V říjnu 2021 podepsaly Albánie, Severní Makedonie a Bulharsko memorandum o spolupráci na panevropském koridoru VIII, který vede z italského přístavu Bari do albánského přístavu Dures a odtud do Tirany, Vlore a přes Elbassan na hranici Severní Makedonie a dále do Bulharska. Koridor zahrnuje přístavy, železnici, dálnice a letiště. Jednotlivé fáze postupně probíhají.

V Albánii probíhá také dostavba mezinárodního letiště  ve Vloře, kde jsou již zainteresované české společnosti. Okolní logistické centrum napojené na železniční a námořní síť se ještě bude dále v příštích letech dostavovat. Náklady se odhadují kolem 2,6 mld. CZK. Datum uvedení do provozu zatím není jisté z důvodu soudních sporů o vlastnictví. Vláda po dobu příštích 35 let garantuje investorovi provoz a garantuje mu, že v prvních 10 letech bude mít příjmy ve výši 3,5 mld. CZK. Velvyslanectví spolupracuje především s řízením letového provozu Albcontrol.

S rekonstrukcí největšího albánského přístavu Durres, který se změní v turistickou zónu, terminál osobní dopravy a kotviště soukromých jachet, má pomoci přední dubajský developer s investicí ve výši 50 mld. CZK. Projekt přinese řadu příležitostí od projekčních prací přes dodávky stavebních materiálů, technického zabezpečení budov, informačních a komunikačních technologií až po vybavením interiérů luxusních hotelů a nákupních center, např. dekorativním osvětlením. Vláda připravuje v blízké budoucnosti i rekonstrukce přístavů Vlorë a Sarandë. Všechny projekty nabírají prozatím zpoždění.

Celkem je v Albánii instalováno 677 km jednokolejných tratí. Elektrifikace neexistuje. Tratě jsou ve velmi špatném stavu, někde je z bezpečnostních důvodů povolena pouze nákladní doprava. Albánská vláda zahájila postupnou rekonstrukci a modernizací nejvíce potřebných úseků, na kterých dojde k úpravě podloží, aby splňovalo evropskou normu rychlosti do 100km/hod (nyní max. povolená rychlost je 60 km/hod) a zatížení vozové nápravy do 22,5 t. Dojde též k modernizaci signalizačních a zabezpečovacích systémů. 

Modernizace tratí započala úsekem Tirana-Durrës, který se právě dokončuje a který vyhrála v roce 2021 italská firma s cenou 1,7 mld. CZK, která je hlavním dodavatelem stavebních prací. Subdodávky v podobě signalizační a zabezpečovací techniky dodá americká firma, signalizační systémy pro lokomotivy další italská. Projekt je financován půjčkou od Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) ve výši 1,5 mld. CZK a grantem od Western Balkans Investment Framework (WBIF) ve výši 885 mil. CZK, částečně též z prostředků albánské vlády (cca 20%). Práce byly zahájeny koncem roku 2021, dostavba stále probíhá.

Druhým úsekem v pořadí pro modernizaci, je trať vedoucí na hranice s Černou Horou, konkrétně úsek Vore-Hani Hotit v délce 140 km s odhadovanými náklady na rekonstrukci ve výši 8,1 mld. CZK. Financování je zajištěno prostřednictvím EIB a EBRD. Trať má být elektrifikována. Tendr byl v roce 2025 zrušen a čeká se na vypsání nového.

Dalším úsekem je trať Durrës-Rrogozhinë-Elbasan-Pogradec, pro který byla v roce 2018 vyhotovena studie financovaná z prostředků Western Balkans Investment Framework. Tento úsek o celkové délce 151 km bude za účelem rekonstrukce rozdělen do několika částí, z nichž má nejvyšší prioritu úsek Durrës-Rrogozhinë o délce 33,5 km s  náklady ve výši 1,3 mld. CZK, na který je již vyhotoven projekt. Tendr na realizaci zatím nebyl vypsán. Trať je součástí South East Pan European Corridor VIII (Durres-Skopje-Sofia). 

Ve střednědobém horizontu má být realizován úsek Rroghozine-Elbasan-Pogradec a navazující propojení až na hranici s Makedonií. Úsek si vyžádá náklady 5,2 mld. CZK, studie proveditelnosti financovaná ze strany WBIF je již hotova. 

V dlouhodobém horizontu je plánován projekt propojení albánské železnice s řeckou úsekem Pogradec-Kapshtica-Kristalopigi – Florina – Soluň, kde dojde k napojení na TEN-T Orient/East Med Rail Corridor (Hamburg-Soluň). Pre feasibility study byla dokončena, projekt je součástí INTERREG Albania-Greece Program IPA CBC (Instrument for Preaccession Assistance Cross Border Cooperation). Projekt si vyžádá náklady ve výši 3,7 mld. CZK. 

Vozový park albánských železnic je v žalostném stavu, všechny lokomotivy jsou československé provenience. Jedná se o diesel-elektrické lokomotivy řady T 669 firmy ČKD vyrobené v letech 1968-1990 (tzv. Čmelák), kterých bylo postupně z Československa dovezeno do Albánie 62 ks. V provozuschopném stavu je však v současné době méně než třetina. V roce 1988 a v průběhu devadesátých let bylo dovezeno i několik second-hand německých lokomotiv, které však také již nejezdí. Po rekonstrukci tratí nebudou stávající lokomotivy vyhovovat novým požadavkům na rychlost, bezpečnost a komunikaci s dispečinkem. V roce 2019 byla proto firmou CZ LOKO předána albánské straně studie proveditelnosti na jejich modernizaci. Zda se však vláda k modernizaci lokomotiv odhodlá není stále jisté, ve hře je i varianta nákupu lokomotiv nových. Kromě lokomotiv nastane v budoucnu i potřeba nových osobních a nákladních vagónů. Ty stávající jsou second-hand vozy nakoupené v 90. letech z Německa, Rakouska, Itálie a Polska.

V souvislosti dokončením rekonstrukce železniční trati spojující dvě největší albánská města Tirana a Durres (34 km) připravují Albanian Railways nákup 7 ks osobních elektrických příměstských vlakových souprav se 3 vagony (tzv. Electric Multiple Unit Regional Vehicle). Ve hře je i možný pronájem tratě soukromému koncesionáři, který by si příslušné vozové jednotky opatřil sám (pravděpodobně jako secondhand). Druhá varianta se aktuálně jeví jako ta pravděpodobnější.

Albánie založila novou organizaci KAYO, která má mít podíl v investicích, které mají zajistit větší soběstačnost albánského obranného průmyslu (například nedávný kontrakt na budoucí výrobu uniforem s firmou MSSC). 

Tyto společné investice půjdou ruku v ruce s dlouhodobými odběrovými kontrakty a daňovým zvýhodnění, což snižuje rizika vstupu na trh, i když je jasné, že pouze odběr od albánských silových složek nebude na návratnost investice stačit, nicméně v dnešní době jistě nebude o možnosti odběru od jiných partnerů nouze.

V rámci další modernizace armády bude Albánie postupně poptávat obrněná vozidla, logistická a podpůrná vozidla, komunikační a informační systémy (včetně digitalizace velení a řízení), systémy protivzdušné obrany (včetně rušiček dronů), drony, technologie pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat, ochranné masky. České firmy mohou nabídnout nejen finální produkty, ale také subdodávky komponent, softwarová řešení a servisní služby. Výhodou je zkušenost českých výrobců s exportem do zemí NATO a znalost aliančních standardů.

Albánie investuje také do rozvoje vojenské infrastruktury (základny, logistická centra, výcviková zařízení) a zvyšuje kapacity pro výcvik personálu v oblasti moderních technologií a kybernetické obrany. Příležitosti pro české firmy zahrnují projektování a dodávky stavebních a technologických celků, školení a transfer know-how v oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti, spolupráci na společných cvičeních a výměnných programech.

Většina projektů je financována z rozpočtu Albánie, evropských fondů (např. Evropský fond pro mír) a prostředků NATO. Albánie také často získává dary od svých blízkých partnerů, naposledy šlo například o vrtulníky Blackhawk z USA.  Zakázky jsou vypisovány formou veřejných tendrů a se zapojením albánské firmy. Bez místního distributora nelze uspět.

V rámci EPF (Evropského fondu pro mír) již Albánie získala v roce 2024 13 mil. EUR na nákup 20 víceúčelových obrněných vozidel IVECO LMV2. V roce 2025 v rámci druhé fáze získala dalších 15 mil. EUR, za což nakoupila ženijní techniku a další víceúčelová vozidla IVECo. Agenturou zodpovědnou za implementaci prvních dvou fází je italská DIFESA. Třetí část podpory čítající na 21 mil. EUR je nyní ve schvalovacím procesu. Klíčové pro úspěch pro získávání EPF projektů je agentura v České republice pod MO ČR, která by získala potřebnou certifikaci u Evropské komise.

Hlavními riziky tohoto specifického sektoru jsou složitější administrativní prostředí, nárazovost přidělených financí pro albánské ministerstvo obrany (projekty se často šijou horkou jehlou ke konci roku), častá netransparentnost výběrových řízení a vysoká konkurence ze strany tradičních aliančních partnerů (Turecko, Itálie, USA, Izrael). Doporučujeme proto navazovat partnerství s místními firmami, využívat referencí z jiných trhů NATO a aktivně komunikovat s českým zastupitelským úřadem v Tiraně.

Albánské veřejné nemocnice disponují v současné době cca 10 000 lůžky, z čehož je 9 023 lůžek ve veřejném sektoru (617 lůžek pre/neo/natální péče a 387 lůžek pro okamžitou pomoc). Soukromý sektor disponuje 845 lůžky. Albánie má 42 veřejných a 13 soukromých nemocnic. Největší fakultní nemocnice v Albánii: 1/ Matka Tereza v Tiraně (1612 lůžek), 2/ Kralovna Geraldina v Tiraně (320 lůžek po rekonstrukci), 3/ Vojenská nemocnice v Tiraně (250 lůžek), 4/ Shefqet Ndroqi v Tiraně (193 lůžek), 5/ Koco Gliozheni v Tiraně (120 lůžek).

Co se týče soukromých zařízení, tak skupina American Hospital je v současné době monopolním vlastníkem soukromých nemocnic v Albánii s kapacitou cca 850 lůžek. American Hospital byla v roce 2006 první soukromou nemocnicí v Albánii, postupně vznikla skupina 5 nemocnic v Tiraně, Duresu a Fieru, poté, co skupina odkoupila další soukromé nemocnice od řecké firmy Hygeia a italské Salus.

V rámci komplexu univerzitní nemocnice Matky Terezy v Tiraně byla v roce 2022 zahájena výstavba chirurgické nemocnice se 120 lůžky a sedmi operačními sály. Celková investice činí 350 mil. CZK. V komplexu se aktuálně v rámci projektu ještě modernizuje dětská nemocnice.

Nejvýznamnějším projektem je rekonstrukce univerzitní porodnicko-gynekologické nemocnice „Queen Geraldine“ v Tiraně, která probíhá ve dvou fázích. První fáze zahrnující výstavbu hlavní budovy o ploše přibližně 6000 m² s třemi nadzemními a jedním podzemním podlažím byla dokončena koncem roku 2024. Nová budova zahrnuje porodnickou a gynekologickou službu, zobrazovací službu a centrum pro ženy. Druhá fáze, která aktuálně probíhá, se zaměřuje na rekonstrukci zařízení neonatologie a vytvoření prvního centra pro předčasné porody v Albánii. Projekt umožní zvýšení kapacity z 260 na 320 lůžek a zahrnuje 7 operačních sálů a 6 porodních místností s moderními podmínkami. Dokončení celého projektu se očekává v průběhu roku 2026-2027. Celková plocha projektu činí 7300 m². V projektu se již ve spolupráci se ZÚ Tirana podařilo uspět české firmě.

