Může se Česko v dohledné době dočkat změny? Reforma zdanění OSVČ, kterou navrhuje skupina českých ekonomů, by měla omezit švarcsystém a ulevit lidem s nižšími příjmy. Návrh vychází z průzkumu PAQ Research mezi 1400 českými podnikateli.

„Návrh je součástí komplexního balíčku, na kterém pracujeme společně s Centrem veřejných financí a think-tankem IDEA,“ sdělují autoři. Podíleli se na něm například sociolog Daniel Prokop, ekonomové Filip Pertold, Petr Vilím či hlavní analytička v odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky Eva Hromádková.

Paušály: Proč chceme změnu?

Většina osob samostatně výdělečně činných stále daní své příjmy pomocí paušálních výdajů, jejich skutečné náklady však bývají násobně nižší.

Například kancelářské profese mají paušály 60 procent a skutečné náklady v průměru jen šestnáct procent, ukázal zmíněný průzkum.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Podobné zvýhodnění přináší v evropském kontextu výjimečný režim paušální daně. Česká paušální daň je aktuálně ve střední Evropě unikátem. Podobný režim nedávno existoval v Polsku a Maďarsku, ale kvůli přílišné daňové optimalizaci byl zrušen, respektive výrazně omezen.

„Studie ukázala, že některé skupiny OSVČ – především ty s vyššími příjmy a nízkými náklady – dnešní systém významně daňově zvýhodňuje. Rozdíly vidíme mezi různými skupinami OSVČ i mezi podnikateli a zaměstnanci se srovnatelným příjmem. Studie proto navrhuje snížit výdajové paušály na realističtější úroveň a také omezit využití paušální daně,“ přibližuje Petr Vilím z PAQ Research.

Návrh se setkal s kritikou některých politiků, a to zejména z Občanské demokratické strany, která by změny pravděpodobně nepodpořila. „Kdo více riskuje, musí mít šanci více vydělat,“ reagoval například ostravský komunální politik ODS Radim Ivan, který je zakladatelem iniciativy Česko.plus.

Studie navrhuje snížit výdajové paušály na realističtější úroveň a také omezit využití paušální daně

Petr Vilím, PAQ Research

Petr Vilím v reakci na jeho slova přiznává, že OSVČ, jež nesou větší riziko, si určité daňové zvýhodnění zaslouží.

„I to však řeší samotný trh. Firmy nabízejí osobám samostatně výdělečně činným víc peněz právě proto, že jim nemusejí platit dovolenou či odstupné. OSVČ si říkají o vyšší odměnu, aby se jim kompenzovala rizika,“ dodává Vilím. Tento přístup by případná reforma nezměnila.

Současný systém výrazně zvýhodňuje některé OSVČ vůči zaměstnancům v podobné pozici.  Podle autorů studie je odůvodnitelný pouze mírný rozdíl.  

„V Česku ale máme nejvyšší nerovnost z okolních zemí. Vysokopříjmový kancelářský „ičař“ odvádí z čistého zisku jen čtvrtinu daní oproti zaměstnanci se stejnými náklady práce,“ doplňuje zástupce PAQ Research.

Jak se v roce 2025 zvýšila paušální daň? Novou měsíční zálohu je potřeba zaplatit do ledna

Negativní dopady na ekonomiku?

Vysoký rozdíl logicky motivuje ke skrytému „zaměstnávání“ na IČO. Na takzvaný švarcsystém pracují podle PAQ Research vyšší desetitisíce OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost.

„My odhadujeme, že 14 procent všech OSVČ v Česku pracuje na švarcsystém. Když to srovnáme s dalšími dostupnými odhady, bavíme se o 100 až 175 tisících lidech,“ popisuje ekonom Filip Pertold z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Zvýhodnění má podle mnohých ekonomů negativní dopady na české hospodářství. Práce v pozici OSVČ se některým lidem díky velkému zvýhodnění vyplácí (stejně jako firmám), přestože by byli ekonomicky produktivnější jako zaměstnanci.

Na pracovním trhu pak zaměstnanci chybějí, a naopak je v tuzemsku příliš velký počet OSVČ. Česká republika má nejvyšší podíl osob samostatně výdělečně činných mezi evropskými průmyslovými ekonomikami. V Německu působí jako OSVČ osm procent všech pracovníků, v Česku je to 13 až 22 procent (přesné statistiky neexistují – pozn. redakce).

I kvůli švarcsystému má Česká republika nejvyšší podíl OSVČ mezi evropskými průmyslově orientovanými ekonomikami. 

Jak jsou na tom živnostníci? Odnášejí to ti nízkopříjmoví

Danění OSVČ je navíc podle autorů studie výrazně degresivní. Nízkopříjmová pětina podnikatelů odvede na dani a pojistném procentuálně nejvíc – a to zhruba třetinu svých skutečných zisků. Odvody jim totiž zvyšují relativně vysoká minima.

Naopak vysokopříjmová pětina ve výše zmíněných kancelářských profesích odvádí státu jen 15 procent skutečných zisků.

Po reformě by podle ekonomů vzrostly odvody 60 procentům všech OSVČ, naopak 36 % by se snížily, přiznávají autoři návrhu.  Zástupci PAQ Research to odhadují na základě mikrosimulačního modelu na datech ze zhruba 300 tisíc daňových přiznání.

Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus

 To, že narostou odvody většině podnikatelů, by zřejmě vyvolalo odpor nejen u politiků, ale také u zástupců podnikatelské veřejnosti (podnikatelských organizací či svazů).

Reforma by nicméně mohla přinést až 25 miliard korun ročně navíc na výběru sociálního a zdravotního pojištění. „A část by se OSVČ vrátila ve vyšších důchodech. Vyšší výběr by zároveň umožnil snížení zdanění nízkopříjmových zaměstnanců,“ dodává Petr Vilím.

Návrhy změn

Realističtější paušální výdaje

Ekonomové navrhují jiné rozdělení skupin, zvýšení paušálu zhruba o deset procentních bodů nad úroveň skutečných výdajů, ale zároveň snížení oproti současným paušálům (viz tabulka níže). Například u příjmů z pronájmu by se paušály dokonce zvýšily

Omezení paušální daně

Paušální daň, kterou zavedla minulá Babišova vláda v roce 2021, měla omezit administrativní zátěž OSVČ. Výrazně se to mělo projevit například u řemeslníků, obchodníků, či provozovatelů pohostinství, kteří mají hodně faktur a účtenek.

Výhody se ale týkají se i ostatních profesí, protože ti, kteří využívají tento systém, nemusejí odevzdávat daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Návrh skupiny ekonomů by omezil využití paušální daně jen na určité typy činnosti. Měsíční platba by se zvýšila na 9 842 korun, což odpovídá odvodům zaměstnanců z minimální mzdy. 

Maximální limit tržeb by byl opět snížen ze dvou milionů na 1 milion korun (platilo do roku 2022).  Zachování tohoto limitu mimochodem navrhovala jako jedno z úsporných opatření Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Připomeňme, že letošní paušální daň v prvním pásmu je 8 716 korun za měsíc a příští rok se zcela jistě zvýší výrazně nad 9000 korun měsíčně.

Snížení minim zdravotního pojistného

Ekonomové navrhují, aby minimální zálohy na zdravotní pojištění u hlavních OSVČ byly na úrovni platby zaměstnanců s minimální mzdou. Jednalo by se o snížení o zhruba 300 korun na 2 808 korun měsíčně.

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění v roce 2025 výrazně narostou

To by podle autorů návrhu srovnalo výpočet minim pojistného mezi sebou (minimální základ pro zdravotní pojistné OSVČ je dnes 50 procent průměrné mzdy, ale pro sociální pojištění 35 %).

„Naopak podporujeme plánované zvýšení minim sociálního pojistného vzhledem ke snaze zajistit důstojné důchody OSVČ,“ doplňuje Vilím.

Systemizace vyměřovacích základů

Návrh předpokládá snížení vyměřovacího základu na daň z příjmů ze 100 procent účetního zisku na 75 %. 

Důvod je jednoduchý: Srovnat výpočet daně z příjmů OSVČ se zaměstnanci. U zaměstnanců se sazba daně aplikuje na hrubou mzdu (bez pojistného zaměstnavatele), zatímco u osob samostatně výdělečně činných na celý účetní zisk včetně pojistného. 

Vyměřovací základ na pojistné OSVČ naopak navrhují zvýšit na 65 % účetního zisku (z 50 %, respektive 55 %). „To by učinilo odvody OSVČ konzistentnější se zaměstnanci a zvýšilo výměru důchodů OSVČ vůči zaplaceným odvodům,“ myslí si autoři studie.

Cílenější úlevy pro OSVČ s vedlejší činností

• Vedlejší OSVČ – které jsou zároveň zaměstnanci, studenti či důchodci – jsou osvobozeny od platby sociálního pojištění do účetního zisku v úrovni cca 112 tisíc Kč (cca 280 tisíc Kč tržeb při šedesátiprocentním paušálu). Osvobození nemá u zaměstnanců na HPP ekvivalent a umožňuje snížení míry zdanění až na tři procenta. Navíc při překročení rozhodného příjmu musí OSVČ doplatit sociální pojistné za veškerý zisk. Skok ve zdanění výrazně motivuje k zatajování příjmů nad tuto hranici. Osvobození OSVČ by tedy bylo zrušeno 
• Jako náhradu navrhují ekonomové pro vedlejší OSVČ bez souběhu se zaměstnáním – tedy například studenty a důchodce – sníženou sazbu sociálního pojistného o pět procentních bodů. Sleva by srovnala postavení OSVČ se zaměstnanci na částečný úvazek, jejichž zaměstnavatelé si mohou takto sníženou sazbu uplatnit. Důchodci by si mohli navíc uplatnit již existující slevu o 6,5 procentního bodu.
• Přivydělávající OSVČ by měly mít možnost využít osvobození od daně a pojistného do 50 tisíc korun tržeb.

Jakub Procházka