Do budoucna chce Zdenka Barošová z klubu vytvořit strukturovanější organizaci, ale nadále ji udržet přístupnou i ženám, které jsou na úplném začátku podnikání.

Klub je tvořen jako organizace pro všechny podnikavé ženy ze Zlínského kraje. Primárně jim nabízí možnost vzdělávat se, a to především v oblasti podnikání, ženství, zdraví a seberozvoje. „Klub také dává ženám možnost být součástí komunity podobně smýšlejících žen, možnost sdílet své zkušenosti a trápení a navazovat obchodní i osobní spolupráce,“ vysvětluje zakladatelka Zdenka Barošová. Organizace také podporuje ženské podnikání v obecné rovině, a to v rámci konferencí, individuálních konzultací nebo veřejných setkání ve městech Zlínského kraje.

Myšlenka na vytvoření klubu přišla v době, kdy Barošové skončil projekt pro začínající podnikatelky, který lektorovala v rámci vzdělávací společnosti. „Absolventky se na mě i po ukončení stále obracely a žádaly rady a kontakty,“ vzpomíná. Podnikatelky se tak začaly scházet u Barošové v kanceláři po pracovní době. „Když už to trvalo rok a ženy si začaly vodit svoje kamarádky, tak jsem si řekla, že to potřebuje nějakou strukturu a název,“ vysvětluje zakladatelka organizace.

Za hranice byla největší konference pro podnikavé ženy ve Zlínském kraji

Dnes má Klub podnikatelek ze Zlínska téměř 80 členek. Většinu akcí však pořádá pro širokou veřejnost. „Jen za loňský rok jsme uspořádaly 90 akcí pro téměř 800 žen,“ říká Barošová. Jednou z nich byla i únorová konference Za hranice: konference pro všechny podnikavé ženy (nejen) Zlínského kraje. „Šlo o dosud největší networkingovou konferenci ryze pro ženy podnikatelky v kraji. Dorazilo 120 účastnic a 15 řečnic,“ popisuje akci organizátorka.

Na akci vystoupily úspěšné ženy jako Renata Mrázová, spoluzakladatelka vzdělávací platformy #HolkyzMarketingu Aneta Martinek nebo podnikatelka a bývalá europoslankyně Martina Dlabajová.

Přečtěte si reportáž z únorové konference Za hranice

Klub podnikatelek má unikátní cílovou skupinu. „Od začátku jsem se zaměřovala hlavně na malé podnikatelky, jako jsou kadeřnice nebo třeba švadleny, a na maminky na mateřské, které se chtějí postavit na vlastní nohy,“ vysvětluje Barošová. Na trhu totiž podle zakladatelky klubu taková organizace chybí. „Existují byznysové kluby pro velké firmy a podnikatele, ale nikdo už nemyslí na ty malé,“ dodává.

Členky klubu mají za roční poplatek přístup do komunity, do databáze kontaktů a ke zvýhodněným cenám za všechny možnosti vzdělávání, které klub nabízí. Barošová však nechce z klubu budovat velký byznys. „Beru to spíše jako veřejnou službu,“ tvrdí podnikatelka. V létě tak chce spustit systém několika úrovní členství, aby byl klub dostupný pro všechny. „Chci, aby si členství mohla dovolit i maminka na rodičáku,“ říká zakladatelka klubu.

Nelehké dětství ji motivovalo pomáhat ostatním

Touha pomáhat má v sobě Barošová již od dětství. „Už během studia na gymnáziu jsem jako dobrovolník pomáhala v organizaci pro děti a mladistvé,“ říká. V organizaci pomáhala s volnočasovými aktivitami. Dětem chtěla pomoci zvládnout nelehké dospívání. „Mé dětství nebylo jednoduché, chtěla jsem proto nabídnout pomocnou ruku,“ vzpomíná.

Přirozeně tak na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně vystudovala Sociální pedagogiku a Řízení netržních a sociálních služeb. Několik let v sociálních službách působila. Od terénní sociální pracovnice se dostala až na vedoucí pozici. „Organizaci jsem reprezentovala na konferencích a oborových setkáních. Na starost jsem měla i fundraising a společenskou odpovědnost,“ říká.

Jak se podniká v regionech: Zlínský kraj

Firmy učí Barošová společenské odpovědnosti

Právě společenská odpovědnost (CSR) je už 13 let její hlavní zdroj živobytí. Barošová působí jako konzultantka na volné noze. „Společenská odpovědnost se skládá ze sociálních, ekonomických a ekologických činností firmy. Pomáhám jim od prvotního nastavení až po implementaci a vyhodnocení,“ popisuje svoji práci expertka.

V rámci sociálního pilíře CSR by měla firma nejen zajišťovat bezpečnost, zdraví a pracovní podmínky svých zaměstnanců, ale podporovat i neziskové organizace v regionu, spolupracovat se školami nebo podporovat nějakou místní komunitu.

Musela jsem firmám vysvětlit, že CSR není jen charita nebo věnování prasete do tomboly na ples. Mezi podnikateli panoval také mýtus, že se to týká jen velkých firem a malí podnikatelé být společensky odpovědní nemusejí

Ekologický pilíř může firma plnit například tím, že vyvažuje negativní dopady své činnosti na přírodu, šetří zdroje, nakládá zodpovědně s odpadem, a zároveň podporuje region různými dobrovolnickými aktivitami. „Zaměstnanci mohou jít sbírat odpadky nebo sázet stromy,“ zmiňuje Barošová příklad. Ekonomická oblast je o transparentním řízení firmy a vybírání si dodavatelů na základě hodnot firmy. „Jde o zisk, ale ne o drancování,“ vysvětluje expertka.

Firmy se mohou zapojovat do již existujících projektů nebo mohu vytvářet úplně nové. Dlouhá léta spolupracovala Barošová například s firmou OZO Ostrava. „Firma měla alokované peníze pro komunitu a přemýšlela, jak je rozdělit. Vyhlásili jsme tak minigranty pro neziskovky. Vítěze vybírali zaměstnanci firmy,“ uvádí příklad z praxe expertka.

Společenská odpovědnost není charita

První roky svého podnikání však zasvětila osvětě týkající se společenské odpovědnosti. Při oslovování firem totiž zjistila, že firmy netuší, co CSR znamená nebo mají pocit, že se jich to netýká. „Musela jsem firmám vysvětlit, že CSR není jen charita nebo věnování prasete do tomboly na ples. Mezi podnikateli panoval také mýtus, že se to týká jen velkých firem a malí podnikatelé být společensky odpovědní nemusejí,“ popisuje podnikatelka počáteční překážky.

Až později vyměnila osvětu za roli externí konzultantky, která firmám radí konkrétní kroky ke společenské odpovědnosti. Podle jejích slov téma CSR zpopularizoval i rozmach sociálních sítí a celkový vývoj společnosti. „Dnes už je to standard, který se očekává a vyžaduje. Současní zákazníci se totiž už často nerozhodují pouze podle ceny, ale i podle hodnot společnosti a jejích aktivit,“ tvrdí expertka.

Více se o náplni Klubu podnikatelek ze Zlínska dozvíte na jeho webových stránkách

K CSR se dostala už v době, kdy pracovala v sociálních službách. „Měla jsem mimo jiné na starost i utváření partnerství s firmami a udržování kontaktů,“ popisuje svoje profesní začátky expertka. Myšlenka na podnikání v oboru přišla ale až v době, kdy v sociálních službách vyhořela a z neziskové organizace odešla. „Stále mi volaly firmy, se kterými jsem spolupracovala, a ptaly se mě na rady v oblasti CSR a chtěly mi za to platit,“ vzpomíná podnikatelka. Barošová se tak začala v oboru dovzdělávat, získávat odborné certifikace. A v roce 2013 zahájila své podnikání.

Bez podporujícího manžela by to nešlo

Ve stejné době vznikl i Klub podnikatelek. Za více než deset let dokázala Barošová vytvořit úspěšný byznys v oblasti CSR, vést sama Klub podnikatelek a organizovat všechny klubové akce, být manželkou a mámou dvou dětí. „Mám neuvěřitelně podporujícího manžela. Fandí mi ve všem, co dělám. Bez něj by to nešlo,“ říká.

Letošní rok je pro ni zlomový – končí ji totiž rodičovská dovolená. „Budu si muset nastavit všechny oblasti svých aktivit tak, abych je stále mohla dělat, a ustála a zvládla všechny změny, které nový režim přinese,“ říká Barošová.

Konkrétní záměry má i s Klubem podnikatelek. „Mám v plánu ho lépe strukturovat a zapojit do organizace více lidí,“ říká Barošová. Kvůli dětem, rodinnému životu i vlastnímu podnikání se podle ní klub neposunul tak rychle, jak by mohl. Zakladatelka toho ale nelituje. „Baví mě pestrost mého života. Je to neustálý boj, jak to skloubit, ale nějakým způsobem se to daří a naplňuje mě to,“ uzavírá Barošová.

Klaudie Břeňová