Češi či Estonci jsou na tom výrazně lépe než lidé v balkánských zemích, přesto 32 procent tuzemských zaměstnanců vyjádřilo se svými výdělky nespokojenost. Mnoho Čechů uvažuje o změně práce, ale reálně se k tomuto kroku odhodlá jen menšina.

Společnost Alma Career, lídr na trhu práce s působností v zemích střední a východní Evropy, provedla nedávno mezinárodní šetření zaměřené na spokojenost s výší mzdy. Výzkum probíhal na platformě Paylab, kterou Alma Career provozuje také v české mutaci, známé jako Platy.cz.

„Pocit nespokojenosti je výraznější v Litvě, Lotyšsku a balkánských zemích, zatímco lidé v Česku, na Slovensku a v Estonsku jsou s výší svých příjmů o něco spokojenější,“ komentuje výsledky Jozef Plško, ředitel PR a komunikace Alma Career.

„Když jsme se těch samých respondentů zeptali, zda zvažují změnu zaměstnání během následujících šesti měsíců, 77 procent odpovědělo, že ano – což svědčí o široce rozšířené nespokojenosti. Opět platí, že ochota změnit zaměstnání je nejvyšší v balkánském regionu, kde dosahuje až 90 procent. Tyto postoje přirozeně ovlivňuje celá řada faktorů – například aktuální úroveň mezd v porovnání s kupní silou,“ dodává Plško.

Pouze jeden z čtyř zaměstnanců je se mzdou spokojený

Jen 27 procent respondentů uvedlo, že jsou spokojeni, třetina svou mzdu hodnotí negativně a dvě pětiny dotázaných mají k současnému odměňování neutrální postoj. Ženy jsou se svou mzdou méně spokojené než muži – kladně se vyjádřila jen čtvrtina žen oproti 30 procentům mužů.

Zaměstnávání cizinců? Prý nám berou práci, ale zároveň je potřebujeme

Pokud jde o věk, lidé do 45 let jsou spokojenější (téměř 30 procent vyjádřilo spokojenost), zatímco mezi lidmi nad 45 let je spokojenost pouze okolo 23 procent. Z šetření vyplývá, že s věkem nespokojenost s výší mzdy roste – což je překvapivé, vezmeme-li v potaz, že vyšší věk by měl souviset s vyšší pozicí i odměnou.

Z hlediska jednotlivých zemí jsou nejspokojenější respondenti v České republice a Estonsku, naopak nejnižší spokojenost panuje v Chorvatsku, Lotyšsku a Litvě.

Přes 56 % respondentů uvedlo, že se v práci cítí finančně nedocenění – oproti roku 2023 jde o nárůst o tři procentní body. Naopak jen pětina dotázaných považuje svou mzdu za odpovídající – to je pokles o pět procentních bodů oproti výsledkům šetření z roku 2023.

Jaká výše platu by zaměstnance uspokojila?

Očekávání zaměstnanců ohledně růstu mezd ukazují, že většina z nich vnímá současné odměňování jako nedostatečné. Skromnější růst o šest až deset procent by stačil sedmnácti procentům respondentů. Největší skupina dotázaných (dvě pětiny) by za přiměřené považovala navýšení v rozmezí 11 až 20 procent.

Výraznější nárůst o 20 až 50 % by požadovalo dalších 27 % účastníků šetření, což může odrážet dlouhodobé pocity nedocenění nebo dopad inflace na reálnou kupní sílu. Jen marginální podíl uvedl, že by za odpovídající považoval dvojnásobek své současné mzdy. Data z šetření rovněž ukázala souvislost mezi výší platu a očekáváním ohledně růstu mezd – respondenti s nižším příjmem častěji požadovali výraznější navýšení, aby byli spokojení.

Home-office proměnil trh práce. Zůstane i nadále běžnou praxí?

Při srovnání jednotlivých zemí a regionů vyšlo najevo, že v Česku, na Slovensku, v Estonsku a Slovinsku si tři čtvrtiny respondentů přejí navýšení maximálně do 20 %, zatímco v ostatních zemích si polovina lidí přeje zvýšení o více než 20 %. Tyto postoje pravděpodobně odrážejí aktuální úroveň mezd ve vztahu ke kupní síle v dané zemi.

„Při otevírání otázky platu se svým zaměstnavatelem by se nemělo zapomínat na přípravu. V dnešní době už není problém zjistit si na internetu, jaké jsou aktuální mzdy na konkrétní pozici,“ vysvětluje Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz a dodává: „Pokud se zaměstnanci delší dobu mzda nezvyšovala, je možné, že je oproti svým kolegům podhodnocený.“

Riziko fluktuace je vysoké, ale…

Vzhledem k možnému dopadu nespokojenosti s výší mzdy na fluktuaci zaměstnanců se šetření zaměřilo i na ochotu změnit zaměstnání. Celkem 77 procent respondentů uvedlo, že zvažují během následujících šesti měsíců hledat lépe placenou práci. „Ve srovnání s rokem 2023 došlo k mírnému poklesu – tehdy o změně uvažovalo 79 % lidí. Přesto platí, že jen jeden ze čtyř zaměstnanců je natolik spokojený, že o změně práce vůbec neuvažuje,“ doplňuje Jozef Plško.

Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného

Ochota změnit práci je podle výsledků šetření vysoká. Skutečná aktivita při hledání nové práce je však v České republice dlouhodobě výrazně nižší – podle dat Alma Career se týká jen necelých 15 procent zaměstnanců. Tento nesoulad ukazuje, že český trh práce je charakteristický relativně nízkou mobilitou pracovní síly. Důvodem nejsou jen objektivní překážky, ale i psychologické a praktické bariéry.

Mezi ty nejčastější patří finanční závazky a nedostatečné rezervy pro případ výpadku příjmu, obavy z nejistoty v období změny zaměstnavatele nebo pocit, že na trhu chybí pracovní příležitosti přesně odpovídající kvalifikaci daného člověka. Překážkou může být také nedostatek sebevědomí, strach z odmítnutí nebo přílišné zakořenění v komfortní zóně.

Lidé také celkem často podceňují své schopnosti nebo nemají přehled o tom, jaké mají možnosti na trhu. Firmy, které chtějí získat kvalitní zaměstnance, tak často musí překonávat nejen konkurenci, ale i vnitřní „rezistenci“ samotných potenciálních kandidátů.

Redakčně upravená tisková zpráva