Zelená dohoda. Naděje nebo problém?

Česká republika ratifikovala Pařížskou dohodu o klimatu jako poslední země EU, smluvní stranou se stala 4. listopadu 2017. Zdá se ale, že diskuse o modré, nikoliv zelené planetě už jsou za námi. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že naprostá většina (86 %) české veřejnosti souhlasí s tím, že v posledních 100 letech se klima na Zemi mění. Přibližně devět z deseti dotázaných (89 %) si myslí, že k této změně přispívá určitě nebo pravděpodobně lidská činnost. Jen čtyři lidé ze sta se domnívají, že klimatická změna neexistuje.

Veřejnost nebere změnu klimatu na lehkou váhu

Dnes česká veřejnost považuje změnu klimatu za závažný problém, který musíme řešit. Asi 70 % Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050.

A které klimatické politiky podporuje česká veřejnost nejvíce? Více než 70 % veřejnosti souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovalo vytváření přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, aby se zateplovaly budovy a stavěly se nenáročné na energie, rozvíjely se obnovitelné zdroje energie nebo se zavedla výuka o změně klimatu a jeho ochraně na všech základních a středních školách.

Jen 4 lidé ze 100 se domnívají, že klimatická změna neexistuje.

Zvláštní pozornost si zaslouží zjištění, že podle 66 % dotazovaných má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Obavy ze změny klimatu mají i občané Evropské unie. Potvrdily to volby do Evropského parlamentu a výrazný úspěch Zelených (získali 74 mandátů, tedy o 22 více než v roce 2014).
Potvrdilo se, že změnu klimatu a zhoršování životního prostředí vnímají Evropané jako existenciální hrozbu.

Varovný signál od odborníků

Česká republika je dlouhodobě jedním z evropských rekordmanů v emisích skleníkových plynů. Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že jen 7 % dotázaných ví, že v České republice produkujeme více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen 24 % dotázaných občanů správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii.

Tématu Green Deal se věnoval Den TA ČR, který se uskutečnil na přelomu listopadu a prosince 2021. Více si přečtěte v článku Den TA ČR ukáže, jaké příležitosti nabízí Green Deal. Podívejte se také na záznamy regionálních debat agentury TA ČR na téma Green Deal v ČR a v Evropě.

V srpnu 2021 byla zveřejněna Zpráva pracovní skupiny I „Fyzikální vědecké základy změny klimatu“. Je první částí připravované šesté hodnotící zprávy IPPC Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu, která by měla být představena veřejnosti v říjnu 2022.

Celkem 234 autorů zprávy vycházelo z více než 14 000 vědeckých prací a vypracovalo zprávu o 3 949 stranách, kterou následně schválilo 195 vlád. Shrnutí této zprávy pro politiky je varující: Je jednoznačné, že vlivem činnosti člověka se oteplily oceány, pevnina i celková atmosféra. Nastaly rozsáhlé a rychlé změny v atmosféře, oceánu, kryosféře a biosféře.

V téměř všech emisních scénářích, které jsou ve zprávě představeny, dosáhne oteplení alespoň na určitou dobu hranice 1,5 °C. Pokud se však emise skleníkových plynů do roku 2030 sníží na polovinu a do roku 2050 na nulu, lze podle odborníků globální oteplování ještě zastavit. Pokud ale svět nezačne drasticky snižovat emise do doby vydání příští zprávy IPCC, tedy přibližně do šesti let, již nebude možné oteplenío 1,5 stupně zabránit.

Zpráva IEA (Mezinárodní energetické agentury) OECD uvádí, že pro Českou republiku je stále klíčovým zdrojem energie jediné domácí fosilní palivo, uhlí. V roce 2019 tvořilo třetinu z celkové dodávky energie, podílelo se na 46 % tvorby elektřiny a z 25 % na vytápění bytů. Uhlí se stále podílí na polovině domácí produkce energie.

Obnovitelné zdroje nehrají v celkové dodávce energie v České republice větší roli. Nezávislé studie ukazují, že v České republice je pro rok 2030 potenciál pro přibližně 7 GW solární fotovoltaické kapacity a 1,6 GW větrné energie, což dohromady může pokrýt 15 % celkové výroby energie v po-rovnání s 3,6 % v roce 2019. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu však počítá s pouhými 4 GW solární energie a 1 GW větrné energie.

Média téměř každou zprávu o Zelené dohodě doplňují varovnou informací o tom, jak výrazně nám zvýší ceny energie. Transformace energie však nemůže být úspěšná, pokud ji nepodpoří lidé. Neměli bychom tedy zelenou transformaci ekonomiky konečně začít brát jako příležitost pro nás a hlavně pro naše děti?

Volby do Evropského parlamentu potvrdily, že změnu klimatu a zhoršování životního prostředí vnímají Evropané jako existenciální hrozbu.

Významnou roli při naplňování Zelené dohody může sehrát výzkum a rozvoj nových technologií, které mohou nutnou transformaci usnadnit. V rámci balíčku Fit for 55 se připravuje fond, který by měl členským státům EU nabídnout prostředky pro uskutečnění spravedlivé dekarbonizace. Směřovat by do něj měla až čtvrtina výnosů z prodeje emisních povolenek v oblasti dopravy a vytápění. Evropská komise odhaduje, že by to mohlo být v letech 2025 až 2032 70 miliard eur. Státy by měly peníze směřovat právě do domácností a kompenzovat jimi očekávané zdražování energií. Je to důležité, protože dnes už česká veřejnost opravdu považuje změnu klimatu za závažný problém.

Převzato z Magazínu Technologické agentury ČR TA.DI (13/2021). Autor: Milena Vicenová