V prvním měsíci roku jsme se zaměřili na Jihomoravský kraj. Jaké jsou v kraji podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se v regionu nejvíce daří a kdo jsou regionální „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je v kraji největší poptávka. Přečtete si také, jak je na tom region s podnikatelskou infrastrukturou (průmyslové zóny, inkubátory, dopravní obslužnost), jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace, ale také jaké hlavní překážky podnikatelé na jihu Moravy vnímají a co by se z jejich pohledu mělo zlepšit.

Jihomoravský kraj dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejsilnější regiony České republiky. V kraji působí kvalitní vědecko-výzkumné instituce i mnoho dalších subjektů podporujících podnikání a inovace. Region loni dokonce obdržel prestižní ocenění Evropský podnikatelský region 2024 – a to jako první v Česku. 

Díky vysokému podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a diverzifikované ekonomice, zaměřené na obory s vyšší přidanou hodnotou, se kraj pyšní vysokou úrovní podnikatelské aktivity a konkurenceschopností. Region má nejrozvinutější krajský inovační ekosystém v ČR. 

Klíčovými hospodářskými odvětvími kraje jsou software a služby v IT, výroba přístrojů a zařízení pro měření a snímání či pokročilých strojů a strojírenských zařízení. Dále je třeba zmínit energetické strojírenství a výrobu elektrických komponentů a také zdravotnictví či farmaceutický průmysl. Jih kraje (Znojemsko a Hodonínsko) má převážně zemědělský a vinařský charakter.

Kraj v číslech a faktech

Jihomoravský kraj je čtvrtým největším a zároveň 4. nejlidnatějším krajem České republiky, kde žije zhruba 1,2 milionu lidí. Na počet obyvatel je zde výrazně nadprůměrné množství firem a OSVČ. V posledních letech navíc toto číslo stabilně roste.

Ke konci roku 2024 bylo v kraji podle údajů Českého statistického úřadu více než 321 tisíc podnikatelských subjektů (11,3 procenta ČR).

Jde o bohatý region, jehož obyvatelé mají vyšší průměrné výdělky než lidé ve většině zbylých krajů. Vyšší průměrné mzdy zaznamenali v předloňském roce statistici pouze v Praze a Středočeském kraji.

Počet OSVČ i firem na jihu Moravy se každoročně zvyšuje, v posledních letech tempem, které je vyšší než republikový průměr. Během roku 2024 zde přibylo 4 860 firem a OSVČ, což je meziroční nárůst o 1,5 procenta (průměr ČR byl 1,3 procenta). Majitelů živnostenského oprávnění za rok přibylo o 1,1 %.

Počet živnostníků v Jihomoravském kraji byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší, v přepočtu na sto tisíc obyvatel je jihomoravský region na pátém místě v ČR.

Jak se podniká v regionech: Královéhradecký kraj

Mezi podnikatelskými subjekty zde dominují stejně jako v celém Česku fyzické osoby. V regionu je jich 68,8 procent z celkového počtu, což zhruba odpovídá celorepublikovému průměru. Více než dvě pětiny podnikatelských subjektů sídlí v Brně.

Region se pyšní stabilními a dobře fungujícími podmínkami pro inovativní podniky. Systém je postavený na Regionální inovační strategii.

Inovační strategie Jihomoravského kraje (RIS JMK 2021–2027) je klíčovým dokumentem pro posílení konkurenceschopnosti regionu. Zaměřuje se na rozvoj inovačního ekosystému, podporu podnikání a vzdělávání v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství, umění, matematika) a digitalizaci. Deklarovaným cílem je transformovat region v laboratoř budoucnosti a globální inovační centrum.

Inovační agentura JIC, která byla jednou z prvních v republice, je součástí národní síti inovačních center s názvem Ynovate, jež je důležitým článkem v procesu transformace tuzemské ekonomiky.

Podporujeme podnikatele v budování globálně úspěšných firem, říká Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC

„Naším největším úspěchem je, že je podpora inovačního podnikání a startupu na jižní Moravě a v Česku už považovaná za běžnou věc. Nikdo nepochybuje, že je to součást nové ekonomiky a je nutné tohle dělat. A my jsme k tomu přispěli,“ sděluje ředitel JIC Petr Chládek.

Inovační agenturu JIC založilo už v roce 2003 město Brno společně s Jihomoravským krajem a brněnskými univerzitami. Již více než 20 let pomáhá v regionu budovat globálně úspěšné firmy.

Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou posiluje ekonomickou stabilitu Evropy a je jedním z nejefektivnějších řešení globálních výzev.

