Za první čtyři měsíce roku soudy vyhlásily celkem 255 firemních bankrotů, což je nejhorší výsledek od roku 2019. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Oproti stejnému období loňského roku úpadků přibylo o šest procent. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, jejich počet byl meziročně o 18 procent vyšší.

„Počet firemních úpadků se v prvních čtyřech měsících letošního roku meziročně zvýšil o 14. Meziročně přibylo i návrhů na bankrot, a to o 69. Za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, je o 8 procent případů více. Počet insolvenčních návrhů vzrostl o desetinu,“ shrnuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Počet návrhů roste rychleji než čísla vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že firemní bankroty letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech,“ dodává Věra Kameníčková.

Za třetinu roku zbankrotovalo 2100 podnikatelů, čísla jsou podobná jako loni

Skoro polovina firem zbankrotovala v Praze

Letos v Česku dosud zbankrotovalo 255 obchodních společností. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 117. Na hlavní město tak připadlo 46 procent všech případů. Česká metropole si vysoký podíl na firemních úpadcích udržuje dlouhodobě.

Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 úpadky, Moravskoslezský kraj s 23 a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně případů bylo v tomto období tradičně zaznamenáno v kraji Vysočina, v Karlovarském a Libereckém kraji.

Celková čísla nicméně ovlivňuje počet podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích. Karlovarsko a Liberecko jsou dva nejméně lidnaté regiony v České republice.

Byznys 2026 očima CEO: Firmy čelí velkým finančním a geopolitickým tlakům

Za posledních dvanáct měsíců bylo nejvíce firemních bankrotů opět vyhlášeno v Praze (344), Jihomoravském (129) a v Moravskoslezském kraji (69). Nejméně podniků zbankrotovalo na Vysočině (9) a v Karlovarském kraji (11).

Regionální rozdíly. Na Ústecku přibývá bankrotů nejrychleji

Vývoj byl v jednotlivých krajích značně rozdílný. Počet bankrotů se zvýšil v devíti krajích a v pěti jich naopak ubylo.

Nejvýrazněji se počet případů za posledních dvanáct měsíců zvýšil v Ústeckém kraji, a to zhruba o dvě třetiny. V Plzeňském kraji to bylo o 42 a na Pardubicku o 30 procent. Podobná situace byla v Jihomoravském kraji, kde oproti předchozímu období přibylo 29 procent hlášených úpadků.

Naopak v kraji Vysočina meziročně zbankrotovalo o čtvrtinu méně obchodních společností než v předchozím období. Podobná byla situace v Libereckém, v Jihočeském a ve Středočeském kraji.

Podnikatelé chtějí systémové řešení přebujelé regulace. Antibyrokratické balíčky jsou málo

Za posledních dvanáct měsíců připadlo v celém Česku 17 bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností. Nejvíce hrozil krach firmám v Ústeckém kraji, kde zbankrotovalo 25 z 10 tisíc podniků.

Jihomoravský kraj hlásí 24 případů na 10 000 firem, Moravskoslezský kraj 20 a Praha 19 bankrotů. Nejnižší riziko úpadků vykazují podniky na Vysočině s 9 případy na 10 tisíc aktivních subjektů.

Nejvíce ohrožené je odvětví obchodu

Z jednotlivých odvětví soudy za posledních dvanáct měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu (166), ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet případů byl ve zpracovatelském průmyslu (121). V oborech nakládání s nemovitostmi a stavebnictví zbankrotovalo shodně 99 společností.

Oproti předchozímu období se situace nevíce zhoršila ve stavebnictví (o čtvrtinu více případů), dále pak ve zpracovatelském průmyslu (14 %) a v dopravě (12 %). V administrativních a podpůrných činnostech naopak firemních úpadků ubylo o 31 procent, v profesních, vědeckých a technických činnostech o dvanáct a v zemědělství o čtyři procenta.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 případů na 10 tisíc subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 a ve stavebnictví 19 úpadků.

Nejlépe dopadlo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti s pouhými třemi zaznamenanými případy. Jen o něco vyšší byl počet firemních úpadků v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.

Redakčně upravená tisková zpráva CRIF