Tradiční zastoupení na této největší zemědělské a potravinářské akci našeho regionu budou mít Fakulta zemědělská a technologická a Fakulta rybářství a ochrany vod. Na stánku Jihočeské univerzity v pavilonu R3 bude pro návštěvníky připravena ochutnávka výrobků z dílen těchto fakult.

Program doplní prezentace moderních systémů, na kterých pracují odborníci z Jihočeské univerzity, a také témata zaměřená na udržitelné hospodaření s půdou, vodou a krajinou. Právě ochrana přírodních zdrojů a udržitelnost patří na Jihočeské univerzitě k prioritám.

„Prostředí, ve kterém žijeme, pracujeme a ve kterém se pohybují naši studenti, je pro nás zásadním tématem. Svědčí o tom i právě probíhající kompletní revitalizace našeho univerzitního kampusu. Vzniká zde jezírko a podzemní nádrž na jímání dešťové vody, chytrý zavlažovací systém koordinovaný meteostanicí, zelené střechy a další prvky, které zlepší mikroklima a přispějí k biodiverzitě. Studenti, zaměstnanci, ale i veřejnost se mohou těšit na stromy a záhony, které ochladí prostředí a pomůžou plnit cíle společensky odpovědného chování. Na téma udržitelnosti se zaměřujeme i v nových studijních programech, které naše univerzita akreditovala,“ popisuje rektor Jihočeské univerzity Pavel Kozák.

Jihočeská univerzita je jedním z garantů odborného programu SMART FARMING, který na agrosalonu představí výsledky aktuálního výzkumu a také spolupráci se soukromým sektorem při zavádění moderních technologií do každodenní zemědělské praxe. Fakulta zemědělská a technologická se podílí na zpracování a vyhodnocení dat ze zemědělské výroby a vytváření aplikací pro jejich snadnější interpretaci. Tyto systémy pomáhají zemědělcům zefektivnit produkci. Využití nacházejí při monitoringu porostů, hodnocení zdravotního stavu plodin, tvorbě aplikačních map a rozhodování na základě přesných dat. Výrazně přispívají odborníci z Fakulty zemědělské a technologické k vývoji autonomního leteckého systému na detekci srnčat při senosečích.

Jihočeští vědci vyvíjejí autonomní systém pro záchranu srnčat při senoseči. Dobrovolníci mohou pomoci

Novou kapitolu zemědělství píše také vývoj aplikačních dronů. Představují efektivní nástroj pro přesnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin, kapalných hnojiv i granulovaných materiálů.

„Na Fakultě zemědělské a technologické se společně s dalšími univerzitami a státními institucemi podílíme na projektu zaměřeném na bezpečnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin pomocí aplikačních dronů. Naším hlavním úkolem je využití pokročilých počítačových simulací k modelování úletu postřikové látky během aplikace za různých letových podmínek, jako jsou rychlost a výška letu, velikost vytvářených kapek nebo aktuální meteorologické podmínky. Cílem je stanovit parametry pro bezpečnou a efektivní aplikaci přípravků na ochranu rostlin a připravit metodická doporučení, která zemědělcům usnadní využívání aplikačních dronů v souladu s platnou legislativou,“ upřesňuje Michal Liška z Katedry techniky a kybernetiky na Fakultě zemědělské a technologické JU.

„Množství práce v zemědělství, kterou budou vykonávat drony, bude stále narůstat. Mají pro zemědělce smysl, když jsou součástí širšího systému, který propojuje data z družic, senzorů, meteorologických stanic, zemědělské techniky i zkušenosti agronoma. Precizní zemědělství je součástí výuky našich studentů. Učí se stroje mj. pilotovat a vytvářet z nasbíraných dat aplikační mapy,“ popisuje přípravu budoucích odborníků Jakub Polenský z Dronového centra a Katedry techniky a kybernetiky Fakulty zemědělské a technologické JU.

Fakulta rybářství a ochrany vod bude prezentovat akvaponický systém přesného hospodaření s vodou, které lze využít při pěstování rostlin a chovu ryb. Navíc je v současných klimatických podmínkách velmi aktuální.

„Největší výhodou systému pěstování rostlin bez půdy jsou o mnoho vyšší výnosy ve srovnání s polním pěstováním, možnost celoroční produkce zeleniny a přísná kontrola kvality. U dobře navržených systémů se dá ušetřit až 90 % vody. Plodiny z živného roztoku mohou mít dokonce až o 30 % vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je to dáno ideálními podmínkami k růstu, řízeným klimatem, precizní zálivkou a vyváženým poměrem živin,“ popisuje Karel Procházka z Fakulty rybářství a ochrany vod JU.

„V akvaponii, kde se kombinuje chov ryb s pěstováním rostlin, je navíc voda „živá“ – obsahuje spoustu bakterií a látek, které mohou mít pozitivní vliv na výživu rostliny i její obranyschopnost proti škůdcům a chorobám. U nás v akvaponické hale na Fakultě rybářství a ochrany vod jsme například sklidili z 1 m² necelých 19 kg zázvoru, přitom v polních podmínkách je průměrná sklizeň jen 1,5 až 3,5 kg na m²,“ dodává Karel Procházka.

Agrosalon Země živitelka umožňuje představit odborníkům i laické veřejnosti důležitá témata, kterými Jihočeská univerzita žije, i vývoj těch nejmodernějších technologií, na kterých se naši vědci podílejí. Již tradičně nabídneme návštěvníkům ochutnávku výrobků, které vznikají přímo na našich fakultách – poctivý pikador, gulášovou polévku, pivo Čtyrák z našeho univerzitního minipivovaru i domácí limonádu. K dostání budou i výrobky z ryb, med, kimčchi nebo ocet z hlohu.

Redakčně upravená tisková zpráva Jihočeské univerzity