Albánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Albánská republika (Republika e Shqipërisë)

 Složení vlády

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředseda vlády – Niko Peleshi (SP)
  • ministr pro hospodářský rozvoj, turistiku, obchod a podnikání – Milva Ekonomi (SP)
  • ministr energetiky a průmyslu – Damian Gjiknuri (SP)
  • ministr dopravy a infrastruktury – Edmond Haxhinasto (SMI)
  • ministr zahraničních věcí – Ditmir Bushati (SP)
  • ministr vnitra – Saimir Tahiri (SP)
  • ministryně pro evropskou integraci – Klajda Gjosha (SMI)
  • ministr financí – Arben Ahmetaj (SP)
  • ministryně obrany – Mimi Kodheli (SP)
  • ministr spravedlnosti – Ylli Manjani (SMI)
  • ministr zdravotnictví – Ilir Beqaj (SP)
  • ministryně pro urbanistický rozvoj – Eglantina Gjermeni (SP)
  • ministr životního prostředí – Lefter Koka (SMI)
  • ministryně školství a sportu – Lindita Nikolla (SP)
  • ministr sociálních věcí a mládeže – Blendi Klosi (SP)
  • ministryně kultury – Mirela Kumbaro (bezpartijní)
  • ministr zemědělství, rozvoje venkova a vodního hospodářství – Edmond Panariti (SMI)

Ministři bez portfeje:

  • ministryně pro inovaci a veřejnou správu – Milena Harito (SP)
  • ministr pro místní správu – Bledi Çuçi (SP)
  • ministr pro vztahy s parlamentem – Ermonela Felaj (SP)

Politické strany ve vládní koalici:

  • SP – Socialistická strana
  • SMI – Socialistické hnutí za integraci

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2 800 138  obyvatel
  • Hustota obyvatelsvat: 97,4 obyvatel/km²
  • Průměrný roční přírůstek: pokles o 0,8 % ročně
  • Věkový průměr: 35,3 let, za posledních deset let vzrostl o 4,7 let
  • Muži: 50,54 %, ženy: 49,46 %
  • Městské a venkovské obyvatelstvo: 57,2 % obyvatelstva žije ve městech a 42,8 % na venkově

Národnostní složení:

  • 98,767 % Albánci
  • 0,543 % Řekové
  • 0,159 % Makedonci
  • 0,144 % Romové
  • 0,025 % Turci

Náboženské složení:

  • 56,70 % muslimové
  • 2,09 % bektašisté (náboženská odnož islámu) 
  • 10,03 % katolíci
  • 6,75 % pravoslavní
  • 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství
  • 2,50 % ateisté
  • 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat

Poznámka: Údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které v Albánii proběhlo v roce 2011 (INSTAT /Albánský statistický úřad/ prosinec 2012)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (v mld. EUR)

9,1

9,5

9,7

10,0

10,5

HDP na osobu (v EUR)

3 210

3 388

3 323

3 457

3 626

Reálný růst HDP (v %)

2,55

1,42

1,11

2,02

2,61

Inflace (průměr v %)

3,4

2,4

1,9

0,7

2,0

Nezaměstnanost (v % ILO)

13,9

14,1

17,1

18,0

17,7

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

Albánská ekonomika je svou strukturou a slabou diverzifikací exportu velmi zranitelná. Problémem je také investiční prostředí kvůli špatné vymahatelnosti práva a ztráta atraktivity Albánie pro investování kvůli výši daňových a odvodových povinností ve srovnání se svými sousedy. Snižování veřejného dluhu v roce 2016 a v letech následujících může také negativně působit na hospodářský růst.

Albánie bohatá na naftu a nerosty vsadila na počátku tisíciletí na zintenzivnění jejich těžby. Příjmy z prodeje národního bohatství měly pozvednout albánskou ekonomiku. Až do poloviny roku 2014 se těžba zvyšovala ruku v ruce s naplněním státní kasy a zvýšením poptávky po pracovní síle. Přes prudký propad cen základních komodit na světových trzích na konci roku 2014 těžaři v Albánii hlásili rekordní tržby a investice. Krize se projevila teprve v minulém roce a ani vyhlídky na rok 2016 nejsou slibné.

V průběhu prvního čtvrtletí 2016 došlo v důsledku dlouhotrvajících nízkých světových cen komodit k bankrotům dvou velkých hráčů, naftaře ve většinovém vlastnictví ázerbajdžánského investora a vlastníka albánských železáren tureckého investora, a k odchodu významných kanadských a amerických investorů v těžařství. V odvětví dochází k dalšímu omezení investic, těžby, k propouštění a v případě železa dokonce k zastavení výroby.

Rekordně nízká inflace v prvních měsících 2016 vypovídá vedle klesající exportní výkonnosti ekonomiky i o stagnující domácí spotřebě. Centrální banka nadále uvolňuje svou monetární politiku. Během posledních tří roků šla s výší základní úrokové míry z 5,25 % až na současných 1,25 % a naznačila, že vidí prostor na její další snížení. Světová banka na znepokojující signály začátkem dubna 2016 reagovala tím, že snížila svůj odhad na růst HDP země z 3,4 na 3,2 %.

Vedle nerostného bohatství jsou dalšími zdroji příjmů v Albánii turismus a příliv zahraničních investic. Turismu se v posledních letech daří i přes přetrvávající slabou úroveň služeb v sektoru. Další rozvoj odvětví je silně závislý na masivních investicích, které zatím nejsou vidět.

Pozitivní dopad na albánskou ekonomiku budou mít již započaté velké investice, především práce na plynovodu TAP a na vodní elektrárně DevollProjekty dopravní infrastruktury (národní dálnice mezi Albánií a Kosovem, dálnice do Makedonie /tzv. Arbri Road/, Blue Corridor spojující Černou Horu s Řeckem přes Albánii) nabírají zpoždění. Vláda si v minulém roce slibovala ekonomický stimul od přílivu investorů do volných ekonomických zón, které se měly zřídit u Durrësu, u Vlory a v Kopliku nedaleko Shkodry. Výběrové řízení na provozovatele zóny u Durrësu už dvakrát skončilo neúspěchem a na další dvě zóny se řízení nevypsalo.

Hospodářské zotavení v eurozóně, především v sousední Itálii a Řecku, největších obchodních partnerů a investorů Albánie, bude mít také pozitivní dopad na ekonomiku země. Vedle zvýšení exportu do těchto zemí a zvýšení přílivu investic z těchto zemí dojde i ke zvýšení remitancí, peněz posílaných albánskými emigranty zaměstnaných v těchto zemích do Albánie s efektem zvyšující se domácí spotřeby. 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Pro trvalou ekonomickou obnovu Albánie je nezbytné udržení finanční stability a snadnější přístup podnikatelské sféry k úvěrům, čemuž může napomoci snížení míry nesplácených půjček. Vládní reformy v oblasti důchodů, energie, financování úřadů místní správy, státní správy a zlepšení podnikatelského prostředí v případě jejich úspěchu posílí schopnost Albánie přilákat tolik potřebné investice z důvodu naprostého nedostatku vlastních zdrojů, zlepší výhled na udržitelný střednědobý růst a sníží fiskální rizika.

Na konci února 2014 Výkonná rada MMF schválila v rámci rozšířeného fondu finanční pomoci (Extended-Fund Facility, EEF) 36měsíční půjčku pro Albánii  v hodnotě 295,42 milionů SDR (přibližně 330,9 mil. EUR) na podporu reformních programů vlády. Půjčka je poskytována v pravidelných čtvrtletních tranších vždy po zhodnocení dosaženého pokroku v předcházejícím období experty fondu. 27. května 2016 výkonná rada schválila sedmou revizní zprávu a celková částka poskytnuté půjčky tímto dosáhne 263,7 mil. EUR.

Státní rozpočet Albánia na rok 2016 vychází z předpokladu, že meziročního růst HDP dosáhne 3,4 %. Příjmy rozpočtu jsou plánované na úrovni 417,7 mld. ALL (2,98 mld. EUR), výdaje mají dosáhnout 452 mld. ALL (3,22 mld. EUR) při deficitním hospodaření 2,2 % HDP. Rozpočet oproti roku 2015 počítá s vyššími příjmy o 5 %, ale s nižšími výdaji o 1 %. Tato přísnější výdajová politika umožní vládě snížit výši veřejného dluhu, který by měl na konci roku 2016 dosáhnout 70,9 % HDP. Přísnější výdajová politika ovlivní i vládní výdaje na veřejné investice, kde je alokováno na 60,5 mld. ALL (432 mil. EUR) a představuje 4 % HDP. Veřejné investice se mají soustředit hlavně na dokončení rozestavěných infrastrukturálních staveb započatých mnohdy za minulé vlády - v poměru k HDP jsou nejnižší za posledních 8 let. Největší příjmovou položkou rozpočtu má být výběr z DPH v předpokládané výši 138,7 mld. ALL (990 mil. EUR) představující 5,7% meziroční nárůst.   

Státní rozpočet  (v mil. EUR)

  

2012

2013

2014

 2015

2016 (plán)

Příjmy

 2 526,85

 2 347,34

    2 619,29

2 844,36

2 980,00

Výdaje

2 820,87

2 814,65

3 134,29

3 260,26

3 220,00

Saldo

-294,02

-467,31

-515,00

-415,90

-240,00

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2011–2015 (v mil. EUR)

 

2011

2012

2013

 2014

2015

I. Běžný účet

-1 225

-978

-1 049

-1 287

-1 155

II. Kapitálový účet

84,9

81,4

47,8

86,7

125,7

III. Finanční účet

-869,0

-697,7

-911,8

-1 031,7

-1 374,1

Devizové rezervy

1 912,5

1 972,5

2 015,3

2 191,7

2 880,0

  • Dluhová služba v roce 2015: 408 mil. EUR (předpoklad 2016 - 246 mil. EUR)
  • Zahraniční dluh na konci roku 2015: 3,572 mld. EUR
  • Veřejný dluh k HDP na konci roku 2015: 72,39 %

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Albánii je tvořen centrální Bankou Albánie (Bank of Albania, BoA) a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Guvernérem centrální banky je Gentian Sejko. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Řecka, Itálie a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek privátní. V roce 2015 se počet bankovních účtů v sektoru zvýšil o 7 %.

Seznam albánských bank

Zdroj: Centrální banka Albánie (BoA)

Dle údajů BoA dosáhly zisky komerčních bank po historicky nejvyšší hodnotě z roku 2014 ve výši 78,4 mil EUR v roce 2015 nový rekord s hodnotou 111,7 mil. EUR. V roce 2013 byl zisk bankovního sektoru ve výši 47,2 mil. EUR. Ziskovost bankovnictví se v Albánii udržela po všechny roky globální ekonomické krize. Další růst zisků komerčních bank lze přičíst razantnímu poklesu výdajů na úroky z vkladů - ke konci roku 2015 průměrné roční úročení vkladů bylo na úrovni 1,36 %. Úroky z úvěrů sice také zaznamenaly ke stejnému období pokles, ale průměrná hodnota 7,69 % téměř šestkrát převyšuje úroky z vkladů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil koncem roku 2015 šetření bankovního sektoru s podezřením, že banky s přílišným zdráháním poskytovat úvěry omezují volnou soutěž a jejich chování je příčinou vysokých úroků z úvěrů na bankovním trhu. 

Největším problémem bankovního sektoru Albánie je výše špatných úvěrů. Nejvyšší úrovně dosáhly v září 2014  s hrozivou hodnotou 25 % v úvěrovém portfoliu bank. Na konci roku 2014 sice došlo k jejich poklesu, ale číslo 22,76 % nutilo po celý rok 2015 banky k obezřetné úvěrové politice s negativním dopadem na ekonomický růst. Díky opatřením centrální banky v roce 2015 měly komerční banky možnost odepsat špatné úvěry za 120 mil. EUR a ke konci roku 2015 tím úroveň nesplácených úvěrů klesla na hodnotu 17,66 %. Centrální banka chystá další podobné opatření i na rok 2016. Základní úrokovou míru ve snaze rozhýbat trh s úvěry centrální banka drží na rekordně nízké úrovni 1,25 %. Vláda do konce roku 2015 předčasně uhradila své dluhy podnikatelskému sektoru a doufá, že tím  přispěje k rozhýbání úvěrování albánské ekonomiky bankovním sektorem. Stagnace úvěrování je vážný problém pro využití růstového potenciálu albánské ekonomiky. V roce 2015 podruhé po vypuknutí globální hospodářské krize (poprvé v roce 2013) v porovnání s předchozím rokem zaznamenaly úvěry poskytnuté tuzemskými bankami pokles o 2,4 %. 

Seznam pojišťoven

Pojistný trh Albánie zaznamenal v roce 2015 meziroční růst o 21,18 % (v roce 2014 o 36,2 %). V hodnotovém vyjádření se v roce 2015 jedná o obrat ve výši 100,61 mil. EUR. Největší nárůst byl zaznamenán u povinného pojištění motorových vozidel s meziročním nárůstem 22,49 %. Pojištění motorových vozidel má 64,33% podíl na trhu, pojištění majetku má tržní podíl 20,43 % a životní a zdravotní pojistky představují 15,24 %. Převážná většina až 92,62 % produktů jsou neživotní pojistky. Nepovinné pojistky mají tržní podíl 39,77 %.

V roce 2015 se výše pojistného plnění zvýšila o 28,30 % meziročně. Až 60,43 % pojistného plnění připadalo na pojištění motorových vozidel s hodnotou 15,72 mil. EUR.

Z celkového počtu devíti pojišťoven pouze INSIG je státem vlastněná. Vláda je odhodlaná tuto svou pojišťovnu v roce 2016 prodat. Dominanci na trhu mají dvě rakouské pojišťovací skupiny.

Zdroj: http://amf.gov.al/tsigurimeve.asp?id=1&s=1 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Albánie, je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28.12.1998 (v platném znění). Daňový systém Albánie se skládá ze dvou částí - tzv. státních daní (týká se veškerých aktivit na území Albánie - článek 2 zákona) a místních daní (článek 3 zákona).

Přímé daně

Daň z příjmu

a) daň z příjmu fyzických osob – vztahuje se na osoby s trvalým či přechodným pobytem v Albánii delším než 183 dnů v kalendářním roce.

Od 1. 1. 2014 jsou zavedeny u daně z příjmu fyzických osob 3 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je osvobozen od daně z příjmu, příjem od 30 001 ALL do 130 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 130 001 ALL výše je zdaněn 23 %. Tímto opatřením až 97 % zaměstnanců platí nižší daň z příjmu, než platilo doposud.

 Zdanitelné příjmy obyvatelstva podle zákona č. 8438/1998 a následných úprav:

  •  platy nebo jiné náhrady spojené s výkonem práce
  •  příjmy jako peněžní výsledek činnosti partnera nebo akcionáře v obchodní firmě
  •  příjmy z bankovních úvěrů nebo získané z peněžních poukazů
  •  příjmy z autorských práv a duchovního vlastnictví
  •  příjmy z půjček a rent
  •  příjmy z převodu vlastnických práv nemovitého majetku
  •  příjmy z náhodných her a kasin

 Od 1. 1. 2015 se tyto příjmy zdaňují 15 %.

b) Malá obchodní daň – novela zákona č. 9632/2006 přijatá parlamentem 17. 12. 2015 stanovuje od 1. 1. 2016 výši daně následovně:

  • při ročním obratu v rozmezí 0–5 mil. ALL je 0 %
  • při ročním obratu v rozmezí 5–8 mil. ALL je sazba daně ve výši 5 %

Tuto daň hradí každá osoba, která provozuje obchod na území Albánie, není plátcem DPH a její roční obrat nepřevyšuje 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR. Výběr malé obchodní daně, která byla v pravomoci místních úřadů, je od 1. 1. 2014 v působnosti daňového úřadu.

c) Daň z příjmu právnických osob je ve výši 15 %

Hotelová daň – hradí ji majitelé hotelů – minimální sazba je 140 ALL (1 EUR) za osobu za noc. U 4 a 5 hvězdičkových hotelů v Tiraně se platí ve výši 350 ALL (2,5 EUR) za noc.

Stavební nebo rekonstrukční daň – 2 % z prodejní ceny, daň je placená investorem akce

Daň za převod nemovitého majetku – 0,5 – 2 % z celkové hodnoty převodu

Daň z motorového osobního vozidla – roční pevná částka hrazená majitelem je ve výši 65 000 ALL pro každý typ vozidla. Za auta s obsahem do 1200 ccm se platí 55 000 ALL.

Daň z luxusních aut - nová daň uplatněná od 1. 1. 2016 na osobní automobily s počtem sedadel nejvýše 4+1 splňujících jednu z následujících podmínek: (i) objem válců motoru se rovná nebo převyšuje 3000 ccm, (ii) hodnota/cena vozidla se rovná nebo převyšuje 7 mil. ALL (50 tis. EUR). Při první registraci luxusního vozidla se platí daň ve výši 70 tic. ALL (500 EUR) a v následujících letech se platí roční sazba ve výši 21 tis. ALL (150 EUR). 

Daň z pojištění - 10 %

Výjimku z placení přímých daní mají:

  • centrální a místní úřady
  • centrální banka
  • právnické osoby, které se zabývají aktivitami náboženské, humanitární, charitativní, vědecké  nebo vzdělávací povahy, jejichž majetek   nebo zisk, který byl vytvořen, není použit  k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • komory z oblasti obchodu, průmyslu a zemědělství, jejichž majetek nebo zisk, který byl  vytvořen, není použit k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • mezinárodní organizace, agentury pro technickou spolupráci a jejich představitelé, pokud je  výjimka poskytnuta zvláštní dohodou
  • významné osoby vyňaté mezinárodními dohodami ratifikovanými parlamentem

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 %

  • DPH podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb při obchodním styku jako součásti jejich obchodních aktivit na území Albánie.
  • DPH dále podléhá veškeré zboží dovážené na území Albánie.
  • Pro osoby ve hmotné nouzi je uplatněna dotace DPH u základních potravin ve výši 10 %.
  • Od 1. 4. 2014 se DPH na vybrané léky a nemocniční služby snížila na 10 %.

Plátcem DPH, v souladu se zákonem č. 7928 z 27. 4. 1995 „On the Value – Added Tax", v platném znění, je právnická nebo fyzická osoba nebo ostatní osoby, jejichž roční obrat překročí 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR.

Od placení DPH jsou osvobozeny:

  • finanční služby včetně transakcí, které se vztahují k jejich pojištění a zajištění
  • zboží a služby poskytnuté náhradou za snížené platby pro neziskové organizace, jako např. dodávky zboží a služeb pro zdravotnictví a zubní lékařství, pro ochranu dětí a starších osob, dodávky související se vzdělávacími, kulturními a sportovními službami a dodávky poskytnuté věřícími a filosofickými organizacemi
  • poštovní služby
  • Centrální banka Albánie (BoA)
  • diplomaté akreditovaní v Albánii

0% sazba DPH je pro následující zboží a služby:

  • zboží vyvezené mimo území Albánie
  • služby poskytované albánskými dodavateli mimo území Albánie
  • mezinárodní doprava zboží a osob

Spotřební daň

Spotřební dani v Albánii podléhají tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty, káva. Spotřební daň hradí fyzické i právnické osoby, místní i zahraniční, domácí výrobci i importéři. Spotřební daň není uplatňována v případě vývozu zboží a slouží u některých položek k ochraně vnitřního trhu.

Výše některých spotřebních daní od 1. 1. 2015:

  • Cirkulační daň na PHM (benzín, nafta): 27 ALL/l
  • Cigarety: 110 ALL/krabičku 
  • Tabák: 3700 ALL/kg  
  • Spotřební daň na pivo: pro pivo z pivovarů s výstavem do 200 000 hl/rok: 400 ALL/hl; pro pivo z pivovarů s výstavem nad 200 000 hl/rok: 600 ALL/hl

Sociální a zdravotní zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008. 

S účinností od 1. 8. 2014 Rozhodnutím Rady ministrů č. 457 ze dne 9. 7. 2014 dochází ke zvýšení minimální a maximální měsíční mzdy sloužící jako základ výpočtu pro příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 19 406 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 97 030 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 24,5 %, z toho je placeno:

  • 15 % zaměstnavatelem 
  • 9,5 % zaměstnancem

Příspěvek na zdravotní pojištění hrazený zaměstnavatelem a zaměstnancem činí 1,7 % pro každého.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy ve výši 19 406 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: