Vláda schválila podmínky kurzarbeitu, víc než průměrnou mzdu stát nevyplatí

Pokud kurzarbeit schválí poslanci a senátoři, budou moci zaměstnavatelé dát svým pracovníkům (pro něž nebudou mít práci) na jeden až čtyři pracovní dny v týdnu volno. Lidem, pracujícím v tomto režimu, vyplatí stát náhradu odpovídající 70 procentům jejich čisté mzdy. Maximem bude ale výše průměrného platu v Česku.

Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku alespoň tři měsíce – tedy až po zkušební době. Zdravotní pojištění má být placeno z celého původního výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas bude hradit pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Zkrácená práce s podporou od státu by mohla být zavedena už od listopadu 2020. Vystřídala by dočasný program Antivirus.

Koronavirus a podnikatelé. Kde hledat pomoc? (vládní opatření přehledně)

Podle návrhu novely zákona nebude zkrácená práce aktivována automaticky tak jako například v Německu. Ve státě, regionu či vybraném odvětví bude moci kurzarbeit v krizi povolit vždy jen vláda po projednání v tripartitě. Využíval by se výhradně při vážném ohrožení ekonomiky – přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Krvavý kompromis

Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji schválit poslanci i senátoři a podepsat prezident. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by měla Sněmovna projednat návrh ve stavu legislativní nouze. Maláčová označila dohodu na vládě za „krvavý kompromis“.

Její slova potvrzuje i ministryně financí Alena Schillerová: „Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme do sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice.“ Podle Schillerové je dopad zkrácené práce nutné spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.

Hospodářská komora: Ano s výhradami

Hospodářská komora (HK ČR) sice uvítala, že vláda konečně ukončila nejistotu podnikatelů, kteří se s blížícím koncem programů Antivirus obávali o budoucnost svých provozů, zároveň má ale k novele několik výhrad.

Návrhu vytýká například to, že bude možné zkrácenou práci využít i v případě, kdy firma s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění byť jen pro jednoho zaměstnance.

Kurzarbeit by neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, ale více zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami, uvádí HK ČR v tiskové zprávě.

„Tento přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat například s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu jen na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát. Je nesporné, že to může v některých případech vést ke zneužívání kurzarbeitu, když jeho aktivace nebude nezbytná,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Zákonodárci by měli podle Hospodářské komory pečlivě zvážit také nastavenou finanční zátěž firem. Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím „zpojistnění“ fiktivní (nikoliv skutečně vyplácené) mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrného platu před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do zmíněného režimu. I z hlediska státního rozpočtu je přitom vyplácení podpory v nezaměstnanosti nákladnější než vyplácení podpory v kurzarbeitu.

Hospodářská komora chce proto ve Sněmovně i Senátu iniciovat změny novely.

Parametry návrhu trvalého kurzarbeitu

  • Rozsah překážek v práci činí 20 až 80 % pracovní doby (tedy 1 až 4 dny v týdnu) u každého podpořeného zaměstnance.
  • Příspěvek státu za dobu nepřidělování práce činí 70 % předchozí čisté mzdy. Po celou dobu podpory je její výše konstantní. Maximální částka je na úrovni průměrné mzdy.
  • Takzvaná podpůrčí doba činí maximálně 12 měsíců u každého podpořeného zaměstnance.
  • Zaměstnavatel hradí za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 70 % čisté mzdy.
  • Po dobu přidělování práce (v době, kdy kurzarbeit není aktivní) logicky běží standardní režim.

jap

Pravidelné novinky e-mailem