Záchrana Země před asteroidem i těžba surovin ve vesmíru. Češi píšou programy pro družice

Česká společnost se dokázala prosadit v technologickém odvětví na těch nejnáročnějších trzích. Z kosmického programu postupně přesunula část svých aktivit také na zem. Vyvíjí například systémy pro automatizaci jednoduchých úkonů ve zdravotnictví.

Počítačové programy v současnosti řídí provoz stále většího množství výrobků a zařízení. Neobejdou se bez něj ani kosmické družice. Právě v tomto náročném oboru se dokázala prosadit společnost Space Systems Czech.

„V roce 2015 jsem na odborném semináři o architektuře palubního software potkal Victora ze Space Systems Finland. Na půl ze srandy, ale částečně i vážně jsem mu položil otázku, zda neuvažují o rozšíření do České republiky. Nápad odmítl, ale slíbil, že se zeptá jejich ředitelky,“ vzpomíná zakladatel společnosti Daniel Štefl.

Pracoval tehdy v Evropské Kosmické Agentuře (ESA). Konkrétně v jejím vývojovém centru v Holandsku.  „Což je samozřejmě pro práci ve vesmírném průmyslu v Evropě to nejlepší a nejžádanější místo. Všichni z hollywoodských filmů známe napínavá dobrodružství inženýrek a inženýrů NASA. ESA je podobná instituce, ale o trochu méně popularizovaná a méně lidí nosí její logo na tričku. Plánuje ovšem neméně ambiciózní mise,“ vysvětluje Daniel Štefl. Právě v té době ale přemýšlel o svém dalším působení.

„Trochu mě tehdy mrzelo, že v mém oboru – tedy vývoji software – nehrála Česká republika  v projektech extraligu. Řešil jsem dilema, zda situaci zevnitř zlaté klece ESA pozorovat nebo se odvážit ven a pokusit se to změnit. Druhý den mi Victor telefonoval, že by si se mnou majitelé Space Systems Finland rádi domluvili schůzku. Na podzim 2015 jsme společně založili Space Systems Czech v Praze,“ pokračuje Daniel Štefl.

Bez podnikatelských zkušeností

V té době přitom za sebou neměl s podnikáním prakticky žádnou praxi. „Nepočítám-li živnostenský list na který jsem pracoval jako programátor v době univerzitního studia, zkušenosti se založením a rozvojem firmy jsem neměl. Měl jsem velmi pozitivní zkušenost jako stážista ve velké korporaci, kde jsem programoval a psal diplomovou práci a poté se podílel na založení a zvětšování nové pobočky v Plzni. Také mě formovalo působení v softwarové firmě ve Frankfurtu, která vyvíjela umělou inteligenci pro automatické obchodování na burze, a měl jsem i negativní zkušenost z malé firmy v Praze. A k tomu spoustu nadšení přinést do ČR podstatné vesmírné projekty s velkou přidanou hodnotou,“ popisuje Daniel Štefl z čeho čerpal, když se rozhodl založit nový podnik.

Daniel Štefl | Foto: LinkedIn

Právě nadšení hrálo při vzniku společnosti klíčovou roli. „V době nadbytku, ve kterém žijeme, se mnozí z nás zamýšlejí nad tím, jaký dopad na společnost mají výsledky toho, co děláme. Jako celek si můžeme dovolit spoustu nadbytečných činností, které jsou možná zábavné, ale neposouvají nás vpřed. To nám nyní myslím dobře ilustruje covid-19. Silnou závislost na věcech, jež nutně nepotřebujeme a zároveň křehkost dodavatelských řetězců,“ podotýká Daniel Štefl.

Co je podle jeho slov v současné situaci podstatné? „Nyní bezprostředně zdravotnictví a osobní nasazení jednotlivých zdravotních sester, lékařů a lékařek. V době klidu je často opomíjíme nebo dokonce nadáváme, jak mizerný zdravotnický systém máme. Což je mimochodem velký omyl a nevděk. Máme velmi kvalitní zdravotnický systém i když často stojí na nasazení jednotlivců, kteří nemají osobní čas a hroutí se vyčerpáním, spíše než dobrém návrhu celého systému,“ upozorňuje Daniel Štefl na základě svých zkušeností ze zahraničí.