Nadprůměrné výdaje na vědu a výzkum

Vysoký inovační potenciál kraje vyplývá i z toho, že region vynakládá nemalé prostředky na vědu, výzkum a vývoj. V roce 2024 byla v tomto ohledu lepší pouze česká metropole.

Kraj vynaložil v roce 2024 na výzkum a vývoj celkem 25,2 miliardy korun, což je více než šestina výdajů v celém Česku. Pro srovnání: Praha věnovala na VaV 60 miliard, třetí Středočeský kraj 18,4 miliardy a poslední Karlovarský kraj pouze 240 milionů korun. V posledních letech se výdaje na výzkum a vývoj v kraji nadále zvyšují.

Celkové výdaje na zmíněnou oblast tvořily v roce 2024 3,1 % regionálního hrubého domácího produktu vytvořeného v kraji, což je nejvyšší číslo v celé republice.

V Jihomoravském kraji, primárně v Brně, sídlí několik významných univerzit: Masarykova univerzita (MU), Vysoké učení technické (VUT) či Mendelova univerzita v Brně (MENDELU).

Spolupráce s výzkumnou a akademickou sférou je pro podnikatelskou veřejnost klíčová. „Největší výhodou našeho regionu je soustava šesti významných státních a veřejných univerzit (tzn. 1+5) a propracovaný systém vědecko-výzkumných organizací. Díky silným univerzitám, výzkumným centrům a propojení s firmami se v kraji daří zvyšovat investice i přitahovat talenty,“ říká ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.

Jihomoravský kraj je atraktivní pro investice (včetně zahraničních) zejména do IT, startupů, výzkumu a vývoje, kde dominuje Brno jako inovační centrum s významnými investicemi do kyberbezpečnosti a AI. Nadále se rozvíjejí také strojírenský či potravinářský průmysl.

Jihomoravský kraj si podle statistik udržuje pozici lídra ve znalostní intenzitě – tedy podílu výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP. Stále zůstává na špici mezi českými regiony a vysoko nad průměrem EU.

Čeněk Absolon, RHK Brno

Přes 20 miliard zamířilo do Jihomoravského kraje (od vstupu do Evropské unie) z regionálních operačních programů. Evropské finance jsou tedy hlavní hybnou silou krajských investic. Čtyři na sebe navazující regionální operační programy financovaly v Jihomoravském kraji téměř 2,5 tisíce projektů.

Množství investic směřuje do regionu prostřednictvím agentury CzechInvest, která se zabývá propagací a podporou investičních projektů v kraji, včetně těch zaměřených na výzkum, vývoj a inovace.

Jak roste krajský HDP?

Tempo růstu HDP v Jihomoravském kraji je v posledních letech obvykle vyšší, než národní i evropský průměr. Čísla jsou však značně proměnlivá.

Předloni měl region druhý nejvyšší roční hrubý domácí produkt na hlavu v Česku po bezkonkurenční Praze. V celkovém vyjádření je druhým nejbohatším regionem s výší ročního HDP 678 773 korun (2023) na hlavu. Napomáhají tomu již zmíněné kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla, inovace i dlouhá tradice průmyslové výroby.

Rok 2023 přinesl mírný nárůst regionálního HDP v Jihomoravském kraji o 0,1 procenta. Celorepublikovým výsledkem byl ovšem mírný pokles (o 0,1 procento) a například pražský HDP se v tomto roce snížil o 2,3 %.

Ekonomická situace kraje se dlouhodobě zlepšuje, průměrná mzda zde v roce 2024 činila 45 036 korun, což je třetí nejvyšší hodnota mezi českými kraji. Průmyslové tržby zde dosáhly v tomto roce 2024 rekordních 301,1 miliardy korun.

Klíčový strojírenský průmysl

Kraj má dobře rozvinutou průmyslovou infrastrukturu, klíčovým odvětvím je strojírenský průmysl.

Centrem strojírenství je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA).

Další významné firmy zabývající se strojním průmyslem se nacházejí v oblasti Blanska, severně od Brna (ČKD a Metra, vodní turbíny), v Adamově (Adast – kompresory a pumpy), Kuřimi (TOS – obráběcí stroje a centrum obráběcího průmyslu), Boskovicích (Minerva – šicí stroje, Novibra – jehly pro textilní stroje) a Vyškově (Fritzmaier – zemědělská a ostatní transportní technika, Fischer Vyškov).

Renomovanou a největší veletržní správou ve střední Evropě je společnost Veletrhy Brno a.s. Ročně se v její režii na brněnském výstavišti odehrává zhruba padesátka veletrhů. Stabilně na ně zamíří zhruba milion návštěvníků. V roce 2018 výstaviště zaznamenalo rekordní návštěvnost 1 250 000 návštěvníků. Klíčovou akcí nejen pro region Střední Evropy je každoroční Mezinárodní strojírenský veletrh.

Chemický a farmaceutický průmysl je v regionu soustředěn především v metropoli, Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Téměř 250 velkých průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, sídlících v Jihomoravském kraji, zaměstnávalo v roce 2024 více než 73 tisíc lidí. Počtem průmyslových podniků v mezikrajském srovnání se region v tuzemsku řadí na úplné čelo, z hlediska zaměstnanosti v průmyslu obsadil v ČR 4. místo.

Kraj je také centrem českého vinařství a ovocnářství. Leží zde přes 96 procent všech vinic v Česku. Vinařství a výroba vína reprezentují významné ekonomické aktivity, významným zdrojem příjmů jsou hlavní turistické atrakce v jižní části regionu.

Tradiční potravinářský průmysl je vysoce rozvinutý ve většině okresů – největší koncentrace je v jižních a východních okresech, tj. Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo a Břeclav (zpracování masa, cukrovary, konzervárny ovoce a zeleniny).

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

Jihomoravský kraj je významným vzdělávacím a výzkumným centrem s mnoha univerzitami (Masarykova univerzita, VUT, Mendelova univerzita, Janáčkova AMU), výzkumnými ústavy Akademie věd a dalšími specializovanými centry (Mendelova centra), zaměřenými na přírodní vědy, technologie, medicínu i humanitní obory.

Významnou výzkumnou organizací je také Středoevropský technologický institut (CEITEC) – společné vědecké centrum MU, VUT a AV ČR (nanotechnologie, bioinženýrství, medicína). 

K rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, který posiluje ekonomickou stabilitu Evropy a je jedním z nejefektivnějších řešení globálních výzev, přispívá především Jihomoravské inovační centrum.

Zpět na začátek

Šéf projektu Archimedes Antonín Koplík: Letos se blížíme k padesátce chytrých učeben

O Jihomoravském kraji s ředitelem RHK Brno

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu, jak rozvinutá je jeho podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídá ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.

Jaké jsou podmínky pro podnikání ve vašem kraji? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele? 

Největší výhodou našeho regionu je soustava šesti významných státních a veřejných univerzit (tzn. 1+5) a propracovaný systém vědecko-výzkumných organizací. Díky silným univerzitám, výzkumným centrům a propojení s firmami se daří zvyšovat investice i přitahovat talenty. S potěšením rovněž konstatuji, že je v našem kraji dostatek špičkových středních odborných škol, které velmi intenzivně spolupracují s průmyslem. Výzkum v regionu není jen doménou akademiků – 58 % odborníků působí v soukromých firmách, a z toho většina v pobočkách mezinárodních společností.

Je ve vašem kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by případně pomohlo? 

Mene tekel! Zde vidím veliký a plošný problém, který se bude prohlubovat, populační křivka vypadá hrozivě i v krátkodobém horizontu. Čeká nás souboj o veškeré pracovní síly ze zahraničí, a to i na mezinárodním kolbišti. Každá aktivita vedoucí k zatraktivnění technických oborů má smysl, systémovou změnou by bylo plné zavedení duálního systému. Jihomoravský kraj nicméně láká čím dál víc lidí ze zahraničí. V roce 2024 tu žilo 110 034 cizinců, tedy o 3 696 více než rok předtím. Podíl lidí ze zahraničí tak dosáhl 9 procent všech obyvatel regionu. Počet cizinců je ale pravděpodobně vyšší – mnoho občanů EU, zejména Slováků, totiž není plně registrováno.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou ve vašem kraji (významné průmyslové zóny, inkubátory či inovační centra, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)? 

Podnikatelská infrastruktura je propracovaná, my jako RHKB a naše klastry v ní působíme jako systémový integrátor. Největší problém vidím právě v dopravní obslužnosti, velké projekty typu VRT s novým nádražím a dálnice na Vídeň už měly být dávno ve výstavbě. Ačkoliv region prosperuje, existují rozdíly mezi prosperujícími oblastmi kolem Brna a méně rozvinutými, resp. periferními okresy, jakými jsou Znojemsko a Hodonínsko. V kraji se nachází řada průmyslových zón, většina investic je ovšem koncentrována do Brna a okolí.

Jihomoravský kraj si jinak podle posledních statistik udržuje pozici lídra ve znalostní intenzitě – tedy podílu výdajů na výzkum a vývoj (VaV) vůči HDP. Stále zůstává na špici mezi českými regiony a vysoko nad průměrem EU. Investice do výzkumu dlouhodobě kolísají – rekordní byly v letech 2012–2015 díky velkým projektům, jako je CEITEC nebo ICRC. V roce 2023 ale celkové výdaje znovu mírně vzrostly, a to na 23,7 miliardy korun (+1,5 %). Růst táhl především podnikatelský sektor (+2,9 %), zatímco veřejné a akademické výdaje mírně klesly.

Kterým odvětvím se ve vašem regionu nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé „šampiony“ vašeho kraje? 

Mezi nejsilnější sektory patří software a IT služby, elektronika, hardware, technologická zařízení a automotive. Výkladní skříní je elektronová mikroskopie, dále bych uvedl přesné strojírenství, IT a v poslední době jsou na vzestupu sektory biotechnologií, herního průmyslu, kyberbezpečnosti, leteckého, kosmického a obranného průmyslu.

Jihomoravský kraj je navíc magnetem pro světové technologické hráče. Podle dat Joint Research Center Evropské komise tu sídlí pobočky 57 firem z top 2 000 největších světových firem z hlediska výdajů na výzkum a vývoj. Všechny tyto firmy mají zahraniční vlastníky.  V regionu působí 20 firem z USA, 14 z Německa a 8 z Japonska. Další zahraniční společnosti pocházejí z 11 států západní Evropy a východní Asie.

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci? Co by mohlo rozvoji vašeho regionu pomoci? 

Určitě je to přebujelá byrokracie a administrativní zátěž spojená se zakládáním a provozováním firmy, nedostatečná míra digitalizace státní správy a stejně jako ve zbytku republiky chybějící lidské zdroje.

Zpět na začátek

Kde se na jihu Moravy daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je v centrální oblasti kraje v blízkosti jihomoravské metropole. V Brně sídlí asi dvě pětiny firem a podnikatelů a v přepočtu na obyvatele patří množství subjektů k nejvyšším nejen v kraji, ale i v rámci celé ČR.

Počtem 357 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel je Brno (respektive okres Brno-město) na pomyslné stříbrné pozici v Česku za Prahou (478).

Z hlediska krajského srovnání je Jižní Morava rovněž na druhé pozici za českou metropolí. Na 1000 obyvatel připadalo v Jihomoravském kraji na konci roku 2024 228 subjektů.

Pokud jde o nejlepší podmínky pro podnikání v obcích, nabízí je v regionu právě Brno. Dokazuje to alespoň srovnávací výzkum Město pro byznys, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích.

Ve vítězném městě je rozvoj podnikatelského prostředí doslova překotný. Nejenže je v Brně nejvyšší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel, ale také jejich meziroční nárůst je v rámci regionu vysoce nadprůměrný.

Vysoce nad průměrem je také podíl firem s více než 250 zaměstnanci na celkovém počtu ekonomických subjektů. Město a podnikatelé v něm navíc mohou těžit z výborné dopravní dostupnosti.

Radnice vynakládá nadprůměrné finanční prostředky zejména do oblasti kultury a veřejné dopravy. Také vzhledem ke své velikosti nabízí Brno v rámci kraje poměrně nízkou daň z nemovitosti.

Při srovnání všech měst s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji byly jako kvalitní z pohledu podnikatele vyhodnoceny rovněž webové stránky města, na nichž je přehledně vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou.

Zpět na začátek

Představujeme úspěšné firmy z Jihomoravského kraje

Srdcař Broňa pobláznil pro angličtinu půlku Česka. Teď chce nastartovat změnu ve firmách
Zaměstnanec, který sám sebe překoná při učení angličtiny, získá sebevědomí i pro další výzvy. Tento poznatek je součástí nového programu Firemní angličtina brněnského podnikatele Bronislava Sobotky. Nadšený propagátor hravé výuky se díky neortodoxním metodám stal asi nejznámějším učitelem angličtiny v České republice.

Plot, který neobejde ani šimpanz: Redamp a hledání nového standardu digitální bezpečnosti
Společnost Redamp nestaví na poli kyberbezpečnosti neprostupné titanové hradby pro vyvolené, ale nabízí „dubový plot“ pro ty, na kterých česká ekonomika stojí – malé a střední firmy. Pokud se jí podaří naplnit vizi integrované, neviditelné bezpečnosti, může sehrát důležitou roli v digitální transformaci nejen v Evropě, ale i globálně.

Konkurence zkopírovala naše výrobky, tím se ale nenecháme zdrtit, říká podnikatelka Alžběta Volková
Ve svém názvu přiznává Dědova dílna rodinnou tradici. Malá firma z Moravy vyrábí drobné originální produkty z dýhované překližky. Jednou ale možná přijde čas i na designový nábytek.

Zaostřeno na detail. Brněnská firma IDEA StatiCa vytvořila unikátní matematické aplikace pro statiky
Společnost se zaměřila na oblasti, které nepokrývá žádný z dominantních hráčů. I díky tomu se za dvanáct let její obrat zvýšil čtyřicetkrát. Atraktivitu oboru se firma snaží zvyšovat nastavováním vyšších mezd.  

Za vznikem startupu stála studentská formule. Dnes Volteek mění svět baterií
Unikátní technologie mladé brněnské firmy nachází uplatnění pro stacionární úložiště energie, elektromobily, mobilní zařízení, speciální průmyslové projekty nebo projekty kosmického průmyslu.

Spolu podnikají od čtrnácti. Jak studentský projekt na ochranu whistleblowerů dobyl svět
Ze školního projektu trojice spolužáků z brněnského gymnázia se stal za pár let globální byznys. Český startup FaceUp Technology vytvořil platformu pro whistleblowery, kterou využívají v desítkách zemí a zájem o ni raketově roste.

Salát za korunu či sleva na účet. Aplikace nabízí restauracím propagaci zdarma za výhody pro zákazníky
Za rok a půl vybudovali z nuly firmu s milionovými obraty. Aplikace českého startupu přivádí klienty do restaurací a kaváren, kde pro ně připravují speciální nabídky.

Kamenické firmě se daří díky zaměstnancům, novým nápadům i tvrdohlavosti majitele
V obci Luleč nedaleko Vyškova sídlí firma Kámen PLUS, která se zabývá těžbou a prodejem kamene přímo z lomů. Na zelené louce vyrostl úspěšný podnik, jehož majitel Petr Vařeka neustále hledá nové cesty, jak firmu i její služby posouvat dopředu.

Prach z bylin i noční vzduch. Novou budovu postavil výrobce čajů v ekologickém duchu
Dvě třetiny spotřeby vody v novém objektu společnosti Sonnentor pokrývá dešťová voda, solární panely na střeše přinášejí firmě částečnou energetickou soběstačnost. Nyní pokrývá z vlastních zdrojů více než desetinu spotřeby, do budoucna plánuje více než třetinu.

Veska Games propojuje herní svět se vzděláváním
Perspektivní herní studio si dalo za cíl tvořit edukační hry s přidanou hodnotou pro děti i rodiče. Jeho zakladatelé, Jakub Doucek a Jakub Stránský, kombinují zkušenosti z herního průmyslu i edtechu, a se svým projektem Manabies chtějí dobýt nejen český, ale i zahraniční trh.

Chytrá ušní známka mapuje polohu zvířat na pastvině i jejich zdraví. V budoucnu může nahradit ohradníky
Startup FlockLock dokáže možná zásadním způsobem změnit české zemědělství. Nebo spíše chov hospodářských zvířat. Ušní známka nabitá technologiemi přenáší k chovatelům řadu důležitých informací.

V síti dějin. Textilka Kv.Řezáč je příkladem firmy se staletou tradicí a moderním myšlením
Když v Tišnově na začátku minulého století zakládal Alois Řezáč textilní firmu, sotva si mohl představit, že i po více než sto letech bude stále v rodinných rukou. Firma je i v náročné konkurenci úspěšným exportérem a třetinu své produkce vyváží do dalších zemí Evropy.

Pomůcka pro snadnější porod Aniball překonala krizi a míří do světa
Cesta od nápadu ke zdravotnické pomůcce pro ženy začala před 15 lety v porodnici, kde si Renata Zichová uvědomila, že její metoda, kterou se připravovala na porod, dokáže pomoci i dalším nastávajícím maminkám.

Nábytek z recyklovaného plastu. Startup vytváří z odpadu designové unikáty
Začínali v malé garáži s jednou pecí. Brněnský startup Plastic Guys si od té doby našel své místo na trhu a roste nebývalým tempem. S panely na výrobu nábytku z recyklovaného plastu chce dobýt svět a své produkty vyrábět na všech kontinentech.

Revoluční nábor na pár kliknutí: Startup zjednodušil hledání brigád
Rychle, efektivně, pohodlně a online. Brněnský startup Tymbe nabízí Česku recept, jak zatraktivnit nabídku práce (nejen) pro brigádníky.

Sázejí na clean label potraviny: Rodinná firma dobyla svět se stovkami originálních produktů
Brněnská firma AG Foods začínala v 90. letech jako malý rodinný podnik s jediným produktem. Dnes nabízí zákazníkům stovky originálních potravinářských výrobků a vyváží je do celého světa.

Zpět na začátek

Aktuálně z Jihomoravského kraje