Mimo uvedené dva hlavní projekty probíhá také rekonstrukce a dostavba porodnické a gynekologické kliniky Koco Gliozheni. Dokončuje se rekonstrukce Národního terapeutického a rehabilitačního centra pro děti. Největšími projekty mimo hlavní město je rekonstrukce dětské regionální nemocnice ve městě Elbasan a dokončení druhé fáze rekonstrukce krajské nemocnice v Kukes. 

V oblasti primární péče je ve výstavbě a rekonstrukci 80 poliklinik, dalších 220 má být postaveno do konce roku 2025.

V listopadu 2021 poskytnula Světová banka Albánii půjčku ve výši 620 mil. CZK na rehabilitaci zdravotnického sektoru. Z půjčky byla financována modernizace třech nemocnic (regionální nemocnice Kruje a Lezhe a interní klinika v rámci komplexu nemocnice Matky Terezy v Tiraně), zavedení nového regionálního zdravotnického informačního systému ve čtyřech nemocnicích a rekonstrukce nemocnice v Laci, která byla poničena zemětřesením. V univerzitní nemocnici Matky Terezy byly prostředky dále použity na modernizaci oddělení pro srdeční chirurgii a angiologii, psychiatrické oddělení, oddělení popálenin a oddělení plastické chirurgie. Novou zdravotnickou techniku dostane i dětská nemocnice v Tiraně, včetně nového operačního sálu.

Projekty EBRD a Světové banky mohou být v Albánii pro české firmy (především nemocniční lůžka a primární péče, fyzioterapie a poúrazová terapie, dětské inkubátory) velmi zajímavé je však třeba od začátku spolupracovat s ambasádou, mít kvalitního místního distributora a pobočku s dobrými kontakty a být připraven na přípravnou fázi v řádu několika let.

Albánské vysoké školství trpí nedostatkem kvalitních profesorů a výzkumných pracovníků, kterou způsobil a stále způsobuje masivní odliv mozků do zahraničí. Podle Human Flight and Brain Drain Index se Albánie umístila na 8. místě ze 179 zemí (1. místo je nejhorší), za ní jsou už jen země, jako je Palestina, Eritrea, Somálsko, Salvador či Ukrajina… V posledním srovnání byl průměrný index 4,98 bodu, zatímco Albánie měla 8,3 (z 10), což je po Ukrajině, která se brání agresorovi nejvíce na evropském kontinentu (rozmezí ostatních zemí regionu západního Balkánu je v rozmezí 5,8 – 7,2). Tato situace výrazně snižuje schopnost země inovovat. 

Potenciál pro možnou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací je omezen i slabou úrovní místního průmyslu, který je zaměřen výhradně na zpracování místních zemědělských produktů a nerostných surovin (vápenec, mramor, chromit). Strojírenské podniky, které potřebují inovace, v zemi chybí. To má dopad i na nezájem soukromého sektoru o spolupráci s univerzitami na aplikovaném výzkumu.

Možnosti pro umístění českých řešení se tak omezují na ICT sektor, který je sice malý, ale roste tempem v řádu několika procent ročně. Příležitosti se naskýtají např. v oblasti rozvoje „chytrých měst“, tj. inteligentních dopravních systémů, chytrého veřejného osvětlení a chytrých budov. Další možnosti jsou v oblasti internetového prodeje, on-line marketingu a komunikačních služeb. 

Vládní „Strategie zaměstnanosti a dovedností 2023-2030“ má dlouhodobě ambice výrazně zlepšit počítačovou gramotnost obyvatel, která je zatím na nízké úrovni, zejména v oblastech mimo velká města, kde není souvislá internetová síť a v základních školách chybí potřebná IT technologie pro výuku dětí. Ministerstvo školství a tělovýchovy v minulosti představilo návrh „Strategie pro vědu, techniku a inovace 2023-2030“ a ve spolupráci s Akademií věd i nový vědecký zákon. Dlouhodobým cílem je zvýšení investic do vědecké infrastruktury (budování technoparků s podporou státu) a podnícení spolupráce akademických institucí se soukromým sektorem na aplikovaném výzkumu. Do této strategie zapadá i zákon 25/2022 „O podpoře a rozvoji start-upů“, jehož účelem bylo vytvořit regulační a institucionální rámec pro realizaci inovativních nápadů a rozvoj nových podniků, které by podpořily inovační rozvoj albánské ekonomiky. Součástí institucionálního rámce zákona byl i vznik speciální agentury spadající pod státního ministra pro podnikání a obchodní prostředí. V roce 2023 založená „Startup Albania Agency“ zpracovává dotační programy na podporu inovací a pořádat řadu vzdělávacích a networkingových akcí. 

Handicap odlivu mozků se vláda snaží zmírnit lákáním „digitálních nomádů“, pro které by dlouhodobý pobyt v Albánii mohl být z ekonomického hlediska výhodný. Podpora digitálních nomádů byla oficiálně schválena parlamentem v roce 2023 jako dodatek zákona č. 25/2022 „O podpoře a rozvoji startupů“ Podle tohoto dodatku se „mobilní digitální zaměstnanci“ nepovažují po dobu jednoho roku za daňové rezidenty Albánie. Současně se jim dostalo i zvláštního statutu v rámci zákona o pobytu cizinců. Od digitálních nomádů albánská vláda očekávala jejich možnou spolupráci s místní digitální komunitou, zejména v oblasti rozvoje startupů. Prozatím však žádný masivní příliv digitálních nomádů do Albánie nenastal.

Finanční podpora inovací je zajišťována nejen ze státního rozpočtu, ale též z prostředků Evropské unie a některých členských zemí. Evropská Unie se zapojuje v rámci svého programu „EU4innovation“ ten s dodatečnou podporou od německé BMZ (implementuje GIZ) a Švédské Sida (implementuje švédská ambasáda v Tiraně) v roce 2025 otevřel EIT Community Hub, který zapojuje albánské inovátory do širšího evropského ekosystému. EIT funguje pro inovátory a startupy jako místo pro informace, příležitosti, spolupráci, podnikání a vědu a výzkum. Celkový rozpočet programu je 11,75 mil. EUR.

Rozvoj širokopásmového internetového připojení je jednou z klíčových priorit „Národního plánu pro udržitelný rozvoj digitální infrastruktury na roky 2020-2025“. V rámci tohoto plánu byla definována i „Digitální agenda Albánie 2022–2026“, která si klade za cíl pokročit v digitalizaci vládních služeb, zejména v oblasti veřejných financí (výběr daní), zdravotnictví (online recepty a elektronická databáze pacientů), školství, zemědělství (elektronický registr hospodářských zvířat, systému dotací atd.), dopravě, justici, kultuře a podnikání. Realizátorem většiny projektů digitální agendy je Národní agentura pro Informační Společnost spadající přímo pod předsedu vlády. Problém programů je jejich neustále zdržení a prodlužování jejich dokončení a profinancování.

Albánie v minulosti udělala významný pokrok v digitalizaci služeb státní správy občanům, které vycházejí z registru obyvatel. Byl vytvořen portál E-Albania, prostřednictvím kterého mají občané s digitální identitou přístup k řadě služeb, jako je např. vyřízení stavebního povolení, výpis z katastru nemovitostí, obnova řidičského průkazu atd. Celkem se jedná cca o 300 služeb s propojením do 55 státních registrů. Bohužel v poslední době i tento zdánlivý úspěch začíná mít své trhliny E-Albania zažívá pravidelné výpadky a často nefunguje.