Zelené střechy osvěžují města. Mohou vznikat i na starších budovách

Nástup extrémního počasí zhoršuje v letních měsících životní podmínky pro obyvatele českých měst. Vegetace na střechách může pomoci se zmírňováním dopadu klimatických změn a udělat z betonových objektů příjemnější místo pro život.

Zelená střecha v části výukové zahrady čtyř živlů. Foto: Nadace Partnerství | Foto: Nadace Partnerství

Když na konci roku 2012 dokončila brněnská Nadace Partnerství rekonstrukci svého sídla a výstavbu seminárního centra Otevřená zahrada, přinesla do centra jihomoravské metropole nejen netradiční a inovativní budovu, ale zahájila ve městě také malou stavební revoluci.

Architektonický koncept budovy, kterou navrhlo studio Projektil architekti, je totiž postavený na zelené střeše. Návštěvníci, kteří přicházejí z parku Špilberk, po ní mohou vstoupit přímo do pasivní budovy. „Hlavní urbanistická argumentace už při přípravě projektu v roce 2009, byla postavena na tom, že půdu, kterou jsme novou budovou zastavěli, vracíme zpět do zeleně,“ vzpomíná Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství.

Přírodní klimatizace

Fakticky se nadace začala zelenými střechami zabývat ve chvíli, kdy dokončovala zastřešení svého futuristického sídla. „Řešili jsme volbu substrátů, skladbu rostlin a cenově dostupná řešení. Další zkušenosti jsme nabývali při údržbě střechy a výrazný posun nastal v roce 2015, kdy jsme s Mendelovou univerzitou připravili vzdělávací projekt, který porovnává účinek zelených střech a stromů s moderními technologiemi při snižování dopadu klimatických změn,“ popisuje Miroslav Kundrata.

Protože v době, kdy se rodila zelená střecha na nadačním sídle, měla organizace s touto oblastí jen velmi omezené zkušenosti, spolehla se na zkušené projektanty se znalostí moderních ekologických trendů. „Zelenou střechu a zahradu navrhovala Lucie Komendová a její ateliér Gaia. Dnes spolupracujeme s řadou dalších odborníků, především se Svazem pro zakládání a údržbu zeleně, ale také s firmami, které se zabývají vývojem nových postupů, substrátů, skladeb a podobně, například SedumTop, Liko-S, Knauf, Retex a další,“ vyjmenovává Miroslav Kundrata. 

Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství. Foto: Nadace Partnerství | Foto: Nadace Partnerství

Aby zjistili, zda zelená střecha skutečně plní svoje poslání, začali v nadaci měřit celkové bilance odtoku srážek a výparu, teplot okolí i půdy. Doplnili on-line měření o bilance energií na technologiích uvnitř domu, která zveřejňují na webu Otevřené zahrady.  

„Získáváme unikátní data z reálného provozu, která nám umožňují vyhodnocovat účinnost i ekonomickou návratnost technologií a zelenomodré infrastruktury. Každý rok jsme překvapováni, jak se vize z roku 2009 naplňuje, a jak velký účinek má intenzivní vegetační střecha, jejíž základ tvoří v průměru 30 centimetrů substrátu, na zadržování srážek, ochlazování okolí v horkém létě, i na udržování příjemných teplot v domě během léta i zimy. Fascinovalo nás, že z vegetační střechy nic neodtéká ani při silnějších srážkách,“ popisuje Miroslav Kundrata.

Nádrž shromažďující dešťovou vodu na splachování toalet tak naplňuje v podstatě jen odtok ze sousední ploché střechy o rozloze 300 metrů čtverečních a ze zpevněných povrchů.

Důležité zkušenosti přineslo i praktické sžívání se zelenou střechou. „Na začátku bylo nejtěžší hlavně pochopit fungování, výhody, ale i limity vegetační střechy. Dlouho jsme například bojovali s tím, jak přizpůsobit skladbu travního porostu a údržbu střechy velké koncentraci návštěvníků Otevřené zahrady, zejména kolem výukových prvků, kde děti trávu rychle vyšlapou. V posledních třech letech vidíme jako hlavní problém extrémní sucho ve vegetačním období, které nás přinutilo dát nejvíce navštěvovanou část střechy pod závlahu. Takovou úvahu bych ještě v roce 2014 vůbec nepřipustil,“ zmiňuje Miroslav Kundrata posun, který přineslo extrémní počasí posledních let.

Šance pro starší budovy

Od roku 2017 pak začali v nadaci experimentovat s extenzivními vegetačními střechami. „Hledali jsme řešení pro rekonstrukce staveb, které těžkou zelenou střechu staticky neunesou. Dnes měříme odtoky z dalších dvou typů lehkých rozchodníkových střech a získáváme velmi zajímavá data,“ zmiňuje strategický ředitel Nadace Partnerství.

Organizace se nyní zaměřuje na to, aby zelené střechy našly ve městech co nejširší uplatnění. „Protože jsme z vlastní zkušenosti viděli, jak obrovský dopad mohou zelené střechy mít na zmírňování dopadu klimatických změn v sídlech, zejména na tlumení takzvaného tepelného ostrova města. Nadace Partnerství zelené střechy sice neprojektuje, ale podobně jako u ‚chytrých zelených‘ budov sledujeme světové trendy, snažíme předávat svoje zkušenosti a radit investorům, jak do přípravy nových staveb nebo rekonstrukcí tyto prvky zahrnout. Jsme rádi, že jsme se mohli podílet mimo jiné i na designu dotačního programu města Brna, které od roku 2019 realizace zelených střech podporuje a dotuje tento program částkou 20 milionů korun,“ podotýká Miroslav Kundrata.

V nadaci udělali extenzivní vegetační střechy na venkovních dřevěných stavbách svépomocí. Foto: Nadace Partnerství | Foto: Nadace Partnerství

Právě proto se nadace zaměřuje nejen na podporu zelených střech na novostavbách, ale také u starších budov. „Neděláme projektovou dokumentaci, ale dokážeme investorovi poradit, jaké řešení je pro jeho střechu nejvhodnější a co od toho může očekávat. U starších objektů bývá kritickým faktorem statická únosnost konstrukce a stav střešní krytiny nebo hydroizolace, kterou je ale stejně při rekonstrukci nutno vyměnit,“ upozorňuje Miroslav Kundrata.

První pionýři

Teoreticky se podle něj dají pro zelené střechy využít všechny objekty s plochou nebo pultovou střechou, které mají dostatečnou únosnost a snesou u lehkých rozchodníkových střech přitížení 80 až 100 kilogramů na metr čtvereční. „Nemysleme si ale, že objevujeme Ameriku! Zelené střechy integrovali do svých ikonických staveb i slavní funkcionalističtí architekti meziválečného období. V Brně například Mies van der Rohe do vily Tugendhat, nebo Arnošt Wiesner do budovy dnešního Českého rozhlasu na Beethovenově ulici. Jenom tehdejší hydroizolační technologie nebyly tak dokonalé, jako dnes, střechy začaly zatékat a vegetační souvrství bylo nahrazováno lepenkou nebo dlážděnou terasou,“ připomíná strategický ředitel Nadace Partnerství první průkopníky brněnských zelených střech.

To, co kvůli dobovým technologickým nedostatkům vzalo časem za své, by se ale díky současným možnostem mohlo opět vrátit. „Český rozhlas zvažuje obnovu vegetační střechy i z toho důvodu, že z ní je nádherný a nezvyklý výhled na město a v současném stavu s asfaltovou lepenkou je v létě rozpálená a neobyvatelná,“ říká Miroslav Kundrata.

Namísto černé lepenky nebo plechové střechy zeleň v rámci extenzivní vegetační střechy. Foto: Nadace Partnerství | Foto: Nadace Partnerství

„Ozelenění“ starší střechy bývá finančně nákladnější než v případě, že jde o novostavbu, kde se s tímto řešením od začátku počítá. „Vždycky je jednodušší integrovat zelenou střechu do novostavby. Tam, kde se obvykle používá kačírek nebo jiná krytina, dáte vegetační souvrství a náklady se v součtu zvednou jenom o ten vegetační pokryv. Ale ani rekonstrukce nemusí být nákladná. My jsme si například v nadaci udělali extenzivní vegetační střechy na třech venkovních dřevěných stavbách svépomocí. Zvládne to každý kutil třeba u garáží, kde černá lepenka přehřívá vzduch v mnoha vnitroblocích a zvyšuje pak i noční teploty v bytových domech,“ popisuje Miroslav Kundrata.

Také u starších objektů většího rozsahu není zelená střecha obvykle neřešitelným problémem. „Investor stejně potřebuje střešní krytinu obnovit a přidání zeleného souvrství nemusí znamenat velké navýšení. Pro laiky ale může být problémem neznalost tématiky, různé obavy ze statiky, zatékání, apod. Proto i dotační program města Brna k podpoře zelených střech obsahuje poradenství a podporu statického posouzení stavu objektu. Po půl roce fungování registruje odbor životního prostředí obrovský zájem; od majitelů rodinných domů, přes bytové domy, školy až po firemní areály,“ těší Miroslava Kundratu.

Výhody zelených střech

Hlavní přínosy

  • Zpomalení špičkových odtoků z bleskových srážek do kanalizace, potenciál pro zvýšení koeficientu zastavěnosti v centrech
  • Snížení spotřeb energie na klimatizace a vytápění budov (význam i pro celkovou uhlíkovou stopu města)
  • Eliminace přehřívání mikroklimatu díky schopnosti rostlin postupně zachycené srážky vypařovat a ochlazovat tím okolí

Další klady

  • Zvyšují biodiverzitu, zejména pro hmyz, včely nebo čmeláky
  • Dají se využít jako příjemné pobytové prostory s vysokou estetickou hodnotou, zvyšují hodnotu nemovitosti
  • Extenzivní zelené střechy lze vhodně kombinovat i s fotovoltaikou a dosahovat tak zdvojeného adaptačního účinku
  • V kombinaci s kořenovou čistírnou a vegetačními fasádami umožňují zelené střechy i uzavřený cyklus vody

Zdroj: Nadace Partnerství

I když v současné době platí v drtivé většině případů rovnice, že zelená střecha = plochá střecha, tato technologie je vhodná i pro klasické, sedlové střechy. „Instalace jsou známy ze zahraničí a první také od nás. Je to ale mnohem komplikovanější na provedení i údržbu, případně zavlažování, a tedy i na náklady,“ porovnává Miroslav Kundrata.

Zájemců přibývá

S tím, jak se povědomí o zelených střechách postupně zvyšuje, mění se i cílová skupina jejich uživatelů. „Zpočátku, tedy před 15 lety, to byli hlavně soukromí investoři u rodinných domů. U tuzemských městských a developerských investic se začaly zelené střechy nejprve uplatňovat nad podzemními garážemi a v posledních letech nastává boom zelených střech i ve firemních areálech a na bytových domech,“ popisuje Miroslav Kundrata vývoj posledních let.

Do budoucna by jich přitom mělo dál přibývat. „Zelené střechy musíme vidět v celém kontextu adaptačních opatření na změny klimatu, nového pohledu na hospodaření s vodou a toho, čemu se říká zelenomodrá infrastruktura. Potenciál je obrovský a zhoršující se klimatické výkyvy si jeho rozvoj vynutí. Dnes jsou k dispozici technologická řešení pro úžasné věci! Nejen zelené střechy nebo zelené fasády! Kořenové čistírny na střechách či fasádách umožní uzavřený cyklus hospodaření s vodou. Společnost LIKO-S ve Slavkově u Brna přišla s řešením i pro průmyslové haly a skladové areály, které obklopují města i dálnice a významně přispívají k přehřívání periférií a vysoušení krajiny,“ zmiňuje Miroslav Kundrata trendy zeleného stavitelství.

Areál Otevřené zahrady v Brně s extenzivními zelenými střechami vlevo dole a intenzivní zelená střechou vzadu. Foto: Nadace Partnerství | Foto: Nadace Partnerství

Změny k lepšímu však vždy nepostupují takovým tempem, jak by bylo potřeba. „Rychlejšímu zavádění těchto postupů do praxe brání, kromě pohodlnosti lidí, zejména neznalost projektantů a investorů, nepružnost legislativy a chybějící systémová podpora i tlak ze strany státu. Náš úkol vidíme v tom, že chceme veřejné správě i soukromému sektoru cestu k těmto inovacím usnadňovat. K tomu slouží například i soutěž a inspirační databáze dobrých řešení na stránkách soutěže AdapterraAwards,“ uzavírá Miroslav Kundrata.

Další inovace by měly přinést i výzkumné projekty. V roce 2018 například Nadace Partnerství spoluiniciovala výzkumný projekt pro Technologickou agenturu České republiky (TAČR).V jeho rámci spolu s Mendelovou univerzitou a ČVUT testuje optimální skladby souvrství zelených fasád společnosti LIKO-S ve Slavkově.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem