English version
Zákon zabrání platební neschopnosti federální vlády USA, která hrozila v případě neschválení zákona již od 5. června. Umožní vládě překročit zmíněný dluhový strop a půjčovat si i nad jeho rámec do 1. ledna 2025 (kdy už bude několik týdnů po prezidentských volbách v listopadu 2024).
Případná platební neschopnost by byla prvním takovým jevem v historii USA. Podle některých odhadů by vedla k recesi ekonomiky USA a některým potenciálně dramatickým následkům pro místní i globální ekonomiku. Ministerstvo financí se snažilo hasit hrozící katastrofu vydáním cenných papírů s velmi krátkou dobou splatnosti, ale deklarovalo, že po 5. červnu by již nemělo k dispozici finanční prostředky pro hrazení plateb, pokud by dluhový strop nebyl prolomen.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Ve Sněmovně reprezentantů prošel zákon poměrem hlasů 314–117; přičemž v obou politických táborech podpořila zákon většina straníků (u republikánů 149–71, u demokratů 165–46). Republikáni mají ve Sněmovně těsnou většinu. V Senátu byl poměr hlasů 63–36. Pro bylo 44 demokratů, 17 republikánů a dva nezávislí. Nezbytné bylo dosažení alespoň 60 hlasů. Všechny pozměňovací návrhy byly odmítnuty; jejich přijetí by znamenalo nezbytnost vrácení projednávání do Sněmovny (která již mezitím přestala zasedat), což by vedlo k dalším průtahům. Zákon poté stvrdil podpisem prezident Joe Biden.
Zákon představuje kompromis vyjednaný mezi týmy prezidenta Joea Bidena a předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho.
Usnadnění povolovacích procesů
Kromě prolomení dluhové brzdy obsahuje zákon i řadu dalších ustanovení, která mohou mít ale relativně dalekosáhlý dopad: například usnadnění povolovacích procesů pro velké energetické a infrastrukturní projekty. Jedná se konkrétně o zjednodušení procesu posouzení dopadu na životní prostředí, ať již co do rozsahu požadované dokumentace, tak i omezení trvání příslušných procedur.
Balíček dále obsahuje omezení některých vládních výdajů v příštích dvou letech. Dojde k zastropování nárůstu výdajů na obranu na 3 % pro rok 2024. Zákon dále alokuje 45 miliard dolarů pro válečné veterány vystavené toxickým ohňům, ukončuje tříleté zmrazení splácení studentských půjček, či zvyšuje věkovou hranici, při jejímž dosažení práceschopní obyvatelé, kteří se nestarají o žádného člena domácnosti, musí pracovat, aby dosáhli na potravinovou pomoc.
Sociální programy nedotčené
Zákon nicméně nechává nedotčené politicky nejcitlivější programy jako Medicare či sociální zabezpečení, které jsou jedněmi z dominantních „tahounů“ rostoucího dluhu. Hlavní politické bitvy se vedly o nemandatorní výdaje, které ovšem představují jen třetinu výdajů. Celkově by nicméně omezení výdajů podle nezávislých odhadů mohlo představovat až 1,5 bilionu dolarů v následujících deseti letech.
Bidenovi se podařilo uhájit pilíře „jeho“ zákona o omezení inflace (Inflation Reduction Act), zejména v oblasti boje proti klimatické změně, daní či zdravotnictví. Republikáni zaznamenali některé dílčí úspěchy v podobě úspor určitých výdajů, například z neutracených prostředků na covidovou pomoc.
Signál i pro české firmy
Výsledek projednávání zákona je signálem i pro české investory či exportéry, že americká ekonomika zůstává ve stabilní situaci. Případná platební neschopnost mohla mít vliv jak na kurz dolaru vůči koruně, tak i na kondici americké ekonomiky, a v konečném důsledku i ekonomiky globální. Mohla též teoreticky znamenat komplikace pro příjemce federálních dotací.
Celkový dluh federální vlády v přepočtu již přesáhl hranici 95 tisíc dolarů na jednoho Američana a 120 % výše hrubého domácího produktu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké). Autor: Martin Fott, ekonomický diplomat.
