Tento problém zároveň otevírá širší dilema: jak skloubit princip výběru kandidátů čistě podle kvality s požadavkem, aby evropská administrativa reprezentovala všechny členské země.

Celkem 15 států zůstává dlouhodobě podreprezentovaných. Nízké zastoupení mají například Německo, Nizozemsko, Dánsko, ale také Česko. Nová studie přitom ukazuje, že za tím nestojí pouze nízký zájem o práci v institucích EU.

Studie Eurocrats Wanted: Why Some Member States Lag in European Commission Recruitment byla publikována v prestižním časopise Journal of Common Market Studies. Jejími autory jsou Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., doc. Ing. Mgr. Kateřina Kočí, Ph.D. a prof. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D. z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Mýtus o „nezájmu o Brusel“

Dosavadní akademická debata často pracovala s tzv. „hypotézou odmítnutí“ – tedy představou, že občané některých států jednoduše o kariéru v EU nestojí. Studie ale tento pohled zpochybňuje. Podle autorů nejde primárně o nezájem, ale o strukturální problém. Geografickou nerovnováhu navíc prohlubuje i těžkopádný výběrový proces, který je často dlouhý, administrativně náročný a někdy také netransparentní.

Komise aktualizuje pravidla hospodářské soutěže EU týkající se dohod o udělení licencí na technologie

Významnou roli hraje také ekonomická situace. Studie upozorňuje, že v zemích jako Česko nebo Polsko je relativně nízká nezaměstnanost a mladí lidé mají dostatek pracovních příležitostí doma. Motivace hledat práci v Evropské komisi je proto nižší než například v jižní Evropě.

Roli hraje také odlišná kultura veřejné služby. „Země s tradicí silné státní služby, jako je Francie nebo Španělsko, mají přirozeně širší okruh lidí ochotných investovat čas a energii do náročných výběrových řízení EU,“ vysvětluje Mgr. Jarolím Antal, Ph.D.

Další bariérou jsou praktické otázky spojené se životem v Bruselu – vysoké náklady na bydlení, jazykové požadavky nebo obavy o pracovní uplatnění partnerů a školní docházku dětí.

Některé státy, například Nizozemsko nebo Irsko, budují aktivní systémy podpory kandidátů – od specializovaných kanceláří přes mentoring až po spolupráci s univerzitami. Ani tyto systémy ale nemusí být samy o sobě dostatečně účinné.

Komise spouští plán AccelerateEU: konec závislosti na fosilních palivech

Podle autorů je potřeba dlouhodobější, systematičtější a cílenější práce s kandidáty. „Stejně důležité je, aby členské státy aktivné pracovaly s mladými lidmi a vysvětlovaly jim, proč má kariéra v evropských institucích smysl,“ dodává prof. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D.

Autoři studie zároveň zdůrazňují, že zastoupení jednotlivých států v Evropské komisi není jen technickou otázkou personalistiky. Jde také o důvěru členských států v evropské instituce. Pokud některé země získají pocit, že v Bruselu nemají dostatečné zastoupení, může to podle studie oslabovat legitimitu EU jako celku. „Pokud se evropská administrativa rekrutuje jen z několika zemí, vzniká otázka, zda může být skutečně vnímána jako společná evropská služba,“ zamýšlí se doc. Ing. Mgr. Kateřina Kočí, Ph.D.

Téma studie rezonuje i v médiích. Navazující článek si můžete přečíst také na webu Hospodářských novin.

Redakčně upravená tisková zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze