Ukrajina nechala krizi za sebou, obchod s Českem graduje

Před pěti lety byla ukrajinská ekonomika v hluboké recesi. V poslední době se ale karta obrátila. Hospodářství rychle roste, z čehož těží i čeští exportéři. Roční objem vývozu na Ukrajinu se od krize víc než zdvojnásobil.

ulice v Kyjevě
Na dně krize v roce 2015 hlásili Ukrajinci skoro desetiprocentní meziroční propad ekonomiky, v roce 2020 čekají růst přes čtyři procenta.

Po kritických letech 2014 a 2015 se Ukrajina pomalu zvedá. Zatímco v nejproblémovějším roce 2015 klesla její ekonomika téměř o deset procent, během let 2016 a 2017 došlo k opětovnému růstu HDP, a to v průměru o tři procenta. Růst byl podpořen zejména investicemi, silnou domácí poptávkou a rostoucím exportem. K navrácení hospodářského růstu přispěla také stabilizace rozpočtu, zpevnění ukrajinské hřivny a reforma bankovního sektoru, během níž zanikla polovina finančních ústavů.

Hlavními motory růstu byly obchodní sektor, stavebnictví, doprava a trh s nemovitostmi. Podle údajů z roku 2018 došlo na Ukrajině k růstu HDP na úrovni 3,5 procenta. Inflace dosáhla v roce 2018 úrovně jedenácti procent, nezaměstnanost se pohybovala nad devíti procenty.

Obrat k lepšímu

Podle údajů za první tři čtvrtletí loňského roku se růst HDP dále zvýšil na 4,2 procenta, inflace naopak poklesla na 7,5 procenta a nezaměstnanost na 8,4 procenta. Celkově lze hodnotit současnou hospodářskou situaci na Ukrajině jako makroekonomicky stabilizovanou, avšak také jako křehkou s celou řadou rizik.

Další vývoj bude záviset na efektivitě reforem, především v oblasti finančního sektoru, protikorupční politiky, privatizace a pozemkové reformy. Příznivější podmínky pro zahraniční kapitál může vytvořit liberalizace podnikatelského a regulatorního prostředí a nastolení vlády práva. 

V lednu 2018 byl schválen zákon o privatizaci státního a komunálního majetku. Privatizace převážně ztrátových státních podniků (v současné době jsou jich více než tři tisíce) má za cíl podpořit státní rozpočet, přivést nové zahraniční investory, podpořit vytváření pracovních míst a podmínek pro hospodářský růst.

V současnosti na Ukrajině působí v různých odvětvích více než 200 českých společností.

Trolejbusy, tramvaje, kotle 

Současná obchodní a ekonomická spolupráce ČR a Ukrajiny je významná a roste. Stále ovšem existují překážky – patří k nim zejména slabost ukrajinské ekonomiky spojená s nedostatkem peněz a stále probíhajícím reformním procesem. I přes velkou snahu o snížení korupčního prostředí se země podle Indexu vnímání korupce nachází na 120. místě ze 180 zemí, což však za poslední tři roky znamená zlepšení o 11 míst. 

V průběhu let 2016 a 2017 se v návaznosti na makroekonomickou stabilizaci Ukrajiny aktivizovala řada českých firem na ukrajinském trhu. V současnosti na Ukrajině působí v různých odvětvích více než 200 českých společností. Jsou aktivní v modernizaci a zvyšování bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren, výstavbě solárních elektráren nebo farmaceutických provozů, výrobě tramvají a trolejbusů, dodávkách strojírenské techniky a technologií pro živočišnou výrobu a také v těžbě nerostných surovin (zejména uhlí a zemního plynu). Nelze opomenout ani společnou výrobu pracovní obuvi, dodávky potravinářských výrobků, produkce sanitární techniky, průmyslových kotlů či montáž osobních vozů pro ukrajinský trh. Ukrajina představuje 22. nejvýznamnějšího zahraničně-obchodního partnera ČR.

Sbližování s unií

Navýšení obchodní spolupráce je jedním z výsledků asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která byla podepsána v roce 2014. Ekonomická část dohody (DCFTA) začala být prozatímně prováděna od 1. ledna 2016, plnohodnotně pak celá dohoda vstoupila v platnost v září 2017. Cílem dohody je vytvořit podmínky pro lepší hospodářské vztahy vedoucí k postupné integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU. Součástí je podpora volného obchodu a snahy Ukrajiny dokončit přechod k fungujícímu tržnímu hospodářství, mimo jiné prostřednictvím postupného sbližování jejích zákonů s právními předpisy EU.

Přibyl i letecký spoj z Pardubic

Rostoucí intenzitu česko-ukrajinských vztahů doprovází navýšení počtu linek z českých letišť do ukrajinských měst. Ke stávajícím spojením Prahy s Kyjevem a Oděsou přibyla spojení Prahy se Lvovem a Charkovem. Také z Pardubic se nyní létá do Kyjeva.

Praha postupně získala přímé letecké spojení vedle Kyjeva také s Oděsou, Lvovem a Charkovem.

Velmi důležitá je též aktivní spolupráce mezi českými a ukrajinskými regiony. Tradičně nejsilnější je spolupráce se západoukrajinskými regiony, a to zejména se Zakarpatskou oblastí. S tou intenzivně spolupracuje Ústecký kraj, Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Vzájemné vztahy nestojí pouze na kulturní, ale i na obchodně-ekonomické a dobročinné bázi. Za zmínku stojí společný dobročinný fond Kraje Vysočina a Zakarpatské oblasti ViZa, jehož cílem je spolupráce při poskytování nezištné pomoci ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech.

Letos pomůže obchodu energetická mise i vodohospodářský veletrh 

Podporu českého exportu zajišťuje na Ukrajině vedle ekonomických úseků (Velvyslanectví v Kyjevě, Generální konzulát ve Lvově) také kyjevská kancelář CzechTrade. V Kyjevě působí i České centrum. Další podporu představuje organizace podnikatelských misí a oficiální účast českých firem na veletrzích. Významnou roli hrají rovněž státem řízené finanční instituce – Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost.

Pro rok 2020 jsou naplánovány podnikatelské mise se zaměřením na energetiku nebo do vybraných ukrajinských regionů.

Mezi klíčové nástroje Ministerstva průmyslu a obchodu pro rozvoj vzájemných obchodně ekonomických vztahů s Ukrajinou patří česko-ukrajinská mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Jejím specifikem je obsazení postů spolupředsedů na úrovni vicepremiérů, což v současnosti nemá obdoby. V rámci komise se pravidelně konají zasedání stálých pracovních skupin pro spolupráci v oblasti průmyslu a energetiky. Do budoucna je uvažováno o zřízení dalších stálých pracovních skupin, a to i na regionálním základě. 

Následující deváté zasedání se uskuteční na začátku března letošního roku v Kyjevě. Ministerstvo průmyslu a obchodu se ve spolupráci s dalšími resorty a partnery podílí na dalších akcích zaměřených na podporu českého exportu na Ukrajinu. Pro rok 2020 je naplánována podnikatelská mise se zaměřením na energetiku, podnikatelská mise do vybraných ukrajinských regionů, oficiální účast České republiky na vodohospodářském veletrhu Aqua Therm v Kyjevě v půli května a Business den Ukrajiny na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. 

S českou delegací se mimo jiné setkal i ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk.

Rostoucí potenciál Ukrajiny byl jedním z důvodů oficiální návštěvy předsedy vlády ČR Andreje Babiše na Ukrajině, která proběhla v listopadu loňského roku. Při této cestě byl doprovázen místopředsedou vlády ČR a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a početnou podnikatelskou delegací, která čítala více než 90 zástupců ze 73 českých firem působících v energetice, strojírenství, ICT, obranném průmyslu, dopravní infrastruktuře, potravinářství, zemědělství a službách. Podle údajů Hospodářské komory ČR byla doprovodná podnikatelská delegace jednou z největších v historii, což ilustruje zájem českých firem o rostoucí ukrajinský trh.

V rámci návštěvy se Andrej Babiš a Karel Havlíček setkali s ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem, prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Čeští představitelé během své návštěvy ocenili velké reformní úsilí nové ukrajinské vlády a prezidenta. Během jednání byl kladen silný důraz na aktuální témata rozvoje bilaterální hospodářské spolupráce ČR a Ukrajiny. Ministr Havlíček se také sešel s vicepremiérem pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Dmytrem Kulebou, který byl jmenován ukrajinským spolupředsedou česko-ukrajinské mezivládní komise.

Důležitým bodem programu bylo česko-ukrajinské obchodní fórum zaměřené na navazování kontaktů mezi českými a ukrajinskými podnikateli. Toto fórum společně zahájili předsedové vlád ČR a Ukrajiny Andrej Babiš a Oleksij Hončaruk spolu s prezidentem

Hospodářské komory ČR a prezidentem Obchodní komory Ukrajiny. Součástí fóra byl také podpis dohod mezi českými společnostmi a jejich ukrajinskými partnery. Z prvních ohlasů od českých podnikatelů je zřejmý velký úspěch doprovodné mise na Ukrajinu.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jakub Mareš, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem