Data o pracovní neschopnosti ukazují jasně: prevence zdraví zaměstnanců je nástroj, který přispívá k efektivnímu řízení nákladů, produktivity a stability firmy.

Když se ve firmách mluví o nemocnosti, většina manažerů si představí hlavně sezonní vlny viróz, nachlazení a chřipek. Není to omyl, jen je tento obraz neúplný a vlastně trochu zavádějící. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za rok 2025 tvořily nemoci dýchací soustavy jednoznačně největší skupinu ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti. Šlo o 1,09 milionu případů, tedy zhruba 44,6 procenta všech ukončených neschopenek podle diagnóz. Průměrná délka jednoho případu však činila pouze 11,3 dne.

Češi chtějí od zaměstnavatelů větší podporu zdraví. Firmy prý málo nabízejí benefity

Skutečný ekonomický dopad se ale nepozná jen z toho, kolik zaměstnanců onemocní, ale především podle toho, jak dlouho jsou mimo práci. A právě tady se pořadí zásadně mění. Nemoci pohybové soustavy představo valy v roce 2025 přibližně 374 tisíc případů, ale průměrná délka jedné pracovní neschopnosti dosáhla 62,1 dne. V součtu tato skupina vytvořila více než 23 milionů prostonaných dnů a stala se největší zátěží z pohledu ztracené pracovní kapacity. Jinými slovy: respirační infekce jsou vidět nejčastěji, ale záda, klouby a pohybový aparát bolí firmy déle a rozhodně více.

Zdravotní prevence je součást řízení výkonu

Téma zdraví zaměstnanců bývalo dlouho vnímáno jako bonus, příjemný doplněk firemní péče. Ovoce na recepci, permanentka do fitka, jednou ročně den zdraví. Jenže současná data ukazují, že takový pohled je příliš úzký. Zdraví zaměstnanců přímo ovlivňuje absenci, výkonnost, fluktuaci, plánování směn, zastupitelnost i schopnost firmy držet zakázky a termíny.

Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že zdraví pracovníků není oddělené od veřejného zdraví ani od výkonnosti organizací. Pracovní prostředí, rizika úrazů, ergonomie, psychosociální zátěž i dostupnost zdravotních služeb patří mezi faktory, které zásadně ovlivňují zdraví pracující populace. WHO zároveň uvádí, že programy podpory zdraví na pracovišti mohou podle dostupných výzkumů snížit absenci z důvodu nemoci o 27 procent a náklady firem na zdravotní péči o 26 procent.

Ano, zdravotní prevence má měřitelné ekonomické opodstatnění, pokud je postavena na datech, reálných rizicích konkrétní firmy a dlouhodobé práci s chováním zaměstnanců.

Tři signály pro zaměstnavatele

Z českých statistik vyplývají tři oblasti, které by měly firmy sledovat obzvlášť pozorně. První je pohybový aparát. Nemoci pohybové soustavy jsou druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti, ale první podle objemu ztraceného času. V praxi jde typicky o bolesti zad, problémy s páteří, klouby, přetížení a důsledky špatné ergonomie. Nejde jen o výrobní provozy. Sedavá práce, dlouhé hodiny u počítače a nízká pohybová aktivita vytvářejí stejný problém v kancelářích.

Druhou oblastí jsou úrazy. V roce 2025 připadalo na úrazy a otravy zhruba 195 tisíc ukončených případů pracovní neschopnosti s průměrnou délkou 52,4 dne. U úrazů přitom nejde pouze o bezpečnost práce v úzkém zákonném smyslu. Patří sem organizace práce, únava, přetížení, špatné návyky, nedostatečný dohled, ale také kultura práce.

Třetí oblastí je duševní zdraví. Počtem případů nepatří psychické potíže mezi největší skupiny, ale průměrná délka pracovní neschopnosti je velmi vysoká. V roce 2025 činila u duševních nemocí 79,5 dne. Pro firmy je to mimořádně důležitý údaj. Stres, vyhoření, úzkosti nebo deprese buďto nejsou vidět, nebo se dlouho maskují nižším výkonem, chybami, konflikty, cynismem nebo častými krátkými absencemi. Když se z nich stane dlouhodobá neschopenka, bývá už pozdě.

Prevence musí být konkrétní

Firemní prevence nemá být katalogem benefitů. Má být odpovědí na konkrétní rizika konkrétní organizace. Jiný program potřebuje výrobní podnik s fyzicky náročnými směnami, jiný logistika, jiný zas kancelářská firma. U pohybového aparátu dává smysl ergonomie pracoviště, školení správného pohybu, úprava pracovních postupů, prevence jednostranné zátěže, včasná fyzioterapeutická intervence a podpora pravidelného pohybu. U úrazů je klíčová bezpečnostní kultura, práce s rizikovým chováním, únava a jasná odpovědnost vedoucích.

U psychiky nestačí anonymní webinář o stresu. Důležitější je realistické plánování práce, kvalita vedení lidí, dostupnost odborné podpory, prevence šikany a přetížení a schopnost včas rozpoznat varovné signály. OECD ve svých materiálech k práci a zdraví zdůrazňuje obousměrný vztah mezi zaměstnáním a zdravím: pracovní podmínky ovlivňují zdravotní stav a zdravotní stav zpětně ovlivňuje zaměstnatelnost, produktivitu a výkonnost. Právě to je pro firmy podstatné. Zdraví není externí proměnná, ale jeden z tvrdých parametrů provozu.

Náklady nejsou jen nemocenská

Při pohledu na ekonomiku nemocnosti se často mluví o dávkách nemocenského pojištění. V roce 2025 činily podle ČSÚ výdaje na dávky nemocenského pojištění 48,83 miliardy korun, z toho samotné nemocenské 35,75 miliardy korun. Pro zaměstnavatele je ale důležitější širší účet.

Do něj patří náhrady mezd v prvních dnech neschopnosti, přesčasy kolegů, externí záskoky, zpoždění zakázek, horší kvalita práce, ztráta know‑how, přetížení týmů a nižší spolehlivost provozu. Část nákladů se v účetnictví navíc nikdy neobjeví, protože jsou skryty v nižší produktivitě, vyšší chybovosti a unavených lidech. Proto má prevence smysl i tehdy, když nesníží ne mocnost okamžitě. Jejím cílem není vytvořit armádu dokonale zdravých zaměstnanců. Cílem je snižovat rizika, zkracovat délku absencí, předcházet dlouhodobým výpadkům a držet lidi v takové kondici, aby mohli pracovat bezpečně, dlouhodobě a bez zbytečného poškozování zdraví.

Firma, která pečuje o zdraví, chrání sebe samu

Zdravotní prevence zaměstnanců je součástí odpovědného řízení firmy. Demografie, nedostatek lidí na trhu práce a rostoucí tlak na produktivitu zvyšují hodnotu každého zkušeného zaměstnance. Když firma o takového člověka přijde na tři měsíce kvůli zádům, úrazu nebo psychickému kolapsu, nejde jen o zdravotní problém. Jde také o provozní a ekonomickou ztrátu.

Data o pracovní neschopnosti ukazují zřetelně, že firmy sice nejčastěji paralyzují sezonní infekce, ale největší zátěž přinášejí dlouhé diagnózy. Prevence proto má být stejně samozřejmá jako údržba strojů, kybernetická bezpečnost nebo řízení kvality. Protože firma, která nechrání zdraví svých lidí, ve skutečnosti nechrání ani svůj výkon.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban