Firmy bojují s digitalizací

24. 10. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České podniky chtějí nasazovat nové technologie a inovovat, ale stále nevědí, jak na to. Za světem silně pokulháváme.

Přínosy, které s sebou nese digitalizace a automatizace, mohou být ohromné. Firmy však velmi často nevědí, z jakého konce s adopcí technologií a optimalizací procesů začít. Dle expertů z asociace ABSL (Association of Business Service Leaders) je klíčem vzdělávání zaměstnanců, české firmy ovšem v tomto ohledu zaspaly za zbytkem světa.

Zatímco například globální firmy do vzdělávání svých lidí investují až 40 tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance, v ČR to není ani desetina této částky.

Polovina pod tlakem

„Firmy dnes už neřeší, zda digitalizovat a automatizovat své procesy, či nikoliv, ale jak k tomu přistoupit, odkud začít a jaké technologie zvolit. Nepohnou se ale z místa, dokud nenajdou lidi s potřebnými znalostmi nebo neposkytnou patřičné vzdělávání svým stávajícím zaměstnancům,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Na éru automatizace a umělé inteligence je ovšem potřeba připravit nejen management firem, ale i řadové zaměstnance. Své zaměstnavatele budou schopni podpořit při jejich transformačních a digitalizačních projektech, jen pokud se jim dostane potřebného vzdělání a kvalifikace.

Dle studie Budoucnost práce Světového ekonomického fóra bude v horizontu následujících dvou let potřeba dovzdělat či rekvalifikovat dokonce celých 54 procent dnešních zaměstnanců.

Profese zítřka už dnes

„Potřeba zvyšovat znalosti a dovednosti lidí podle mě nebyla snad nikdy větší,“ říká Appleton a dodává: „V našem oboru, který stojí v samotném centru inovačních a transformačních projektů velkých firem, již dnes vidíme nástup nových profesí. Objevují se trenéři robotického software, návrháři chatbotů, testeři virtuální reality, datoví analytici. A brzy přijde celá řada dalších pracovních pozic, které dosud neexistovaly.“

I proto třeba obor podnikových služeb věnuje vzdělávání svých lidí zesílenou pozornost. Zaměstnanci z tohoto sektoru stráví na školeních obvykle 40 až 60 hodin ročně. Nejde přitom jen o kurzy poskytované externími vzdělávacími institucemi, velká část tréninků probíhá i online a prosazovat se začínají i interní školení, v nichž zkušenější kolegové předávají know-how ostatním pracovníkům.

Školení v centru zájmu

Dle ABSL jsou dnes ve velkých firmách nejvyhledávanější kurzy přibližující automatizační projekty a práci s daty. To potvrzuje i organizace Hackett Group, která se zabývá firemním vzděláváním.

„Registrujeme stále větší zájem o programy seznamující pracovníky s možnostmi robotické automatizace procesů. Cílem je, aby lidé pochopili, jakým způsobem mohou automatizační projekty rozběhnout a jak s jejich pomocí dosáhnout na další inovace. Velmi oblíbený je i náš vzdělávací program Datová analytika, který účastníkům ukáže, co vše mohou vyčíst ze získaných dat,“ vysvětluje Ben Hartfield z Hackett Group.

Kurzy přitom nejsou nijak náročné na čas, obvykle zahrnují 20 až 40 hodin samostudia. „Pokud firmy neinvestují do svých lidí ani toto minimum, začnou mít problémy. Nebudou schopné realizovat své projekty, což může vést i k nemalým ztrátám,“ říká Hartfield.

Ztráty z nedostatku kvalifikované síly přitom již českým firmám reálně hrozí. Dle nedávného průzkumu společnosti PwC bude nedostatek zaměstnanců, respektive nedostatečné schopnosti najímané pracovní síly, české soukromé firmy letos stát přes 280 miliard.

Nedostatek talentované pracovní síly začíná být problémem napříč mnoha zeměmi. Některé regiony střední Evropy dokonce kvůli tomu zaznamenaly i pokles zájmu investorů. Dle ABSL tento scénář České republice zatím nehrozí, a to i díky její atraktivitě pro pracovníky z celého světa. Zatímco jiné země, například Polsko, čelí odlivu mozků, Česko se zatím těší z jejich přílivu.

Šetření na nepravém místě

Potřebu získání kvalifikace v oblastech, které na trhu nyní rezonují, vnímají i samotní zaměstnanci. Podle průzkumu Randstad se na získávání nových dovedností chce zaměřit 80 procent českých zaměstnanců. Více než polovina z nich si ovšem myslí, že by jejich zaměstnavatel měl do vzdělávání investovat více. A není divu. Dle posledních údajů ČSÚ investují české firmy do školení v průměru pouze 3134 korun (!!) na jednoho zaměstnance ročně.

Zkrocená data

Digitalizace firmám zvyšuje efektivitu a konkurenční výhody, není hrozbou pro zaměstnance.

Shodli se na tom účastníci konference, kterou v rámci brněnského strojírenského veletrhu uspořádala Česká manažerská asociace (ČMA). O své pocity se na ní podělili vítězové soutěže Manažer roku.

Adam Liška, Bekaert Petrovice: „V digitalizaci jsme se zaměřili na nákladovost. Ale kvůli ní jsme nepropustili ani jednoho člověka. Došlo sice k reorganizaci, ale všem jsme nabídli rekvalifikace. Smysl a přidaná hodnota digitalizace ve výrobě je pro nás skryta uvnitř celého životního cyklu a bohatství dostupných dat, pomocí kterých jsme schopni efektivně reagovat, řešit prioritní body v reálném čase, vyhodnotit úspěchy či neúspěchy, ale jsme také schopni odbourat přemíru administrativy, a docílit tak přesnosti dat.“

Niclas Pfüller, Brose CZ: „Narazili jsme na hranice růstu, postrádáme až sto zaměstnanců. Pomůže nám jen digitalizace. Již nyní počítáme s rekvalifikacemi a nabízíme roční program. Umožní nám to převádět pracovníky na jiná místa.“

Tanja Vainio, ABB: „Jako první jsme zavedli v roce 2016 kolaborativní roboty pro spolupráci s lidmi bez ochranných prostředků. Lidé začali mít zájem o práci s roboty, dostávali vyšší mzdu než ostatní a jsou spokojenější.“

Jan Korol, konzultant: „V žádné z továren jsme digitalizaci neimplementovali s cílem zbavit se pracovníků. Naopak, lidé mohou dělat komplexnější věci a kreativněji… Jsou velká data budoucnost pro všechny firmy? Ano i ne, zaleží totiž na jejich kvalitě, to znamená zejména na odladěných firemních procesech – jakým způsobem data vznikají, v jakém množství, jak se uchovávají a jak se následně zpracovávají. Teprve po dodržení několika základních pravidel dokážou algoritmy strojového učení získat z firemních dat relevantní informace a těžit z nich zlato pro byznys.“

Plány ministra Havlíčka

Digitalizace je prioritou i ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka: „Měníme financování a hodnocení výzkumu, což je předpoklad vytváření umělé inteligence. Chystáme zavádění 5G a na školách polytechnickou výuku, kdy ve školním roce 2021/22 bude povinná.“

Je přesvědčený, že nastoupený kurz a Inovační strategie 2030 napomohou zlepšit pozici Česka v žebříčku IMD (letos 37. místo). „V roce 2030 chceme být zemí orientovanou na přidanou hodnotu. Proto investujeme do chytrých a digitálních řešení,“ dodal.

Převzato z časopisu Profit. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek