English version
Utužování vztahů s Ruskem a Čínou, občas přecházející až v nedůstojné podlézání, nepřináší českým podnikům prospěch v podobě masivního růstu obchodních příležitostí. Naopak by firmám prospělo, kdyby naši ústavní činitelé zmírnili svou protimuslimskou rétoriku. Ke zhruba takovému závěru lze dospět při pohledu na trendy a výsledky českého zahraničního obchodu.
Podle údajů Českého statistického úřadu se domácím vývozcům v posledních pěti letech daří stále více pronikat na geograficky bližší trhy. Konkrétně se jedná o Izrael, Srbsko, Makedonii, Gruzii, Arménii a také prakticky celý arabský svět od Maroka po Omán. Co se týká vzdálenějších zemí, pozoruhodný je růst exportu do Mexika. „S pomocí agentury CzechTrade tam české firmy dodávají produkty s vysokou přidanou hodnotou – inovativní software, stroje na výrobu žaluzií či technologie pro detekci krádeží ropy a výrobu energie z obnovitelných zdrojů,“ říká mluvčí CzechTradu Marcela Havlová.
Záměr snížit závislost českého exportu na zemích Evropské unie vytyčil před sedmi lety tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Jenže výsledek je přesně opačný. Před sedmi lety se vývoz na trhy Evropské unie podílel 81 procenty na celkovém českém exportu, loni to bylo téměř 84 procent. Objem dodávek do Ruska i jiných postsovětských zemí dokonce klesl.
Exportní hit Izrael
Bude tomu již brzy deset let od chvíle, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu pojmenovalo dvanáct prioritních zemí a zaměřilo na ně svou exportní strategii pro období do roku 2020. Reálné výsledky vypadají následovně – v posledních pěti letech rostl výrazněji export pouze do Mexika a Srbska. V případě Číny, Indie a Spojených států zvýšení zhruba odpovídalo průměrnému růstu vývozu, zatímco v případě Turecka, Ukrajiny a Vietnamu bylo podprůměrné.
To nejhorší na konec – vývoz do čtyř z těchto dvanácti prioritních zemí – do Brazílie, Iráku, Kazachstánu a Ruska – během posledních pěti let klesl. Naopak zemi, kde se ze všech mimoevropských trhů daří českým firmám v poslední době zřejmě nejvíce, autoři exportní strategie zařadili až kamsi mezi další „zájmové“ trhy. Jedná se o Izrael.
Během posledních pěti let narostl český vývoz do židovského státu o téměř 80 procent na loňských 22 miliard korun. To je pro srovnání více, než tuzemské firmy loni zvládly vyvézt do Japonska či Indie. Úspěch vynikne ještě výrazněji, pokud vezmeme v úvahu velikost země. Na jednoho obyvatele Izraele loni připadal dovoz z Česka v hodnotě 2516 korun. Pro srovnání, na jednoho Rusa vychází 611 korun, Američana 278 a na jednoho Číňana pouhých 40 korun.
Většinu českého exportu do Izraele zajišťují dva výrobci osobních aut – Škoda Auto a nošovický závod koncernu Hyundai. Konkrétně Škoda Auto zde loni prodala více než 20 tisíc vozů. Význam blízkovýchodního trhu dokládá i fakt, že automobilka si loni v prosinci pro představení nového modelu Škoda Scala vybrala Tel Aviv.
Pokud dáme stranou auta, tak do Izraele se z Česka vyvážejí měřicí a kontrolní přístroje, mikroskopy, stavební stroje, zbraně, hračky a papír. Tady je vše v naprostém pořádku. Nadstandardní spolupráce v politické oblasti, včetně opakovaných návštěv země ze strany českých prezidentů a ministrů, nese plody v podobě nárůstu exportních příležitostí pro české podniky.
Přehlížené arabské trhy
Během posledních let nabírá dynamiku také vývoz na trhy severní Afriky. Ekonomická kondice regionu se začíná zlepšovat. Maroko těží z růstu turistického ruchu i sílícího automobilového průmyslu; výrobní závod zde umístil Renault i jeho konkurent PSA. Také egyptská ekonomika po období recese ožila a loni rostla více než pětiprocentním tempem – nejvíc za poslední desetiletí.
(Kliknutím grafiku zvětšíte)Prospěch z toho mají i české podniky. Objem vývozu do Maroka a Tuniska se během posledních pěti let více než zdvojnásobil, v případě Egypta rostl o 52 procent. Slabší je zatím růst dodávek na alžírský trh. Obecně platí, že růst táhnou dvě položky – osobní auta a zařízení a technologie pro rozvod elektřiny. Na sever Afriky z Česka směřují také plastické hmoty, počítače, zbraně a sklo.
Nošovický závod Hyundai loni skokově navýšil objem dodávek do Egypta – dvaapůlnásobně na 9350 aut. Mírnější nárůst odbytu zaznamenal v Maroku. Škoda Auto navýšila vývoz aut do Egypta také dvaapůlkrát (na 1700 vozů), v Alžírsku (kde má i montážní linku) rostla o 83 procent na 4200 dodaných vozidel. „Severoafrický trh považujeme za vysoce zajímavý a vidíme zde prostor pro další růst značky Škoda,“ uvedl mluvčí automobilky Zdeněk Štěpánek.
Ze všech arabských zemí stále míří největší objem vývozu do Spojených arabských emirátů. Jen loni se jednalo o téměř 16 miliard korun. Oproti jiným zemím regionu je spektrum dodávek pestřejší, jsou v něm zastoupeny třeba i CD a DVD disky, lustry, sklo a bižuterie. Pozoruhodné je, že tato arabská země s významným objemem těžby a zpracování ropy loni dovezla z Česka minerální oleje za téměř 530 milionů korun.
Levná ropa škodí vývozu
Při srovnání čísel za delší období narazíme na jistý paradox. Export do zemí „neomezených příležitostí“ rostl hlavně za éry pravicových vlád v letech 2007 až 2013. Tehdy se hodnota českého vývozu do Ruska zvýšila dvojnásobně, do Číny o 168 procent a do Turecka trojnásobně. Naopak vývoj mezi lety 2013 až 2018 to již taková sláva nebyla – Čína plus 49 procent, Turecko plus deset, Rusko minus 23 procent.
Zhoršení má i své objektivní příčiny. Rusko, stejně jako další země závislé na vývozu paliv a kovů, musely omezit dovoz po splasknutí cen komodit. K tomu navíc přičtěte sankce po anexi Krymu. Nemalou roli hraje také větší opatrnost České exportní banky a pojišťovny EGAP; miliardové ztráty z výstavby elektráren Polarnaja v Rusku a Adularya v Turecku jim vzaly chuť pouštět se do větších akcí. Současně si nelze odpustit rýpnutí – opakované leštění klik v Pekingu a Moskvě nepřináší vytoužený prospěch českým exportérům.
Pád cen komodit pokazil výsledky českých exportérů i na dalších trzích. Během posledních pěti let klesla hodnota vývozu do Austrálie, Brazílie, Kazachstánu, Ázerbájdžánu i dalších států závislých na vývozu ropy, plynu či jiných surovin. Nepříjemným překvapením je pak pokles vývozu do Jižní Koreje – o šest procent za posledních pět let. Korejci přitom v posledních letech v Česku masivně investují, zajímají se o stavbu nových jaderných bloků, navíc Praha patří v Koreji mezi nejoblíbenější turistické destinace.
Podle vyjádření agentury CzechTrade by se však brzy mohla situace obrátit k lepšímu v Austrálii, Koreji i některých postsovětských trzích. „V Ázerbájdžánu mají české firmy možnosti uspět zejména v oblasti energetiky včetně těžby ropy a plynu, na niž se zaměřuje mise českých firem příští měsíc. Příležitosti jsou také v zemědělství, v oblasti životního prostředí a nakládání s odpady,“ zmínila mluvčí vládní agentury CzechTrade Marcela Havlová.
Nemocnice pro Laos
Současně platí, že s podporou státu a trochou zdravého sebevědomí lze uspět téměř kdekoli na světě. Například v Laosu. Objem dodávek z Česka do této asijské země narostl z 308 tisíc korun v roce 2007 na loňských 633 milionů. Jedná se vesměs o vybavení pro novou část nemocnice v hlavním městě Vientiane, které dodává konsorcium českých a rakouských firem vedených firmou Vamed Health Project CZ. Obchod podpořila státní pojišťovna EGAP.
Na tuto prestižní zakázku se nabalují další obchodní příležitosti. Tak například čtyři a půl tisíce LED svítidel do vientianské nemocnice dodal brněnský výrobce Hormen náležící do Skupiny ČEZ. Laoský příklad ukazuje, že české podniky stále mají šanci v té zřejmě nejtěžší disciplíně zahraničního obchodu – v roli dodavatelů investičních celků.
Převzato z týdeníku Euro, Autor: David Tramba
