English version
V českém pohraničí, zejména v Sudetech, je dnes řada opuštěných církevních staveb. Jde o kostely, kaple, fary a další drobnější objekty. Po restitucích je převzala církev, ne vždy ale na jejich správu stačí nebo je schopná všechny své budovy využít.
Na základě výzkumu vznikl také projekt Loci sacri, a to ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti. Ten probíhá od roku 2019 a skončí letos. Provádějí ho odborníci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Loci sacri přináší fotografie kostelů, ale také rozhovory s lidmi, kterým není osud těchto míst lhostejný. Ačkoli mnohé z církevních staveb v oblasti kolem hranic jsou ve špatném stavu, vznikají kolem nich komunity lidí, které do nich ve spolupráci s Plzeňskou diecézí chtějí vrátit život.
Jak zamezit plýtvání jídlem? Experiment a výzkum podpořený TA ČR nabízí řešení
Místní farnosti často spravují několik kostelů najednou a na údržbu všech jim nepostačují prostředky. Bohoslužby přitom slouží v jednom nebo dvou kostelích farnosti a ostatní jsou zavřené. Nevyužívané církevní stavby se tak postupně rozpadají.
„Důležité je, že výzkum probíhal tak, že jeho účastníci z církevních i necírkevních řad mohli spoluurčovat jeho zaměření. Ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským prozkoumali výzkumníci problémy a příležitosti, které před katolickou církev a společnost postavil restituční proces,“ říká Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Výstupy projektu Společnost a církev v procesu restitucí církevního majetku: Podpora participace
Zákon o majetkovém vyrovnání po církvi mimo jiné vyžaduje, aby přijala větší zodpovědnost za péči o krajinu. Při výzkumu však nešlo jen o majetek, ale i o zkoumání vztahů církve a společnosti ze stránky společenskovědní.
„V oblasti správy církevního majetku a péče církve o svěřenou krajinu jsme připravili interaktivní mapovou aplikaci, která byla koncem května 2022 představena kněžím plzeňské diecéze. Zabývali jsme se ale také zkoumáním ostatních oblastí, kterými církev působí na společnost. Jde například o církevní školství a další veřejné služby,“ vysvětluje jedna z řešitelek Barbora Spalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
