Komu se v roce 2023 vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete od října do ledna

K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do milionu korun. Paušální daň pro rok 2023 se zvýší na 6208 korun měsíčně.

Paušální daň znamená pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie. V roce 2023 nicméně zaplatí o něco víc než loni a také v dalším roce se bude výše odvodu měnit.

Ilustrační obrázek

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od loňského roku.

V roce 2021 se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí, letos je to asi 80 tisíc živnostníků. Celkový počet těch, kteří by mohli tuto výhodu využít, odhaduje správce daně na zhruba 120 tisíc .

Vstup do režimu paušální daně je jednoduchý

Kdo se chce připojit od roku 2023, může se na berňák hlásit od letošního října. Čas bude mít až do 10. ledna 2023. Vzhledem ke zvyšujícím se minimálním zálohám na zdravotní a sociální pojištění naroste paušální daň na 6208 korun měsíčně (oproti loňskému roku zvýšení o 214 korun).

Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (skrz portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné.

Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2023 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit také do 10. ledna 2023. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete (ačkoli jste jej dosud využívali), musíte to správci daně oznámit do patnácti dnů. 

Michal Dvořáček, poradce

„Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. Pak má nadále nárok i na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Pokud jste paušální daň platili v roce 2021 nebo letos a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech.

Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.

Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.

Změna paušálních záloh na rok 2022 a přihlášení k dani na webu FS ČR

Co přihlášením k paušální dani získáte?

Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To měly být hlavní výhody paušální daně, kterou vláda schválila před dvěma lety.

Kdo všechno má nárok?

OSVČ, která může platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém kalendářním roce zisk přes milion korun (podle návrhu vlády postupně dva miliony), nesmí být plátcem DPH a být pod kuratelou insolvenčního správce. Zároveň nelze být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti (především zaměstnání). Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu. Osoba samostatně výdělečně činná, jež zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 korun měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.

„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.

Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ doplňuje správce daně.

Příjmy stačí odhadnout

O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než milion korun.

„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová

„V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop jednoho milionu, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným,“ dodává Richterová.

Co platíte měsíčně?

Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.

V letošním roce činí daň 5994 korun měsíčně. Příští rok se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 200 korun (loni bylo navýšení výraznější). V jediném odvodu tak budou živnostníci platit od ledna do prosince 2022 6208 korun za měsíc.

Kromě zmíněných 100 korun je součástí odvodu minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent (v příštím roce 3386 korun) a minimální záloha na zdravotní pojištění (2722 korun). Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.

Paušální daň je možné si předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce.

Zálohy odvádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).

Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně

„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2023 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu dopředu nahlásit,“ doplňuje poradce.

Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.

Chystá se navýšení limitu, nárok bude mít víc lidí

Ve Sněmovně nadále leží návrh, který zvyšuje limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun ročních výdělků. Vláda chce také zavést pásma paušální daně, která jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá a zvyšuje roční příjmový limit pro ty, kdo mají nárok, na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší by ovšem platili vyšší daň. Přehled pásem PD viz tabulka níže.

1. pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 6208 Kč)

Do 1. pásma spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, kteří mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Týká se to většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.

Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál.

2. pásmo – Příjmy 1 milion až 1,5 milionu korun (daň 16 000 Kč)

Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent). Do 2. pásma mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.

3. pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 26 000 Kč)

Do 3. pásma patří OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun bez ohledu na typ samostatné činnosti 

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika