Zotavování průmyslu se zadrhlo. Letos se propadne až o deset procent

Český průmysl v srpnu podle analytiků zklamal. V meziročním srovnání klesl výrazněji než v červenci, a to o 7,2 procenta. Důvody k optimismu nedávají ani statistiky ze stavebnictví. Stavební produkce v osmém měsíci zaznamenala propad ve výši 9,7 procenta.

Herrndorff / Shutterstock.com

Analytici očekávali slabší propad průmyslu, než k jakému došlo. Vývoj ovšem kopíruje situaci průmyslové výroby v okolních zemích – zklamáním je i situace v Německu. 

Po očištění o vliv odlišného počtu pracovních dní se průmysl v ČR v srpnu propadl o 5,5 procenta, zatímco v červenci to bylo jen o pět procent. To znamená, že postupné zotavování průmyslové výroby, které začalo v květnu, se v srpnu zadrhlo. 

„Prázdninové výsledky průmyslové produkce jsou tradičně zkreslovány časováním celozávodních dovolených, takže srpnová čísla nelze přeceňovat. Moudřejší budeme, až budou známa čísla za září,” připomíná ekonom Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. 

Česká ekonomika se rekordně propadla, potvrdil ČSÚ

Riziko spojené s covidem

Citelný pokles v srpnu zaznamenaly automobilový průmysl a strojírenství. „Varovné je prohloubení propadu nových zakázek, a to takřka o desetinu, k němuž v srpnu došlo jak v porovnání s červnem, tak červencem. Zatímco v případě zakázek z tuzemska meziroční propad v měsících červnu až srpnu postupně zvolna zmírňoval, zakázky ze zahraničí se v srpnu poměrně prudce propadaly,” doplňuje Kovanda.

Podle něj to může naznačovat, že zahraniční poptávka po české průmyslové produkci „ztrácí dech“, což by ztížilo oživování tuzemského průmyslu a mohlo vést k dlouhodobé krizi. Ochlazení poptávky po tuzemské průmyslové produkce je patrné z poklesu zakázek zejména v automotive, kovoprůmyslu a strojírenství. 

Za celý letošní rok průmysl poklesne podle Kovandy zhruba o deset procent. Rizikem je ovšem současný vývoj pandemie covid-19. Pokud by došlo k dalším restrikcím a omezení nebo zastavení výroby, bude propad ještě výraznější.

Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 4,1 procenta a průměrná měsíční mzda těchto zaměstnanců narostla jen dvě procenta, což nepokryje ani inflaci. Reálně tedy mají zaměstnanci průmyslových podniků do kapsy hlouběji než před rokem.

Kde tlačí stavaře bota?

Srpen byl už šestým měsícem v řadě, kdy v meziročním srovnání klesala stavební produkce.

„Srpnová čísla zároveň odhalují, kde stavebnictví tlačí bota. Zatímco infrastrukturní stavby pokračují jen mírně sníženým tempem, které může být dáno spíš provozními problémy než nedostatkem práce, výstavba nebytových budov začíná výrazně ztrácet na tempu. Tento obrázek potvrzuje i vývoj nových zakázek, kde z hodnoty nebytových budov ubyla proti loňskému srpnu skoro čtvrtina,“ shrnuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.  

Bytová výstavba je na tom o něco lépe, i tady ovšem došlo ve srovnání s rokem 2019 k poklesu.  

V citelném meziročním propadu zůstane stavební výroba zřejmě i za celé třetí čtvrtletí. „Snížené výkony se týkají celého hlavního období letošní stavební sezóny, což povede k celoročnímu snížení produkce o 7 až 8 procent. Výhled do příštího roku je přitom nejistý,“ dodává Sobíšek.  

Podpora dopravních staveb?

„Stát by měl využít volné stavební kapacity a naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Díky výraznému růstu státních investic pak může dojít ke stabilizaci stavební produkce,“ myslí si hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Velmi špatné výsledky hlásí v srpnu pozemní stavitelství, které se meziročně propadlo o 11,2 procenta. Lidé totiž kvůli vysoké míře nejistoty odkládají investice do budoucnosti. To tlumí výstavbu nemovitostí, což snižuje nabídku na realitním trhu. „Vzhledem k uvolněné měnové politice můžeme být paradoxně svědky růstu cen nemovitostí v době hluboké ekonomické krize,” obává se Křeček.

Stavební úřady v srpnu vydaly 7 595 stavebních povolení s orientační hodnotou 31,1 miliardy korun. Počet zahájených i dokončených bytů meziročně klesl. To může mít do budoucna negativní vliv na dostupnost bydlení. Ohroženi jsou především lidé bez úspor, kteří v důsledku koronavirové krize přišli o podstatnou část svých příjmů.

jap




• Teritorium: Česká republika