„Tím, že je Zlínský kraj menší, co se týče počtu obyvatel, vzniká zde boj mezi firmami o potenciální zaměstnance, což může způsobovat neochotu více se otevřít a spolupracovat,“ popisuje Petr Novák.

„Tuto neochotu se mnoha akcemi nejen pro podnikatele snažíme překonat, protože cítíme, že pouze jejich větší spoluprací se celý region může posouvat kupředu,“ dodává v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Jak se podle vás daří ve Zlínském kraji rozvíjet podnikatelský ekosystém či propojovat podnikatelské subjekty a investory se startupovým prostředím, studenty a veřejností?

Zlínský kraj je v této oblasti vnímán jako jeden z nejrozvinutějších regionů, nicméně stále je potřeba mít na paměti, že vzhledem ke své velikosti se nemůžeme srovnávat například s krajem Jihomoravským. Příležitostí je zde logicky méně. O to více je nutné podporovat každého, kdo projeví o podnikání zájem, a to si uvědomují různé skupiny napříč regionem.

Na Zlínsku funguje agentura ZRIA, která má však spíše formovat a etablovat „velké hráče“ byznysu. Je zde Technologické inovační centrum Zlín, které je zřízeno krajem a univerzitou a významně se podílí například na hledání mladých talentů. Snaží se hledat nové podnikatele a rozvíjet je již od střední školy. Tomu pomáhá například soutěž Můj první milion, která pravidelně vygeneruje zajímavé projekty a nové podnikatele. Uvědomuje si to také hejtman Zlínského kraje a snaží se nás v těchto aktivitách podporovat.

Je nutné vyzdvihnout právě firmy, které se chtějí aktivně podílet na podnikatelském rozvoji regionu a nabízejí také pomocnou ruku univerzitě a veřejné správě jako například firmy sdružené v platformě Region47.

Jak přispívá k rozvoji podnikání v regionu projekt s názvem NoLimits Business Meetup?

Přes všechno, co jsem zmiňoval v předchozí odpovědi, jsme cítili, že nám stále schází více neformální přístup k propojování podnikatelů, zainteresovaných studentů, startupistů, mentorů či investorů ve formě networkingu po vzoru jihomoravských Velvet Innovation meetupů.

Proto se snažíme rozvíjet tuto platformu neformálního setkávání ve Zlínském kraji v podobě NoLimits Business Meetupů, kde velkým myšlenkovým hybatelem byl Lukáš Rudy, lokální patriot a majitel firmy UnicoModular, stejně jako zkušený podnikatel Petr Eliáš. Po dvou setkáních můžeme říci, že jsme velmi rádi, že se pravidelně – každé tři měsíce – účastní projektu přes 200 lidí z řad studentů, startupistů, podnikatelů a dalších. Je patrné, že firmy mají zájem o propojování, o hledání nových příležitostí apod. Jen je potřeba je dostat na jedno místo a přimět je vzájemně komunikovat.

Jak se podniká v regionech: Zlínský kraj

Takže je to o budování úzce spolupracující komunity?

Ano. A my věříme, že se nám tímto podaří opět přidat dílek do skládačky, aby si podnikatelé vzájemně vyjasnili své pozice, více spolu komunikovali a hlavně kooperovali. Zároveň tím chceme představit infrastrukturu nejen univerzity, ale také zajímavých míst a podniků Zlínského kraje. Další setkání se tak uskuteční již 28. května v nově zrekonstruované Čiperově vile a kromě startupové stage nabídne také zajímavou přednášku z oblasti podnikání a kreativního průmyslu, což se ideálně hodí právě k tomuto místu.

Koncem dubna se na Univerzitě Tomáše Bati uskuteční také další ročník open konference Zlínský Barcamp. Co je jejím cílem?

Cílem je oslovit mladé lidi, studenty středních i vysokých škol, jakož i širokou veřejnost, a přiblížit jim svět podnikání tím, že k nim přivedeme zkušené podnikatele, mentory, investory, ale také například malé podnikatele, kteří si teprve svůj byznys budují a chtějí se podělit o své zkušenosti. Tím se snažíme doplnit byznysový ekosystém tak, abychom pomáhali vytvářet nové podnikatelské entity.

Kdo jsou hosté a řečníci konference Zlínský Barcamp 2026?

Rok 2025 byl ve znamení udržitelnosti, inovací a odvahy podnikat jinak. Jakým tématům se budete věnovat letos?

V letošním roce jsme chtěli mít Zlínský Barcamp postavený otevřeněji. Proto jsme zvolili téma podnikání bez hranic, a necháme na každém, jak toto pochopí. Například zda a jak je možné podnikat ze zahraničí? Nebo naopak vytvářet byznys z ČR do zahraničí? Případně si najít byznys, který jde za hranici běžného „kamenného“ podnikání.

Na Barcamp navazuje kooperující program Můžeš podnikat se svým meetupem pro podnikatele přednášející na středních školách. Už jste to částečně zmiňoval, ale daří se na Zlínsku přilákat mladé lidi k podnikání?

Tento projekt má za sebou již více než deset let své existence a rozvíjel se především v Čechách, i když paradoxně vznikl ve Zlíně. Na Moravě se pak rozvíjí v posledních několika letech. Cílem je dát prostor podnikatelům se zkušenostmi, aby je mohli chodit předávat přímo na střední školy zainteresovaným studentům. Přispívají tak významně k osvětě podnikání mezi mladými. Je to jeden z dalších střípků celé skládačky podnikatelského ekosystému, který je má přivést k podnikání, a ne z nich udělat jen zaměstnance.

Podnikání je náročný obor a ruku na srdce, mladí lidé si většinou volí snadnější cesty – chtějí být influencery, youtubery a podobně. Je tedy potřeba hledat ty, kteří vidí v podnikání benefity a chtějí se touto cestou vydat. Právě těm chceme pomáhat primárně.

Ve Zlíně tvoří Zdenka Barošová komunitu pro podnikatelky. Loni uspořádala 90 akcí pro téměř 800 žen

Vysoké školy obecně podporují výzkum, vývoj a inovace či rozvoj podnikání na území regionů… Jak se to daří na Zlínsku?

To je samozřejmě jedna z hlavních úloh vysokých škol, a myslím že se můžeme hrdě hlásit k odkazu Tomáše Bati. Snažíme se aktivně naplňovat označení „podnikatelské univerzity“, a to nejen v rámci výuky a vědy a výzkumu, ale právě také v rámci tzv. třetí role univerzity. Sem spadá také organizace akcí typu Zlínský Barcamp o podnikání nebo NoLimits Business meetup, který Barcamp dále rozvíjí v podobě podnikatelského networkingu.

Velké firmy by se měly více angažovat v rozvoji regionu a podpoře jeho ekonomiky

Vaše univerzita je důležitým institucionálním zázemím pro oblast výzkumu a vývoje. Jaká je tedy na Zlínsku kooperace podniků s výzkumnou a akademickou sférou?

Univerzita nemůže fungovat bez podpory firem ve všech oblastech, a firmy a region by byly o mnoho let zpět bez spojení s univerzitou. Univerzita dělá město a region daleko významnějším, přitahuje do regionu značné množství lidí, je jedním z největších zaměstnavatelů.

UTB má rozhodně strategický význam, což si uvědomuje také vedení Zlínského kraje. Přesto bych přivítal více americký model, kde se firmy daleko více angažují v chodu univerzity, aktivně ji podporují, a to i donátorsky, přispívají tím také k rozvoji příležitostí pro studenty z pohledu praxí, stáží a získávají si tak potenciální zaměstnance, či dodavatele již v průběhu jejich studia na vysoké školy. Myslím si, že zde existují rezervy ze strany firem i možnosti jejich širšího zapojení.

Kenka puppetgame probouzí fantazii a kreativitu všech generací. Opět míří do Japonska 

Díky své „baťovské“ tradici (DNA) má ekonomika kraje velký potenciál. Jaký je recept na jeho maximálně využití?

Jak jsem už zmiňoval, problém Zlínského kraje spatřuji především v jeho velikosti a počtu obyvatel. Chápu firmy, že je pro ně obtížné rozvíjet byznys. Je obtížné růst tam, kde chybějí zaměstnanci, a každá firma se snaží chránit svoji oblast zájmu.

