Zahraniční obchod hlásí meziročně oslabenou bilanci, ve vývozu i dovozu

Ekonomika České republiky vlivem pandemie nemoci covid-19 a opatření zavedených proti jejímu šíření zažívá nejhlubší pokles od světové finanční krize v roce 2009. Dolů táhly ekonomiku v prvním pololetí především klesající firemní investice a exporty, zatímco zvýšené vládní výdaje působily opačným směrem. Vedle slabší spotřeby domácností a nízkého výkonu zpracovatelského průmyslu měla největší negativní dopad na hospodářství odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se naopak stavebnictví a segmentu informačních a komunikačních technologií.

10.10.2020 | BusinessInfo.cz

Opatření proti šíření koronaviru negativně ovlivňují zahraniční obchod od dubna, kdy v důsledku odstavení významné části výrobních kapacit klesl meziročně export o 38,13 procenta a podobný průběh zaznamenal i květen s poklesem o 28,99 procenta. K mírnému optimismu mohla vést až předběžná data za červen a červenec.

Zahraniční obchod v červenci skončil v přebytku, k čemuž přispělo kladné saldo obchodu s motorovými vozidly, jakož i pokles dovozů. Hodnota vývozu se sice v červenci meziročně snížila o 1,1 procenta na 288,4 miliardy korun a dovozu o 6,2 procenta na 275,0 miliardy korun, nicméně tato čísla dokládají obrat a zvýšení dynamiky obchodu.

Obnovení výroby pomohlo vývozu, který se z omezení zotavoval rychleji než dovoz, jež je stále postižen důsledky narušení výrobních řetězců. K tomu přispívá i nižší spotřeba domácností, která přestala být tahounem ekonomiky. Meziroční pokles bilance zahraničního obchodu byl tak v prvních sedmi měsících letošního roku nižší, než se původně předpokládalo. Celkově se však meziročně za toto období vývoz snížil o 11,8 procenta, dovoz o 10,52 procenta (ČSÚ).

Oslabení toku do Německa

Z pohledu pohybu zboží přes hranice nejvyšší meziroční pokles objemu českého exportu zaznamenal náš hlavní obchodní partner, Německo, kam se vyvezlo o 9,47 procenta méně, což v peněžním vyjádření představuje ztrátu více než 80 miliard korun. Procentuální propad našeho exportu byl silnější do zemí koronavirem v první vlně nejvíce postižených, tj. Francie, Španělska a Spojeného království, kde představuje snížení o desítky procent (23,66 procenta, 22,36 procenta a 21,64 procenta).

Z pohledu odvětvového klesl vývoz od ledna do července při meziročním srovnání zejména u zpracovatelského průmyslu, páteře domácího průmyslu. Export strojů a přepravního zařízení se meziročně snížil o 11,5 procenta (pokles o 180,2 miliardy korun).

Za jeho vysokým propadem stojí pokles vývozu automobilů a vozidel pro dopravu osob (pokles o 54,2 miliardy korun), náhradních dílů pro automobily (pokles o 61,6 miliardy korun), strojů užívaných v průmyslu (pokles o 24,7 miliardy korun) a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (pokles o 19,6 miliardy korun. Naopak ve sledovaném období se zvýšil export zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku (zvýšení o 6,79 miliardy korun) a kancelářských strojů a zařízení k automat. zpracování dat (zvýšení o 5,07 miliardy korun).

Propady v celé EU

Dopady řady omezení nese ekonomika celé Evropské unie, která ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 11,7 procenta. Meziročně se pak její HDP propadlo o 14,1 procenta. Ekonomika eurozóny klesla proti prvnímu čtvrtletí o 12,1 procenta a meziročně o 15 procenta. Jedná se o nejvýraznější propady od roku 1995, kdy se tyto statistiky začaly vést. Největší propad proti předchozím třem měsícům zaznamenalo Španělsko (18,5 procenta), Maďarsko (14,5 procenta), Portugalsko (13,9 procenta) a Francie (13,8 procenta). O něco lépe na tom bylo Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 10,1 procenta. ČR propadla o 8,4 procenta, Slovensko 8,3 procenta.

Dobrou zprávou jsou poslední tři výsledky konjunkturálních průzkumů, podle kterých jsou lidé a společnosti v jednotlivých sektorech napříč státy pozitivně naladěni. V meziročním srovnání jsou však souhrnné indikátory stále výrazně nižší. Mírný optimismus může vyvolávat i evropský přístup

k nastupující druhé vlně pandemie, charakterizovaný dosavadními vyjádřeními evropských politiků, podle nichž by nemělo dojít k plošnému omezení výroby a obchodu jako v březnu a dubnu.