Únorové vydání časopisu Komora se věnovalo využití umělé inteligence ve firmách a překážkám, kterým podnikatelé čelí při zavádění automatizace a robotizace.

„V posledním šetření Komorový barometr jsme vedle tradičních témat věnovali několik otázek robotizaci, automatizaci – pro potřeby šetření tyto pojmy vnímáme jako synonyma – a umělé inteligenci. Technologický pokrok je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výkonnost ekonomik, a právě zmíněné pojmy byly v posledních letech často skloňovány jako hlavní trendy na tomto poli,“ vysvětlil analytik Hospodářské komory ČR Roman Renda. HK ČR přináší další výsledky z šetření týkající se zkušeností firem s automatizací, se způsoby její realizace, s jejími hlavními přínosy a návratností investic do robotizace.

Třetina firem stojí stranou

„Pozitivní zprávou je určitě skutečnost, že většina firem má podle šetření zkušenosti s automatizací a že pouze 35,2 % respondentů uvedlo, že s automatizací žádné zkušenosti nemá. Česká ekonomika se totiž potýká s řadou problémů souvisejících mimo jiné s nízkou přidanou hodnotou tuzemské produkce a s nízkou produktivitou. Dílčím řešením tohoto problému bezpochyby může být právě využití automatizace, robotizace a inovativních výrobních postupů. Na druhou stranu v počtu robotů na 10 tisíc zaměstnanců dosahuje Česká republika v evropském srovnání podprůměrných výsledků,“ upozornil prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Automatizace a robotizace – česká realita versus nejvyspělejší země světa

Zkušenosti pravděpodobně mají podnikatelské subjekty spíše s robotizací, která má menší intenzitu. Tyto zkušenosti ale vytvářejí dobré předpoklady pro pokračování robotizace v budoucnu, pokud pro to budou vhodné podmínky. I to je důvodem, proč je toto téma velmi aktuální a je žádoucí situaci ve firmách vyhodnocovat. Pozitivní vliv automatizace na činnost firem není pouze teoretickým konceptem, ale potvrzují jej také zkušenosti samotných podnikatelů, jak dokazuje Graf č. 1. Téměř 62 % firem, které k automatizaci přikročily, hodnotí svou zkušenost pozitivně, necelá čtvrtina neutrálně a pouze nízké jednotky procent společností přiznaly převážně negativní zkušenost.

„Dobrou zprávou proto je, že většině subjektů se tento finančně i procesně náročný krok daří uskutečňovat tak, aby byl pro ně pří nosem, nebo je alespoň nepoškodil. Jinými slovy, pokud se členské firmy pro automatizaci rozhodnou, jsou v ní ve většině úspěšné,“ zhodnotil Roman Renda a zdůraznil, že právě i předchozí dílčí pozitivní zkušenost může být klíčová v tom, zda se podnikatelé rozhodnou pro další, rozsáhlejší automatizaci.

Vlastními silami

S ohledem na to, že automatizace představuje komplexní proces, jehož úspěšné provedení není zaručeno, musí se firmy rovněž zabývat otázkou, jakým způsobem budou tuto změnu ve svém fungování uskutečňovat – odpovědi přináší Graf č. 2.

Pokud se firmy rozhodnou své procesy automatizovat, v drtivé většině automatizaci řeší částečně nebo úplně vlastními silami (74,4 % respondentů). Pokud se rozhodnou využít služeb externích subjektů, téměř dvě pětiny respondentů (39,6 %) volí řešení tzv. na klíč, kdy firma získá kompletní řešení projektu na míru. Celkem 12,8 % respondentů využilo doporučení a konzultací specializovaných poradenských společností a nejmenší část respondentů (9,7 %) automatizaci řešila prostřednictvím systémového integrátora zajišťujícího vedle automatizace také propojení a koordinaci s interními systémy a procesy. Otázka umožňovala zvolit více odpovědí a podnikatelé napříč velikostními kategoriemi nezřídka kombinovali různé z těchto přístupů.

Proč vůbec automatizujeme?

Šetření se dále zabývalo otázkou, jaké konkrétní přínosy se mohou podle názoru firem s automatizací spojovat, respektive jaké jsou důvody, proč k automatizaci přistupují.

Výsledky ukazuje Graf č. 3 – největší potenciál automatizace se podle podnikatelských subjektů nachází ve snížení nákladů – finančních, materiálních nebo časových. Takto odpověděly téměř tři čtvrtiny respondentů (72,9 %). Přitom 25,7 % respondentů je toho názoru, že v tomto směru může automatizace pomoci zásadním způsobem. Rovněž vyšší než dvoutřetinový podíl firem věří, že automatizace může pomoci s řešením obecného nedostatku pracovní síly na trhu práce.

Celkem potenciál automatizace v této oblasti spatřuje 67,9 % respondentů. Plných 26 % dokonce věří, že s tímto problémem může automatizace pomoci významně. O něco méně – stále ale v nadpoloviční většině – respondentů zastává názor, že automatizace může pomoci se zvýšením kvality produkce (59 %), zvýše ním jejího objemu (54,7 %), zlepšením reputace firmy a zvýšením konkurenceschopnosti (54,2 %), řešením nedostatku kvalifikované pracovní síly (52,8 %) anebo zvýšením flexibility produkce (50,2 %).

Méně populární je názor, že by automatizace mohla pomoci s usnadněním vstupu na nové trhy nebo pomoci řešit nároky v oblasti regulace (v souvislosti se zaměstnanci, bezpečností, komunikací se státní správou apod.). Každou z těchto dvou odpovědí zvolila jako oblast, v níž má automatizace potenciál pomoci, zhruba třetina respondentů. V případě obou odpovědí je podíl firem, podle kterých v dané oblasti může automatizace velmi pomoci, pouze malý.

Jak jsme na tom s návratností

V rámci šetření hodnotili podnikatelé robotizaci také z hlediska její návratnosti, což dokládá Graf č. 4. V jedné z nabízených odpovědí na tuto otázku mohly firmy uvést, že investici do robotizace zatím neplánují. Odpovědi této skupiny firem proto poskytují předběžnou predikci, v jakých velikostních kategoriích a odvětvích může být robotizace v následujících letech očekávanější a častější.

„Investovat do robotizace pravděpodobně budou především střední a velké subjekty. Mezi středními totiž do robotizace zatím neplánuje investovat pouze 14,2 % respondentů, a mezi velkými je to dokonce ještě méně, a to 7,4 %. Tyto velikostní kategorie tak jsou robotizaci výrazně více nakloněny než mikro a malé firmy, ve kterých o robotizaci vůbec neuvažuje 44,9 % a 29,7 % respondentů,“ popsal Roman Renda.

V členění podle odvětví vyčnívá zpracovatelský průmysl, v rámci kterého o investici do robotizace zatím neuvažuje jen 12,6 % firem. V ostatních odvětvích se přitom jednalo o 29 až 39 % respondentů.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Milan Hulínský