„Regulace cen pohonných hmot končí. Naše kroky zafungovaly a trh se stabilizoval. Cenovou regulaci lze provádět jen tehdy, když trvá mimořádná tržní situace. Ta podle našeho názoru pominula,“ řekla po jednání vlády 13. července ministryně financí Alena Schillerová.

Vojenský konflikt mezi USA a Íránem sice neskončil, světové trhy ale na vývoj na Blízkém východě nereagují nijak dramaticky a ceny ropy nerostou tak rychle jako letos na jaře.

Schillerová však zároveň varovala provozovatele čerpacích stanic, aby konec cenové regulace nezneužívali k neúměrnému zdražování pohonných hmot. Vláda je prý navíc připravena – pokud by došlo k výraznému nárůstu cen ropy na světových trzích – regulační opatření znovu zavést.

Od pondělí 20. července se bude vývoj cen pohonných hmot v Česku opět řídit jen tržními mechanismy. Spolu s regulací končí úleva na spotřební dani na naftu, kterou ministerstvo financí na dobu cenové regulace stanovilo (viz níže).

Co obsahoval balík opatření?

Regulaci marží čerpacích stanic, každodenní stanovování maximální přípustné ceny a nižší daně. To obsahoval vládou schválený balík opatření Ministerstva financí, který měl za cíl od dubna 2026 tlumit dopady zdražování pohonných hmot českým domácnostem, firmám a související negativní vliv na ekonomiku a inflaci.

Ceny ropy dál rostou. Jaké hrozby přináší konflikt na Blízkém východě Česku?

Zásadním nástrojem byla regulace marží. Maximální přípustný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou u benzinu i nafty na čerpacích stanicích byl od 8. dubna 2026 stanoven na 2,50 a koncem května byl zvýšen na tři koruny.

Tato marže se vztahovala na neprémiová paliva na všech čerpacích stanicích v Česku. Podobná opatření (zejména pokud by byla dlouhodobá) mohou mít nicméně podle ekonomů negativní dopad na dostupnost pohonných hmot.

Ministerstvo financí každý pracovní den ve 14 hodin zveřejňovalo na svých webových stránkách maximální ceny, jež platily pro následující den. „Maximální marže byla nastavena na základě důkladné analýzy historických dat upravených o inflaci a to tak, aby neznemožnila trhu konkurenční fungování a zároveň odstranila lokální cenové extrémy,“ řekla tehdy ministryně financí.

SP ČR: Jaké mohou být dopady současné blízkovýchodní situace na český průmysl

Balíček opatření navíc zahrnoval snížení spotřební daně na naftu na absolutní minimum, které umožňuje evropská harmonizace. Spotřební daň z nafty byla nakonec snížena na 8,011 koruny ze standardních 9,95 koruny za litr, což připravilo státní pokladnu zhruba o miliardu korun měsíčně.

„Síla přijatých opatření je v jejich vzájemné provázanosti. Naše kroky umožní dodržet schválený deficit, ale zároveň ve svém komplexu pomohou jak domácnostem, tak firmám, dopravě, zemědělcům a celé ekonomice naší země. Je to koktejl, který může fungovat pouze jako celek. Žádné opatření z něj nejde vytrhnout,“ tvrdila na jaře Alena Schillerová.

Pumpaři i ekonomové se umělých zásahů obávaly

Podle zástupců pumpařů naopak mohou zásahy státu do cen vést ke zhoršení situace. „Administrativní zásahy do cenotvorby mohou vést k narušení trhu a negativním dopadům na dostupnost a kvalitu služeb,“ varovala například Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Vytvoří to negativní tlak na příjmy státního rozpočtu. Další velkou nevýhodou je, že část snížení spotřební daně se nepromítne do cen a zůstane v maržích čerpadlářů, proti kterým se vláda snaží bojovat.

Pavel Peterka, XTB

„Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, je tato pomoc nedostatečná. Nevyhneme se proto pravděpodobně ani dalším úlevám v tomto sektoru,“ hodnotil analytik společnosti XTB Pavel Peterka.

Stanovení plošné marže a sledování maximální ceny každý den bylo podle ekonoma chybou. Vzhledem k tomu, že se situace uklidnila ovšem nedošlo k nijak dramatickému vývoji.

Analytici varovali, že pokud je cenový strop stanoven příliš nízko, můžeme se dočkat nedostatku pohonných hmot a na některých pumpách dokonce ukončení prodeje pohonných hmot, protože by se jim nevyplatil. Vyšší cenový strop má zase mizivý efekt.

Ekonom Pavel Sobíšek zhodnotil vládní opatření jako největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za uplynulých 30 let. Nyní by se situace měla vrátit k normálu.

Administrativní zásahy do cenotvorby by mohly vést k narušení trhu a negativním dopadům na dostupnost a kvalitu služeb

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

Opozice se snížením spotřební daně (návrh ostatně původně připravila ODS) víceméně souhlasila. „Zastropování marží vnímám jako kosmetické opatření, které může paradoxně v některých regionech, kde jsou dnes prodejci pod těmito maržemi, ceny zvýšit. Snížení spotřební daně u nafty může krátkodobě smysl dávat, pokud bude vykryto vyšším příjmem DPH,“ reagoval místopředseda hnutí STAN a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Schválen zákon umožňující jednodušší regulaci marží

Ministerstvo financí zároveň na jaře ohlásilo přípravu zákona, který má umožnit všem budoucím vládám regulaci marží (resp. ceny) formou nařízení vlády, nikoliv cenovým výměrem.

Návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot schválila vláda v polovině dubna. Zákon byl předložen do Sněmovny v legislativní nouzi a přijat s platností od 13. května 2026. Cílem nové legislativy je podle vlády zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Technický princip stanovování marží a maximálních přípustných cen zůstal stejný. 

jap