Příběh brněnské společnosti IDEA StatiCa  se začal psát ještě za minulého režimu. „Měl jsem štěstí, že už v 80. letech jsem pracoval jako statik ve firmě, která se v rámci možností snažila inovovat. A byl jsem tak mezi prvními, kdo v Brně mohl pracovat s osobním počítačem. První vlastní firmu na vývoj softwaru pro statiku jsem s kolegy založil hned po revoluci. Firma byla brzy ve špičce v Česku a začala expandovat do zahraničí. V roce 1999 firmu koupil belgický partner a v ní jsem ještě dalších deset let zůstal jako šéf vývoje,“ vzpomíná zakladatel firmy Luboš Šabatka.

Po čase mu ale práce v korporátu přestala vyhovovat a rozhodl vrátit se k vlastnímu podnikání. A tak v roce 2009, ve svých 52 letech, založil svoji současnou společnost. Dnes stojí v čele dozorčí rady a českou rodinnou firmu vede jeho syn Juraj. „Do té doby jsme dělali statické výpočty celých staveb, ale na trhu chybělo řešení pro výpočty částí a detailů konstrukcí. V tom jsme viděli velkou šanci,“ popisuje Luboš Šabatka, kde našel prostor na trhu. 

„Místo abychom konkurovali existujícím firmám na trhu, nabídli jsme jim to, co jim v portfoliu chybí. A jako první jsme aplikovali matematické simulace, které se doposud využívaly jen pro celé stavby, na výpočty jejich detailů. Tím jsme se výrazně odlišili a získali na trhu obrovský náskok,“ podotýká zakladatel IDEA StatiCa.

Klíč k úspěchu jménem styčník

Vyvinutý software tak statikům pomáhá například s výpočty ocelových styčníků – tedy kritických míst stavby, kde se spojují sloupy a nosníky. „Nikdo na světě to neumí spočítat tak rychle a bezpečně jako my. Všichni ostatní s tím buď musí trávit stovky hodin nebo výpočty hodně zjednodušovat,“ upozorňuje Luboš Šabatka.

Ani pro úspěšnou firmu nebyl rozjezd úplně snadný. „Chvíli jsme hledali ten správný produkt. I ty první nebyly špatné, ale průlom nepřinesly. Teprve program Connection na řešení ocelových styčníků přinesl v roce 2014 zásadní změnu,“ pokračuje zakladatel.

Typickým zákazníkem firmy je statik, bez ohledu na to v jak velké firmě pracuje. S aplikací od IDEA StatiCa pracují nadnárodní koncerny i „eseróčka“ v nichž působí jen jejich zakladatel. Patří mezi ně projekční firmy i dodavatelé ocelových konstrukcí.

Vítězná strategie

Trh stavebního software v současnosti ovládají čtyři velké nadnárodní firmy – Autodesk, Trimble, Bentley a Nemetschek. „My jsme si od začátku dávali velký pozor, abychom jim v ničem nekonkurovali. Soustředili jsme se na produkty, které oni ve svých portfoliích nemají. Zároveň jsme se širokým obloukem vyhnuli takzvaným MKP řešením pro statiku celých staveb. Ta strategie se vyplatila a my teď místo tvrdých konkurenčních bojů s většinou trhu spíše spolupracujeme,“ popisuje Luboš Šabatka úspěšný postup své společnosti a navazuje: „Naše produkty Connection pro ocelové konstrukce a nyní i Detail pro prvky betonových konstrukcí jsou v oboru naprosto unikátní a konkurence je ráda zapojuje do svých pracovních postupů.“

Díky tomu firma velmi rychle roste. V roce 2014, kdy přišla s přelomovou technologií, měla tržby kolem 10 milionů korun, letos překročí 400 milionů. Po celém světě má přes 10 000 zákazníků. Centrála je stále v Brně, pobočky má ve Spojených státech, Velké Británii, Německu, Singapuru a Beneluxu. V Česku má 80 zaměstnanců, dohromady přes 110.

Extrémní zodpovědnost

Stejně jako další firmy z technických oborů také brněnská společnost se potýká s nedostatkem potřebných absolventů na trhu práce. „Počet absolventů univerzit se snižuje, starší silná generace statiků odchází. Na druhou stranu se platové ocenění statiku pomalu zlepšuje. My se jako firma snažíme celou komunitu burcovat, aby se nebáli žádat konkurenční platy. Každé dva roky pořádáme konferenci ‚Statika a technologie‘, kde to společně probíráme a hledáme cesty pro růst,“ popisuje Luboš Šabatka, jakým způsobem se firma snaží tuto problematiku řešit.

Jak se podniká v regionech: Jihomoravský kraj

Kromě náročnosti studia a výše platů je u statiků ještě další překážka, která zájem mladých lidí příliš nezvyšuje – obrovská zodpovědnost statiků.  „Zodpovědnost je věc, kterou nastupující generace zrovna nevyhledává. Ale na druhou stranu se stále hlásí lidé, kteří se toho nebojí. Problém samozřejmě je, že si v některých ‚soft‘ oborech mohou vydělat více. To se snažíme změnit. Začínáme u sebe a můžeme se pochlubit, že průměrný plat v naší firmě je na dvojnásobku průměrné mzdy ve státě,“ konstatuje Luboš Šabatka.

Co změní umělá inteligence?

Stejně jako další části dodavatelů staveb i statiků se týká zpožďování projektů, které zadává stát a další veřejní investoři. Neúspěšní uchazeči totiž tendry často napadají u soudů. „Tam je nejhorší to, že žaloby mají odkladný účinek. Právníci se točí na formálních věcech, stavby se zpožďují a ztrácí celá společnost. Trasa D pražského metra je toho zářným příkladem. Miliardové škody ještě než se začalo stavět. Naopak ve vlastním procesu projektování a stavby se většinou pohybují rozumní lidé a snaží se vždycky raději domluvit,“ zmiňuje Luboš Šabatka dlouhodobou bolest u veřejných staveb.

Spolu s dalšími odvětvími se nyní také producenti technologií pro statiky hodně zabývají významem umělé inteligence. „Statika je obor postavený na přesnosti. Výsledek musí být bezpečný. Proto máme normy, které definují závazné posudky. Chatboty vám odpoví na všechno, ale záruku správnosti vám nedají. V tom mají statici výhodu, jejich zodpovědnost AI nenahradí. Na konci vždy musí být posudek ‚Vyhovuje‘ podepsaný statikem. Kde ale je pro AI obrovský prostor, je proces návrhu. Během něj se stavba nebo její detail mnohokrát přepočítávají. Pokud tady dokážeme zapojit AI odhady, tak lze extrémně zvýšit produktivitu projektování stavby,“ konstatuje Luboš Šabatka.

Nešťastný most na Výtoni

Jedním z témat, kde se v posledních měsících hodně mluvilo o statice, byly různé návrhy na nevhodnější postup v souvislosti se známým železničním mostem pod Vyšehradem. „Tenhle případ bere celá statická obec hodně úkorně. My statici jsme ti, kdo stavěli a staví mosty. Milujeme tuhle práci a snažíme se vyplňovat veřejný prostor krásnými stavbami. Přesně v tomhle duchu proběhla veřejná soutěž a byl vybrán z mnoha hledisek nejlepší most pro dopravu 21. století. Starý most pro moderní dopravu dosloužil a měl být jako muzejní kus přesunut pro potřeby pěších a cyklistů. Bohužel se do celého procesu vložila skupina aktivistů, kteří tomuto řešení z různých pohnutek zabránili,“ posteskl si Luboš Šabatka.

Z výsledného řešení je velmi rozpačitý. „Ve finále už žádné rozumné argumenty nebyly ve hře. Aktivisté si vykřičeli zachování staré konstrukce, která ani po drahé rekonstrukci, nikdy nebude tak kvalitní jako nový most. Bude stále omezovat provoz a bude drahá na údržbu. O celkové životnosti ani nemluvím. To je jako kdybyste přišli k doktorovi a ten vám řekl: ‚Já bych to operoval, ale paní uklízečka říká, že studený obklad bude stačit.‘ Smutný příběh,“ pokračuje zakladatel IDEA StatiCa.

A není to jediná věc, ze které nemá radost. Starosti mu dělá i neustále rostoucí administrativní zátěž. „Společnost produkuje tisíce stránek nových zákonů a regulací. Už neexistuje jeden člověk, který je schopen tomu všemu porozumět, natož se tím řídit. Stavební normy nejsou výjimkou. Norma na ocelové konstrukce během mého profesního života ‚tloustla‘ snad desetkrát. Teď vzniká nová verze Eurokódu. Cílem bylo stávající normu zjednodušit a projasnit. Výsledkem je, že podnorma, která je pro nás důležitá, měla 160 stran a v nové verzi jich bude mít 220. ‚Jistě, pane ministře,‘“ uzavírá Luboš Šabatka.

Dalibor Dostál

Brněnská společnost IDEA StatiCa je rodinná firma která vytváří softwarem pro navrhování a posuzování konstrukcí. Aplikace slouží především pro stavební inženýry, projektanty a statiky. Kromě ústředí v České republice má podnik několik poboček v zahraničí. Patří mezi firmy, kterým v dobách začátků pomáhalo s rozjezdem inovační centrum JIC.