„Startupům umožňujeme ověřit nápad, nalézt trh pro jejich řešení a následně růst. Propojujeme je s investory, někdy do nich sami investujeme, případně podporujeme v získávání grantů. Jsme v roli průvodců a mentorů, kteří jim pomáhají dostat se na globální trhy,“ dodává Petr Chládek v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

V podpoře inovací hraje důležitou roli stát. Co je podle vás klíčové pro podporu inovačního prostředí v ČR ze strany vlády? Nechybí nám dlouhodobá strategie inovační politiky?

Stát může vždy dělat víc. Je potřeba pracovat na celé regulaci podpory startupů. Zásluhou České startupové asociace, kde působím ve správní radě, byly za minulé vlády schváleny změny týkající se zaměstnaneckých akcií (ESOP). Na tyto kroky je ale nutné navazovat dál. Zároveň je důležité, a současná vláda to má ve svém programu, u nás dále zvýhodňovat investice rizikového kapitálu. A na evropské úrovni je silná potřeba prosazení tzv. 28. režimu (právní rámec Evropské komise, který má inovativním firmám a startupům usnadnit podnikání napříč EU) a obecně posílení evropského kapitálového trhu.

Nechybí nám na trhu práce kvalitní lidé s inovativním myšlením? Není třeba od základu změnit vzdělávací systém?

Jednou z klíčových oblastí, kde může být stát výrazně lepší, je mnohem silnější vnímání vzdělávání jako priority. Stejně tak je potřeba výrazně zlepšit řízení výzkumu a vysokých škol, protože právě ty jsou zásadním zdrojem nových talentů a poznatků, na kterých inovace stojí.

Co ještě zemi schází či aktuálně potřebuje, aby se posunula mezi evropské lídry v oblasti inovací?

Je pravda, že Česko je v žebříčku European Innovation Scoreboard (EIS) 2025 až na 19. místě v EU, ale zároveň je potřeba říct, že tu existují velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Přibližně 80 procent inovační ekonomiky táhnou Praha a Brno, zatímco zbytek republiky výrazně zaostává.

Jak se podniká v regionech: Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj jako funkční model

Když zmiňujete Brno, dá se říci, že Jihomoravský kraj ukazuje ostatním regionům v Česku (pokud jde o rozvoj inovačního ekosystému) správný směr? Co je jeho největší výhodou?

Největší výhodou Jihomoravského kraje je silný talent pool – zhruba 70 tisíc studentů – a dlouhodobá technologická a průmyslová tradice. Díky tomu, že v Brně sídlí velké množství technologických firem, talent v kraji zůstává. Klíčové také je, že se tu na regionální inovační politice pracuje už téměř 25 let, což přináší konkrétní výsledky v podobě úspěšných startupů a jejich významných exitů. Během posledních patnácti let jen díky tomu přiteklo do regionu více než 15 miliard korun. To je potvrzení, že je to správná cesta. A může to být i inspirace pro ostatní regiony.

Region dokonce obdržel prestižní ocenění Evropský podnikatelský region 2024 – a to jako první v Česku. Co to pro kraj znamená?

Vnímám to především jako potvrzení a validaci dlouhodobého směru a výsledků, kterých region dosahuje. Zároveň nám to přineslo větší viditelnost v evropských strukturách.

Váš region mimochodem vynakládá z krajských peněz značné prostředky na vědu, výzkum a vývoj. Co to přináší?

Investice do výzkumu a vývoje přinášejí vysoce kvalifikovaná pracovní místa, možnost uplatnění talentovaných lidí formou zakládání nebo zaměstnání v technologických firmách. Zároveň to znamená, že lidé nemusejí region opouštět – vydělají si zde dobré peníze a mohou dělat zajímavou práci. A takové prostředí přitahuje i nové lidi, z jiných regionů i zahraničí. Zpětně to kraji přináší daňové výnosy i kapitál. Je potřeba zmínit, že růst výdajů na výzkum a vývoj táhne především podnikový sektor, zatímco veřejné a akademické výdaje mírně klesají.

