Tuniský energetický sektor stojí na prahu rozsáhlé modernizace, která zásadně ovlivní investiční a obchodní příležitosti v letech 2026–2030. Země je dnes extrémně závislá na zemním plynu, který v současnosti zajišťuje až 95 % výroby elektřiny. Takto jednopalivový mix je pro ekonomiku nákladný i rizikový, protože Tunisko musí dovážet velkou část své spotřeby a energetický deficit tvoří dlouhodobě přesahuje 50 % celkového obchodního deficitu. To vytváří tlak na modernizaci plynárenské infrastruktury, jejíž páteř zahrnuje více než 3 200 km plynovodů a řadu kompresních stanic, z nichž mnohé vyžadují obnovu.

Pro české firmy je tato část energetiky již nyní jednou z nejperspektivnějších. Státní podnik STEG pokračuje v projektech rekonstrukcí potrubí, kompresních a chladicích stanic, rozšíření SCADA systémů a digitalizace sítě. Jde o typy zakázek, v nichž mají české společnosti doložené reference i vhodné technologie, zejména v oblastech monitoringu, bezpečnostních prvků a řízení integrity.

Současně však Tunisko vstupuje do nejambicióznější fáze rozvoje obnovitelných zdrojů ve své historii. Země má mimořádně vysoký solární potenciál: roční intenzita slunečního záření se pohybuje mezi 1 800–2 600 kWh/m², počet hodin svitu dosahuje 3 000–3 500 h/rok a větrný potenciál je odhadován na více než 8 000 MW. Přesto sektor OZE v současné době hraje jen minimální roli, s instalovanými kapacitami v řádu nižších stovek MW.

Tunisko proto stanovilo jasné národní cíle: 35 % elektřiny z OZE do roku 2030, 50 % do roku 2035 a více než 80 % do roku 2050. Do roku 2030 je plánována instalace více než 4 000 MW nových kapacit — konkrétně 1 510 MW solárních fotovoltaických zdrojů, 1 755 MW větrných elektráren a 450 MW CSP projektů. Tento plán vytváří mimořádně atraktivní prostor pro dodavatele zařízení, projektanty, subdodavatele stavebních prací i poskytovatele služeb uvádění elektráren do provozu.

Rok 2025 navíc potvrdil akceleraci sektoru, což naznačuje, že investoři považují sektor za stabilní a perspektivní. Přímé zahraniční investice v zemi dosáhly 3 572,1 mil. TND a samotná energetika přilákala 570,8 mil. TND, tedy 16,3 % všech FDI, s meziročním růstem 17,8 %. Energetika tak byla třetím největším investičním sektorem Tuniska — a to ještě před spuštěním hlavních OZE investic plánovaných na roky 2026–2027, kdy příkladem může být výběrové řízení na výstavbu fotovoltaického projektu o výkonu 300 MW, integrujícím bateriový systém ukládání energie o výkonu 150 MW/540 MWh, vyhlášené Ministerstvem průmyslu, dolů a energetiky dne 6. 3. 2026, Ministère de l’Energie, des Mines et des Energies renouvelables : Annonce.

Strategický význam energetiky dále posiluje projekt ELMED, podmořský interkonektor Tunisko–Itálie o kapacitě 600 MW, jehož dokončení je plánováno na rok 2028. Interkonektor umožní integraci velkého množství OZE, sníží náklady na vyrovnávání soustavy a vytvoří základní předpoklad pro případný budoucí export elektřiny a později i zeleného vodíku do EU. ELMED zároveň vyvolá poptávku po vysokonapěťových transformátorech, ochranných systémech, přenosových kabelech, HVDC technologiích a široké škále inženýrských služeb — tedy v oblastech, kde mají české firmy dobré renomé.

Další investiční impulz přináší evropský mechanismus CBAM, který nejvíce dopadne na tuniské cementárny, keramický průmysl a výrobce stavebních materiálů. Tyto podniky budou muset investovat do modernizace energetických procesů, úspor, rekuperace tepla, optimalizace spalování a digitálního monitoringu. Český průmysl má v těchto oblastech silné know‑how a může nabídnout osvědčená technologická řešení.

V neposlední řadě mají na energetiku výrazný vliv multilaterální instituce. EBRD již v Tunisku realizovala investice přes 3 mld. EUR, Evropská unie financuje zelenou transformaci přes specializované programy a Světová banka podporuje digitalizaci, flexibilitu a modernizaci sítě. Tato kombinace grantů a úvěrů výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že plánované projekty budou úspěšně realizovány a finančně uzavřeny.

Pro české exportéry se tak otevírají čtyři hlavní skupiny příležitostí: modernizace plynárenské infrastruktury, výstavba solárních a větrných elektráren v gigawattovém rozsahu, posilování a digitalizace přenosové sítě a modernizace energeticky náročných průmyslových odvětví.

Pro firmy zvažující investici nebo trvalé zakotvení v Tunisku jsou klíčové především dvě vládní agentury, které poskytují praktickou asistenci, od registrace projektů po vyhledání partnerů či vhodných lokalit. Tou první je agentura L´Autorité Tunisienne de l´Investissement / Tunisia Investment Autority (https://www.tia.gov.tn/), fungující jako „one-stop shop“ pro investory, která koordinuje a usnadňuje realizaci investičních projektů v Tunisku, od prvotního záměru, přes povolení a pobídky dle zákona o investičních pobídkách, až po následnou podporu. Její role je především ve fázích „investment“ & „implementation„, kdy řeší administrativní procesy, schvalování projektů pro investiční pobídky či koordinaci s úřady. Druhou agenturou je L´Agence de Promotion de l’Investissement Extérieur / Foreign Investment Promoting Agency (https://investintunisia.tn/), která propaguje Tunisko jako destinaci pro zahraniční investice a poskytuje zahraničním investorům informace, poradenství a pomoc od prvního průzkumu trhu až po realizaci projektu. Její role je významná ve fázi „pre-investment„, zaměřuje se na marketing Tuniska coby zajímavého cíle pro investory, poskytuje první kontakt a zprostředkovává informace o sektorech, lokalitách a vybraných podmínkách či specificích. Další případně zajímavé odkazy jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Tunisu.

Význam a atraktivitu sektoru podporují oficiální tuniské strategie a rozhodnutími vlády, především strategie „Eau 2050“, jejímž cílem je přejít od tradičního modelu mobilizace zdrojů k řízení poptávky, masivněji využívat nekonvenční zdroje vody, posílit zásobování pitnou vodou, podpořit potravinovou bezpečnost a přizpůsobit vodní sektor dopadům klimatické změny. Na vládní úrovni byla v únoru 2025 přijata série konkrétních opatření, která ukazují na bezprostřední investiční potřeby: dokončení čtyř vodních děl o souhrnné kapacitě 318 milionů m³, spuštění dalších dvou přehrad, rozvoj hlubinných vrtů, využití vyčištěných odpadních vod prostřednictvím 127 zařízení s produkcí přibližně 292 milionů m³ a 61 dalších stanic určených pro závlahu, dokončení odsolovací stanice v Sousse a zahájení výstavby sedmi dalších zařízení na odsolování brakických podzemních vod v jižních governorátech o souhrnné kapacitě 40 tisíc m³ denně. Vláda navíc počítá s tím, že do roku 2035 pokryjí obnovitelné zdroje 30 % energetické spotřeby vodních zařízení, včetně odsolování a transferu vody, a připravuje digitální rozhodovací platformu pro řízení vodních zdrojů v reálném čase. To vytváří velmi konkrétní prostor pro dodavatele technologií, energeticky úsporných řešení, softwaru a řídicích systémů. 

Praktický investiční potenciál tohoto sektoru potvrzují i zapojované mezinárodní zdroje. Světová banka na konci března 2026 schválila první fázi programu Tunisia Water Security and Resilience v celkové výši 332,5 mil. USD. Jeho část zaměřená na pitnou vodu v objemu 208,5 mil. USD má rozšířit kapacitu odsolovací stanice Zarat v Gabès, zlepšit kvalitu a odolnost zásobování pitnou vodou, nasadit 100 tisíc chytrých vodoměrů a modernizovat distribuční síť v regionech Sfax, Tozeur a Kebili. Druhá část programu, zaměřená na závlahy, v objemu 124 mil. USD cílí na veřejná zavlažovací schémata v governatorátech Jendouba, Béja, Bizerte a Siliana, posiluje kapacity regionálních zemědělských úřadů a místních uživatelských skupin a má přinést lepší služby téměř 4 tisícům farmářů a širší podporu pro zhruba 9 tisíc dalších zemědělců. Oficiální dokumentace SONEDE současně ukazuje, že stanice Zarat byla uvedena do provozu v roce 2024, má aktuální kapacitu 50 tisíc m³ denně, je rozšiřitelná na 100 tisíc m³ denně, zahrnuje 60 km transferových potrubí a zásobuje oblast s přibližně 1,145 milionu obyvatel v governatorátech Gabès, Médenine a Tataouine. Z hlediska obchodních příležitostí to znamená trh pro membránové technologie, předúpravu vody, vysokotlaké čerpání, elektrické a řídicí systémy, transferové potrubní celky, smart metering i služby spojené s energetickou optimalizací provozu. 

Neméně významný je segment čištění odpadních vod a environmentální infrastruktury. Národní úřad pro sanitaci ONAS ve své střednědobé a dlouhodobé strategii počítá s rozšířením kanalizačních služeb do menších měst a venkovských sídel, s navýšením kapacit čistíren v rychle rostoucích oblastech, jako jsou Grand Tunis, Grand Sousse, Grand Sfax, Nabeul/Hammamet, Monastir či Djerba/Zarzis, s lepší správou průmyslových odpadních vod v devíti významných průmyslových zónách, s rozvojem moderních technologií čištění a s vyšším využitím vyčištěných odpadních vod. ONAS zároveň eviduje rozsáhlé rozpracované projekty: program sanitace malých obcí do 10 tisíc obyvatel, program venkovské sanitace do roku 2027, projekty depoluce ve Středomoří, energetické efektivnosti a skupinových čistíren v průmyslových zónách. EBRD navíc ve své nové strategii pro Tunisko uvádí, že společně s Africkou rozvojovou bankou financuje první společný projekt s ONAS, jehož cílem je zpřístupnit kanalizační síť ve 33 tuniských městech do 10 tisíc obyvatel a zlepšit služby odpadních vod pro přibližně 192 tisíc obyvatel. Pro české firmy to otevírá příležitosti v technologických dodávkách pro čistírny, terciární dočištění, monitoring kvality, kalové hospodářství, obnovu sítí, průmyslové předčištění, měření úniků a automatizaci provozu a zvyšuje prostor pro integrovaná environmentální řešení. 

Pro české exportní a investiční firmy je nejpraktičtější dívat se na tuniský trh po subsegmentech a zadavatelích. V zásobování pitnou vodou a odsolování je hlavním partnerem a zadavatelem SONEDE, která provozuje více než 48 tisíc kilometrů vodovodních sítí, 1 412 vodojemů a v roce 2023 distribuovala 667,9 milionu m³ vody. V sanitaci je klíčovým zadavatelem ONAS se silnou podporou mezinárodních finančních institucí a s rozsáhlým seznamem projektů ve výstavbě nebo přípravě. V oblasti vodních zdrojů a závlah hraje hlavní roli Ministerstvo zemědělství, vodních zdrojů a rybolovu zejména prostřednictvím státního sekretariátu pro vodu, regionálních zemědělských úřadů a uživatelských vodních skupin v zavlažovacích schématech. Pro dodavatelsky orientované české firmy se nabízí příležitosti například v těchto segmentech – technologie pro odsolování mořské a brakické vody, energeticky efektivní čerpací systémy, dálkové řízení a SCADA, smart metering, diagnostika a snižování ztrát vody, obnovy a tlakové řízení sítí, čištění a opětovné využití odpadních vod, kalové a bioplynové hospodářství, fotovoltaika pro vodní provozy a specializované vrtné, potrubní a transferové celky. Poměrně slibně se vyvíjejí i dodávky pro oázové a jižní projekty, kde ministerstvo v roce 2025 zveřejnilo mezinárodní tendr na 22 nových vrtů, demontáž 19 starých vrtů a výměnu či rehabilitaci 17 vrtných hlav v Gabès, Kebili, Tozeur a Gafse, financovaný EBRD. Vedle dodávek samotných zařízení či technologie postupně roste význam i dlouhodobého servisu, školení obsluhy, zajištění náhradních dílů a provozního know-how, protože tuniský trh se stále více orientuje na životní cyklus technologií a na provozní úspory. V turistickém sektoru se může uplatnit automatizace řízení kvality vody v bazénech hotelových komplexů, recyklace vody a další úsporná řešení. 

Z obchodního hlediska je klíčové, že právě voda a životní prostředí patří k několika vybraným oblastem, kde se nejvíce koncentruje projektové financování od mezinárodních institucí a kde je tudíž nižší závislost na čistě rozpočtových možnostech tuniského státu. To je v dnešním Tunisku velmi důležité, neboť země zůstává pod tlakem omezeného externího financování a většina velkých investic mimo priority donorů se realizuje obtížněji. V praxi to znamená, že nejperspektivnější obchodní a investiční příležitosti pro české firmy budou zejména tam, kde se propojí oficiální tuniské vodní priority s financováním Světové banky, AfDB, EBRD, KfW, AFD nebo EIB. Z pohledu nejen českého byznysu je navíc tento sektor perspektivní právě tím, že nejde o jednorázovou investiční vlnu, ale o dlouhodobou transformaci vodního hospodářství, kde bude Tunisko v příštích letech potřebovat technologie, kapitál, engineering i provozní expertizu.  

Tuniský trh ICT, elektroniky a kyberbezpečnosti vstupuje do fáze, kdy se překrývají tři silné poptávkové vlny: digitalizace podniků a státu, přesun výrobních kapacit v elektrotechnice blíže k EU a rychle rostoucí potřeba kybernetické ochrany kritické infrastruktury i finančního sektoru.  Investiční struktura roku 2025 potvrzuje silný růst sektoru: zahraniční investice do IEE dosáhly více než 1 000 mil. TN, do telekomunikací 170,3 mil. TND a do IT služeb 65,7 mil. TND a národní statistiky ukazují, že v rámci celkového objemu 8 356,4 mil. TND, zahrnujícího i deklarované národní investice, patřily technologické obory k nejvýznamnějším tahounům domácích projektů. Kombinace FDI i domácích investic tak potvrzuje, že ICT, elektronika a kyberbezpečnost představují jeden z klíčových technologických pilířů země. Z hlediska alokace kapitálu právě tento „spojený“ sektor kombinuje stabilní průmyslovou bázi s dynamikou služeb a nabízí škálu vstupních bodů pro české firmy – od hardwaru a komponent přes systémovou integraci až po softwarové a bezpečnostní služby.

V ICT službách a telekomunikacích je tahounem spojení spotřebitelských a podnikových use‑case, rozšiřování mobilní a fixní konektivity, datových center a cloudových služeb, ale také digitalizace bank, pojišťoven a back‑office průmyslových firem. Investice roku 2025 naznačují, že telekomunikační segment je opět v „CAPEX cyklu“ a že IT služby získávají prostor v návaznosti na rozvoj zákaznických platforem, analytiky a integrace podnikových aplikací. Českým firmám to otevírá příležitosti v systémové integraci (ERP/MES/SCM), datové kvalitě a migračních projektech, ale také v poskytování specializovaných vývojových a testovacích kapacit v modelu near‑shore. Prakticky ve všech větších projektech je navíc nutné řešit kompatibilitu s evropskými normami ochrany dat a bezpečnosti, což zvyšuje hodnotu partnera, který přináší „EU‑grade“ metodiku, dokumentaci a auditovatelnost. Z pohledu kyberbezpečnosti je prioritou ochrana kritické infrastruktury (telekomunikační sítě, energetika, voda, doprava) a bezpečnost finančního sektoru, který zpracovává ročně rostoucí objem digitálních transakcí. Tunisko přitom postupně posiluje dohled a compliance v bankovnictví, a i když regulatorika není sjednocena s EU, large‑cap banky a telekomy už dnes požadují bezpečnostní standardy blízké evropské praxi. To vytváří trh pro české dodavatele bezpečnostních operačních center (SOC), řízení zranitelností, penetračních testů, SIEM/SOAR, segmentace sítí, identity managementu a šifrování – včetně školení „red/blue teamů“, tvorby směrnic a incident response plánů. Synergii s elektronikou najdeme u zařízení „secure‑by‑design“ (routery, průmyslové switche, IoT brány) a u zavádění PKI, HSM a bezpečnostních modulů do výrobních linek.

Z investičního hlediska je podstatné, že navzdory makroekonomickým omezením proudí do kombinace ICT/elektronika/kyber nové peníze: průmyslová elektronika zůstává silným příjemcem FDI, telekomy udržují investice do sítě a datových kapacit a IT služby se vezou na vlně digitalizace podniků. Praktickou výhodou pro české hráče je možnost strukturovat projekty s podporou multilaterálních nástrojů (zelené a digitalizační linky přes místní banky, projektové financování na datová centra či bezpečnostní modernizace), případně navázat na již fungující dodavatelské řetězce v IEE. Obchodní strategii lze stavět na kombinaci rychlých menších zakázek (servis, audity, licence, menší automatizace) a dlouhodobých projektů (nové výrobní linky, systémové integrace, datová centra, SOC), což umožňuje snižovat rizika cash‑flow a zkracovat time‑to‑revenue.

Při vstupu na trh je klíčová správná orientace v institucionálním prostředí. ICT sektor je řízen Ministerstvem technologií komunikací a digitální transformace (https://www.mtc.gov.tn), telekomunikační regulaci zajišťuje INT (https://www.intt.tn) a digitalizaci státní správy podporuje Národní centrum informatiky CNI (http://www.cni.tn). Veřejné zakázky probíhají téměř výhradně přes e‑procurement portál TUNEPS (https://www.tuneps.tn). Pro identifikaci partnerů, vývojářů či integrátorů je nejvhodnější Elgazala Technopark, hlavní uzel tuniského IT ekosystému (https://www.mtc.gov.tn/index.php?id=428&uid_etab=45). Startupovou scénu zastřešuje iniciativa Startup Tunisia (https://startup.gov.tn/en), která poskytuje zvýhodnění pro technologické firmy a zahraniční partnery.

Pro firmy zvažující investici nebo trvalé zakotvení v Tunisku mohou být velmi užitečné především dvě vládní agentury, které poskytují praktickou asistenci, od registrace projektů po vyhledání partnerů či vhodných lokalit. Tou první je agentura L´Autorité Tunisienne de l´Investissement / Tunisia Investment Autority (https://www.tia.gov.tn/), fungující jako „one-stop shop“ pro investory, která koordinuje a usnadňuje realizaci investičních projektů v Tunisku, od prvotního záměru, přes povolení a pobídky dle zákona o investičních pobídkách, až po následnou podporu. Její role je především ve fázích „investment“ & „implementation„, kdy řeší administrativní procesy, schvalování projektů pro investiční pobídky či koordinaci s úřady. Druhou agenturou je L´Agence de Promotion de l’Investissement Extérieur/Foreign Investment Promoting Agency (https://investintunisia.tn/), která propaguje Tunisko jako destinaci pro zahraniční investice a poskytuje zahraničním investorům informace, poradenství a pomoc od prvního průzkumu trhu až po realizaci projektu. Její role je významná ve fázi „pre-investment„, zaměřuje se na marketing Tuniska coby zajímavého cíle pro investory, poskytuje první kontakt a zprostředkovává informace o sektorech, lokalitách a vybraných podmínkách či specificích. Další případně zajímavé odkazy jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Tunisu.