Družice a zase družice

Další skutečně důležitou oblastí je podle něj vzdělávání a poznávání. „A co je méně probádané než vesmír, ten obrovský prostor, ve kterém jsme se nějak vyskytli? I pokud by se nám nedařilo objevovat nové a odpovídat na složité otázky, stále alespoň můžeme prostor ve vesmíru využívat k pohodlnějšímu životu dole na Zemi. Telekomunikace ve velké míře závisí na družicích umístěných ne geostacionární oběžné dráze. Takže nad rovníkem má Země umělé vytvořený prstenec, který nám zprostředkovává televizní vysílání a podobné druhy komunikace.  O něco níže létají družice pro určení polohy. Považujeme za samozřejmé, že telefon nám ukáže na mapě, kde přesně jsme. Aby polohu znal, museli jsme do vesmíru umístit infrastrukturu v ceně stovek miliard. A kde bereme data pro předpověď počasí? Samozřejmě také z družic,“ popisuje Daniel Štefl, co všechno je v současné době závislé na fungování vesmírných technologií.

Rozjet podnik přitom pro něj nebylo jednoduché. „Zakládání nové firmy znamená nejistotu a riziko. Často kolem sebe slyšíme u úspěšných startupech a do jisté míry žijeme v době adorace malých startupů. Bohužel se jedná o klam, kdy slyšíme pouze příběhy, které dobře dopadly a nedozvíme se o osmdesáti procentním nebo podobně výrazném podílu neúspěchů. Pro mě osobně bylo těžké opustit bezpečné a dříve vysněné zaměstnání v Evropské vesmírné agentuře,“ podotýká Daniel Štefl.

Ve stopách legendárního Magionu

V Česku přitom mohl navazovat na tradici, díky níž vznikla nejpopulárnější česká družice Magion, kterou později zpopularizoval stejnojmenný televizní pořad pro děti. Ale nejenom ta. „Magionů byla dokonce celá série a můžeme na ně být pyšní. Kosmický program ČR realizuje prostřednictvím ESA, což je vzhledem k nutné technologické i obchodní spolupráci optimální. Dobrou práci odvádí Ministerstvo dopravy, které nás v ESA reprezentuje a může se podílet na jejím směřování,“ popisuje Daniel Štefl širší zázemí kosmického výzkumu v Česku.

Země má podle něj v této oblasti ještě na víc. „Působení v takovém oboru je velmi naplňující, protože se můžeme podílet na vzniku něčeho zcela nového, a ne pouze kopírovat co už jiní ověřili. Osobně bych byl velmi rád, kdyby se České republice podařilo emancipovat a stát se v některé z vesmírných oblastí lídry. To se kdysi povedlo například Lucembursku, když se rozhodli, že se stanou vesmírnou telekomunikační velmocí. Od malé země plné bank to mohlo tenkrát znít směšně a mnozí se skutečně smáli. Dnes v Lucembursku sídlí největší telekomunikační firma na světě. Nedávno začalo Lucembursko mluvit o využívání surovin z vesmíru a schvalovat odpovídající legislativu,“ upozorňuje Daniel Štefl na technologické výhody vyplývající z vesmírného výzkumu.

Česká výhra jménem Galileo

Důležitý krok tímto směrem se Česku podařil, když se do Prahy přesunulo sídlo projektu Galileo, evropské obdoby amerického navigačního systému GPS. „Aby bylo možné Galileo, tedy agenturu GSA, do Prahy přesunout, bylo nutné členství České republiky v ESA. To inicioval a GSA do Prahy doslova přitáhl Karel Dobeš, který stále velmi intenzivně pečuje o kultivaci a strategický rozvoj podmínek vesmírného průmyslu v ČR. Dopady obou těchto kroků jsou ohromné nejen na vesmírný průmysl. Nakonec, jedná se o jedinou agenturu EU, kterou Česká republika má,“ připomíná Daniel Štefl. Také jeho společnosti se podařilo vyhrát zakázku pro GSA, nyní zahajuje vývoj open-source Galileo přijímače.

To již ale firma prošla dalším rozvojem. Loni se rozrostla do Plzně a na začátku letošního roku, po sloučení s další finskou společností, vznikla nová značka Huld. „Jde o kombinaci slov HUmane (lidský) a boLD (odvážný), tedy našich důležitých hodnot,“ podotýká Daniel Štefl.

Zákazníkem společnosti jsou firmy a instituce, které potřebují získat složitý software vyvinutý na zakázku. „Naším největším zákazníkem je Airbus Defence & Space, kam jsme dodali například centrální řídící software pro družici Biomass, či konzultanta, který se podílel na vývoji nedávno vypuštěné družice mířící ke slunci,“ říká Daniel Štefl. Znalosti a zkušenosti z vývoje špičkového software pro vesmírné mise nyní firma využívá i pro tvorbu inteligentních systémů na zemi.

Od nemocnic po archeology

Má pro tento účel sekci Digitálních inovací. „Kolegyně a kolegové v jejím rámci mohou například pomoci s kybernetickou bezpečností, vyvíjí nemocniční informační systém GalaxyMD uzpůsobený pro zdravotní zařízení všech velikostí, od ordinací praktiků, přes menší kliniky až po fakultní nemocnice. Spravují také archeologické mapy a digitální archiv pro Archeologický ústav AVČR, pořádají workshopy pomáhající porozumět technologii blockchain či řeší automatizaci pomocí strojového učení a počítačové vidění,“ popisuje Daniel Štefl „pozemské“ aktivity společnosti.  

Získat zakázky v oblasti kosmických technologií u ESA a velkých firem jako je Airbus či Thales je téměř nemožné bez předchozích vesmírných referencí. České firmě v tomto ohledu pomáhalo partnerství se Space Systems Finland, díky kterému získala 30 let referencí téměř na každé evropské misi. „Také jsme na začátku posílali nové kolegyně a kolegy do Finska, aby zpět do ČR přinesli know-how,“ zmiňuje Daniel Štefl. S rozvojem struktury a organizace firmy zase společnosti pomáhala účast v akceleračním programu BusinessRunway Technologického centra Akademie věd ČR.                   

V Česku nejsou prorokem

Ani úspěchy na nejvyspělejších zahraničních trzích zatím společnosti nepomohly na domácím dvorku. „Překvapivě nejkomplikovanější je pro nás uspět na tuzemském trhu. Za necelých pět let existence jsme zakázkový software dodali zákazníkům v Německu, Francii, Finsku, Belgii a Švédsku. Nicméně nedaří se mi najít cestu k zákazníkům v ČR. Rád bych odhalil, co by bylo potřeba změnit,“ přemítá Daniel Štefl.

Od konkurence se firma odlišuje svým přístupem, kdy se snaží dodávat software podle skutečných potřeb zákazníků. A neomezuje se přitom nějakými existujícími softwarovými knihovnami. „Například, náš řídící software pro misi Biomass, kromě autonomního řízení družice, také rozvine v prostředí mikrogravitace anténu s průměrem větším než 10 metrů. Takovou unikátní operaci nikdo zatím ve vesmíru neprováděl,“ popisuje zakladatel společnosti.  

Stejnou metodu uplatňuje firma i na zemi. „Například do jedné nemocnice jsme dodali systém pro plánování rehabilitační péče přesně dle jejich situace. Zvýšila se vytíženost jednotlivých pracovišť, počet obsloužených pacientů vzrostl, plánování zabere méně času a personál si pochvaluje přívětivé rozhraní fungující i na mobilních zařízeních. Management zase přehlednou prezentaci definovaných ukazatelů v reálném čase,“ doplňuje Daniel Štefl.

V Česku podle něj modernizace a automatizace často naráží na neochotu věci skutečně měnit k lepšímu. „Nedá se inovovat způsobem, kdy někdo rozkáže: ‚Pojďme inovovat a digitalizovat!‘ a celé se to nějak stane. S přirozenou setrvačností dělat věci jako dříve se patrně setkáváme všichni. Proto  se snažíme přijímat pouze inženýrky a inženýry, kteří mají silnou touhu měnit zavedené a zkoušet nové způsoby. Tím se inovace stává přirozenou součástí našeho způsobu práce,“ podotýká Daniel Štefl.

Firmě se na mezinárodních trzích daří i přesto, že v Česku nemá v porovnání s jinými zeměmi právě ideální podmínky. „Máme mnoho zavedených konkurentů v ostatních Evropských zemích. Ti mohou těžit z delší tradice, případně participace na větších projektech. Často také těží z efektivně fungujícího prostředí a nižších daní. Pokoušel jsem se k nám získat experta pracujícího v Lucembursku. Velmi se mu líbilo, co děláme a jak to děláme. Dokonce nebyl příliš přeplacený a byli jsme schopni mu nabídnout srovnatelnou superhrubou mzdu. Jenže po výpočtu čisté mzdy si nebyl jistý, zda se smát či plakat,“ uvádí Daniel Štefl příklad, kde Česko zaostává za vyspělými zeměmi.

Revoluce pro nanodružice

V současnosti firma pracuje na projektu, který by mohl změnit oblast malých družic. „Většina institucí, které si vyvíjejí vlastní malou družici, si postaví i vlastní pozemní stanici. Uvědomují si, že je to nákladné a raději by úsilí a prostředky věnovali do vývoje a testování družice, ale jiná možnost nikoho nenapadne, ačkoliv to není efektivní. S naší přirozenou nespokojeností jsme začali s jakýmsi ‚Uberem pro nanodružice‘. Vyvíjíme open source software umožňující propojení existujících pozemních stanic a ty pak pronajmeme k řízení nových družic. Pokud se vše podaří, způsobíme revoluci v řízení nanodružic. Už se přirozeně začíná objevovat konkurence, takže musíme postupovat rychle,“ plánuje Daniel Štefl. Mimo vesmírný průmysl vidí největší potenciál pro inovace v automatizaci procesů, kybernetické bezpečnosti a zdravotnických informačních systémech.

Právě zdravotnictví podle něj inovace velmi potřebuje. „Díky proprietárním formátům dat a omezené možnosti vstupu nových dodavatelů, bohužel nemocniční informační systémy v ČR velmi zastarávají a omezují jak zdravotnický personál, tak pacienty. Při nedostatku lékařů a sester je nevyužívání automatizace triviální úkolů vyloženě plýtvání vzácnou lidskou energií,“ zmiňuje Daniel Štefl. Díky sloučení získala firma také nové kapacity pro průmyslový design a je tak schopná dodávat kompletní systémy od mechanického, přes elektrický až po návrh software.

Záchrana planety Země

Obavy firma nemá ani z nedostatku projektů ve svém vesmírném programu. „Vzhledem k nekonečnosti vesmíru jsou perspektivy zřejmé. Jen bude asi chvíli – doufejme, že kratší, než nekonečno – trvat, než dokážeme všechny perspektivy odhalit,“ říká s nadsázkou Daniel Štefl. V rámci kosmického programu nyní společnost neplánuje nic menšího než ověření technologií pro odklonění asteroidu v případně kolizního kurzu se Zemí.

„Nic takového naštěstí momentálně nehrozí, ale proč se raději nepřipravit? Tato mise se jmenuje HERA. Ta zároveň ponese i malou družici, která se po příletu k asteroidu odpojí a bude plnit samostatnou misi řízenou naším autonomním softwarem. Vyvinuté technologie půjde využít i pro případnou těžbu na asteroidech, ale to už hledím do příliš vzdálené budoucnosti,“ zmiňuje Daniel Štefl. Rád by také vytvořil z Česka velmoc pro automatizované řízení mega-konstelací – tedy desítek, stovek, případně ještě většího množství družic. „Stále více firem plánuje vypouštění takových konstelací a jedná se o velmi perspektivní trh. Náš systém řízení družic k takové automatizaci směřuje, nicméně dominovat světovému trhu sami patrně nezvládneme a hodila by se nám pomoc,“ nabízí Daniel Štefl spolupráci dalším firmám.

Dalibor Dostál

Od kosmického programu po zdravotnictví

Společnost Space Systems Czech vznikla na podzim roku 2015. V posledních měsících prošla, stejně jako její sesterská firma Space Systems Finland, fúzí s významnou finskou průmyslovou skupinou RD Velho, respektovaným evropským hráčem v oblasti designu produktů a zakázkového vývoje software. Spojením vznikla společnost Huld o 400 zaměstnancích a ročním obratu téměř miliardy korun.  

Související: Brněnská vesmírná revoluce na oběžné dráze




• Témata: Inovace a byznys
• Oblasti podnikání: Letecký průmysl | Software a ICT služby
• Teritorium: Česká republika