Zahraniční obchod dosáhl v lednu v přebytku šest miliard korun, vývozce ale čekají těžké časy

Podle předběžných údajů skončila v lednu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 6,2 miliard korun. Přebytek tak byl o 18,6 miliardy korun nižší, než ve stejném období loňského roku.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím nepříznivě ovlivnil především deficit obchodu s ropou a zemním plynem, informoval Český statistický úřad. Zhoršila se také bilance v obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Příznivý vliv na celkové saldo měl naopak zejména vyšší přebytek obchodu s elektřinou, plynem, párou, klimatizovaným vzduchem a motorovými vozidly.

Ilustrační fotografie

Meziročně vzrostl vývoz o 12,9 procenta na 336,7 miliardy korun a dovoz o 20,9 procenta na 330,5 miliardy korun. Leden 2022 měl o jeden pracovní den více než leden 2021. „I když dovoz rostl v lednu meziročně rychleji než vývoz, rok 2022 začal přebytkovou obchodní bilancí. Dařilo se vývozu většiny druhů zboží, včetně motorových vozidel. K růstu hodnoty vývozu však přispěla i vyšší cena exportované elektřiny. Také u dovozu se projevily vyšší ceny vstupů, nejvýrazněji u energetických komodit,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil vývoz o 3,2 procenta a dovoz o 4,0 procenta.

Bilance zahraničního obchodu se může zhoršit za celý rok o víc než 200 miliard

Obchodní bilance v lednu překonala očekávání analytiků, optimismus to ale nevyvolalo. „Ačkoliv výsledek zahraničního obchodu v lednu vypadá na první pohled pozitivně, ve skutečnosti není důvod k oslavám. Kromě jednoho pracovního dne navíc měly na stranu exportu i importu velký vliv cenové vlivy a po jejich očištění by export reálně meziročně poklesl,“ vysvětluje ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. „Během letošního roku do bilance zahraničního obchodu promluví i válka na Ukrajině. Ačkoliv přímý i nepřímý vliv poptávky v Rusku a na Ukrajině není pro českou ekonomiku na straně exportu příliš významný, zdražení dovážených surovin a energií bude mít nezanedbatelný dopad na stranu importu. V celém letošním roce by se tak mohla bilance zahraničního obchodu zhoršit oproti loňsku o více než 200 miliard,“ uvedl Pour. Analytik připomíná, že z teritoriálního hlediska se bilance meziročně zhoršila především s Čínou, Ruskem a Polskem a zlepšila se Slovenskem a Německem.

Ilustrační fotografie

Podle Tomáše Volfa ze společnosti CitFin – Finanční trhy může právě Německo být regionálním tahounem. „Dobrou zprávou je fakt, že německý průmysl za leden meziměsíčně vzrostl o 2,7 procenta, čímž výrazně předčil očekávání trhu. Silná průmyslová výroba v Německu bude mít ryze pozitivní dopad i na ČR.“

Exportu do Německa dosáhl v lednu hodnoty 105,4 miliardy koruon. „Vzrostl meziročně o 14,7 procenta a na celkovém českém vývozu se tak tento náš soused podílí 31,3 procenta. Na druhém místě je pak Slovensko s 9,8 procenta,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade. Export na Slovensko se meziročně zvýšil o 30,8 procenta.

Výrazně vzrostl vývoz elektřiny

Z hlediska podílu na exportu jsou nejvýznamnější položkou motorová vozidla. V lednu 2022 se na celkovém vývozu podílela celou čtvrtinou a meziročně došlo k nárůstu vývozu o 1,3 procenta. „Automobily a další motorová vozidla jsou dlouhodobě tím nejdůležitějším vývozním artiklem, který Česká republika nabízí. Druhou největší položkou, která se podílí na 9,9 procenta českého vývozu, jsou pak stroje a zařízení. Tam jsme zaznamenali meziroční nárůst o 8,6 procenta,“ vypočítává Radomil Doležal. Vývoz elektrických zařízení vzrostl meziročně o 11,9 procenta (podíl na celkovém vývozu ČR v lednu 2022 činil 9,2 procenta).

Vývoz počítačů, elektronických a optických přístrojů meziročně klesl o 8,3 procenta. Položka Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch zaznamenala meziroční růst o 357 procent a podíl na celkovém vývozu v lednu 2022 činil tři procenta.

Výsledky exportu míchá česká měna, kterou bude muset ČNB tlačit zpět pod 25 korun za euro

Podle Volfa lednový export dusila silná česká měna, protože se prakticky celý měsíc pohybovala v širším pásmu kolem 24,40 korun za euro. „Byla tedy o více než jednu korunu k euru silnější, než je dnes. Ještě před několika dny domácí měně reálně hrozilo naopak převalení se přes hladinu 26 korun za euro. Tento scénář nenastal jen díky ČNB, která včas zasáhla intervencemi ve prospěch koruny. Lednový kurz byl pro export ne příliš výhodný, jelikož vývozcům znesnadňoval jejich pozic v zahraničí. Za vyvezené zboží dostávali eura, za která však dostávali méně a méně korun,“ připomněl Volf. „Na druhé straně silná koruna působí jako důležitý protiinflační faktor, a to je dnes alfou a omegou. V dalších týdnech a měsících se dá čekat, že ČNB bude ještě dál intervenovat s cílem dostat korunu hlouběji pod hranici 25,00 za euro. To by mohlo alespoň mírně brzdit inflaci, které čelí celá Evropa vlivem robustně rostoucích cen ropy a plynu na světových trzích kvůli válce na Ukrajině,“ dodává.

Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu

Podle Radomila Doležala, generálního ředitel agentury CzechTrade, čekají české vývozce bohužel nelehké časy. „Nejdřív se jim kvůli válce uzavřely z hlediska celkového objemu českého exportu menší, ale pro některé firmy klíčové trhy v Rusku a na Ukrajině. Těmto podnikům se snažíme pomáhat prostřednictvím speciálního krizového poradenství a připravit jim náhradní exportní plán. Všichni exportéři se ale musí vypořádat s řadou dalších nepříjemných překážek. Patří mezi ně dražší financování, které je zapříčiněné zvyšujícími se sazbami ČNB, stále pokračující růst cen energií, materiálů i pracovní síly či obecná nervozita na finančních a dalších trzích. Boj s inflaci ze strany ČNB může vést ke zpevňování kurzu koruny, což se také může negativně projevit směrem k exportérů,“ uvádí Doležal.

Zdroje: ČSÚ, analytici, CzechTrade

Doporučujeme