Zveřejnění dopadové studie EU k Dohodě s Mercosurem

Dne 28. července 2019 Evropská komise oznámila dosažení politické dohody na obchodní části Asociační dohody s uskupením MERCOSUR (MRC), jehož členskými státy jsou Argentina (AR), Brazílie (BR), Paraguay (PY) a Uruguay (UY).

Tyto země jako celek představují pro Evropskou unii perspektivní prostor z hlediska diverzifikace exportu, reformy globálních hodnotových řetězců, ale zároveň hraje roli i nesporný politický význam dohody a vliv, který může EU v Latinské Americe získat a rozvíjet. Dosažení politické dohody se odehrálo téměř 20 let po oficiálním zahájení jednání a EU se navíc stala prvním partnerem, jemuž se podařilo dohody s Mercosurem dosáhnout.

Přičteme-li k tomu skutečnost, že žijeme v době sílícího protekcionismu ze strany tradičních zastánců volného obchodu, pak dává tato dohoda jasný signál podpory otevřenému a na pravidlech založenému mezinárodnímu Stranou politického významu je však především význam ekonomický. Evropským exportérům se tímto otevře relativně uzavřený trh s více než 260 miliony spotřebiteli. Dohoda odstraní tarifní i netarifní překážky vzájemného obchodu, ale umožní spolupráci a sjednocení standardů i v dalších oblastech. Bude obsahovat mnoho moderních kapitol, u kterých MRC přistoupil na evropské návrhy (např. sanitární a fytosanitární opatření, pravidla původu, udržitelný rozvoj aj.). Více se můžete dočíst v příspěvku MPO. Celkem se očekává ze strany EU úspora na clech až 4 miliardy EUR ročně. Texty jednotlivých kapitol nyní prochází právní revizí, po níž by měla následovat ratifikace jednotlivými národními parlamenty. Dohoda tak s největší pravděpodobností může být formálně stranami uzavřena v řádu několika let.

Dne 8. července 2020 Evropská komise zveřejnila Sustainability Impact Assessment (SIA) hodnotící dopady zmiňované dohody. Studie dopadů byla realizována nezávislými konzultanty LSE Enterprises za účelem zvýšení dostupnosti relevantních a transparentních dat nezbytných při debatě v rámci budoucího ratifikačního procesu. Dopadová studie obsahově pojednává o předpokládaných hospodářských, sociálních, environmentálních a lidskoprávních dopadech, dále obsahuje analýzu dle sektorů a kapitolu k procesům konzultace. Realizátoři studie formulovali u každé kapitoly sadu doporučení s cílem maximalizovat pozitivní dopady Dohod.

Hlavní dopady Dohody

1) ekonomika

Analýza hospodářských efektů je založena na kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. SIA předpovídá pozitivní dopad na růst HDP, investic, importů, exportů, reálných mezd pracovníků. V EU se v důsledku Dohody předpokládá mírný nárůst spotřebitelských cen. Výpočty změny HDP k roku 2032 ukazují, že v EU se HDP zvýší o 10,9 – 15 mld. EUR (0,1 % HDP), zatímco země MRC zaznamenají nárůst o 360 mil. EUR – 4,6 mld. EUR (0,1 – 0,7 % HDP).

Ze sektorového hlediska se očekává na straně EU mírný pokles exportu hovězího masa (0,7 – 1,2 %) a naopak značný nárůst exportu mléčných výrobků (91 – 121 %), nápojů (36 – 38 %), textilních a oděvních produktů (311 – 424 %), farmaceutických a chemických produktů (47 %), strojů (78 – 100 %), elektronických zařízení (109 – 149 %), automobilů a autočástí (95 – 114 %). Vzájemný obrat by měl nabýt i vlivem nárůstu importů, konkrétně hovězího masa (30 – 64 %), mléčných produktů (18 – 165 %), nápojů (28 – 35 %), textilních a oděvních produktů (32 – 36 %), farmaceutických a chemických produktů (13 %), strojů (17 – 22 %), elektronických zařízení (16 – 24 %), automobilů a autočástí (41 – 47 %). EU import agriproduktů by měl vzrůst o 22,7 – 30,8 % a v případě EU importu průmyslových produktů se očekává nárůst o 7,9 – 9,6 %. Na druhou stranu v případě EU exportu by měl u agriproduktů vzrůst o 35,1 – 44,9 % a u průmyslových výrobků o 74,3 – 94,1 %. Procentuální přírůstky či úbytky je samozřejmě nutno vnímat v kontextu absolutních hodnot aktuálních vývozů a dovozů zboží a služeb.

Co se týče konkrétních produktů, například cukru, hovězího či skopového masa, mléčných výrobků, textilních produktů, strojů či dopravních prostředků, jejich výroba bude na straně EU ovlivněna pouze nepatrně, tzn. o +/- 1,2 %. Predikce změny celkových EU importů se pohybují mezi 10,6 – 13,9 % a celkových EU exportů mezi 52,0 – 67,5 %.

2) společnost

Z hlediska společenských efektů se předpokládají významné pozitivní dopady na růst blahobytu v EU, BR a AR a neutrální pro PY a UY. Mírný růst platů je předpokládán pro všechny partnery s výjimkou BR. Cenový pokles by se měl týkat zemí MRC, u EU se naopak předpokládá mírný růst. Růst zaměstnanosti v MRC je zvažován zejména v oblasti zemědělství, pokles naproti tomu v průmyslové výrobě. V EU bude tento vliv spíše minimální (max. 1 %). 

Pokud jde o základní pracovní standardy, bude dopad záležet na velikosti neformálního sektoru. Politická doporučení se týkají potřeby posílení boje proti chudobě (zejm. v BR) hlavně v oblasti nutné adaptace, zvyšování kvalifikace a mobility pracovních sil.  Země Mercosuru (zejména BR a AR) musí zlepšit vymáhání pracovních zákonů včetně monitoringu jejich implementace. Evropské společnosti ve svém podnikání v zemích MRC musí posílit prvky společenské odpovědnosti firem. Za účelem prosazování plnění této kapitoly musí EU asertivně prosazovat její důsledné naplňování, včetně využití systému urovnávání sporů a zapojení občanské společnosti. 

3) životní prostředí

Politika zemí Mercosuru v této oblasti je sice méně striktní než EU, ale odpovídá úrovni zemí se stejným stupněm rozvoje. MRC se dohromady podílí cca 3,5% na globálních emisích skleníkových plynů (EU 8%).  BR, UY a PY mají příznivější energetický mix než EU. Celkový dopad dohody na globální emise bude minimální.

Autoři dopadové studie vybízí ke sledování deforestace, ochrany vodních i dalších přírodních zdrojů a rybolovu. Naplňování environmetálních standardů bude obecně záviset jak na úsilí zemí MRC, tak i na rozvoji spolupráce s EU a její pomoci (transfer zelených technologií, dialog občanských společností). Země MRC musí přizpůsobit své politiky diferenciací zemědělské výroby (šetrné využívání hnojiv a pesticidů), překonání regionálních rozdílů, ochrany vodních zdrojů a biodiverzity, pokroku v zavádění příslušné cirkulární ekonomiky i úsilím o plnění Pařížské dohody.

4) lidská práva

V otázce životní úrovně může dohoda přinést pozitivní i negativní dopady. Unijní investice musí pozorně sledovat tyto dopady na zaměstnanost, využití půdy a dalších zdrojů, i v regionálním kontextu. V oblasti ochrany zdraví otevírá dohoda možnosti zejména ve službách, kde je velký prostor ke zlepšení přístupu místních obyvatel ke zdravotní péči hlavně ve venkovských oblastech BR a PY. Studie dále zmiňuje pozitivní vliv v podobě příležitostí v oblasti veřejných zakázek a transferu know-how, ale i rizika odlivu inteligence. Pokud jde o práva domorodých obyvatel, zejm. v ochraně jejich půdy, je očekáván poměrně malý dopad, za předpokladu dodržování a posilování existujících zákonů i respektování jejich kultur. V genderové oblasti je očekáván pozitivní dopad na roli a postavení žen jejich aktivnějším zapojením (např. zvýšení počtu farem vlastněných a vedených ženami). Nicméně jejich podíl pravděpodobně zůstane omezený a jsou proto nutná další opatření, hlavně v oblasti vzdělávání. Obecně hrozí rozšíření nerovnosti mezi muži a ženami spíše než její snížení, protože muži budou z výhod těžit disproporčně.

Celá verze dopadové studie

Závěr

Dopadová studie vybízí k pozornému sledování dopadů Dohody (ekonomických, společenských, environmentálních i lidskoprávních), a to ze strany vlád zemí MRC i EU, exportérů, importérů a spotřebitelů, ale i občanské společnosti. Studie potvrdila předpoklad nárůstu exportu a v případě vhodně nastavených politik neidentifikuje zásadní problematické dopady a hrozby, explicitně vyčíslila benefity (nárůst EU exportů, výroby, blahobytu), které Dohoda nastolí. Z úhlu pohledu domácí ekonomiky bude zásadní například snížení celní zátěže zejména nezemědělských produktů. Mercosur je regionem, kde čeští exportéři naráží na tradičně vysoká cla dosahující až 35 %, od automobilů a autodílů, přes vína, destiláty a mléčné výrobky, až po produkty chemického či farmaceutického průmyslu.

Dohoda vedle tarifních překážek obchodu odstraní i netarifní překážky obchodu a uleví tak českým vývozcům. Na druhou stranu Dohoda stanovuje také řadu kvót, které si prosadily obě strany, aby tak ochránily svá citlivá odvětví (v EU kontextu zejména zemědělské produkty). Další nedílnou součástí Dohody jsou také ustanovení k ochraně práv duševního vlastnictví. Vysokou míru ochrany (prosazovanou EU v obchodních dohodách) si nyní mohou slibovat také spotřebitelé, a to díky moderní kapitole k sanitárním a fytosanitárním opatřením zavazující obě strany k zajištění bezpečnosti potravin.

Dohoda je řazena do kategorie moderních obchodních dohod, které jsou významným nástrojem na prosazování obchodní politiky, ale i širších evropských hodnot, protože vedle obchodních aspektů aktivně řeší také aspekty týkající se lidských práv, udržitelného rozvoje a životního prostředí. Dohoda je jednoznačným úspěchem EU, neboť naplňuje snahu o snížení bariér mezinárodnímu obchodu a zároveň reflektuje citlivosti obou ekonomických bloků. Je navíc tolik potřebným signálem podpory otevřenosti a vzájemné prospěšnosti férového a udržitelného obchodu. Z globálního hlediska vstoupí EU do pozice klíčového partnera v tomto regionu, což bude přirozeně otvírat prostor ke spolupráci, sdílení zkušeností či k dialogu o aktuálních tématech. Ve světle postpandemické reality je navíc Dohoda příležitostí pro uvedení tak často skloňované diverzifikace globálních hodnotových řetězců do praxe.

Pravidelné novinky e-mailem