Tím se stává tuzemská ekonomika, která patří mezi malé a otevřené, náchylnější vůči zahraničním a kurzovým šokům, upozorňuje aktuální studie SYRI.
Experti se snažili některé situace namodelovat. Speciálně se zaměřili na pracovní kapitál firem a jejich úvěrováním přes euro. Studie zkoumá dopady a modeluje přenos různých šoků a měnové politiky a zdůrazňuje roli pohybů směnného kurzu a povahy šoků.
Ze studie vyplývá, že poskytování úvěrů v zahraniční měně oslabuje transmisní mechanismus domácí politiky pro globální nabídkové inflační šoky. Jinými slovy, aby centrální banka dosáhla stejné úrovně inflace, musí více zvýšit sazby a tolerovat poněkud větší ztráty produkce. Vliv úvěrování v eurech na měnovou transmisi pro globální poptávkové šoky je pak opačný.
„Vzhledem k posílení domácí měny je zapotřebí slabší reakce měnové politiky, protože silnější měna vyvíjí tlak na snižování nákladů financování firem,“ uvedla jedna z autorek studie Volha Audzei.
ČNB má nadále obavy z inflace, sazby podle očekávání nesnížila
Ze studie dále vyplývá, že zahraniční šoky mohou zároveň zesilovat kurzové fluktuace, které ovlivňují náklady na financování firem. Úvěry v zahraniční měně však snižují zpětnou vazbu z domácí měnové politiky na náklady na financování firem, což činí domácí měnovou politiku o něco účinnější v boji proti inflaci. Přenos měnové politiky v reakci na globální inflační šoky, které zasáhnou jak Česko, tak eurozónu, závisí na povaze šoků a pohybech směnného kurzu.
„Naše zjištění zdůrazňují důležitost zohlednění role úvěrování firem v eurech při návrhu měnové politiky a potřebu, aby tvůrci měnové politiky pečlivě identifikovali zdroj a povahu šoků, aby mohli efektivně kalibrovat své reakce,“ uvádí Audzei.
Odkaz na kompletní studii:
