English version
Marocké království dováží 8 % svých obilných zásob právě z Ukrajiny. Směrem z Ruské federace do Maroka směřuje především uhlí a plyn. Ruská invaze na Ukrajinu zcela jistě ovlivní také řadu afrických ekonomik, hospodářství Maroka nevyjímaje.
Ukrajina je pro Marocké království 23. největším obchodním partnerem. Téměř polovina ukrajinského exportu do Maroka zaujímá pšenice. Dále je to kukuřice, ječmen a další zemědělské produkty, které dohromady představují okolo 80 % ukrajinského vývozu směrem do Marockého království. Saldo obchodní bilance hraje ve prospěch Ukrajiny, která je 22. největším exportérem do Maroka, zatímco z obráceného pohledu je Ukrajina pro Maroko až 54. nejvýznamnější exportním trhem.
Na druhé straně Ruská federace je pro marockou ekonomiku 10. nejvýznamnějším obchodním partnerem. Na importu do Maroka se z 34 % podílí uhlí a další pevná paliva, 15 % představuje dovoz plynu, 11 % amoniak a 10 % benzín. Obchodní saldo je opět z pohledu Maroka záporné. Rusko je pro Marocké království 8. největším dovozcem a 20. největším exportním trhem.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Komplikace pro potravinářství
Ukrajina je pro Maroko třetím největším dodavatelem obilnin po Francii a Kanadě. Ruská federace zaujímá čtvrtou příčku. Letošní zemědělský rok v Maroku bude v důsledku nedostatku vodních srážek daleko pod svým běžným potenciálem. Očekává se pokles až o 6 % ve srovnání s úspěšným zemědělským rokem 2021.
Marocká ekonomika bude nucena k větším nákupům ze zahraničí, což může v důsledku pozastavení vývozu obilnin z Ukrajiny představovat určité komplikace a velký tlak na zvyšování cen základních potravin. Ukrajina je také druhým největším dodavatelem slunečnicového oleje do Maroka s celkovým objemem 19 %. Ve spojitosti s omezením exportu indonéského palmového oleje se jedná o značnou komplikaci pro řadu marockých domácností a to jen několik týdnů před začátkem měsíce Ramadán, kdy tradičně poptávka po potravinách výrazně stoupá.
Závislost na dovozu energie
Marocké království je z šesti největších ekonomik afrického kontinentu nejvíce závislé na dovozu energie. Uvádí se, že až 90 % energetického mixu je do země každoročně importováno ze zahraničí. Dovoz ropy, plynu a uhlí odpovídá hodnotě 6,5 % HDP země, ve srovnání s Jihoafrickou republikou nebo Egyptem se jedná téměř o dvojnásobek. Zvyšování cen fosilních paliv v kombinaci s nárůstem cen obilnin může Maroko stát odhadem 1 až 2 % státního příjmu.
Kromě dopadu na zahraniční obchodní výměnu budou mít vyšší ceny uváděných komodit také vliv na zvyšování deficitu marockého státního rozpočtu, jelikož řada těchto produktů je v rámci Maroka dotována (například plyn na vaření). Na druhé straně ceny pohonných hmot jsou v Maroku liberalizovány a ve spojitosti se stále se zvyšujícím se tlakem na růst mezd to může posunout inflační křivku ještě o něco strměji nahoru.
Nové exportní příležitosti
Je potřeba zmínit, že sankce uvalené ze strany EU na Rusko a opatření mířící z druhé strany mohou nabídnout i exportní příležitosti pro mnoho afrických zemí včetně Maroka. Ze strany Maroka se může jednat o šanci na zvýšení exportu hnojiv do Evropy, kde dlouhou dobu soutěží právě s Ruskem. Marocký export ovoce, zeleniny a například ryb může částečně kompenzovat pozastavené dodávky z EU do Ruska.
Z afrických ekonomik patří ta marocká k těm, které mají poměrně nízký zahraniční dluh. Zvyšující se ceny ropy, plynu a obilnin budou samozřejmě znamenat určité komplikace i pro Maroko, ale v daleko větší míře ohrozí ty africké státy, které již v důsledku pandemie covidu-19 byly nuceny své zahraniční zadlužení zvyšovat v předchozích letech.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rabatu (Maroko). Autor: Jan Hladík, ekonomický diplomat.
