English version
Ten, kdo chtěl kvůli zvýšenému limitu požádat o zrušení registrace, musel vše stihnout do 8. prosince, jinak nemůže využít paušální daň na rok 2023. Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně.
„Schválené změny mají jednoho společného jmenovatele, a tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele. V programu jsme slíbili podporu podnikání, méně státní byrokracie a uživatelsky přívětivou finanční správu trestající úmyslné obcházení daní, ne drobné přestupky. A to nyní plníme,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Návrh je v souladu s navýšením v celé unii
Novela zákona o DPH navrhla zvýšit limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Aktuální limit ve výši jednoho milionu korun odpovídal částce 35 tisíc eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil.
Zvýšení limitu až na 85 tisíc eur podporuje sama Evropská unie, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. Česku bylo nicméně na jeho žádost umožněno zvýšit limit pro plátcovství DPH na dva miliony už před účinností této směrnice.
„Hlavní novinkou daňového balíčku je možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do dvou milionů korun. Na dvojnásobnou částku dvou milionů pak od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně, tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků,“ potvrzuje Zbyněk Stanjura.
Jak zrušit registraci k DPH při zvýšení limitu? Čas jste měli do 8. prosince
Plátci, kteří nemají obrat přes dva miliony samozřejmě mohou o zrušení registrace žádat kdykoliv po 1. lednu 2023, musejí však splnit podmínku uplynutí minimálně 12 měsíců od poslední registrace.
Pro letošní rok však musela být žádost podána nejpozději 8. prosince 2022, a to výhradně elektronicky s využitím formuláře Žádost o zrušení registrace na webu MojeDaně.cz. Kdo termín nestihl, nemůže si pro rok 2023 zařídit ani paušální daň (zájemce o ni totiž nesmí být plátcem DPH).
O zrušení registrace k platbě DPH mohli požádat podnikatelé, jejichž obrat za prosinec 2021 až listopad 2022 nepřesáhl dva miliony, ale byl vyšší než milion.
Žádost podávají také plátci podle § 6b zákona o DPH (nabytí majetku na základě rozhodnutí o privatizaci, nabytí obchodního závodu či majetku na základě přeměny obchodní korporace) nebo plátci podle paragrafu 6e (pokračování v ekonomické činnosti po zemřelém), jejichž obrat za září 2022 až listopad 2022 byl v rozmezí 250 a 500 tisíc korun.
Novinkou jsou tři pásma paušální daně
V důsledku zvýšení limitu pro plátcovství DPH se na 2 miliony korun zvyšuje novelou zákona o daních z příjmů i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně.
Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se tři pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.
„Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. Většina bude zařazena v prvním pásmu a nic se pro ně nemění. První pásmo odpovídá dnešní paušální dani a pro příští rok zde bude měsíční záloha činit podle prvních odhadů 6 295 Kč. Určeno je pro živnostníky s ročními příjmy do milionu korun a pro živnostníky s vyššími příjmy v 60 či 80% výdajovém paušálu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.
V nové rozšířené paušální dani pracuje Ministerstvo financí s několika skupinami OSVČ podle výše ročních příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu.
Pro většinu OSVČ se nic nemění a příští rok budou platit paušální zálohy ve výši 6 208 korun (výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně). První pásmo se týká všech OSVČ s ročními příjmy do 1 milionu, dále OSVČ s příjmy do 2 milionu korun s uplatnitelným 80% výdajovým paušálem a OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem.
Podrobnosti najdete v článku Komu se v roce 2023 vyplatí paušální daň. Přihlásit se k ní můžete od října do ledna na BusinessInfo.cz
Druhé a třetí pásmo bude mít paušální daň vyšší
Druhé pásmo je určeno zejména pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu, které se z důvodu nižšího výdajového paušálu nevešly do prvního pásma, a také pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Třetí pásmo je pak určeno pro ostatní OSVČ s ročními příjmy do dvou milionů korun, které se nevešly do nižšího pásma. Ve druhém pásmu budou OSVČ příští rok hradit fixní paušální zálohy ve výši 16 000 měsíčně, ve třetím pásmu pak 26 000 korun měsíčně.
„Obecně platí, že paušální daň je nabídka od státu a je zcela na dobrovolném rozhodnutí každého živnostníka, zda ji využije, nebo ne. Návrh tří pásem byl kompromisním řešením mezi zachováním jednoduchosti systému a daňovou spravedlností v tom smyslu, že živnostník s příjmy do 500 tisíc korun ročně logicky nemůže státu odvádět stejně jako podnikatel s dvoumilionovými příjmy ročně,“ dodává k novému nastavení paušální daně Zbyněk Stanjura.
Podmínky pro zapojení se do paušálního režimu by díky této novele mohlo příští rok nově splnit až 60 tisíc OSVČ navíc, přičemž pro zhruba polovinu z nich může být využití paušálního režimu výhodné a mohou tak reálně učinit.
Negativní dopad rozšíření paušální daně na veřejné rozpočty je aktuálně odhadován na – 600 milionů na veřejné rozpočty, tedy zhruba – 500 milionů korun na státní rozpočet ročně. Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu by měl činit 10 miliard na veřejné rozpočty, (6,4 miliardy korun na státní rozpočet, 2,6 miliardy na rozpočty obcí a 1 miliardu na rozpočty krajů).
V oblasti paušální daně návrh upravuje také situaci, kdy poplatník v paušálním režimu ukončil na konci zdaňovacího období nebo v jeho průběhu svou činnost, a musel podat standardní daňové přiznání a přehledy povinného pojistného, přestože by jinak splnil ostatní podmínky pro paušální daň. Nově tak poplatník činit nemusí, pokud jeho nevypořádané pohledávky a zásoby spolu s příjmy ze samostatné činnosti nepřekročí hranici rozhodných příjmů (dle pásma 1 mil. Kč, 1,5 mil. Kč nebo 2 mil. Kč ročně).
Mimořádné odpisy pro roky 2022 a 2023
schválený návrh zákona prodlouží mimořádné odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022-2023, čímž naváže na mimořádné odpisy majetku pořízeného v letech 2020-2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele.
Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních 3 let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.
Osvobození bezúplatných převodů podílů na bytových domech od daně
MF v předkládaném daňovém balíčku dále navrhuje zpětně osvobodit zejména bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce.
Jedná se o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995-2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, a u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za korunu a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.
S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení.
Další navrhované daňové úpravy
V novele zákona o DPH dále MF navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jedná se zejména o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro fyzické osoby, s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, a dále prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce.
Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší.
jap, s využitím tiskové zprávy MF ČR