Líbí se mi ale například přístup Petra Gabriela z firmy Ray Service, který mi jednou řekl: „vůbec se nebojím toho, že mi zaměstnanec odejde dělat na sebe něco, co se u nás naučil, čímž se stanem mým dodavatelem. Pro mě je důležité, že to má kdo pro mě udělat.“ To je podle mého soudu správná cesta: uvědomit si, že je mnohdy efektivnější, když si některé činnosti necháme udělat outsourcovaně a nelpíme jen na interních zaměstnancích. Poslední roky nám také ukazují, že se lidé rádi vracejí „ze světa“ do Zlína zpět jako rezidenti, neboť ve městě je bezpečno a útulno…

Říkáte, že Tomáš Baťa byl nejen podnikatelem v obuvnictví, ale budoval město a návazný byznys tak, aby pak mohli jeho zaměstnanci utrácet v jeho dalších podnicích. Jak je to ve Zlíně v současnosti?

Stále je potřeba nejen město, ale také region budovat z pohledu infrastruktury a služeb, které nám mnohdy žalostně chybí. Schází nám větší angažovanost podnikatelů velkých a silných firem, které dokáží generovat také velké zisky. Je potřeba více reinvestovat tyto zisky zpátky do regionu a tím pomoc ho dále budovat. Někdo může namítnout, že to je úkolem veřejné správy, ale to je chybné uvažování, je potřeba větší angažovanost právě těchto silných soukromých subjektů, které už něco vybudovaly.

Důležitou součástí rozvoje podnikání v regionech je zmíněná podpora výzkumu a vývoje. Krajské výdaje ale v poslední době mírně klesly. Není to chyba?

Dovolil bych si nesouhlasit s tím, že na Zlínsku krajské výdaje na vědu a výzkum klesly. V celorepublikovém srovnání to zřejmě platí. To, že vláda osekala celkové výdaje na vědu a výzkum, neseme nelibě, protože byla slibována významná podpora.

Zlínský kraj se však snaží vědu a výzkum podporovat velmi aktivně a jeho představitelé na tom úzce spolupracují s vedením UTB. Dostali jsme poměrně významnou částku ve výši cca 200 milionů, abychom mohli vybudovat novou budovu Fakulty technologické. Díky tomu vznikne moderní zázemí pro mnohé technologické a významné strojírenské obory. Zlínský kraj podporuje také vědu a výzkum v doktorandských studiích. Díky významné injekci 30 milionů korun je možné, aby doktorandi po studiu zůstávali v regionu a věnovali se vědě a výzkumu. Tato podpora ale slouží i k tomu, abychom sem přilákali odborníky ze zahraničí, což se například na naší fakultě podařilo. Bez těchto prostředků by nebylo možné ony odborníky zaplatit.

Zlínský kraj znovu mezi špičkou: obhájil druhé místo v Indexu prosperity

Nechybějí v Česku stále na trhu práce kvalitní lidé s inovativním myšlením? Nepotřebujeme od základu změnit vzdělávací systém?

Na to není jednoduchá odpověď. Bohužel je pravdou, že bojujeme s tím, že myšlenkový/inovativní potenciál mladých lidí není rozvíjen už od základních a středních škol. Studenti jsou nuceni do memorování, neumějí kreativně přemýšlet, logicky uvažovat a rozvíjet vlastí nápady, což je velký problém. Mladí lidé se cítí být v komfortní zóně v zaměstnaneckém poměru a ideálně v korporátu. Vytvářet si kreativně vlastní byznys, vymýšlet, jakým způsobem ho uchopit, je složitější a kvalitní vzdělávání by k rozvoji těchto schopností mělo přispět.

Na druhou stranu existuje celá řada zainteresovaných mladých lidí, kteří se snaží hledat inovativní cesty. Právě ty se snažíme skautovat. K tomu nám pomáhají i výše zmíněné akce. Cílem je seznámit je s investory, uvést je do světa velkého byznysu, aby měli start jednodušší. Samozřejmě je také vzděláváme v dalších disciplínách, které jsou pro podnikání důležité, jako je právo, marketing, finance. Cestu musíme mladým lidem ukázat.

Jakub Procházka