Evropský režim na podporu ekonomik rozvojových zemí funguje

4. 2. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Systém všeobecných celních preferencí, jehož hlavním cílem je podpořit rozvojové země v boji proti chudobě, je v poločase své existence. Výsledky ukazují, že byl nastaven dobře, Evropská komise nicméně stále pracuje na vylepšení.

Už jsou to čtyři roky, co mohou čeští dovozci využívat tzv. Systém všeobecných celních preferencí (GSP). Ten díky celním úlevám výrazně zlevňuje dovoz surovin či produktů, které se v Evropské unii nevyrábějí.

Jeho primárním cílem je podpořit rozvojové země v boji proti chudobě a podpořit jejich ekonomiky prostřednictvím snazšího zapojení do mezinárodního obchodu. GSP je jedním z nástrojů obchodní politiky Evropské unie, rozvojovým zemím pomáhá při pronikání jejich zboží na evropský trh prostřednictvím preferencí v podobě nulového nebo sníženého cla. Tato opatření jsou jednostranná, ze strany rozvojových států tedy EU stejné zacházení nepožaduje.

Nařízení plní své cíle

Aktuální GSP bude v platnosti deset let, tzn. do konce roku 2023. V polovině tohoto období bylo potřeba zhodnotit, zda plní svůj účel. Evropská komise proto vybrala nezávislého konzultanta, který připravil studii, z níž pak komise vycházela při přípravě zprávy určené Radě EU a Evropskému parlamentu.

Zpráva byla zveřejněna na začátku října 2018 a její výsledky jsou pozitivní. Evropská komise došla k závěru, že současné Nařízení o GSP není potřeba měnit, protože plní stanovené cíle, přináší ekonomické výhody rozvojovým zemím a přispívá k udržitelnému rozvoji. S tím ostatně souhlasí i Česká republika, pro kterou je mj. důležité, aby GSP byl předvídatelným a přehledným nástrojem pro české firmy.

Evropská komise došla k závěru, že současné Nařízení o GSP není potřeba měnit, protože plní stanovené cíle, přináší ekonomické výhody rozvojovým zemím a přispívá k udržitelnému rozvoji.

Unijní zákonodárci tedy nemusejí překotně připravovat nové nařízení, naopak budou mít dostatek času na diskusi se všemi zainteresovanými subjekty. Tato široká debata by měla být završena v roce 2023, kdy platnost aktuálního Nařízení o GSP skončí. Do debaty se aktivně zapojí i Česká republika.

Zmíněná zpráva pozitivně hodnotí účinnost preferencí v rámci GSP, která se postupně zvyšuje, a to především díky snížení počtu příjemců. Důsledkem toho dochází k zaměření na země, které pomoc potřebují nejvíce. I přes růst vývozu z rozvojových zemí je však stále prostor pro další zlepšení a je nutné reagovat na výzvy, se kterými se tyto země nadále potýkají. Ať už jde o konkurenci ostatních států, překonávání netarifních překážek obchodu, potřebu splňovat pravidla původu či nedostatečnou diverzifikaci vývozu.

Zázraky nelze čekat ze dne na den

Zpráva dále potvrzuje pozitivní dopad GSP preferencí na sociální rozvoj, dodržování lidských práv, ochotu ratifikovat mezinárodní úmluvy a posílit jejich implementaci. Toto je důležitý aspekt GSP preferencí, proto je velmi citlivé, pokud se začne uvažovat o jejich odebrání, jako je tomu aktuálně v případě Kambodži a Myanmaru z důvodu nelepšící se situace v oblasti lidských práv.

Obzvláště v případě nejméně rozvinutých zemí by odebrání preferencí mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro tamní obyvatele, především ty nejchudší a nejzranitelnější. Proto je potřeba k takovým krokům přistupovat velmi obezřetně a zaměřit se spíše na posílení komunikace a spolupráce.

Právě tímto způsobem může být na dané země vyvíjen tlak. Díky němu, pod hrozbou možné ztráty téměř stoprocentně volného přístupu na evropský trh, který je pro ně přední vývozní destinací, začnou efektivněji řešit existující problémy. Je však potřeba mít na paměti, že jde o rozvojové země, kde k pokroku dochází pozvolna. Proto nelze čekat zázraky ze dne na den.

Všechno o GSP

Co se v oblasti Systému všeobecných celních preferencí, tzv. GSP, aktuálně děje, lze zjistit na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Také si můžete přečíst Text hodnoticí zprávy dosavadního fungování GSP.

Ministerstvo uvítá veškeré podněty, které české subjekty vůči GSP mají, ať už jde o upozornění na problémy při využívání jeho výhod, či návrhy na zlepšení fungování systému. Podněty lze zasílat na sieklikova@mpo.cz.

Poskytovat pomoc a zároveň v rozvoji bránit?

Nařízení o GSP umožňuje odebrání preferencí nejen v případě porušování lidských či pracovních práv, ale také pokud unijní průmysl čelí újmě kvůli přílivu většího množství levnějšího zboží. Tuto pojistku oceňuje rovněž Evropská komise ve své hodnoticí zprávě. Evropská unie může po důsledném šetření zavést ochranná opatření na dovoz určitých produktů na omezenou dobu tří let.

V této souvislosti je aktuálním tématem dovoz rýže z Kambodži a Myanmaru. Na jedné straně je potřeba chránit evropské producenty, na straně druhé je navýšení dovozu z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí logickým důsledkem udělení obchodních preferencí. Naši partneři by pak mohli vnímat rozporuplně situaci, kdy jim EU poskytuje rozvojovou pomoc a zároveň na ně uvaluje opatření, která jim v rozvoji brání. I z toho důvodu Česká republika návrh zavést ochranná opatření na dovoz rýže z Kambodži a Myanmaru nepodpořila.

Je třeba posílit i transparentnost

Přestože Evropská komise dospěla k závěru, že současné Nařízení o GSP je vyhovující, vždy je co zlepšovat. Komise se proto inspirovala doporučením konzultantů zaměřit se na posílení transparentnosti GSP. Především GSP+, které se týká vybraných zemí, jež mohou dovážet do EU bezcelně až 66 procent položek celního sazebníku EU. V současné době, kdy občanská společnost a veřejnost projevují čím dál větší zájem o obchodní politiku, je transparentnost prioritní.

Evropská komise již nyní vede se zástupci občanské společnosti konzultace, setkává se s nimi během misí a zveřejňuje např. pravidelnou dvouletou zprávu hodnotící plnění mezinárodních úmluv ze strany příjemců GSP+ preferencí. Do budoucna se však bude snažit o sdílení informací v ještě větší míře. Mohla by například zveřejňovat samotné agendy a výsledky monitorovacích misí.

Co potřebujete vědět o dovozu

Užitečným zdrojem informací, především o výši cel a dalších požadavcích na dovoz příslušného produktu, je Market Access DatabaseTrade Helpdesk.

Informace o praktické stránce využívání Systému všeobecných celních preferencí (GSP) ze strany dovozců, např. jak prokázat původ zboží (tj. že výrobek skutečně pochází ze země, na níž se vztahují výhody GSP), je pak možné čerpat na stránkách Celní správy ČR.


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Lenka Siekliková, Odbor obchodní politiky a mezinárodních, ekonomických organizací, MPO.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek