Asistenční centra Hospodářské komory pomáhají se zaměstnáváním cizinců



Co bylo důvodem k otevření asistenčních center, vysvětluje Tomáš Zelený, vedoucí oddělení služeb pro podnikatele HK ČR: „Bylo to jednak z důvodu zájmu podnikatelské veřejnosti a na základě dlouhodobého upozornění ministerstev na vysoké procento nesprávně zpracovaných dokladů k vyřízení zaměstnaneckých karet. Zájem veřejnosti indikovala anketa, kterou jsme v rámci více než dvouletého fungování projektu Režim Ukrajina realizovali mezi firmami, které jsou v projektu Režim Ukrajina aktivní a mají zkušenosti se zaměstnáváním Ukrajinců.

Výsledkem byla prosba o pomoc zaměstnavatelů k HK ČR v rámci vyhledání uchazečů, případně pomoci s administrací. Potřebu pomoci administrativně v celém procesu podpořily informace řídících orgánů, zejména Ministerstva zahraničních věcí, i skutečnost, že k problémům dochází na obou stranách. Správně vyplněné nutné doklady neměly ani opakovaně žádající firmy. A pokud jde o uchazeče o zaměstnaneckou kartu, stávalo se velmi často, že ani ukrajinští pracovníci neměli v pořádku doklady k podání žádosti.

Tyto počáteční chyby samozřejmě prodlužují celý proces vyřízení, běžná délka řízení na Ukrajině byla pět i více měsíců. To je samozřejmě velká překážka, a proto jsme se rozhodli pomoci a otevřít asistenční kanceláře na Ukrajině i v Srbsku.“

Co nás čeká

Na jedné straně řada odborníků tvrdí, že zahraniční zdroje pracovních sil nejsou dlouhodobým řešením, na druhé straně je potřeba vnímat, že silné evropské země již dlouhá léta řeší změnu struktury pracovního trhu importem zaměstnanců, zvláště na rutinní, výkonné a řemeslné pozice.

Důvodem je změna, respektive růst sociálněekonomické úrovně původního obyvatelstva, které o fyzickou a rutinní práci ztrácí zájem, protože pracovní trh s převisem nabídky nad poptávkou skýtá atraktivnější pozice. Velká Británie a Francie však těží v tomto smyslu z koloniální historie a těsných vazeb na některé rozvojové země, Německo importuje dlouhodobě především z Turecka. Možnost, že i Česko bude muset fyzickou a rutinní práci pokrývat dlouhodobě ze zahraničních zdrojů, je velmi reálná.

Na řadě jsou další

Česká vláda i Hospodářská komora reagují. Jsou připraveny změny zákona o pobytu cizinců, režim zaměstnávání cizinců bude cílit v budoucnosti i na další země, primárně na ty, s nimiž máme společný či blízký základ a sociálně-kulturní kořeny.

Mezi tyto země patří v prvé řadě Bělorusko, Černá Hora a Moldavsko. Hospodářská komora je připravena v případě vyššího zájmu firem poskytnout služby asistenčních kanceláří i v těchto zemích. „Proto průběžně monitorujeme zájem podnikatelské veřejnosti. S ohledem na krátký čas existence celého projektu zatím nejsme schopni konkrétněji hodnotit výsledky, ale máme již několik kandidátů-zaměstnavatelů, zejména z oblasti stavebnictví a dopravy, pro které již probíhají výběrová řízení v daných lokalitách na pracovníky ze Srbska a Ukrajiny,“ říká Tomáš Zelený.

Již nyní ale HK ČR vidí značný prostor ke zlepšení, především pokud jde o zkrácení čekacích lhůt pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na Ukrajině i pro řízení v Česku, když ukrajinské řízení trvá přibližně tři měsíce, další dva měsíce pak obvykle činí čekací doba na rozhodnutí Ministerstva vnitra o vydání zaměstnanecké karty. Pozitivně by také čeští podnikatelé přijali možnost mít silnější a přímý vliv na výběr konkrétních zaměstnanců.

Hospodářská komora věří, že ke zlepšení situace přispěje navýšení kvót pro zahraniční zaměstnance ze současných dvaceti tisíc na čtyřicet tisíc žadatelů ročně. Nabídka českého trhu práce v současné době prezentuje desetinásobek neobsazených pracovních pozic a tento fakt je jednoznačně jedním z nejsilnějších negativních faktorů ovlivňujících růst tuzemské ekonomiky.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon