To je ale pořád pouhý zlomek (přesněji 0,3 %) celkových prodejů, které se v USA pohybují na úrovni 75 mld. USD.
Víno je hodně specifický alkoholický nápoj a problémy s jeho balením jsou řešeny již dlouhodobě. Klasické stáčení do skleněných lahví je již tradiční, ale zde se musí vinaři potýkat s variabilitou kvality korku. V případě syntetických zátek se může jednat o problémy s vyšší propustností kyslíku a vlivem na chuť a vůni vína. U šroubovacích uzávěrů může dojít naopak k malé propustnosti kyslíku a opět neblahému vlivu na produkt. A obal typu bag-in-box vede obecně k relativně krátké trvanlivosti.
Český aplikátor Tugi zlomí strach lidí z injekcí
Dle nedávné studie Rachel Allisonové z prestižní Cornellovy univerzity může nastat problém i při stáčení vín do plechovek (shrnutí výzkumu). Hlavním problémem je hromadění sulfanu (neboli sirovodíku H2S), který je bezbarvým plynem zapáchajícím po zkažených vejcích. Sulfan není při ve výrobě vína neznámým jevem, kvasinky ho při procesu kvašení za určitých okolností produkují. Jeho přítomnost je ale vadou vína. V případě plnění do plechovek sirovodík vzniká vzájemným působením oxidu siřičitého (SO2 – konzervant užívaný při výrobě vína) a hliníku, z něhož je plechovka vyrobena.
Víno by tedy nemělo být v přímém kontaktu s hliníkovou stěnou. Aby se tomu zabránilo, je na vnitřní stranu plechovky nastříkána tenká výstelka, jejíž složení se může lišit. Problém spočívá v tom, že víno má nízké pH a může způsobit korozi výstelky. A vada vína je na světě.
Dle studie k tomuto jevu dochází bohužel příliš často. A jedná se o problém, který se s časem skladování zhoršuje. Závisí také na druhu vína a jeho působení na vnitřní stěnu plechovky po zapečetění. Studie nepřinesla jednoduché řešení, bude tedy ještě zapotřebí dalšího výzkumu v této oblasti, aby vinaři a exportéři z ČR případně mohli lépe zvážit balení vín do hliníkových plechovek, které v USA stoupají v oblibě.