English version
Zákon o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon transponují do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Ačkoliv se v České republice snahy o legislativní úpravu whistleblowingu objevovaly opakovaně, k nabytí účinnosti komplexní právní úpravy v této oblasti dochází až nyní. Ochrana oznamovatelů přitom může mít zásadní pozitivní společenské dopady nejen v oblasti prevence korupce a protiprávního jednání obecně, ale rovněž v podobě ochrany životů a zdraví či životního prostředí.
Díky schválení legislativy za účelem ochrany oznamovatelů protiprávního jednání se završuje více jak desetileté období, ve kterém se předchozím vládám takovou regulaci nedařilo prosadit. Dochází tak k naplnění mnoha mezinárodních závazků České republiky a klíčového závazku vlády z jejího programového prohlášení pro oblast boje proti korupci.
Whistleblowing, tedy termín z anglického „to blow the whistle”, což překládáme jako „zapískání na píšťalku”, přeneseně znamená upozornění na nějaké nekalé jednání. Nejčastěji se jedná o prostředí na pracovišti nebo v rámci instituce či firmy. V Českém prostředí používáme buď anglický výraz whistleblowing nebo mluvíme o oznamování.
Člověka, který na porušení zákona upozorní pak nazýváme whistleblower nebo oznamovatel. Žádný z těchto termínů zatím není příliš zažitý, proto se nacházíme v situaci, kdy je u nás celá problematika vnímána poměrně pokřiveně a není příliš jednoduché ji vysvětlovat, když se špatně hledají slova.
Zdroj: Transparency International
Zákon o ochraně oznamovatelů a doprovodný změnový zákon zakotvují ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, ke kterému došlo u organizace, ve které pracují.
Chráněni před odvetnými opatřeními budou zejména:
- zaměstnanci,
- obchodní partneři zaměstnavatelů,
- OSVČ,
- stážisté,
- dobrovolníci,
- osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit nebo odhalit.
V praxi ochranu oznamovatelů posílí zejména hmotněprávní zákaz odvetných opatření a obrácené důkazní břemeno ve sporech týkajících se odvetných opatření.
V režimu uvedených zákonů lze oznamovat jednání, které:
- má znaky trestného činu,
- má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
- porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů,
- porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie upravující oblasti vymezené evropskou směrnicí, jejichž společným jmenovatelem je ochrana zájmů Evropské unie. Jde např. o oblast zadávání veřejných zakázek, ochrany spotřebitele, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu či oblast ochrany životního prostředí.
Průzkum: Na nový zákon o whistleblowingu je připravená téměř polovina firem
Součástí zákonů je povinnost soukromoprávních zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, zajistit provoz důvěryhodných interních kanálů pro podávání oznámení a poskytovat ochranu oznamovatelům a dalším chráněným osobám před odvetnými opatřeními. Soukromoprávní subjekty zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců mají dle zákona čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému až do 15. prosince 2023.
Oznamovatelé mohou oznámení podávat rovněž u Ministerstva spravedlnosti, které provozuje externí oznamovací systém. Více informací naleznete na oznamovatel.justice.cz.