Zaostřeno na detail. Brněnská firma IDEA StatiCa vytvořila unikátní matematické aplikace pro statiky

Co ostatně potřebuje inovační ekosystém ke zdravému fungování? Na jihu Moravy aktuálně funguje zdravě a bez neduhů?

Zásadní je politický leadership a jasná strategie, za kterou si samospráva stojí a je ochotná do ní dlouhodobě investovat. Důležitá je také sdílená vize mezi aktéry celého inovačního ekosystému. Bez toho by nemohl fungovat.

Klíčovým dokumentem pro posílení konkurenceschopnosti regionu je Inovační strategie Jihomoravského kraje (2021–2027). Jaké jsou její základní cíle a je potřeba ji průběžně aktualizovat?

Strategie se zaměřuje na rozvoj podnikání a efektivní propojování firem, výzkumu, vzdělávání a veřejné správy. Do tohoto směru patří podpora globálně úspěšných podnikatelů, rozvoj talentů a dovedností pro znalostní ekonomiku, posilování výzkumu s reálným dopadem na byznys i společnost a ukotvení zahraničních firem s vyšší přidanou hodnotou v regionu. Zároveň rozvíjí otevřený a atraktivní inovační ekosystém. Strategie běží do roku 2027, ale už nyní se připravuje její aktualizace na další období.

Brno jako centrum inovací

Je dnes Brno skutečně epicentrem českých inovací? V čem je podle vás inovační ekosystém jihomoravské metropole unikátní?

Unikátnost Brna spočívá v několika silných odvětvích, které mají globální význam. Patří sem zejména elektronová mikroskopie, kde třetina světové produkce vzniká právě v Brně, a dále kyberbezpečnost. V regionu vznikl první český technologický jednorožec AVG a řada dalších úspěšných firem, například Threatmark, Safetica, Whalebone atd. Mezi další klíčové obory patří také letecký a vesmírný průmysl nebo herní vývoj.

Primárně v Brně také sídlí několik významných univerzit. Jak klíčová je spolupráce s výzkumnou a akademickou sférou?

Spolupráce s univerzitami je naprosto zásadní, především proto, že produkují talent, bez kterého by inovační ekosystém nemohl fungovat. JIC také napomáhá transferu znalostí a technologií z akademické sféry do byznysu.

Nejzásadnější změnou je výrazné posílení týmu o lidi, kteří sami podnikali, vybudovali úspěšné firmy a často je i prodali. Tito lidé dnes své know-how předávají novým zakladatelům startupů.

Krajské inovační agentury obecně podporují výzkum, vývoj a inovace či rozvoj podnikání na území regionu. Jaké je poslání JIC a co se vám za více než dvě dekády od vzniku podařilo?

Posláním JICu je podporovat lidi v budování globálně úspěšných firem. Za více než dvacet let vznikly desítky firem, které se na tuto úroveň dostaly. Zmíním například Kiwi.com, Ysoft nebo Flowmon, a došlo k řadě exitů. Co se dále povedlo, že je dnes podnikání vnímáno jako legitimní kariérní volba pro mladé lidi, skoro na stejné úrovni jako se nechat zaměstnat. To před dvaceti lety bylo téměř nemyslitelné.

Jak se agentura proměnila od roku 2017 pod vaším vedením?

Nejzásadnější změnou je výrazné posílení týmu o lidi, kteří sami podnikali, vybudovali úspěšné firmy a často je i prodali. Tito lidé dnes své know-how předávají novým zakladatelům startupů. Zároveň se výrazně posílila i samotná značka JIC, která je dnes rozeznatelná i mimo region a Česko.

Před čtyřmi lety se inovační centra z osmi českých krajů spojila do národní sítě s názvem Ynovate. Jak spolupráce funguje a co pro Česko, váš kraj a podnikatele znamená?

V rámci sítě inovačních center Ynovate sdílíme naše know-how, metodiky a expertní síť s ostatními regiony, aby nemusely objevovat cestu samy. Otevřeně se dělíme i o to, co nám nefungovalo. Pomáhá to zrychlit rozvoj ostatních regionů, což je nutné, protože jižní Morava sama Česko nevytáhne.

Startupy a expanze do světa

Na vašem webu se dočteme, že jste „inovační agenturou, se kterou najdete cestu mezi globální startupové hvězdy.“ Můžete to rozvést?

Startupům umožňujeme ověřit nápad, nalézt trh pro jejich řešení a následně růst. Propojujeme je s investory, někdy do nich sami investujeme, případně podporujeme v získávání grantů. Jsme v roli průvodců a mentorů, kteří jim pomáhají dostat se na globální trhy.

Jaké jsou tedy vaše klíčové služby? Kolik začínajících firem už vyrostlo ve vašich inkubačních a akceleračních programech?

Na JIC se může obrátit každý, kdo má chuť inovovat a růst – ať už stojí na začátku své podnikatelské cesty, nebo už vede firmu s globálními ambicemi. Budoucím founderům a founderkám pomáháme objevit, co podnikání skutečně obnáší – od prvního nápadu po vstup na trh a první kroky v reálném byznysu. Startupy v rané fázi provázíme v inkubátoru JICbooster – ladíme s nimi byznys model, připravujeme je na jednání s investory a pomáháme jim rozjet firmu, včetně přístupu k financím.

Jan Kubata: Brněnské výstaviště měníme v živou laboratoř inovací

A již zavedené firmy podporujeme v rychlém růstu a expanzi na zahraniční trhy – propojujeme je s investory, zkušenými mentory i globálními partnery a zapojujeme je do komunity lídrů, kteří si navzájem předávají zkušenosti i inspiraci. Od roku 2003 jsme takto podpořili už více než 1300 firem.

Co nabízí začínajícím firmám či startupům váš startupový hub? Proč by měly mít své sídlo na JIC?

Naše služby poskytujeme bez ohledu na to, zda mají firmy sídlo přímo na JICu. Pokud ale v budově INMEC na Purkyňově ulici sídlí, jsou přirozeně ve středu dění – mají snazší přístup k mentorům, business angelům, founderům i akcím, a těží tak i z komunity, kterou tvoříme.

Startupy, investoři a experti pod jednou střechou. Komunitní manažerka Natálie Vencovská o synergii ve startupovém hubu JICu

Fond inovační agentury JIC (JIC Ventures) podporuje od roku 2015 začínající technologické firmy, startupy v pre-seed a seed fázích… Co je v plánu do budoucna?

Za posledních deset let JIC investoval do 14 startupů. Aktuálně připravujeme nový fond JIC Ventures, který cílí na 400 milionů korun a během tří let by mohl investovat asi do dvaceti firem, především z oblasti tzv. deep tech a SaaS. Kapitál bude jak ze soukromých zdrojů – od úspěšných founderů technologických firem z regionu i velkých hráčů na trhu – tak i z veřejné sféry.

Prostřednictvím fondu chceme pomoci ukotvit startupy v regionu a zabránit jejich přesunu za investory jinam. Dnes je 80 procent venture kapitálu v Praze, který se investuje do tamních firem. Rizikový kapitál vnímáme jako třetí základní pilíř ekosystému vedle rozvoje talentu a inkubačních programů na podporu podnikání.

Nedávno jste řekl, že by vaše inovační agentura ráda přestoupila z krajské ligy do evropské soutěže. Co si pod tím představit?

Cílem je vybudovat kompletní spektrum služeb na úrovni nejvyspělejších evropských regionů, aby podmínky pro startupy v Brně byly srovnatelné s městy jako Mnichov, Paříž nebo Madrid. Chceme co nejvíce snižovat asymetrii a vytvořit prostředí, ve kterém mohou vznikat globálně úspěšné firmy.

Jakub Procházka