Albánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Albánská republika (Republika e Shqipërisë)

 Složení vlády

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředsedkyně vlády – Senida Mesi (SP)
  • ministr infrastruktury a energetiky  – Damian Gjiknuri (SP)
  • ministr pro Evropu a zahraniční věci – Ditmir Bushati (SP)
  • ministr vnitra – Fatmir Xhafaj (SP)
  • ministr financí a hospodářství – Arben Ahmetaj (SP)
  • ministryně obrany – Olta Xhaçka (SP)
  • ministr spravedlnosti – Etilda Gjonaj (SP)
  • ministryně zdravotnictví a sociálních věcí – Ogerta Manastrliu (SP)
  • ministr turistiky a životního prostředí – Blendi Klosi (SP)
  • ministryně školství a sportu – Lindita Nikolla (SP)
  • ministryně kultury – Mirela Kumbaro Furxhi (bezpartijní)
  • ministr zemědělství a rozvoje venkova  – Niko Peleshi (SP)

Ministři bez portfeje:

  • ministryně pro ochrau podnikání – Sonila Ǫato (SP)
  • ministr pro diasporu – Pandeli Majko (SP)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2 870 324  obyvatel
  • Hustota obyvatelsvat: 100,0 obyvatel/km²
  • Průměrný roční přírůstek: pokles o 0,2 % ročně
  • Věkový průměr: 35,3 let, za posledních deset let vzrostl o 4,7 let
  • Muži: 50,62 %, ženy: 49,38 %
  • Městské a venkovské obyvatelstvo: 57,2 % obyvatelstva žije ve městech a 42,8 % na venkově
  • Předpoklad dožití při narození: muži 77,1 let, ženy 80,0 let

Národnostní složení:

  • 98,76 % Albánci
  • 0,54 % Řekové
  • 0,15 % Makedonci
  • 0,14 % Romové
  • 0,02 % Turci

Náboženské složení:

  • 56,70 % muslimové
  • 2,09 % bektašisté (náboženská odnož islámu) 
  • 10,03 % katolíci
  • 6,75 % pravoslavní
  • 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství
  • 2,50 % ateisté
  • 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat

Poznámka: Údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které v Albánii proběhlo v roce 2011 a údajům z INSTAT (Albánský statistický úřad) z ledna 2018

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

 

2013

2014201520162017

HDP (v mld. ALL, resp.  /mld. EUR/) v běžných cenách

1 352,5 /9,7/

1 392,5 /10,03/ 1 431,5 /10,5/ 1 484,4 /10,78/ n.a.

HDP na osobu (v EUR)

3 323

3 457 3 626 3 755 n.a.

Reálný růst HDP (v %)

1,11

2,02 2,61 3,45 3,84**

Inflace (průměr v %)

1,9

0,7 2,0 2,2 1,8*

Nezaměstnanost (v % ILO)

17,1

18,0 17,7 14,2 13,4

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie
* prosinec 2017, přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (průměrná roční inflace)
** předběžné údaje

Albánská ekonomika je svou strukturou a slabou diverzifikací exportu velmi zranitelná.   Špatné podnikatelské prostředí v Albánii kvůli nízké úrovni vymahatelnosti práva doplňuje v negativním slova smyslu ztráta atraktivity Albánie pro zahraniční investory kvůli výši daňových a odvodových povinností v porovnání se sousedními zeměmi. Celková daň ze zisku 36,5% je nejvyšší v regionu.  Vláda se snaží zatraktivnit prostředí pro přímé zahraniční investice, ale dosud se to nedaří. Jednou z velkých překážek je zejména neefektivní a zkorumpované soudnictví, jehož radikální reforma je zásadní výzvou pro zemi. Politicky ovlivňována jsou i výběrová řízení veřejných zakázek, nejasná jsou celní pravidla, která umožňují netransparentními netarifními přirážkami manipulovat s cenami dovážené produkce.

Albánská ekonomika pokračovala v roce 2017 v růstovém trendu, pozitivní jsou i odhady jejího růstu v dalších letech. Podle aktuálního odhadu Mezinárodního měnového fondu by měl nárůst HDP za rok 2017 činit 3,7 %, zatímco albánská Centrální banka ve svých posledních zprávách ohledně ekonomického růstu země je optimistická a její odhad růstu HDP za rok 2017 je 3,8 %. Světová banka naopak očekává zpomalení dynamiky růstu HDP v příštích letech; 3,6 % v roce 2018 a 3,5 % v roce 2019.

Počínaje rokem 2017 se rozhodla snížit daň z těžby metalických minerálů (royalty mining tax) zpracovávaných v zemi z 6 na 3%, aby povzbudila těžební průmysl v zemi, zasažený v posledních letech poklesem cen surovin na světových trzích. Domácí obuvnickou výrobu a zaměstnanost v tomto odvětví by mělo povzbudit zrušení dovozních cel na nezpracovaný materiál pro obuvnickou výrobu (nyní 2 až 15%), jejíž výrobky jsou jedním z důležitých vývozních artiklů Albánie. Vláda předpokládá, že toto opatření by mělo zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví a usnadnit průnik jeho výrobků na další zahraniční trhy. O 45% se snižuje rovněž spotřební daň na tabák domácí výroby, zatímco tato daň na dovozový tabák se nemění.

Klíčové a perspektivní sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství a turismus. Nicméně do těchto oblastí zatím neproudí investice zahraničních investorů, kteří dávají přednost především energetickému sektoru. Zemědělský sektor je stále rozdrobený, neefektivní, a i když zaměstnává téměř polovinu populace v Albánii, přispívá k HDP jen 20 %. Turistický průmysl se pomalu vzmáhá, jeho podíl na albánské ekonomice tvoří zhruba 14 % a zaměstnává okolo 80 tis. lidí. Počet zahraničních turistů za rok 2017 přesáhl počet 5 mil. osob. V každém případě jak zemědělství, tak turismus skrývají velký rozvojový potenciál do budoucna a jsou oblastmi, kam mohou zahraniční investoři diverzifikovat své investice v Albánii, dosud směřující převážně do energetického sektoru.

Albánskou ekonomiku v uplynulých dvou letech pozitivně ovlivňovaly dvě velké investice (výstavba plynovodu TAP a kaskáda vodních elektráren na řece Devoll - investor norská Statkraft). Po jejich dokončení se předpokádá výrazný pokles přílivu přímých zahraničních investic, neboť žádné podobné větší projekty, kromě modernizace železniční trati Tirana-Durres) nejsou připravovány.

Alarmující je nezaměstnanost mladých, kterých nepracuje 30 %. To je důvodem masivní emigrace mladých Albánců do vyspělých zemí, jako jsou Německo a Francie, kde žádají o azyl (cca 100 tis. Albánců v posledních třech letech). Země tak ztrácí především kvalifikovanou sílu a počet obyvatelstva v zemi stagnuje, popř. se mírně snižuje. Zatímco v roce 2001 podle údajů Albánského statistického úřadu INSTAT žilo v zemi 3,06 mil. obyvatel, v roce 2018 je to již jen 2,87 mil. obyvatel. HDP na obyvatele zohledňující paritu kupní síly dosahuje v Albánii jen 29 % průměru EU. Albánie je již třetí rok po sobě v top seznamu deseti zemí (jinak převážně afrických a asijských), jejichž obyvatelé nejčastěji žádají o azyl v zemích EU.

Práce Albánců v zahraničí je na druhou stranu velmi žádoucím příjmem pro albánskou ekonomiku. V roce 2017 se dynamika remitancí poprvé od roku 2012 opět zvýšila o 3,4 % na 636 mil. EUR. Zvýšení remitancí je zároveň také hmatatelným projevem nové vlny ekonomické emigrace po roce 2013. Vrcholem pro remitance však byl rok 2008 (830 mil. EUR).

Problémem je nadále horší investiční a podnikatelské prostředí. Kvůli přetrvávající špatné vymahatelnosti práva, korupci a výši daňových a odvodových povinností v porovnání se sousedními zeměmi, ztrácí Albánie pro zahraniční investory atraktivitu. Podle zprávy Světové banky Doing Business 2018 je Albánie na 65. místě ze 190 posuzovaných ekonomik z hlediska kvality regulace podnikání a ochrany majetku (pokles o 7 míst). Podle zprávy o konkurenceschopnosti ekonomik států World Economic Forum na léta 2017-2018 (mezinárodní organizace pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru) je albánská ekonomika z hlediska konkurenceschopnosti ze 137 posuzovaných zemí na 75. místě. Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále třemi hlavními problémy podnikání v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma.

Mezi největšími zahraničními investory v Albánii je na prvním místě Řecko, jehož FDI tvoří zhruba čtvrtinu celkových FDI v zemi (1,279 mld. EUR ke konci roku 2017) a které patří rovněž mezi nejvýznamnější obchodní partnery Albánie.  Řecké investice jsou zároveň přítomné v každém sektoru albánské ekonomiky.

Na druhé místo mezi zahraničními investory postoupilo Švýcarsko s celkovými investicemi 888 mil. EUR.

Třetí místo mezi zahraničními investory zaujímá Kanada, která především investuje do ropného a těžebního průmyslu (celkem 883 mil. EUR). Čtvrté je s 846 mil. FDI ke konci roku 2017 Holandsko. Holandské investory zajímá rovněž albánské zemědělství a investují do moderních pěstebních metod a certifikací umožňujících vývoz na EU trhy.

Mezi klíčovými investory v Albánii se v posledních dvou letech objevuje Čína, která v roce 2016 pořídila dvě velké akvizice – jediné albánské mezinárodní letiště v Tiraně-Rinasu a čínská Geo-Jade Petroleum převzala albánské akvizice kanadské Bankers Petroleum, největšího producenta ropy v Albánii. S celkem 575 mil. EUR investicemi je tak Čína nejrychleji nastupujícím investorem v Albánii.

Sedmičku největších investorů v Albánii doplňují Itálie (555 mil. EUR), Turecko (479 mil. EUR) a Rakousko (421 mil. EUR).

Albánskému trhu dominuje italské a řecké podnikání; téměř polovina podniků v Albánii (47,2 %) se zahraničním kapitálem je právě z těchto zemí. Celkem země EU reprezentují 68,8 % zahraničních společností v Albánii.

V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20% HDP). Vláda chtěla i v roce 2017 veřejný dluh dále snížit, a to o 3 procentní body na 69,1 % HDP. Veřejný dluh by měl být postupně do roku 2021 snížen na 60 % HDP.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Pro trvalou ekonomickou obnovu Albánie je nezbytné udržení finanční stability a snadnější přístup podnikatelské sféry k úvěrům, čemuž může napomoci snížení míry nesplácených půjček. Vládní reformy v oblasti důchodů, energie, financování úřadů místní správy, státní správy a zlepšení podnikatelského prostředí v případě jejich úspěchu posílí schopnost Albánie přilákat tolik potřebné investice z důvodu naprostého nedostatku vlastních zdrojů, zlepší výhled na udržitelný střednědobý růst a sníží fiskální rizika.

Pokud jde o výsledky státního rozpočtu v roce 2017, vládě se ani v roce 2017 nedařilo dodržet původní plán a musela jej kvůli k výpadku na příjmové straně rozpočtu (výpadek v DPH) a kvůli zpožděné implementaci některých plánovaných investic upravovat, aby dále nezvyšovala i tak dost vysoký státní dluh (71 % HDP). Výdajové škrty se naopak negativně projevily v potřebných veřejných investicích, které v roce 2017 byly nižší (3,9 % HDP) než v předchozích sedmi letech (4, 3 – 5 % HDP). Trvalým problémem je neplacení pohledávek stavebních firem podílejících se na stavbě vodovodů a dopravní infrastruktury. Ty se pak nárazově platí koncem roku z prostředků určených ve státním rozpočtu na investice, které se nepodařilo proinvestovat.

Při přípravě rozpočtu na rok 2018 byl kladen důraz na zvýšení kapitálových investic (zejména stavbu silnic), které by měly činit 5,2 % národního produktu (v roce 2017 to bylo 4,8 %). Příjmy počítají se zvýšením příspěvku z výběru DPH po kontroverzním zapojení malého podnikání do systému DPH. Nově budou obyvatelé Albánie platit 0,5% daň z hodnoty nemovitosti, místo dosavadní pevné daně, podnikatelé buu platit 0,15 % z majetku používaného k podnikatelským účelům.

 Rozpočet AL pro rok 2018 počítá s výdaji ve výši 496,7 mld. ALL (3,679 mld. EUR) a s deficitem 2,0 % HDP (stejně jako v roce 2017) při předpokládaném růstu ekonomiky o 4 % (v roce 2017 3,8 %). Plánované výdaje rozpočtu mají být o 6,3 % vyšší než v předchozím roce. Příjmy mají dosáhnout výše 464,300 mld. ALL (3 3,439 mld. EUR). Deficit rozpočtu se očekává ve výši 32,400 mld. ALL (240 mil. EUR). Jeho výše v podstatě odpovídá výši splátek dřívějších dluhů. V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (a v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20% HDP). Vláda v roce 2017 veřejný dluh dále snížila, a to o 3 procentní body na 69,1 % HDP. Tlak na další snížení veřejného dluhu se očakává ze strany zahraničních finančních institucí i v roce 2018.

Státní rozpočet  (v mil. EUR)

  

2014

2015

 2016

2017

2018 (plán)

Příjmy

2 619,29

2 844,36 

2 980,00 3 248,80 3 439,26

Výdaje

3 134,29

3 260,26 3 220,00 3 482,80 3 679,26

Saldo

-515,00

-415,90 -240,00 -234,00 -240,00

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2013–2017 (v mil. EUR)

 

2013

20142015

 2016

2017

I. Běžný účet

-1 049,0 -1 287,0 -1 155,0 -1 030,1 -803,0

II. Kapitálový účet

47,8

86,7 125,7 66,3 122,0

III. Finanční účet

-911,8

-1 031,7 -1 374,1 -712,1 -1 092,0

Devizové rezervy

2 015,3

2 191,7

2 880,0 2 635,0 2 996,0
  • Dluhová služba v roce 2017: 286 mil. EUR
  • Zahraniční dluh na konci roku 2017: 3 529 mil. EUR
  • Veřejný dluh k HDP na konci roku 2017: 69,1 %

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Albánii je tvořen centrální Bankou Albánie (Bank of Albania, BoA) a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Guvernérem centrální banky je Gentian Sejko. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Řecka, Itálie a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek privátní. V roce 2015 se počet bankovních účtů v sektoru zvýšil o 7 %.

Seznam albánských bank

Zdroj: Centrální banka Albánie (BoA)

Největším problémem bankovního sektoru Albánie je výše špatných úvěrů. Nejvyšší úrovně dosáhly v září 2014  s hrozivou hodnotou 25 % v úvěrovém portfoliu bank. Na konci roku 2014 sice došlo k jejich poklesu, ale číslo 22,76 % nutilo po celý rok 2015 banky k obezřetné úvěrové politice s negativním dopadem na ekonomický růst. Díky opatřením centrální banky v roce 2015 měly komerční banky možnost odepsat špatné úvěry za 120 mil. EUR a ke konci roku 2015 tím úroveň nesplácených úvěrů klesla na hodnotu 17,66 %. V březnu 2017 byl poměr nesplácených úvěrů 17,4 %. Základní úrokovou míru ve snaze rozhýbat trh s úvěry centrální banka drží na rekordně nízké úrovni 1,25 % i v květnu 2017.  Stagnace úvěrování je vážný problém pro využití růstového potenciálu albánské ekonomiky. V roce 2015 podruhé po vypuknutí globální hospodářské krize (poprvé v roce 2013) v porovnání s předchozím rokem zaznamenaly úvěry poskytnuté tuzemskými bankami pokles o 2,4 %. V roce 2016 se objem úvěrů zvýšil o 3,3 %.

Seznam pojišťoven

Pojistný trh Albánie zaznamenal v roce 2015 meziroční růst o 21,18 % (v roce 2014 o 36,2 %). V hodnotovém vyjádření se v roce 2015 jedná o obrat ve výši 100,61 mil. EUR. Největší nárůst byl zaznamenán u povinného pojištění motorových vozidel s meziročním nárůstem 22,49 %. Pojištění motorových vozidel má 64,33% podíl na trhu, pojištění majetku má tržní podíl 20,43 % a životní a zdravotní pojistky představují 15,24 %. Převážná většina až 92,62 % produktů jsou neživotní pojistky. Nepovinné pojistky mají tržní podíl 39,77 %.

Z celkového počtu devíti pojišťoven pouze INSIG je vlastněná státem. Vláda však zamýšlí tuto pojišťovnu prodat. Dominanci na trhu mají dvě rakouské pojišťovací skupiny.

Zdroj: http://amf.gov.al/tsigurimeve.asp?id=1&s=1 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Albánie, je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28.12.1998 (v platném znění). Daňový systém Albánie se skládá ze dvou částí - tzv. státních daní (týká se veškerých aktivit na území Albánie - článek 2 zákona) a místních daní (článek 3 zákona).

Přímé daně

Daň z příjmu

a) daň z příjmu fyzických osob – vztahuje se na osoby s trvalým či přechodným pobytem v Albánii delším než 183 dnů v kalendářním roce.

Od 1. 1. 2014 jsou zavedeny u daně z příjmu fyzických osob 3 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je osvobozen od daně z příjmu, příjem od 30 001 ALL do 130 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 130 001 ALL výše je zdaněn 23 %. Tímto opatřením až 97 % zaměstnanců platí nižší daň z příjmu, než platilo doposud.

 Zdanitelné příjmy obyvatelstva podle zákona č. 8438/1998 a následných úprav:

  •  platy nebo jiné náhrady spojené s výkonem práce
  •  příjmy jako peněžní výsledek činnosti partnera nebo akcionáře v obchodní firmě
  •  příjmy z bankovních úvěrů nebo získané z peněžních poukazů
  •  příjmy z autorských práv a duchovního vlastnictví
  •  příjmy z půjček a rent
  •  příjmy z převodu vlastnických práv nemovitého majetku
  •  příjmy z náhodných her a kasin

 Od 1. 1. 2015 se tyto příjmy zdaňují 15 %.

b) Malá obchodní daň – novela zákona č. 9632/2006 přijatá parlamentem 17. 12. 2015 stanovuje od 1. 1. 2016 výši daně následovně:

  • při ročním obratu v rozmezí 0–5 mil. ALL je 0 %
  • při ročním obratu v rozmezí 5–8 mil. ALL je sazba daně ve výši 5 %

Tuto daň hradí každá osoba, která provozuje obchod na území Albánie, není plátcem DPH a její roční obrat nepřevyšuje 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR. Výběr malé obchodní daně, která byla v pravomoci místních úřadů, je od 1. 1. 2014 v působnosti daňového úřadu.

c) Daň z příjmu právnických osob je ve výši 15 %

Hotelová daň – hradí ji majitelé hotelů – minimální sazba je 140 ALL (1 EUR) za osobu za noc. U 4 a 5 hvězdičkových hotelů v Tiraně se platí ve výši 350 ALL (2,5 EUR) za noc.

Stavební nebo rekonstrukční daň – 2 % z prodejní ceny, daň je placená investorem akce

Daň za převod nemovitého majetku – 0,5 – 2 % z celkové hodnoty převodu

Daň z motorového osobního vozidla – roční pevná částka hrazená majitelem je ve výši 65 000 ALL pro každý typ vozidla. Za auta s obsahem do 1200 ccm se platí 55 000 ALL.

Daň z luxusních aut - nová daň uplatněná od 1. 1. 2016 na osobní automobily s počtem sedadel nejvýše 4+1 splňujících jednu z následujících podmínek: (i) objem válců motoru se rovná nebo převyšuje 3000 ccm, (ii) hodnota/cena vozidla se rovná nebo převyšuje 7 mil. ALL (50 tis. EUR). Při první registraci luxusního vozidla se platí daň ve výši 70 tic. ALL (500 EUR) a v následujících letech se platí roční sazba ve výši 21 tis. ALL (150 EUR). 

Daň z pojištění - 10 %

Výjimku z placení přímých daní mají:

  • centrální a místní úřady
  • centrální banka
  • právnické osoby, které se zabývají aktivitami náboženské, humanitární, charitativní, vědecké  nebo vzdělávací povahy, jejichž majetek   nebo zisk, který byl vytvořen, není použit  k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • komory z oblasti obchodu, průmyslu a zemědělství, jejichž majetek nebo zisk, který byl  vytvořen, není použit k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • mezinárodní organizace, agentury pro technickou spolupráci a jejich představitelé, pokud je  výjimka poskytnuta zvláštní dohodou
  • významné osoby vyňaté mezinárodními dohodami ratifikovanými parlamentem

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 %

  • DPH podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb při obchodním styku jako součásti jejich obchodních aktivit na území Albánie.
  • DPH dále podléhá veškeré zboží dovážené na území Albánie.
  • Pro osoby ve hmotné nouzi je uplatněna dotace DPH u základních potravin ve výši 10 %.
  • Od 1. 4. 2014 se DPH na vybrané léky a nemocniční služby snížila na 10 %.

Plátcem DPH, v souladu se zákonem č. 7928 z 27. 4. 1995 „On the Value – Added Tax", v platném znění, je právnická nebo fyzická osoba nebo ostatní osoby, jejichž roční obrat překročí 8 mil. ALL, tj. cca 62 000 EUR.

Od placení DPH jsou osvobozeny:

  • finanční služby včetně transakcí, které se vztahují k jejich pojištění a zajištění
  • zboží a služby poskytnuté náhradou za snížené platby pro neziskové organizace, jako např. dodávky zboží a služeb pro zdravotnictví a zubní lékařství, pro ochranu dětí a starších osob, dodávky související se vzdělávacími, kulturními a sportovními službami a dodávky poskytnuté věřícími a filosofickými organizacemi
  • poštovní služby
  • Centrální banka Albánie (BoA)
  • diplomaté akreditovaní v Albánii

0% sazba DPH je pro následující zboží a služby:

  • zboží vyvezené mimo území Albánie
  • služby poskytované albánskými dodavateli mimo území Albánie
  • mezinárodní doprava zboží a osob

Spotřební daň

Spotřební dani v Albánii podléhají tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty, káva. Spotřební daň hradí fyzické i právnické osoby, místní i zahraniční, domácí výrobci i importéři. Spotřební daň není uplatňována v případě vývozu zboží a slouží u některých položek k ochraně vnitřního trhu.

Výše některých spotřebních daní od 1. 1. 2015:

  • Cirkulační daň na PHM (benzín, nafta): 27 ALL/l
  • Cigarety: 110 ALL/krabičku 
  • Tabák: 3700 ALL/kg  
  • Spotřební daň na pivo: pro pivo z pivovarů s výstavem do 200 000 hl/rok: 400 ALL/hl; pro pivo z pivovarů s výstavem nad 200 000 hl/rok: 600 ALL/hl

Sociální a zdravotní zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008. 

S účinností od 1. 8. 2014 Rozhodnutím Rady ministrů č. 457 ze dne 9. 7. 2014 dochází ke zvýšení minimální a maximální měsíční mzdy sloužící jako základ výpočtu pro příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 19 406 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 97 030 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 24,5 %, z toho je placeno:

  • 15 % zaměstnavatelem 
  • 9,5 % zaměstnancem

Příspěvek na zdravotní pojištění hrazený zaměstnavatelem a zaměstnancem činí 1,7 % pro každého.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy ve výši 19 406 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: