo výrobu dílů, příslušenství a dalších produktů. Pravidla se však poměrně často upravují a doporučuje se si aktuální situaci vždy ověřit.

Česká firma se může z účastnit mezinárodních tendrů na veřejné zakázky TUNEPS, nicméně tuniská legislativa dává jasnou preferenci tuniské provenienci nabízeného zboží nebo služby, které musí tvořit alespoň 20 % zahraniční nabídky. Preference tuniského subjektu byla v říjnu 2022 nadále posílena zvednutím možného rozdílu cenové nabídky tuniského a zahraničního subjektu z 10 na 20 %. Ke zvážení je tedy cesta partnerství s tuniskou firmou nebo založení místní pobočky.

Tuniské banky kladou přísná omezení na otevírání akreditivů pro dovoz spotřebních výrobků považovaných za nepodstatné, na jejichž seznam zařadila Tuniská centrální banka seznam produktů, do kterých spadají potraviny, domácí spotřebiče, kosmetika, textil atd. Místní banky tak nejsou oprávněny otevírat akreditiv na tyto produkty, pokud dovozce nejprve neposkytne záruku ze svých vlastních prostředků pokrývající celou hodnotu dováženého zboží.

Bariéry pro vstup na trh

Mimo výše zmíněné výjimky je nutné brát ohled na další tarifní a administrativní opatření především na import zemědělských produktů, které Tunisko samo vyváží. Finančním zákonem z roku 2022 zavedlo Tunisko zvýšení cel na dovoz určitého zboží, vnímané jako „zbytné“ a zboží, které je rovněž vyrobeno místně, nespadající pod asociační dohodu s EU. Opatření je předkládáno s cílem omezit dovoz nepodstatných produktů a chránit místní produkci.

V posledních letech byly aplikovány netarifní bariéry pro export do Tuniska ve formě tzv. technických kontrol (cahier des charges), které buď zpomalovaly obchodní operace, nebo je zcela zastavily. Omezení se týkala marginálních položek českého zájmu (kosmetické výrobky, mýdla a čisticí prostředky, textilní výrobky, obuv, sanitární keramika, lustry a sklo, hračky). Na nátlak EU byla tato jednostranná opatření s poukázáním na uzavřenou Asociační dohodu EU-Tunisko revidována. V praxi se opatření technické kontroly projevuje tak, že celnice rozhodne, zda zboží podléhá technické kontrole, zboží uskladní a počká do doby obdržení výsledku technické kontroly.

Společným tiskovým prohlášením ministerstev obchodu a rozvoje, průmyslu a zdravotnictví zavedlo Tunisko systém předběžné kontroly před dovozem spotřebního zboží pod 130 tarifními kódy s doposud nejasnou podmínkou dovozu zboží přímo od výrobce. Nová pravidla pro dovoz zahrnují stavební materiály, barvy a laky, součástky na traktory a větší dopravní prostředky, pneumatiky, domácí spotřebiče, sušené ovoce a obilniny, čokoládu, kávu, krmiva pro zvířata nebo textilní výrobky a kosmetiku, ale také solární techniku. České firmy přeprodávající zboží ze zemí mimo EU musí dokazovat původ a kvalitu zboží dodatečnými dokumenty. Opatření doprovází vágnost a nejasnost při jejich aplikaci. Přesný seznam vyžadované dokumentace by tak měl vyjasnit tuniský dovozce ve spolupráci se sektorovým ministerstvem v Tunisku.

Mezi další opatření patří rozšíření seznamu výrobků podléhající záloze na dani a zvýšení její základní hodnoty.

Konkrétní podmínky se však relativně často mění, je proto vhodné si před zahájením závazných kroků ověřit jejich aktuální znění.

Důležitým subjektem, který může pomoci se vstupem na tuniský trh, a to zejména v případě investičních plánů, je FIPA, coby místní analogie CzechInvest, optimálně ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Tunisu, který na svých stránkách publikuje také další vybrané odkazy na relevantní státní subjekty.

Pro vstup na trh a navázání spolupráce B2B je vhodné dále navázat kontakt s místními obchodními konfederacemi či svazy, přičemž s řadou z nich, např. s  CONECT, UTICA, CCI Sfax / Bizerte, má zastupitelský úřad ČR v Tunisu již existující partnerské vztahy a lze případný vzájemný kontakt zprostředkovat.

V případě státních podniků se důrazně doporučuje nejprve s předstihem informovat zastupitelský úřad ČR v Tunisu, a to písemně na tunis@mzv.gov.cz či tunis.commerce@mzv.gov.cz. Státní podniky, které spadají pod sektorová ministerstva, totiž obvykle vyžadují, aby prvotní oslovení bylo doplněno formální/diplomatickou korespondencí (tzv. nótou) zastupitelského úřadu ČR na tuniské ministerstvo zahraničí, které tuniskému státnímu subjektu kontakt se zahraničním subjektem nejprve „schválí“. Doporučuje se také počítat s poměrně významnými časovými prodlevami a zohlednit to při navazování budoucích/nových kontaktů. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dovozy se do Tuniska systemizují na neformalizované dovozy, dočasné dovozní povolení a dovoz na dovozní certifikát. Neformalizované dovozy zahrnují poštovní zásilky k profesionálnímu použití příjemce, dovozy realizované do plně vývozní společnosti, dovozy do bezcelní zóny, dovozy polotovarů určených k dalšímu zpracování (do 100 000 TD ročně) a reklamace. Do 6 měsíců se jedná o dočasné dovozní povolení, to schvaluje, na základě pro forma faktury, banka. Dovozní certifikát schvaluje Ministerstvo průmyslu/obchodu a je platný 6 měsíců po jeho vystavení, lze jej plnit průběžně nebo po částech. Informace o způsobu jeho vytvoření jsou dostupné na stránkách celního úřadu.

V případě absence zastoupení firmy v Tunisku se, vzhledem k častým legislativním změnám v oblasti zdanění zboží a s ní spojené administrativy, doporučují konzultace s místním partnerem nebo poskytovateli dovozních služeb. Založení místní pobočky zvýhodní pozici podniku, co se týče přístupu k veřejným zakázkám, v budování důležité sítě kontaktů pro případné joint ventures, ale i v praktických otázkách dovozu do Tuniska.

Při zakládání pobočky je klíčová spolupráce s účetním poradcem (expert comptable), bez kterého se nedoporučuje proces zahajovat, i když tuniské orgány zřídily tzv. „one-stop shop“ neboli centrum pro administrativní formality umístěné v sídle agentury na podporu průmyslu (API) v Tunisu, Sousse a Sfaxu. Důvodem je nepřehlednost legislativy, především tzv. circulaires (oběžníky) BCT.

Zajištění přítomnosti firmy má několik hlavních forem: 

• Jednočlenná společnost
• Společnost s ručením omezeným (SARL): min. kapitál 1000 TND, 2-50 společníků
• Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem (SUARL): min. kapitál 1000 TND, 1 společník
• Akciová společnost (SA): nejméně 7 společníků, min. kapitál 5000 TND
• Komanditní společnost (SCA): min. kapitál 5000 TND, jeden nebo více společníků

Tunisko používá dva investiční režimy: „offshore“ a „onshore“. Offshore investice obecně podporují zboží a služby určené pouze na vývoz, i když je od roku 2022 možné uplatnit až 50 % hodnoty zboží na domácím trhu. Tato investiční kategorie těží z několika daňových úlev a dalších pobídek. Onshore investice směřují především do obchodu na tuniském trhu. Konkrétní podmínky pro vstup a fungování na trhu (vč. daňových podmínek) se však relativně často mění, je proto vhodné si před zahájením závazných kroků ověřit jejich aktuální znění. Důležitým subjektem, který může pomoci se vstupem na tuniský trh je mj. FIPA, coby místní analogie CzechInvest, ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Tunisu.

5.3. Marketing a komunikace

Marketingová strategie by měla sledovat cílovou skupinu produktu, přičemž mladí Tunisané jsou velmi aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram). Televize i rádio stanice jsou dosud také velmi populární, a to v zásadě napříč společností. Tištěné noviny postupně ustupují online deníkům, jsou však stále rozšířené. Mezi nejznámější komunikační agentury v Tunisku patří: Access Content Agency, eDonec, Theway2tech, E Brand Digital, Pulp Ground, Attract Ground Agency.

Zejména v případě B2B či B2G vztahů není radno podcenit pěstování přímých, vč. neformálních kontaktů na místě, přičemž vhodnou první prezentací produktu představují četné veletrhy, se zastoupením firmy v podobě alespoň středního managementu. Hlavní veletržní areál leží na předměstí Tunisu v Le Kram, pořádající v průměru 20 mezinárodních výstav a veletrhů ročně. 

Kromě uvedených jsou v Tunisu další veletržní centra jako je Kongresový palác, veletržní areál Charguia 1 nebo výstavní pavilon UTICA. Mimo aglomeraci Tunis jsou hlavními, ve srovnání s Le Kram však již menšími, výstavními areály výstaviště ve Sfax a v Sousse, které se však častěji specializují pouze na vybrané výstavní akce (například Sousse na výstavy z oblasti turistického ruchu), přesto se však jejich výstavní program vyplatí sledovat.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do působnosti Národního institutu pro normalizaci a ochranu duševního vlastnictví (INNOPRI) pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. INNOPRI spolupracuje se Světovou organizací pro ochranu duševního vlastnictví a EU. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je v Tunisku široký, včetně ochrany průmyslového vlastnictví (vynálezy, průmyslové vzory, integrované obvody, ochranná známka, chráněný název a zeměpisný původ). Problematický je v Tunisku „paralelní“ trh, který je založen na pašování a padělatelství, představuje daňovou ztrátu 1,8 mil. TND a postihuje 30- 50 % veškerého zboží. V oblasti ochrany duševního vlastnictví se dotýká produktů kultury a padělatelství značek parfémů, oděvů a doplňků. Generální ředitelství celní správy Tuniska si klade za cíl ve spolupráci se Světovou organizací celní správy snížit objem pirátského a padělaného zboží alespoň o 10%.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Tunisku představují přibližně 17 % HDP a téměř 40 % státního rozpočtu. Veřejné zakázky dohlíží komise (CSCAMP), která je podřízená vládě, funguje však mimo přímý vládní aparát. Provádí kontrolu, audit a schvalování veřejných zakázek. Zakázky jsou uveřejňovány formou inzerátů v novinách a na webu TUNEPS (Tunisian Online E-Procurement System) a HAICOP (Haute Instance de la Commande Publique), který obsahuje databázi všech veřejných zakázek nad určitý práh (cca 17 tis. USD pro zboží a služby/cca 70 tis. USD na stavební práce) a je povinný pro ministerstva, veřejné instituce i podniky. Jde o technickou a provozní platformu spravovanou Ministerstvem financí, resp. jemu podřízenou jednotkou (Direction Général des Marchés Publics). Detailní přístup s možností stažení zadávacích podmínek je možný až po registraci do TUNEPS. Základním rozlišením je národní a mezinárodní tendr. Zahraniční subjekt se může účastnit jen kategorie mezinárodní tendr.

Registrace do TUNEPS je dvoufázová, nejprve je třeba získat elektronický klíč, který (po kontrole dokladů a uhrazení správního poplatku) poskytne Národní agentura elektronické certifikace TUNTRUST. Druhým krokem je registrace do TUNEPS, která je rovněž zpoplatněna a a umožňuje bezplatný přístup k vypsaným výběrovým řízením. Prostřednictvím TUNEPS se předkládá technická část nabídky, administrativní a finanční část se zpravidla předkládá písemně spolu s prokázáním, že byla složena i vratná kauce ve stanovené výši, bez které není účast v tendru možná. Otevírání obálek je veřejné pro všechny, kteří podali nabídku. Podaná nabídka zůstává v platnost i 120 dnů, poté se s vítězem tendru uzavře smluvní vztah a vratná kauce se vrací všem účastníkům. Vítěz tendru skládá definitivní kauci, která je uvolněna po splnění celého rozsahu kontraktu, z vratné kauce se platí penále za zpoždění a další sankce za nesplnění technických parametrů, jakož i likvidace reklamací v záruční lhůtě. K uvolnění definitivní záruky dochází po jednání dvoustupňové komise, první komise je na stupni zadavatele a druhá je celostátní komise veřejných zakázek, obě kontrolují řádné splnění předmětu dodávky a na základě řešitelem vystavené faktury ve výši definitivní kauce (po odečtení případného penále) je faktura ve výši definitivní záruky zadavatelem řešiteli proplacena, čímž je smluvní vztah vyrovnán a uzavřen.

Zakázky malého rozsahu jsou zadávány ve speciálním modulu E-Shopping Mall v rámci systému TUNEPS a mohou být realizovány jednodušší formou elektronické soutěže bez standardních formálních procedur. Proces zahrnuje publikaci „consultation“, sběr nabídek a závěrečný „otevírací zápis“ (PV), vše elektronicky prostřednictvím TUNEPS. Dodavatelé musí být registrovaní v systému a disponovat elektronickým certifikátem ANCE pro přihlášení. Touto cestou bývá zadáváno cca 30-40 % zboží/služeb a cca 15-20% stavebních prací.

Zcela samostatnou kapitolou jsou v Tunisku veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, které probíhají formou oslovení kompetentního řešitele, proto je užitečné „dát o sobě vědět“ s pomocí zastupitelského úřadu, nejlépe pak účastí na veletrzích s mezinárodní účastí, jako je např. veletrh letecké a vojenské techniky IADE. 

Kromě „standardních“ veřejných zakázek, financovaných z národních prostředků (podrobněji rozebraných výše), se velmi doporučuje sledovat veřejné zakázky financované ze strany mezinárodních organizací, které jsou realizované na specializovaných portálech (např. Světové banky, OSN apod). Jakkoliv ani zde není účast potenciálního uchazeče administrativně jednoduchá, jedná se o transparentní nástroj, kterým jsou publikovány a zadávány stále větší objemy potenciálních zakázek, na které je uplatňován výběrový proces plně srovnatelný s praxí evropských zemí. Mezinárodní finanční krytí těchto veřejných zakázek je současně relativně solidní zárukou budoucí solventnosti zadavatele.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka se odvíjí od charakteru obchodního partnera. Tíživá ekonomická situace Tuniska způsobuje časté prodlení ve splácení faktur i ze strany státních podniků. K platbám nakonec po urgencích dojde, i když často s velkým prodlením. U soukromých dovozců byla dosud nejspolehlivější cesta dokumentárního akreditivu. Místní zákony totiž zakazují vývoz cizí měny z Tuniska k platbě za dovoz před předložením bankovních dokumentů potvrzujících, že zboží bylo odesláno do země. Platba zálohy je tak pro místní dovozce omezená, a pokud je možná, podléhá autorizaci ze strany Centrální banky Tuniska (BCT).

Případné spory se řeší mediací s cílem nalezení shody, mediační autoritou je příslušná obchodní komora, další možností je arbitrážní mechanismus světové banky ICSID, potom se jedná o institucionalizovanou mezinárodní obchodní arbitráž. Vymahatelnost práva je však v Tunisku slabá a státní autority preferují vždy domácí firmu, proto je potřebné velmi dobře vybírat obchodního partnera, protože vyhrát v soudním sporu ještě není zárukou toho, že dojde k nápravě formou finančního plnění. Situaci dále komplikuje nekonvertibilita tuniského dináru a monopol BCT pro devizové transakce.

Do stávající praxe, v odezvě na konflikt USA – Irán, nicméně svým oběžníkem dne 26. 3. 2026 (i celní správa) pokynem k omezení bankovního/úvěrového financování dovozu neprioritních produktů z přiloženého seznamu, pokud dovozce předem nevloží plnou hodnotu navrhovaného dovozu ze svých vlastních prostředků. Opatření vzbudilo silnou nevoli TN profesních organizací, konfederací i dovozců a jeho přesná aplikace je prozatím nejasná.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro pobyt občanů ČR do 90 dnů není nutné vízum, při delším pobytu jsou vízum a pobytová karta, kterou vystavuje Ministerstvo vnitra, povinné. Překročení délky povoleného pobytu se trestá pokutou při odjezdu ze země. Doklady potřebné k udělení povolení k pobytu nad 90 dní Octroi de la carte de séjour pour étrangers.

V Tunisku platí od teroristického útoku na autobus prezidentské gardy (24.11.2014) mimořádný stav, který je nepřetržitě prodlužován. Cestování je možné bez omezení až na hraniční oblasti s Alžírskem a Libyí, a vojenskou zónu na jihu země.

Průběžně aktualizované cestovní podmínky jsou dostupné na stránkách Ministerstva zahraničních věcí: Cestování | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

K přesunu lze využít pronájem vozidla (doporučeno pro zkušenější řidiče), z veřejné dopravy pak síť mikrobusů (tzv. luáž), autobusů nebo vlaků, případně letecké dopravy do Tunisu nebo na ostrov Džerba. Taxi služba je široce dostupná (žluté vozy, volné taxi jsou označené červeně, zatímco obsazené zeleně).

Tuniský dinár (TND) se získává výměnou ve směnárně, potvrzení o směně je nutno uschovat pro směnu nespotřebované měny zpět na valutu, protože vývoz TND není povolen (a nelze je využít ani za bezpečnostní kontrolou na letišti). Dináry lze získat i vyzvednutím z bankomatu, útržek vydaný bankomatem však nenahrazuje potvrzení o směně a nelze jej proto využít pro zpětnou směnu nespotřebovaných dinárů. Jakýkoli dovoz nebo vývoz cizí měny, jejíž hodnota se rovná nebo je vyšší než 20 000 TND (cca 6 580 USD) podléhá povinnosti celní deklarace při vstupu a během tranzitu. Deklarace měny podléhá daňovému kolku ve výši 10 dinárů. Cestující, kteří nejsou rezidenty v Tunisku, nemohou zpětně vyvézt protihodnotu částky vyšší než 5 000 TND v cizí měně v bankovkách, které dovezli bez deklarace, která je řádně orazítková celními službami. V případě překročení protihodnoty 30 tis. TND musí být reexport proveden oprávněnými finančními a bankovními institucemi. Dovozní prohlášení v cizí měně je platné po dobu 3 měsíců od data vstupu cestujícího, který není rezidentem v Tunisku, a lze jej použít pouze pro jednu cestu. Prohlášení o dovozu měny je osobní s ohledem na osobu, na jejíž jméno je zřízeno, a je nepřenosné.

Používání platebních karet u obchodníků, v restauracích a u čerpacích stanic není rozšířeno mimo větší tuniská města.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro informace o typech zaměstnání zahraničních občanů (vč. občanů ČR) a povinných dokumentech k předložení k získání potřebných povolení se doporučuje ověřit aktuální podmínky dle webových stránek Ministerstva odborného vzdělávání a zaměstnanosti.

Na zaměstnání cizinců v soukromých společnostech existují jistá omezení, především na úrovni managementu firmy. Například plně exportní společnosti (tzv. režim off-shore) může zaměstnat maximálně 4 osoby cizí státní příslušnosti ve vedoucích pozicích. Cizinci si mohou založit vlastní živnost, nebo získat zaměstnání u nevládní nebo mezinárodní organizace.

Je nutné rozlišovat situace, kde cizinci potřebují pracovní víza. Cizinci nepodléhající povinnosti pracovního víza jsou živnostníci a zaměstnavatelé, a až 30 % zaměstnanců zahraničního podniku nebo podniku se zahraniční účastí, od 4. roku se jejich počet snižuje na 10 %. Další kategorií jsou zaměstnanci v oblasti těžby, zaměstnanci nestátních organizací a zaměstnanci neziskových organizací spolupracujících s tuniskou vládou. Tito cizinci musí požádat o vydání povolení k pobytu a včas vyžadovat jeho prodloužení. Zaměstnanecké vízum se týká jedinečných profesí, které nejsou na místním trhu k dispozici, smíšených manželství, detašovaných pracovníků společných podniků, pracovníků působících ve sportu a umění, průvodců a animátorů cestovních kanceláří.

Další cestou k zaměstnání je založení společnosti, zřízení kanceláře – reprezentace nebo společného podniku.

5.9. Veletrhy a akce

Hlavní veletržní areál leží na předměstí Tunisu v Le Kram a pořádá v průměru 20 mezinárodních výstav a veletrhů různého zaměření ročně (aktuální výstavní kalendář).

Výstavní centrum Kram je vzdáleno cca 10 minut od centra města, je snadno dostupné a má parkoviště s kapacitou 1 000 míst. Park zabírá 18 hektarů a jeho výstavní plocha má 35 000 m2, včetně 3 výstavních hal, mezinárodního obchodního centra a skladovací plochy. K dispozici je také 15 000 m2 venkovních výstavních prostor.

Kromě Le Kram jsou v Tunisu další veletržní centra jako je Kongresový palác, veletržní areál Charguia 1 nebo výstavní pavilon UTICA. 

Mimo aglomeraci Tunis jsou hlavními (ve srovnání s Le Kram však již menšími) výstavními areály výstaviště ve Sfax a v Sousse, které se však častěji specializují pouze na vybrané výstavní akce (například Sousse na výstavy z oblasti turistického ruchu), přesto se však jejich výstavní program vyplatí sledovat.

V případě zájmu o účast na některé z mezinárodních výstav a veletrhů se doporučuje sledovat webové stránky velvyslanectví ČR v Tunisku, kde jsou vybrané výstavní příležitosti také publikovány, případně kontaktovat velvyslanectví napřímo emailem na tunis.commerce@mzv.gov.cz. Totéž platí v případě zájmu o účast na některé z mezinárodních konferencí, odborných sektorových fór či například setkání investorů se zájmem o Tunisko (či šířeji o region MENA), kterých se v Tunisku pravidelně či nepravidelně koná celá řada.

Zčásti samostatnou kapitolou jsou v Tunisku výstavy, veletrhy či konference v oblasti obrany a bezpečnosti, které probíhají v úzké koordinaci s místními autoritami (především Ministerstvem obrany), jako je např. veletrh letecké a vojenské techniky IADE, pořádaný v roce 2026 na letišti Enfidha. V těchto případech je vhodné již do přípravné fáze (minimálně pro informaci) zapojit také zástupce velvyslanectví ČR v Tunisu, potažmo vojenského přidělence Ministerstva obrany ČR s působností v Tunisku, kteří mohou kontakt s vystavovateli vhodně zprostředkovat.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Tunisu (pro Tunisko a Libyi)
Velvyslanec ČR v Tunisku: Mgr. Richard Kadlčák
98, Rue de Palestine, 1002 Tunis Belvédère, Tunisie
Telefon: +216 71 78 19 16, +216 71 78 04 56
Fax: +216 71 79 32 28
Nouzová linka: + 420 222 420 222 (jen pro české občany v nouzi)
E-mail na obchodní úsek: Tunis.Commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/tunis
Pracovní doba: pondělí – pátek 7.45 – 16.15

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• +216 mezinárodní předvolba
• 193 – Národní garda (Garde nationale)
• 197 – Policie (Police)
• 198 – Hasiči (tzv. Protection civile)
• 190 – Záchranka (Ambulance)
• 1200 – Infolinka

Rychlá lékařská pomoc v Tunisku:

• SOS lékař – 71 744 215 
• SOS sanitka – 71 725 555, 71 599 900 
• Ministerstvo zdravotnictví: zelená linka 80 10 19 19
• ShocRoom operační centrum 71 567 500
• Národní stanice pro nové nemoci 71 284 547, 560, 561 
• Kontakty pro případ rizika nakažení vzteklinou: Nos Centres Vétérinaires | Lutte contre la rage nebo se informovat v nejbližší klinice nebo lékarně pro zajištění včasné vakcinace po kontaktu s nakaženým zvířetem

Soukromé kliniky a nemocnice :

• AMEN (Tunis, Beja, Gafsa, Bizerte, Nabeul)
• přehled nemocnic a klinik: Cliniques en Tunisie

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Celní úřad: Portail web officiel de la Douane Tunisienne
• Celní regulace: Société Générale
• Ministerstvo průmyslu, těžby a energií a agentura na podporu průmyslu Tuniska: Portail de l’industrie Tunisienne
• Ministerstvo obchodu a exportu: commerce.gov.tn
• Ministerstvo zemědělství a rybolovu: www.agriculture.tn
• Ministerstvo financí: www.finances.gov.tn
• Ministerstvo životního prostředí: www.environnement.gov.tn
• Stránky tuniské vlády: pm.gov.tn
• Řád autorizovaných účetních Tuniska OECT: oect.org.tn
• Tuniská agentura na podporu zahraničních investic FIPA: investintunisia.tn
• Národní agentura na podporu životního prostředí ANPE: www.anpe.nat.tn
• Národní agentura pro obnovitelné zdroje energie ANME: anme.tn
• Národní zemědělský svaz UTAP: www.utap.org.tn
• Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel UTICA: www.utica.org.tn
• Konfederace občanských podniků Tuniska CONECT: www.conect.org.tn
• Obchodní a průmyslová komora Sfax: www.ccis.org.tn 
• Obchodní a průmyslová komora Bizerte: www.ccibizerte.org
• Obchodní a průmyslová komora Tunis: www.facebook.com/CCITunis.Tunisie
• Tuniská státní tisková agentura TAP: www.tap.info.tn
• Výstaviště Tunis Le Kram: www.fkram.com.tn 
• Výstaviště SFAX: www.foiredesfax.com
• Veřejné zakázky: www.tuneps.tn
• Informace o zakládání společností: www.tunisie-societe.com, www.tunisie-sat.com
• Referenční pracoviště pro nové a neznámé nemoci Ministerstva zdravotnictví: www.onmne.tn (ONMNE – Observatoire National des Maladies Nouvelles et Emergentes)