Albánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Albánská republika (Republika e Shqipërisë)

 Složení vlády

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředsedkyně vlády – Ledina Mandia*
  • ministr pro hospodářský rozvoj, turistiku, obchod a podnikání – Milva Ekonomi (SP)
  • ministr energetiky a průmyslu – Damian Gjiknuri (SP)
  • ministr dopravy a infrastruktury – Sokol Dervishaj (SMI)
  • ministr zahraničních věcí – Ditmir Bushati (SP)
  • ministr vnitra – Dritan Demiraj*
  • ministryně pro evropskou integraci – Klajda Gjosha (SMI)
  • ministryně financí – Helga Vukaj*
  • ministryně obrany – Mimi Kodheli (SP)
  • ministr spravedlnosti – Gazmend Bardhi*
  • ministr zdravotnictví – Arben Beqiraj*
  • ministryně pro urbanistický rozvoj – Eglantina Gjermeni (SP)
  • ministr životního prostředí – Lefter Koka (SMI)
  • ministryně školství a sportu –Mirela Karabino*
  • ministr sociálních věcí a mládeže – Xhuljeta Kërtusha*
  • ministryně kultury – Mirela Kumbaro (bezpartijní)
  • ministr zemědělství, rozvoje venkova a vodního hospodářství – Edmond Panariti (SMI)

        * ministři nominovaní opoziční DP v rámci urovnání politické krize před parlamentními volbami 2017

Ministři bez portfeje:

  • ministryně pro inovaci a veřejnou správu – Milena Harito (SP)
  • ministr pro místní správu – Eduard Shalsi (SP)
  • ministr pro vztahy s parlamentem – Ermonela Felaj (SP)

Politické strany ve vládní koalici:

  • SP – Socialistická strana
  • SMI – Socialistické hnutí za integraci

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2 876 101  obyvatel
  • Hustota obyvatelsvat: 100,0 obyvatel/km²
  • Průměrný roční přírůstek: pokles o 0,2 % ročně
  • Věkový průměr: 35,3 let, za posledních deset let vzrostl o 4,7 let
  • Muži: 50,62 %, ženy: 49,38 %
  • Městské a venkovské obyvatelstvo: 57,2 % obyvatelstva žije ve městech a 42,8 % na venkově

Národnostní složení:

  • 98,76 % Albánci
  • 0,54 % Řekové
  • 0,15 % Makedonci
  • 0,14 % Romové
  • 0,02 % Turci

Náboženské složení:

  • 56,70 % muslimové
  • 2,09 % bektašisté (náboženská odnož islámu) 
  • 10,03 % katolíci
  • 6,75 % pravoslavní
  • 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství
  • 2,50 % ateisté
  • 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat

Poznámka: Údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které v Albánii proběhlo v roce 2011 (INSTAT /Albánský statistický úřad/ prosinec 2012)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (v mld. ALL, resp.  /mld. EUR/) v běžných cenách

1 332,6 /9,5/

1 352,5 /9,7/ 1 392,5 /10,03/ 1 431,5 /10,5/ 1 484,4 /10,78/

HDP na osobu (v EUR)

3 388

3 323 3 457 3 626 3 755

Reálný růst HDP (v %)

1,42

1,11 2,02 2,61 3,45

Inflace (průměr v %)

2,4

1,9 0,7 2,0 2,2

Nezaměstnanost (v % ILO)

14,1

17,1 18,0 17,7 14,2

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

Albánská ekonomika je svou strukturou a slabou diverzifikací exportu velmi zranitelná. Problémem  je také ne zcela příznivé investiční prostředí kvůli špatné vymahatelnosti práva Snižování  veřejného dluhu v roce 2016 a v letech následujících může také negativně působit na hospodářský  růst.

 

 Albánie bohatá na naftu a nerosty vsadila na počátku tisíciletí na zintenzivnění jejich těžby. Příjmy  z prodeje národního bohatství měly pozvednout albánskou ekonomiku. Až do poloviny roku 2014 se  těžba zvyšovala ruku v ruce s naplněním státní kasy a zvýšením poptávky po pracovní síle. Přes prudký  propad cen základních komodit na světových trzích na konci roku 2014 těžaři v Albánii hlásili rekordní  tržby a investice. Krize se projevila teprve v roce 2015 a v průběhu prvního čtvrtletí 2016 došlo v důsledku dlouhotrvajících nízkých světových  cen komodit k bankrotům dvou velkých hráčů, naftaře ve většinovém vlastnictví ázerbajdžánského  investora a vlastníka albánských železáren tureckého investora, a k odchodu významných kanadských  a amerických investorů v těžařství. V odvětví dochází k dalšímu omezení investic, těžby, k propouštění  a v případě železa dokonce k zastavení výroby.  

 

Albánská ekonomika pokračovala v  roce 2016 v růstovém trendu, její meziroční růst dosáhl 3,45 %. Pozitivní jsou i odhady jejího růstu pro letošní rok 2017, 3,7 %. Růstový trend albánského hospodářství vyjádřený růstem HDP je podpořen zejména domácí spotřebou. Tento vývoj může ohrozit politická nestabilita ve volebním roce. Vládní politici, finanční i podnikatelská sféra v Albánii se shodují na potřebě implementace justiční reformy jako klíčové podmínky pro zlepšení podnikatelského prostředí a získání nových zahraničních investorů.

 

Špatné podnikatelské prostředí v Albánii kvůli nízké úrovni vymahatelnosti práva doplňuje v negativním slova smyslu ztráta atraktivity Albánie pro zahraniční investory kvůli výši daňových a odvodových povinností v porovnání se sousedními zeměmi. Celková daň ze zisku 36,5% je nejvyšší v regionu. Přesto Albánie, podle poslední zprávy Doing Business Světové banky, postoupila o 39. míst až na 58. místo v žebříčku 190 posuzovaných zemí. Vláda zavedla konkrétní opatření v novém fiskálním balíčku na rok 2017. Počínaje rokem 2017 se rozhodla snížit daň z těžby metalických minerálů (royalty mining tax) zpracovávaných v zemi z 6 na 3%, aby povzbudila těžební průmysl v zemi, zasažený v posledních letech poklesem cen surovin na světových trzích. Domácí obuvnickou výrobu a zaměstnanost v tomto odvětví by mělo povzbudit zrušení dovozních cel na nezpracovaný materiál pro obuvnickou výrobu (nyní 2 až 15%), jejíž výrobky jsou jedním z důležitých vývozních artiklů Albánie. Vláda předpokládá, že toto opatření by mělo zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví a usnadnit průnik jeho výrobků na další zahraniční trhy. O 45% se snižuje rovněž spotřební daň na tabák domácí výroby, zatímco tato daň na dovozový tabák se nemění.

 

Vláda se snaží zatraktivnit prostředí pro přímé zahraniční investice, ale dosud se to nedaří. Jednou z velkých překážek je zejména neefektivní a zkorumpované soudnictví, jehož radikální reforma, která by snad měla začít po letošních parlamentních volbách koncem června 2017, je zásadní výzvou pro zemi. Politicky ovlivňována jsou i výběrová řízení veřejných zakázek, nejasná jsou celní pravidla, která umožňují netransparentními netarifními přirážkami manipulovat s cenami dovážené produkce.

 

Realizace dvou velkých investic roku 2016 (výstavba plynovodu TAP a kaskády vodních elektráren na řece Devoll norského investora Statkraft) začaly pozitivně ovlivňovat albánskou ekonomiku. Tím však výčet významnějších investičních akcí v Albánii končí. Některé projekty dopravní infrastruktury (národní dálnice mezi Albánií a Kosovem, dálnice do Makedonie /tzv. Arber Road/, Blue Corridor spojující Černou Horu s Řeckem přes Albánii) nabírají zpoždění. Stavba Arber Road by měla být zahájena na jaře 2017. Rok 2017 by rovněž měl být rokem zahájení rekonstrukce nejdůležitějších úseků albánských železnic. Mělo by být ukončeno výběrové řízení na realizaci železniční tratě mezi hlavním albánským městem Tiranou a přístavním městem Durrësem a stavbu nového úseku spojujícího stávající trať s Rinasem, kde je mezinárodní letiště. Nový úsek má mít délku 50 km. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. EUR.

 

V souvislosti s propojením vvn 400 kV sítě mezi Albánií a Kosovem byla v červnu 2016 zahájena stavba přenosové sítě vvn financovaná německou bankou KfW Bank a albánskou vládou.  Stavba nové „Energy highway“ byla zahájena v 2017 v Albánii a Makedonii, s předpokládaným dokončením 2018. Umožní propojení elektroenergetických sítí Turecka, Bulharska, Makedonie s Albánií a později i s Itálií a střední Evropou.  Zlepší se tak možnosti obchodování s elektrickou energií.

 

Vláda si již v roce 2015 slibovala ekonomický stimul od přílivu investorů do volných ekonomických zón, které se měly zřídit u Durrësu, u Vlory a v Kopliku nedaleko Shkodry. Kromě Durrësu se na ostatní zóny ještě ani nevypsalo výběrové řízení, zatímco řízení na volnou ekonomickou zónu Spitalla u největšího a nejvýznamnějšího námořního přístavu Durrësu (Drač) skončilo třikrát neúspěchem a až na čtvrtý pokus se v květnu 2017 podařilo pro zónu vybrat dva projekty albánských společností. Jedním má být stavba továrny na ferrochrom v ceně 30 mil. EUR a druhým stavba překladiště v ceně 93 mil. EUR.

 

Podle údajů Centrální banky Albánie a Statistického úřadu Albánie INSTAT jsou některé sektory albánského hospodářství naopak přeinvestovány, například ropný průmysl má nevyužité kapacity v hodnotě 350 mil. EUR. Ze 4 mld. EUR, které byly investovány v poslední dekádě do přístavní infrastruktury, skladovacích kapacit a distribuce uhlovodíkových nosičů energie, se nevyužívá asi 10 %. Z 11 továren na výrobu stavebních materiálů vybudovaných v uplynulých 20 letech šest zkrachovalo během posledních čtyř let a ostatní pracují jen na 30 - 40 % své kapacity. Kapacita domácích cementáren je 3 mil. tun ročně a domácí potřeba méně než 1 mil. tun ročně. I přesto je polovina domácí potřeby cementu kryta dovozem. Rovněž sektor stavebnictví pracuje pouze s polovinou svých kapacit. Také většina finančně značně náročných investic do těžebního průmyslu nerostných surovin zůstává nyní nevyužita.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Pro trvalou ekonomickou obnovu Albánie je nezbytné udržení finanční stability a snadnější přístup podnikatelské sféry k úvěrům, čemuž může napomoci snížení míry nesplácených půjček. Vládní reformy v oblasti důchodů, energie, financování úřadů místní správy, státní správy a zlepšení podnikatelského prostředí v případě jejich úspěchu posílí schopnost Albánie přilákat tolik potřebné investice z důvodu naprostého nedostatku vlastních zdrojů, zlepší výhled na udržitelný střednědobý růst a sníží fiskální rizika.

Pokud jde o výsledky státního rozpočtu v roce 2016, vládě se ani v roce 2016 nedařilo dodržet původní plán a musela jej kvůli k výpadku na příjmové straně rozpočtu (výpadek v DPH) a kvůli zpožděné implementaci některých plánovaných investic (cca 90 mil. EUR) během roku 2 krát upravovat, aby dále nezvyšovala i tak dost vysoký státní dluh (71 % HDP). Výdajové škrty se naopak negativně projeví v potřebných veřejných investicích, které v roce 2016 budou nižší (3,9 % HDP) než v předchozích sedmi letech (4, 3 – 5 % HDP). Trvalým problémem je neplacení pohledávek stavebních firem podílejících se na stavbě vodovodů a dopravní infrastruktury. Ty se pak nárazově platí koncem roku z prostředků určených ve státním rozpočtu na investice, které se nepodařilo proinvestovat.

Při přípravě rozpočtu na rok 2017 dosáhla albánská vláda dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), který sledoval a ovlivňoval parametry připravovaného rozpočtu s cílem dodržení jak makroekonomické stability, tak klíčových politik, které jsou východisky pro její dodržení. Jedná se o klasické požadavky MMF, jako další snižování výše veřejného dluhu, cílení na primární rozpočtový přebytek (v roce 2017 je projektován na 0,7 %), fiskální balíček, který zajistí zvýšené příjmy do rozpočtu, zpřísnění podmínek pro osvobození z daňové povinnosti, trvalé zakotvení majetkové daně apod. Rozpočet roku 2017 předpokládá další snížení veřejného dluhu (na 69,1 % HDP) a dosažení optimální výše veřejných investic na úrovni okolo 5 % HDP. Vláda také tvrdí, že v roce 2017 budou zvýšeny mzdy zaměstnancům státní správy o 10 % a indexovány důchody o 3 %. Podle ní albánské hospodářství překonalo krizi a je na cestě dlouhodobě udržitelného růstu. Data vztahující se k rozpočtu potvrzují podle ministra financí A. Ahmetaje fiskální konsolidaci, ekonomický růst a snižování zadlužení. Rozpočet roku 2017, který je podle něj nejlepší v historii správy veřejných financí za posledních 25 let, je rovněž zaměřen na další podporu fiskální konsolidace, ekonomického růstu a financování některých reforem (justice, teritoriální správa, veřejná správa zdravotnictví, majetkové sektory).

 Rozpočet AL pro rok 2017 počítá s výdaji ve výši 467,599 mld. ALL (3,404 mld. EUR)* a s deficitem 2,0 % HDP (oproti 2,4 % HDP v rozpočtu 2016) při předpokládaném růstu ekonomiky o 3,8 %. Plánované výdaje rozpočtu mají být o 4,2 % vyšší než v předchozím roce. Příjmy mají dosáhnout výše 436,400 mld. ALL (3,177 mld. EUR). Deficit rozpočtu se očekává ve výši 31,199 mld. ALL (227 mil. EUR). Jeho výše v podstatě odpovídá výši splátek dřívějších dluhů. V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (a v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20% HDP). Vláda chce i v roce 2017 veřejný dluh dále snížit, a to o 3 procentní body na 69,1 % HDP.

Státní rozpočet  (v mil. EUR)

  

2013

2014

2015

 2016

2017 (plán)

Příjmy

2 347,34

2 619,29

2 844,36  

2 980,00 3 177,00

Výdaje

2 814,65

3 134,29 3 260,26 3 220,00 3 404,00

Saldo

-467,31

-515,00 -415,90 -240,00 -227,00

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2012–2016 (v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

 2015

2016

I. Běžný účet

-978,0

-1 049,0 -1 287,0 -1 155,0 -1 030,1

II. Kapitálový účet

81,4

47,8 86,7 125,7 66,3

III. Finanční účet

-697,7

-911,8 -1 031,7 -1 374,1 -712,1

Devizové rezervy

1 972,5

2 015,3

2 191,7

2 880,0 2 635,0
  • Dluhová služba v roce 2016:255,73 mil. EUR
  • Zahraniční dluh na konci roku 2016: 3 730,85 mld. EUR
  • Veřejný dluh k HDP na konci roku 2016: 71,01 %

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Albánii je tvořen centrální Bankou Albánie (Bank of Albania, BoA) a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Guvernérem centrální banky je Gentian Sejko. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Řecka, Itálie a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek privátní. V roce 2015 se počet bankovních účtů v sektoru zvýšil o 7 %.

Seznam albánských bank

Zdroj: Centrální banka Albánie (BoA)

 

Největším problémem bankovního sektoru Albánie je výše špatných úvěrů. Nejvyšší úrovně dosáhly v září 2014  s hrozivou hodnotou 25 % v úvěrovém portfoliu bank. Na konci roku 2014 sice došlo k jejich poklesu, ale číslo 22,76 % nutilo po celý rok 2015 banky k obezřetné úvěrové politice s negativním dopadem na ekonomický růst. Díky opatřením centrální banky v roce 2015 měly komerční banky možnost odepsat špatné úvěry za 120 mil. EUR a ke konci roku 2015 tím úroveň nesplácených úvěrů klesla na hodnotu 17,66 %. V březnu 2017 byl poměr nesplácených úvěrů 17,4 %. Základní úrokovou míru ve snaze rozhýbat trh s úvěry centrální banka drží na rekordně nízké úrovni 1,25 % i v květnu 2017.  Stagnace úvěrování je vážný problém pro využití růstového potenciálu albánské ekonomiky. V roce 2015 podruhé po vypuknutí globální hospodářské krize (poprvé v roce 2013) v porovnání s předchozím rokem zaznamenaly úvěry poskytnuté tuzemskými bankami pokles o 2,4 %. V roce 2016 se objem úvěrů zvýšil o 3,3 %.

Seznam pojišťoven

Pojistný trh Albánie zaznamenal v roce 2015 meziroční růst o 21,18 % (v roce 2014 o 36,2 %). V hodnotovém vyjádření se v roce 2015 jedná o obrat ve výši 100,61 mil. EUR. Největší nárůst byl zaznamenán u povinného pojištění motorových vozidel s meziročním nárůstem 22,49 %. Pojištění motorových vozidel má 64,33% podíl na trhu, pojištění majetku má tržní podíl 20,43 % a životní a zdravotní pojistky představují 15,24 %. Převážná většina až 92,62 % produktů jsou neživotní pojistky. Nepovinné pojistky mají tržní podíl 39,77 %.

Z celkového počtu devíti pojišťoven pouze INSIG je vlastněná státem. Vláda však zamýšlí tuto pojišťovnu prodat. Dominanci na trhu mají dvě rakouské pojišťovací skupiny.

Zdroj: http://amf.gov.al/tsigurimeve.asp?id=1&s=1 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Albánie, je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28.12.1998 (v platném znění). Daňový systém Albánie se skládá ze dvou částí - tzv. státních daní (týká se veškerých aktivit na území Albánie - článek 2 zákona) a místních daní (článek 3 zákona).

Přímé daně

Daň z příjmu

a) daň z příjmu fyzických osob – vztahuje se na osoby s trvalým či přechodným pobytem v Albánii delším než 183 dnů v kalendářním roce.

Od 1. 1. 2014 jsou zavedeny u daně z příjmu fyzických osob 3 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je osvobozen od daně z příjmu, příjem od 30 001 ALL do 130 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 130 001 ALL výše je zdaněn 23 %. Tímto opatřením až 97 % zaměstnanců platí nižší daň z příjmu, než platilo doposud.

 Zdanitelné příjmy obyvatelstva podle zákona č. 8438/1998 a následných úprav:

  •  platy nebo jiné náhrady spojené s výkonem práce
  •  příjmy jako peněžní výsledek činnosti partnera nebo akcionáře v obchodní firmě
  •  příjmy z bankovních úvěrů nebo získané z peněžních poukazů
  •  příjmy z autorských práv a duchovního vlastnictví
  •  příjmy z půjček a rent
  •  příjmy z převodu vlastnických práv nemovitého majetku
  •  příjmy z náhodných her a kasin

 Od 1. 1. 2015 se tyto příjmy zdaňují 15 %.

b) Malá obchodní daň – novela zákona č. 9632/2006 přijatá parlamentem 17. 12. 2015 stanovuje od 1. 1. 2016 výši daně následovně:

  • při ročním obratu v rozmezí 0–5 mil. ALL je 0 %
  • při ročním obratu v rozmezí 5–8 mil. ALL je sazba daně ve výši 5 %

Tuto daň hradí každá osoba, která provozuje obchod na území Albánie, není plátcem DPH a její roční obrat nepřevyšuje 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR. Výběr malé obchodní daně, která byla v pravomoci místních úřadů, je od 1. 1. 2014 v působnosti daňového úřadu.

c) Daň z příjmu právnických osob je ve výši 15 %

Hotelová daň – hradí ji majitelé hotelů – minimální sazba je 140 ALL (1 EUR) za osobu za noc. U 4 a 5 hvězdičkových hotelů v Tiraně se platí ve výši 350 ALL (2,5 EUR) za noc.

Stavební nebo rekonstrukční daň – 2 % z prodejní ceny, daň je placená investorem akce

Daň za převod nemovitého majetku – 0,5 – 2 % z celkové hodnoty převodu

Daň z motorového osobního vozidla – roční pevná částka hrazená majitelem je ve výši 65 000 ALL pro každý typ vozidla. Za auta s obsahem do 1200 ccm se platí 55 000 ALL.

Daň z luxusních aut - nová daň uplatněná od 1. 1. 2016 na osobní automobily s počtem sedadel nejvýše 4+1 splňujících jednu z následujících podmínek: (i) objem válců motoru se rovná nebo převyšuje 3000 ccm, (ii) hodnota/cena vozidla se rovná nebo převyšuje 7 mil. ALL (50 tis. EUR). Při první registraci luxusního vozidla se platí daň ve výši 70 tic. ALL (500 EUR) a v následujících letech se platí roční sazba ve výši 21 tis. ALL (150 EUR). 

Daň z pojištění - 10 %

Výjimku z placení přímých daní mají:

  • centrální a místní úřady
  • centrální banka
  • právnické osoby, které se zabývají aktivitami náboženské, humanitární, charitativní, vědecké  nebo vzdělávací povahy, jejichž majetek   nebo zisk, který byl vytvořen, není použit  k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • komory z oblasti obchodu, průmyslu a zemědělství, jejichž majetek nebo zisk, který byl  vytvořen, není použit k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • mezinárodní organizace, agentury pro technickou spolupráci a jejich představitelé, pokud je  výjimka poskytnuta zvláštní dohodou
  • významné osoby vyňaté mezinárodními dohodami ratifikovanými parlamentem

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 %

  • DPH podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb při obchodním styku jako součásti jejich obchodních aktivit na území Albánie.
  • DPH dále podléhá veškeré zboží dovážené na území Albánie.
  • Pro osoby ve hmotné nouzi je uplatněna dotace DPH u základních potravin ve výši 10 %.
  • Od 1. 4. 2014 se DPH na vybrané léky a nemocniční služby snížila na 10 %.

Plátcem DPH, v souladu se zákonem č. 7928 z 27. 4. 1995 „On the Value – Added Tax", v platném znění, je právnická nebo fyzická osoba nebo ostatní osoby, jejichž roční obrat překročí 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR.

Od placení DPH jsou osvobozeny:

  • finanční služby včetně transakcí, které se vztahují k jejich pojištění a zajištění
  • zboží a služby poskytnuté náhradou za snížené platby pro neziskové organizace, jako např. dodávky zboží a služeb pro zdravotnictví a zubní lékařství, pro ochranu dětí a starších osob, dodávky související se vzdělávacími, kulturními a sportovními službami a dodávky poskytnuté věřícími a filosofickými organizacemi
  • poštovní služby
  • Centrální banka Albánie (BoA)
  • diplomaté akreditovaní v Albánii

0% sazba DPH je pro následující zboží a služby:

  • zboží vyvezené mimo území Albánie
  • služby poskytované albánskými dodavateli mimo území Albánie
  • mezinárodní doprava zboží a osob

Spotřební daň

Spotřební dani v Albánii podléhají tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty, káva. Spotřební daň hradí fyzické i právnické osoby, místní i zahraniční, domácí výrobci i importéři. Spotřební daň není uplatňována v případě vývozu zboží a slouží u některých položek k ochraně vnitřního trhu.

Výše některých spotřebních daní od 1. 1. 2015:

  • Cirkulační daň na PHM (benzín, nafta): 27 ALL/l
  • Cigarety: 110 ALL/krabičku 
  • Tabák: 3700 ALL/kg  
  • Spotřební daň na pivo: pro pivo z pivovarů s výstavem do 200 000 hl/rok: 400 ALL/hl; pro pivo z pivovarů s výstavem nad 200 000 hl/rok: 600 ALL/hl

Sociální a zdravotní zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008. 

S účinností od 1. 8. 2014 Rozhodnutím Rady ministrů č. 457 ze dne 9. 7. 2014 dochází ke zvýšení minimální a maximální měsíční mzdy sloužící jako základ výpočtu pro příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 19 406 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 97 030 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 24,5 %, z toho je placeno:

  • 15 % zaměstnavatelem 
  • 9,5 % zaměstnancem

Příspěvek na zdravotní pojištění hrazený zaměstnavatelem a zaměstnancem činí 1,7 % pro každého.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy ve výši 19 406 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: