Hostem 1. dílu nového seriálu „Vize lídrů“ portálu BusinessInfo.cz, v rámci kterého si povídáme s předními osobnostmi nejen z ekonomického a podnikatelského světa o problémech, jež nejvíc tíží českou a evropskou společnost, je Václav Muchna, zakladatel a CEO technologického gigantu Y Soft.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:18 Proč má Němec 3x větší plat než Čech?
• 05:40 Co je Druhá ekonomická transformace
• 08:40 Definice přidané hodnoty: Kde se berou skutečné peníze
• 11:53 Marketing není sprosté slovo, je to jádro zisku
• 15:08 Problém subdodavatelů: Proč jsme závislí na druhých?
• 19:05 Přehnaná prevence švindlu nezabrání, ale zatěžuje byrokracií poctivé
• 21:46 Školství 2.0: Proč musíme přestat s biflováním dat
• 25:08 Jak stát brzdí inovace/startupy špatným nastavením daní
• 33:38 Co se světem, kde neplatí pravidla? Bez Evropy nepřežijeme
• 37:39 V Evropě je lépe velkým firmám, v USA malým. Ale byrokracie je všude
• 45:08 Evropa potřebuje kapitál, ČR reformu penzijka
• 47:44 V Evropě potřebujeme odideologizovat rozhodnutí. Místo zákazů odměňujme
• 54:17 Globalizace jak ji známe skončila, návrat práva silnějšího
• 59:40 Proč se Evropa bojí ukázat svaly?
• 01:02:33 Role byznysu vůči společnosti: transparentně a s přesahem
• 01:11:29 Firemní kultura Y Soft: Management bez manažerů

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Zakladatel Y Softu Václav Muchna v rozhovoru pojmenovává hlavní bariéry růstu tuzemského hospodářství. Za klíčový problém považuje ustrnutí v roli subdodavatelů. Bez hluboké transformace směrem k vlastní produktové výrobě a přímému prodeji koncovým zákazníkům podle něj Česko nedokáže překonat současnou stagnaci životní úrovně.

Rozdíl mezi českou a německou ekonomikou

Hlavní rozdíl mezi českou a německou ekonomikou spočívá v postavení v dodavatelském řetězci. „Česká republika je subdodavatelská ekonomika,“ vysvětluje Václav Muchna. Zatímco německé firmy jako Siemens dodávají koncové výrobky přímo zákazníkům, české firmy jsou často jen subdodavateli subdodavatelů.

Pokud chceme, aby čeští zaměstnanci měli platy srovnatelné se Západem, musí se naše firmy naučit vyrábět a prodávat vlastní finální produkty.

Podle Muchny jsme sice průmyslovou velmocí, ale stále zůstáváme v roli těch, kteří sice umí věci skvěle vyrobit, ale smetanu v podobě zisku za značku a licenci slízne někdo jiný. Rozdíl v platech tak není dán tím, že by Němec pracoval více nebo lépe, ale tím, že pracuje pro firmu, která vlastní vztah se zákazníkem.

Marketing jako jádro zisku, nikoliv sprosté slovo

V českém prostředí panuje hluboké nepochopení slova marketing. Lidé si pod ním často představují jen sociální sítě a reklamu v televizi. Podle Muchny však přidaná hodnota vzniká právě v marketingu.

Marketing v jeho pojetí znamená hlubokou znalost trhu, která určuje, co mají inženýři vyvíjet a jaké reálné problémy zákazníků mají řešit. „My umíme udělat ty technické věci, ty zlaté české ruce tu máme, v tom problém není. My neumíme prodat, co umíme,“ vysvětluje Muchna.

Vedle designu jsem se naučila i vyrábět a prodávat. Občas jsem si sáhla na dno, říká Anna Marešová

Právě schopnost vybudovat značku a porozumět potřebám trhu je to, co odlišuje bohaté firmy od pouhých vykonavatelů cizích zadání. Marketing tvoří v moderním světě až 80 % ceny produktu. Pokud tuto část procesu outsourcujeme na zahraniční firmy, dobrovolně se vzdáváme největší části zisku. Václav Muchna zdůrazňuje, že český inženýrský mindset se musí transformovat v mindset obchodní a produktový.

Reforma školství: Přesun k výuce v kontextu

Současné české školství je podle Muchny nastavené na neefektivní biflování dat bez souvislostí, což zásadně ničí naši budoucí konkurenceschopnost. „Můj táta tomu říkal ‚sežrat, vyblít‘. To znamená, že se něco rychle naučíte, uděláte zkoušku a zapomenete to. Kolik věcí si ze školy reálně pamatujete?“ Moderní vzdělávání by mělo fungovat opačně: učit věci v kontextu a neučit se zbytečnosti, které lze dnes snadno dohledat.

Navrhuje reformu inspirovanou přístupem z IT. Namísto deseti let příprav celoplošné změny, která nakonec zastará, by stát měl začít transformovat 10 procent škol ročně. Tyto školy by získaly podporu a peníze výměnou za to, že budou inovátory. „Pak to bude 20 procent škol, které budou trpět méně, zase se to trošku zlepší. A až se to dostane k těm na konci, tak už to bude docela dobře vypilované,“ vysvětluje Muchna.

Jak stát brzdí inovace skrze daně a byrokracii

Státní systém je v Česku stále nastaven na model levné pracovní síly. „To, co my potřebujeme, je daňová reforma, která bude zlevňovat zdanění práce a naopak zvyšovat zdanění firem,“ navrhuje Muchna. Extrémně vysoké vedlejší náklady práce (34 procent, které platí firma za zaměstnance) brzdí inovativní firmy v najímání špičkových expertů a motivují k nelegálnímu švarcsystému. „Když je programátor na švarc, bere 150 000 korun, tak reálně odvede méně daní, než odvede prodavačka v Lidlu.“

Podnikatelé stále žádají o systémové řešení přebujelé regulace. Antibyrokratické balíčky jsou málo

Dalším problémem je přílišná byrokracie motivovaná strachem z podvodů. „Všechno musí být zdokumentované, aby to náhodou někdo nezneužil, ale ten, kdo to chce obejít, to stejně obejde, a doplácejí na to ti poctiví,“ říká Muchna. Stát by měl podle něj více důvěřovat a trestat až skutečná pochybení, místo aby všechny dopředu svazoval hlášeními. Podpora startupů by neměla být jen o dotacích, které deformují trh, ale o vytvoření prostředí, kde se vyplatí riskovat a investovat do vlastního vývoje.

Bez EU v novém světě nepřežijeme

Václav Muchna vnímá Evropskou unii především jako nezbytný geopolitický projekt. V kontextu dnešního světa, kde globalizace v původní podobě skončila a vrací se právo silnějšího reprezentované mocnostmi jako Čína, Rusko či nepředvídatelné USA, nemá samostatné Česko šanci uspět. „My potřebujeme Evropu, tohle opravdu jako jednotlivé státy neustojíme,“ a dodává, že „Evropa si uvědomuje, že se musí postavit na svoje nohy.“

Zároveň však upozorňuje na rozdíly v podnikatelském prostředí. Zatímco USA jsou rájem pro malé startupy díky dostupnosti rizikového kapitálu a obrovskému jednotnému trhu, v Evropě se daří spíše velkým zavedeným korporacím.

Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?

Evropa trpí nedostatkem vlastního kapitálu, což by v Česku mohla pomoci vyřešit například hluboká reforma penzijního systému, která by umožnila investovat úspory lidí do rozvoje domácí ekonomiky. Rozhodování v EU by navíc mělo být více pragmatické a ekonomické než ideologické. Místo restrikcí a zákazů by měl stát i unie firmy k inovacím motivovat a odměňovat je za ně.

Role byznysu je mimo jiné i kultivace systému

Václav Muchna považuje za důležitou aktivní roli podnikatelů ve společnosti a jejich odpovědnost vůči prostředí, ve kterém působí. Striktní oddělování byznysu od politiky považuje za nesmysl, protože politická rozhodnutí skrze daně či pracovní legislativu podnikání přímo a zásadně ovlivňují. Svou roli vidí v transparentní kultivaci systému. Cílem je udržet Česko jako předvídatelný právní stát, kde platí pravidla. V prostředí, které vytváří Slovensko či Maďarsko, se podnikat dobře nedá.

Podle Muchny by podnikatelé neměli brát svobodu a fungující systém jako samozřejmost, ale měli by se zapojit do občanské společnosti. Demokracii vnímá nikoliv jako servis státu občanům, ale jako příležitost k převzetí vlastní zodpovědnosti. Vyzývá proto k opuštění přežitku z doby komunismu, kdy lidé pasivně čekali na řešení shora. „Ne, o nás se nikdo nepostará, někdo to zařídí. A já tohle nechci, já na demokracii a na svobodě miluju právě tu možnost, že se o sebe můžeme starat sami. Ale to znamená, že musíme ten zadek zvednout a jít pro to něco udělat.“