Jaké jsou v kraji podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se v regionu nejvíce daří a kdo jsou krajští „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je na Zlínsku největší poptávka. Přečtete si také, jak je na tom region s podnikatelskou infrastrukturou (průmyslové zóny, inkubátory, dopravní obslužnost) a jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace. Popíšeme, jaké hlavní překážky podnikatelé na východě Moravy vnímají a co by se z jejich pohledu mělo zlepšit.

Zlínský kraj je regionem s významnou podporou inovací, podnikání a moderních technologií. Klíčovou roli zde hraje propojení akademické sféry s průmyslem. Hlavním inovačním centrem je Zlín.

Kraj dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejsilnější regiony Moravy a Slezska. Pokud jde o HDP na obyvatele, bylo v roce 2024 Zlínsko na osmém místě v Česku. Zlínský kraj loni zabodoval v hodnocení Indexu prosperity regionů České spořitelny a platformy Evropa v datech. Umístil se na druhém místě ze čtrnácti českých krajů.

Výhodou Zlínska je nadprůměrný podíl obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, což znamená kvalifikovanější pracovní sílu. Procentuální podíl vysokoškoláků je zde čtvrtý nejvyšší v republice.

Díky své podnikatelské DNA, zakořeněné už v období první republiky, má zlínská ekonomika velký potenciál. Aby byl naplno využit, nicméně kraj potřebuje větší prostor pro inovace i investice do moderních technologií a také omezení byrokracie a regulací.

Zvláštní pozornost si zaslouží oblast polovodičů a mikroelektroniky, v nichž má region silnou historickou základnu sahající až k podniku Tesla. Díky těmto odvětvím patří Zlínský kraj k regionům s nadprůměrnou zaměstnaností v high-tech sektorech

Adéla Kattauerová, CzechInvest

Krajské výdaje na výzkum a vývoj představovaly v roce 4,277 miliardy korun a ve srovnání s předchozím rokem došlo k jejich mírném snížení. Podíl výdajů na VaV je zde nadále pod republikovým průměrem (1,3 procenta).

Ekonomika Zlínského kraje je postavena na dlouhé průmyslové tradici, silném baťovském odkazu a diverzifikované výrobní základně. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří především podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 16 procent z registrovaných subjektů.

Region se dlouhodobě profiluje jako významné centrum leteckého průmyslu, strojírenství, elektrotechniky a materiálového výzkumu, zejména v oblasti polymerů.

„Zvláštní pozornost si zaslouží oblast polovodičů a mikroelektroniky, v nichž má region silnou historickou základnu sahající až k podniku Tesla. Díky těmto odvětvím patří Zlínský kraj k regionům s nadprůměrnou zaměstnaností v high-tech sektorech,“ sděluje ředitelka zlínské regionální kanceláře agentury CzechInvest Adéla Kattauerová.

Kraj v číslech a faktech

Zlínský kraj je devátým nejlidnatějším krajem České republiky. V regionu žije zhruba 580 tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele je zde ve srovnání s ostatními regiony průměrné množství firem a OSVČ.

Ke konci roku 2025 bylo ve Zlínském kraji podle údajů Českého statistického úřadu více než 134 tisíc podnikatelských subjektů (4,5 procenta ČR).

Jde o region, jehož obyvatelé mají nižší průměrné výdělky než lidé ve většině krajů ČR. Vyšší průměrné mzdy zaznamenali v loňském roce statistici v Praze, Středočeském, Jihomoravském, Plzeňském, Ústeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině.

Počet OSVČ i firem na Zlínsku v poslední době stabilně roste, loni se například ve srovnání s rokem 2024 zvýšil v kraji počet ekonomických subjektů o 1,4 procenta. Během roku 2025 zde přibylo celkem 1 859 firem a OSVČ.

Jak se podniká v regionech: Jihomoravský kraj

Mezi podnikatelskými subjekty zde dominují stejně jako v celém Česku fyzické osoby. V regionu je jich 76 procent z celkového počtu, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Necelá šestina podnikatelských subjektů pak sídlí ve Zlíně.

Region se pyšní stabilními a dobře fungujícími podmínkami pro inovativní podniky. Celý systém je postavený na Regionální inovační strategii. Národní RIS3 strategie za Zlínský kraj je strategickým dokumentem pro podporu konkurenceschopnosti, založeném primárně na inovacích a maximalizaci hospodářských přínosů veřejných investic do výzkumu a vzdělávání.

Cíle strategie naplňují konkrétní inovační projekty, které jsou evidovány v Akčních plánech RIS ZK, které se připravují na dvouleté období.

Zlínské Technologické inovační centrum (TIC) je součástí národní sítě inovačních center s názvem Ynovate, jež je důležitým článkem v procesu transformace tuzemské ekonomiky. TIC podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání.

„Zlínský kraj dlouhodobě podporuje rozvoj inovativních firem a startupů prostřednictvím Technologického inovačního centra ve Zlíně, které poskytuje zázemí technologickým společnostem a posiluje regionální inovační ekosystém,“ říká Adéla Kattauerová.

„Institucionální zázemí pro oblast výzkumu a vývoje poskytuje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další výzkumná pracoviště,“ dodává zástupkyně CzechInvestu.

Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, na kterém se podílí i TIC v rámci regionu, obecně posiluje regionální ekonomickou stabilitu i stabilitu celé Evropy a patří k nejefektivnějším řešením globálních výzev.

Průměrné výdaje na vědu a výzkum

Vysoký inovační potenciál kraje vyplývá především z institucionálního a průmyslového zázemí, ale také z toho, že se zde vynakládají nemalé finanční prostředky na vědu, výzkum a vývoj. Přesto byl region v roce 2024 jedním z mála českých krajů, kde výdaje na vědu a výzkum klesly.

Kraj vynaložil v roce 2024 na výzkum a vývoj celkem 4,3 miliardy korun. Pro srovnání: Praha věnovala v témže roce na VaV 60 miliard, druhý Jihomoravský kraj 25,2 miliardy a poslední Karlovarský kraj pouze 240 milionů korun. Celkové výdaje na zmíněnou oblast tvořily na Zlínsku v roce 2024 1,3 procenta tamního hrubého domácího produktu.

V kraji sídlí jediná významná univerzita: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která je ovšem důležitou součástí inovačního ekosystému. Podnikatelům nabízí spolupráci s výzkumníky na fakultách a ve výzkumných centrech.

Petr Novák z UTB Zlín: Jak uvést mladé do světa byznysu? Naše akce je spojují se zkušenými mentory

Nejširší nabídku podnikatelských příležitostí nabízí logicky krajská metropole Zlín. Dalšími městy, kde se v regionu daří podnikání, jsou podle žebříčku Město pro byznys například Uherské Hradiště, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm či Valašské Meziřící.

Na území kraje působí desítky vědeckých, výzkumných a vývojových týmů, a to napříč fakultami, ústavy a vědeckými pracovišti. Jde například o Centrum polymerních systémů (CPS), zaměřené na materiálový výzkum a polymery, Univerzitní institut (UNI), výzkumné a zkušební ústavy zaměřené na obuvnictví či gumárenství či strojírenství.

Výzkumu v oblasti automatizace, řídicích systémů a informačních technologií se věnuje tým z Fakulty aplikované informatiky (FAI). Fakulta technologická (FT) se zabývá výzkumem v oblasti potravinářství, chemie a materiálů. Vědeckotechnický park (VTP) Zlín pak poskytuje zázemí pro inovační firmy a výzkumné projekty.

Kraj se pyšní sedmým nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na hlavu v ČR a nízkou nezaměstnaností (aktuálně 4,3 procenta).

Velkou výzvou je dnes rozvoj dopravní infrastruktury, a to především napojení dálniční sítě na Slovensko a hlavní evropské dálniční tahy a zlepšení severojižního propojení.

Klíčová odvětví průmyslu

Zlínský kraj umí propojit tradici s inovací – v tom je jeho síla. Průmysl je zde historickým dědictvím i živou součástí současné ekonomiky. V kraji, který proslavila obuvnická tradice, dnes vyrůstají firmy s globálním přesahem. Mnohé z nich vyvíjejí nové technologie a mají vysoký podíl produkce s přidanou hodnotou.

Zlínský kraj disponuje již zmíněnou rozsáhlou inovační a podpůrnou podnikatelskou infrastrukturou zastřešenou pod značkou Zlinnovation. Činné jsou zde také klastrové iniciativy, například Moravský letecký klastr nebo Zlínský kreativní klastr, který se zaměřuje na silnou oblast kreativních průmyslů.

Mezi tradiční průmyslová odvětví kraje patří kromě obuvnictví strojírenství a letecký průmysl, která jsou zastoupena společnostmi jako TOS Hulín, TAJMAC- ZPS Zlín, Aircraft Industries (Kunovice), vyrábějící letouny L-410 NG, Zlín Aero v Otrokovicích či kunovické BRM Aero (výrobce ultralightů) a Evektor-Aerotechnik.

Silný gumárenský průmysl reprezentují zlínský Mitas či Barum Continental v Otrokovicích, což je jeden z největších výrobců pneumatik v Evropě. Opomenout nelze ani obranný průmysl se zbrojovkami v Uherském Brodě Česká zbrojovka a Austin Detonator, jež vyrábí průmyslové rozbušky.

Jedna z historicky největších investic v Česku mířila v kraji do výroby a vývoje polovodičů. Až tisíc nových pracovních míst, pozitivní vliv na ekonomiku Zlínska a rozvoj celého regionu má přinést obří investice v řádu desítek miliard korun, kterou realizuje americký gigant ON SEMICONDUCTOR (onsemi).

Nejvíce podnikatelských subjektů se sídlem ve Zlínském kraji ostatně působí v průmyslu (21 182 subjektů), a to zejména ve zpracovatelském odvětví. V kraji je 176 průmyslových podniků se sto a více zaměstnanci, které zaměstnávají téměř 50 tisíc lidí.

V tomto ukazateli je Zlínský kraj dokonce na pátém místě v republice za českou metropolí a tradičními průmyslovými baštami jako Plzeňský či Moravskoslezský kraj.

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

Zpět na začátek

O Zlínském kraji s ředitelkou regionální kanceláře CzechInvest

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu, jak rozvinutá je jeho podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídá ředitelka regionální kanceláře CzechInvest Adéla Kattauerová.

Jaké jsou podmínky pro podnikání ve vašem kraji? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele?

Hlavními výhodami regionu jsou silná průmyslová tradice a odborné know-how, rostoucí orientace na inovace a digitalizaci, dostupnost průmyslových lokalit a konkurenceschopné náklady na podnikání. Zlínský kraj patří mezi tradičně průmyslové regiony s vysokým podílem malých a středních podniků (MSP), které jsou klíčovými aktéry v oblasti inovací.

Významnou roli ve vzdělávání hraje zejména Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně včetně svých výzkumných pracovišť. Velký investiční potenciál vidíme především v souvislosti s ohlášenou investicí v oblasti polovodičů. Tento segment představuje strategické odvětví s vysokou přidanou hodnotou, výrazným multiplikačním efektem do navazujících oborů a nadprůměrnými nároky na kvalifikovanou pracovní sílu. Region zde těží z dlouhodobé technologické tradice, existujícího průmyslového ekosystému a dostupnosti technicky orientovaných odborníků.

Investice do polovodičového sektoru má potenciál dále posílit specializaci území na vysoce sofistikovanou výrobu a vývoj, přilákat navazující subdodavatele i projekty v oblasti výzkumu a vývoje a současně zvýšit atraktivitu regionu pro talentované zaměstnance. V kombinaci s rozvojem spolupráce se středními školami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně může Zlínský kraj sehrát roli technologického centra nadregionálního významu, zejména v oblastech mikroelektroniky a pokročilých materiálů, což také reflektuje Regionální inovační strategii a aplikační domény specializace kraje.

Je ve vašem kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by případně pomohlo?

Firmy dlouhodobě narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to zejména v technických profesích. Tento problém souvisí s dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti a klesajícím zájmem o studium technicky orientovaných oborů.

Klíčovou cestou k řešení tohoto problému je systematická práce s lidským kapitálem. Patří sem podpora technického vzdělávání, úzká spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a aktivní zapojení vzdělávacích institucí do přípravy budoucích odborníků. Významnou roli hraje také podpora dostupného bydlení, která umožňuje přilákat vysoce kvalifikované zaměstnance z jiných regionů. Současně dochází k intenzivnější spolupráci mezi firmami a vzdělávacími institucemi s cílem stabilizovat kvalifikovanou pracovní sílu.

Klub podnikatelek ze Zlínska loni uspořádal 90 akcí pro téměř 800 žen

Zlínský kraj ve spolupráci s Technologickým inovačním centrem ve Zlíně mapuje a rozvíjí potenciál již u žáku základních škol. Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně reaguje na potřeby high-tech průmyslu. Od akademického roku 2026/2027 otevře novou bakalářskou specializaci Polovodičové materiály, která přímo navazuje na oznámenou investici v polovodičovém sektoru a reflektuje aktuální potřeby vysoce kvalifikované pracovní síly v regionu.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou ve vašem kraji (významné průmyslové zóny, inkubátory či inovační centra, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)?

Institucionální zázemí pro oblast výzkumu a vývoje poskytuje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další výzkumná pracoviště (Centrum kreativních průmyslů a podnikání UPPER, CEBIA-Tech, Centrum polymerních systémů, Centrum výzkumu obouvání).

Zlínský kraj dlouhodobě podporuje rozvoj inovativních firem a startupů prostřednictvím Technologického inovačního centra ve Zlíně, které poskytuje zázemí technologickým společnostem a posiluje regionální inovační ekosystém. Kraj dále zřídil organizaci ZRIA a.s., která spravuje Strategickou průmyslovou zónu v Holešově a provozuje Expat Centre Zlin.

Významnou příležitost pro posílení investiční atraktivity Zlínského kraje představuje rozvoj Strategické průmyslové zóny Holešov. Díky rozsáhlé průmyslové ploše, připravené infrastruktuře a podpoře veřejného sektoru se jedná o jednu z klíčových lokalit pro realizaci nových investičních projektů, která může do budoucna významně posílit schopnost regionu přitahovat nové investory, zejména v oblasti výrobních a technologicky orientovaných odvětvích.

Specifikem Zlínského kraje je systematická přeměna brownfieldových lokalit na podnikatelské inkubátory, která nemá v rámci dalších regionů obdobu.

Města jako Valašské Klobouky či Kunovice disponují dvěma podnikatelskými inkubátory postavených na brownfieldech, což reflektuje důležitost podpory podnikání na lokální úrovni.

Region dále posiluje koordinaci a viditelnost podpory podnikání prostřednictvím unikátním platformy ZLINNOVATION, která sdružuje více než 20 členů – vzdělávací instituce, oborové klastry, rozvojové agentury i specializované odborné organizace. Činné jsou také klastrové iniciativy, například Moravský letecký klastr nebo Zlínský kreativní klastr, který se zaměřuje na silnou oblast kreativních průmysl.

Kterým odvětvím se ve vašem regionu nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé „šampiony“ vašeho kraje?

Zlínský kraj se dlouhodobě profiluje jako významné centrum leteckého průmyslu, strojírenství, elektrotechniky a materiálového výzkumu, zejména v oblasti polymerů. Zvláštní pozornost si zaslouží oblast polovodičů a mikroelektroniky, v nichž má region silnou historickou základnu sahající až k podniku Tesla. Díky těmto odvětvím patří Zlínský kraj k regionům s nadprůměrnou zaměstnaností v high-tech sektorech.

Mezi nejvýznamnější firmy v kraji patří tradiční průmyslové podniky zaměřené na gumárenství, zbrojní, letecký průmysl a polovodičový průmysl. Klíčovými zaměstnavateli jsou Continental Barum (Otrokovice), Česká zbrojovka (Uherský Brod), Aircraft Industries (Kunovice) a ON Semiconductor
(Rožnov pod Radhoštěm).

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci? Co by mohlo rozvoji vašeho regionu pomoci (třeba i na úrovni celorepublikového řízení a legislativy)?

Podnikatelé ve Zlínském kraji nejčastěji zmiňují nedostatek kvalifikované pracovní síly, zejména v technických oborech, rostoucí náklady na energie a zvyšující se byrokracii, což vyplývá z pravidelných rozhovorů s vedením firem, které regionální kancelář CzechInvest dlouhodobě realizuje.

Významným faktorem ovlivňující zájem investorů je také dopravní dostupnost, protože absence plnohodnotného dálničního napojení dosud oslabuje konkurenceschopnost velké části území kraje ve srovnání s regiony napojenými na hlavní evropské tahy. Kraj se zároveň potýká s napjatým trhem práce a velmi nízkou nezaměstnaností.

Zpět na začátek

Kde se v kraji daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je logicky v okolí krajské metropole. V okrese Zlín sídlí více než třetina firem a podnikatelů. Přímo ve městě pak asi polovina z tohoto počtu. V přepočtu na obyvatele patří množství subjektů ve Zlíně k nejvyšším nejen v kraji, ale i v rámci celé ČR.

Počtem zhruba 290 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel patří Zlín k české špičce. Pro srovnání: Lídrem je v ČR Praha s počtem 478 subjektů na tisíc obyvatel, na pomyslné stříbrné pozici je Brno s 357 ekonomickými subjekty na 1 000 obyvatel.

Město pro byznys: Ve Zlínském kraji se podniká nejlépe v Rožnově pod Radhoštěm

Nejlepší podmínky pro podnikání v obcích nabízí v regionu Rožnov pod Radhoštěm. Dokazuje to alespoň výzkum Město pro byznys, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích.

Vítězné město se může pochlubit v rámci Zlínského kraje vůbec nejvyšším podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích. Místní podnikatele potěší nízká daň z nemovitosti. Skvělého výsledku dosáhl Rožnov v testu elektronické komunikace. Pomyslné stříbro získalo Uherské Hradiště.

Ve Zlíně, který ovládl zmíněný výzkum o dva roky dříve (a loni skončil třetí), je rozvoj podnikatelského prostředí překotný. Nejenže je zde nejvyšší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel, ale také jejich meziroční nárůst je v rámci regionu vysoce nadprůměrný.

Vysoce nad průměrem je ve Zlíně také podíl firem s více než 250 zaměstnanci na celkovém počtu ekonomických subjektů. Ve městě navíc nadprůměrně rychle přibývá obyvatel, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. 

Zpět na začátek

Představujeme úspěšné firmy ze Zlínského kraje

Soubojová hra Kenka puppetgame probouzí fantazii a kreativitu všech generací
Akční dřevěná hra Kenka s loutkovými bojovníky spojuje dynamiku souboje a kouzlo divadla. V loňském roce se jejímu autorovi Petrovi Vallovi, mj. vítězi soutěže Živnostník roku Zlínského kraje 2025, povedl nevídaný kousek, když se s Kenkou takříkajíc probojoval až na světovou výstavu Expo.

S luxusní kůží na trh. Belleder našel způsob, jak využít materiál, který se nesveze v Rolls-Roycu
Zlínská značka Belleder vyrábí předměty z usně původně určené pro čalounění přepychových automobilů. Cenný materiál tak zachraňuje před zlikvidováním. Ke smysluplnému využití zbytkového materiálu chce Belleder inspirovat i další firmy.

Ekologická budova lesnické společnosti vznikla z lokálního materiálu zpracovaného přímo na místě
V zalesněných kopcích Beskyd, odkud je to blíže do slovenského Trenčína než do Brna, sídlí a hospodaří od roku 1998 společnost Kloboucká lesní. Ta se stále více snaží profilovat jako podnik hospodařící na principech soběstačného a udržitelného hospodaření v lese.

Zastavme růst a zaměřme se na rozvoj, říká zakladatel Koma Modular
Jaká pozitiva může přinést zpomalení globalizace nebo jak zlepšit systém podpory českých exportérů? Nejen o tom jsme si povídali ve druhé části rozhovoru se Stanislavem Martincem, který je zakladatelem a ředitelem Koma Modular, jedné z nejzajímavějších a skutečně inovativních českých firem.

Ze záchrany staré sušírny vznikla Květomluva. Unikátní farma na bylinky prošla i těžkým obdobím
Manželé Radek a Zuzana Fryzelkovi v roce 2014 přemístili historickou dřevěnou sušárnu na ovoce do Vlachovic na severu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. O dva roky později založili na 1,5 hektarech ekologicky certifikovanou farmu na bylinky.

Návrat k poctivé ševcovině. Boty Vasky se prosadily sázkou na kvalitu
Baťovskou tradici Zlína oprášil Václav Staněk již při studiu na střední škole. Společnost zvládla projít i náročným obdobím koronavirové krize, kdy musela zavřít kamenné prodejny. Díky zlepšování služeb rostla na internetu.

Zpět na začátek

Aktuálně ze Zlínského kraje

Zpět na začátek