English version
Zpráva dále uvádí, že v roce 2023 OECD i Světová banka zdůrazňovaly skutečnost, že Česko a jeho regiony uvázly v pasti středních příjmů, což je předstupeň před dlouhodobým uváznutím v rozvojové pasti.
Konkurenceschopnost a ekonomický růst byly taženy investicemi do infrastruktury, vyšší zaměstnaností a nižší produktivitou práce spojenou s nižšími mzdami. Tyto zdroje růstu se však postupně vyčerpávají. Produktivita práce v Česku dosáhla v roce 2022 pouze 68 % průměru zemí EU, přičemž podstatný je trend tohoto vývoje.
Vysoké náklady na zaměstnance a byrokracie: To jsou největší výzvy pro firmy na rok 2025
V období do roku 2008 docházelo k reálné konvergenci z hlediska produktivity, ale během finanční krize došlo ke stagnaci, a dokonce snížení produktivity práce. Tato zjištění se nečtou dobře a připomínají první novoroční porevoluční projev Václava Havla, který řekl v parafrázi na projevy předchozího Československého prezidenta: „…naše země nevzkvétá…“
Byrokracie dusí růst
V březnu 2023 se k produktivitě práce v Česku vyjádřil v médiích současný prezident Eurochambres Vladimír Dlouhý, když upozornil na skutečnost, že za nižší produktivitou práce, mimo jiné, stojí neproduktivní agenda, kterou stát ukládá firmám v oblasti administrativy. Navíc je to i nepřehlednost právního prostředí.
Kromě množících se legislativně technických pochybení zákonodárce ve smyslu nesprávných normativních a nenormativních odkazů, nejednotných definic téhož v různých předpisech, překračování zákonných zmocnění a často extenzivního výkladu při správním uvážení úředníků aplikujících zákony a prováděcí předpisy, je zde nesporně trvající a po nějakou dobu upozaděný problém Gold platingu. Tedy stanovení přísnějších než požadovaných povinností plynoucích z práva EU v českém právním řádu.
Státy, které ve své vnitrostátní úpravě stanoví přísnější podmínky, vytvářejí na svém území pro adresáty povinností méně příznivé regulatorní prostředí, než jaké je v zemích, které zvolily minimální transpozici práva EU, to se přímo projevuje na jejich konkurenceschopnosti.
Tato praxe se uplatňuje ve velké míře nejen při aktualizaci zákonů a jejich prováděcích předpisů, ale také ve způsobu přípravy a vydávání technických norem a odkazování na ně v právních předpisech. A to, ačkoliv jsou evropské harmonizované normy nezávazné a nezávaznými by měly zůstat i po převedení do českého prostředí a stejně tak i ČSN by měly uživatelům sloužit jako doporučení dobré praxe a nedoplňovat a nerozšiřovat zákonné požadavky na výrobky.
Normy, kam se podíváš
Technická normalizace prošla v Česku v uplynulých 100 letech mnoha vývojovými fázemi, v předrevoluční době bylo účelem norem mimo jiné nahradit neviditelnou ruku trhu, de facto definovat poptávku a potřebu a také přiblížit výrobky a služby standardům Sovětského svazu. Rigidní normy a regulace omezovaly kreativní rozvoj a vývoj v ekonomice a vědě, důsledkem byla poptávka po změně společenského uspořádání a na konec sametová revoluce.
Dnes se jen ve stavebnictví používá více než 10 tisíc norem. Jejich vzájemnou souladnost a efektivitu a vhodnost aplikace v praxi nikdo kvalifikovaně neposuzuje, vznikají jednotlivě na odborném fóru, ale součástí jejich tvorby není nástroj obdobný RIA a ani legislativně technická revize. Přesto jsou mnohdy výlučnými či indikativními odkazy zezávazněny a vstupují do oblasti vymahatelných povinností, ačkoliv si v řadě případů vzájemně protiřečí s jinými povinnostmi nebo nevedou k efektivnímu řešení vhodnému pro danou situaci, přestože máme náročné kvalifikační požadavky na projektanty a výrobce.
Revizi regulatorní zátěže slíbilo programové prohlášení vlády ve více bodech, je nesporně cestou k vytvoření podmínek pro zvýšení konkurence schopnosti našich podnikatelů a posuďte sami, kolik práce se zde podařilo odvést a kolik jí ještě zbývá.
Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Hana Landová, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje
