Albánie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Tirana
Počet obyvatel 2,79 mil.
Jazyk albánština
Náboženství islám (60 %), katolíci (10 %), pravoslavní (7 %)
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu Ilir Meta
Hlava vlády Edi Rama
Název měny albánský lek (ALL)
Cestování
Časový posun ne
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Mgr. Karel Urban
Ekonomický úsek Ing. Petr Vlk
Konzulární úsek Mgr. Monika Kazdová
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 17,4
Hospodářský růst (%) 8,5
Inflace (%) průměr 2,1
Nezaměstnanost (%) 7,8

Albánie patří mezi
nejchudší evropské státy s rozvíjející se ekonomikou, s významným podílem
zemědělství a cestovního ruchu.  Státním útvarem je parlamentní republika.
Exekutivní moc má vláda, zejména pak její předseda.
Albánie je kandidátskou zemí EU, souhlas se zahájením přístupových rozhovorů
vydala Rada EU v březnu 2020.
 

Albánská ekonomika má nevyváženou strukturu, a proto je do velké míry závislá
na vnějších vlivech. Hlavní podíl na tvorbě HDP má turistika a zemědělství.
Exportní výkonnost je slabá, exportuje se pouze 30 % vytvořeného zboží a
služeb. Dovoz zboží je dvakrát vyšší než vývoz. Největším obchodním partnerem je EU. Pasivní
saldo běžného účtu platební bilance vyrovnávají příjmy ze služeb v oblasti cestovního ruchu a remitence Albánců pracujících v zahraničí (zejména EU a GB), které tvoří až 15 % HDP. Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa, měď a další barevné kovy. Klíčové a perspektivní sektory
albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství, turistika, dopravní infrastruktura, obnovitelná energetika a těžba nerostných surovin.
 

Českým firmám se otevírají příležitosti v oblasti rekonstrukce železnic a
jejich vozového parku, inteligentních systémů silniční dopravy, výstavby nových letišť a přístavů. Další příležitosti se nabízejí v sektoru
energetiky, kde dochází k rozvoji solárních a větrných elektráren, a dále v dodávkách strojů a zařízení pro důlní a těžební průmysl.

Potenciál dlouhodobého růstu je limitován odlivem kvalifikované pracovní síly do zahraničí a neschopností státních struktur kontrolovat šedou ekonomiku, která činí až 40% HDP. Země se potýká s vysokou mírou korupce a slabou vymahatelností práva.
Podnikatelské prostředí je komplikované s propojením politiky a businessu. Ke
vstupu na trh je pro českou firmu klíčový zkušený a obchodně i politicky vlivný
místní partner.

Pandemie covidu-19 postihla
nejvíce sektor turistiky a exportně orientovaný textilní a kožedělný průmysl. S poklesem HDP v pandemickém roce 2020 se ekonomika vyrovnala zvýšením investic státu na úkor svého zadlužení.  Nárůst dluhu však není natolik výrazný, že by mohl ovlivnit úvěrové riziko země. Proto světové úvěrové agentury ponechaly úvěrový rating země beze změny. V roce 2021 ekonomika zaznamenala podle údajů vlády hospodářský růst ve výši 8,5 %, pro rok 2022 se očekává hospodářský růst ve výši 3,5 % (vláda), resp. 3,0 % (EIU), resp. 2,0 (IMF).  Meziroční inflace se má v roce 2022 pohybovat od 4 % do 6 %, průměrná inflace za rok 2022 má být ve výši 4,2 %. Nezaměstnanost mírně poklesne.



Souhrnná teritoriální informace (STI) Albánie (409.36kB)







Mapa globálních oborových příležitostí – Albánie (MZV) (66.93kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Albánská republika (Republika e
Shqipërisë)
 

Albánie je unitární stát a parlamentní republika. Její politický
systém určuje ústava přijatá v roce 1998. Exekutivní moc má vláda a její
předseda. Předseda vlády je nejsilnější a nejvlivnější osobou v albánské
politice. Formální hlavou státu je prezident. Je volený parlamentem, a to
tajným hlasováním a bez rozpravy, většinou tří pětin všech členů parlamentu.
Jeho funkční období trvá 5 let. Jeden kandidát může být zvolen maximálně na dvě
po sobě jdoucí funkční období. Formálně je prezident též vrchním velitelem
armády. Jmenuje předsedu vlády. Legislativní pravomoc má parlament, jehož 140
poslanců je voleno každé čtyři roky. Parlament je jednokomorový.
 

Od roku 1991 je politický systém demokratický,
pluralitní a vícestranický. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu i koalici je 1 %. Právo volit má každý občan Albánie,
který dosáhl věku 18 let. Soudní systém je nezávislý na výkonné a zákonodárné
moci. Od roku 2017 je prezidentem Ilir Meta.
Od roku 2013 je premiérem předseda Socialistické strany Albánie Edi Rama (v roce 2021 získal v pořadí třetí mandát po sobě).

Od roku 1991 vedly všechny vlády dvě strany, buď
středolevá, proevropská, sociálnědemokratická strana Socialistická strana Albánie (Partia
Socialiste e Shqipërisë), nebo středopravá, liberálně-konzervativní a
proevropská Demokratická strana Albánie (Partia
Demokratike e Shqipërisë).

V současné době je vládní stranou Socialistická strana Albánie (SP), která
má absolutní většinu v parlamentu a ovládá i jednotlivé regiony. Strana vládne již třetí volební období po sobě (poslední volby byly v dubnu 2021).  

Složení vlády:

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředseda vlády – Arben Ahmetaj (SP)
  • ministryně pro Evropu a zahraniční věci – Olta Xhaçka
    (SP)
  • ministr vnitra – Bledi Çuçi
    (SP)
  • ministr obrany – Niko Peleshi
    (SP)
  • ministryně infrastruktury a energetiky 
    – Belinda Balluku (SP)
  • ministryně financí a hospodářství – Delina Ibrahimaj
    (SP)
  • ministr spravedlnosti – Ulsi Manja (SP)
  • ministryně zdravotnictví a sociální ochrany –
    Ogerta Manastirliu (SP)
  • ministryně turistiky a životního prostředí – Mirela Kumbaro (SP)
  • ministryně zemědělství a rozvoje venkova 
    – Frida Krifca (SP)
  • ministryně školství, sportu a mládeže – Evis
    Kushi (SP)
  • ministryně kultury – Elva Margariti (SP)
     

státní ministři:

  • státní ministryně pro mládež – Bora Muzhaqi (SP)
  • státní ministryně pro ochranu podnikání – Edona Bilali (SP)
  • státní  ministryně pro vztahy s parlamentem –
    Elisa Spiropali (SP)
  • státní ministryně pro normy a služby – Milva Ekonomi (SP)

1.2. Zahraniční politika země

Vzhledem k velikosti a geografické poloze Albánie se
její zahraniční politika v podstatě redukuje na region a euroatlantický
prostor. Vliv Ruska je marginální, Albánie se jednoznačně orientuje na EU i
USA. Od roku 2009 je Albánie členem NATO. Hlavní prioritou zahraniční politiky
vlády je budoucí členství v Evropské Unii. V březnu 2020 vydala Rada EU politický
souhlas se zahájením přístupových rozhovorů, první mezivládní přístupová konference se však zatím neuskutečnila.
 

Z okolních zemí, zejména pak ze šestice zemí západního Balkánu má Albánie nejužší vztahy s Kosovem. Obě země prohlubují
ekonomickou integraci (společná celnice v přístavu Durres, propojení
energetických rozvodných sítí), v politické oblasti je Albánie silným zastáncem
integrace Kosova do EU a normalizace jeho vztahů se Srbskem. Případná „unie“ s Kosovem však není na pořadu dne a albánské politické autority se od podobných nacionalistických snah o vytvoření „Velké Albánie“  distancují. 

Velmi dobré vztahy
má Albánie se Severní Makedonií, obě země usilují o vstup do EU a navzájem se v tomto
úsilí podporují. Rozvíjí se vzájemná příhraniční spolupráce, v plánu je
propojení železničních sítí. V posledních letech se zlepšily vztahy k Srbsku,
které se Albánie snaží přesvědčit, aby narovnalo své vztahy s Kosovem. Intenzivní
byla vždy relace s Řeckem, kde významný faktor představuje řecká menšina
v Albánii a velký počet albánských migrantů v Řecku (neoficiálně až
milion osob). Vztahy však v poslední době stagnují s ohledem na
nevyřešené majetkoprávní nároky řecké menšiny v Albánii.
 

V hospodářské oblasti je nejdůležitějším
partnerem Itálie, která se na albánském zahraničním obchodě podílí 55 %.
Rozhodující je italský vliv na kulturu a školství, nezanedbatelný na reformu a
modernizaci ozbrojených sil.

V posledních letech se výrazně rozvíjejí vztahy s
Tureckem, které se snaží prostřednictvím hospodářské spolupráce postupně
získávat v zemi svůj vliv z doby otomanské nadvlády. Turecko za posledních 20
let v zemi investovalo přes 1 mld. USD, zejména do bank, energetiky,
telekomunikací, stavebnictví a školství. Bylo též jedním z největších dárců
humanitární pomoci po tragickém zemětřesení v roce 2019 a výrazně pomohlo
albánskému zdravotnictví během pandemie covidu-19. Počátkem roku 2021 byla podepsána „Dohoda o strategickém partnerství“ a řada dílčích dohod o spolupráci v oblastech stavebnictví, infrastruktury, zdravotnictví, školství a kultury. Rozvíjí se též spolupráce v oblasti obrany. Turecko je čtvrtým největším albánským obchodním partnerem. Prohlubující se vztahy s Tureckem sice mohou vzbudit na straně EU zvýšenou pozornost, na strategické priority albánské zahraniční politiky by však neměly mít vliv.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Albánie byl k 1. 1. 2022 podle odhadů Národního statistického úřadu (INSTAT) 2 793 592 osob, což je o 1,3 % méně, než v roce 2021. Je to již pátý rok po sobě, co počet obyvatel klesá (průměrný úbytek činí 0,7 %), zejména v důsledku ekonomické migrace do zahraničí. V roce 2021 emigrovalo 42 048 osob, což je nejvíce od roku 2019. Hustota obyvatel:
99 obyvatel/km². Roste podíl důchodců (65+) na práce schopném obyvatelstvu (16–65) a klesá podíl dětí a mládeže (1–14). 

Většina obyvatel žije ve městech. Největší města: Tirana – 540 tis., Durres – 200 tis., Fier – 125 tis., Vlore – 117 tis., Elbassan – 116 tis., Shkodra – 96 tis., Korce – 88 tis.

Věkový průměr: 38,2 let, za posledních deset let
vzrostl o 5,2 let. Muži: 49,9 %, ženy: 50,1 %, většina obyvatel žije
ve městech (57,8 %). Předpoklad dožití při narození: muži 77,4 let, ženy 80,5
let.
 

Národnostní složení: 98,76 % Albánci, 0,54 % Řekové,
0,15 % Makedonci, 0,14 % Romové, 0,02 % Turci.
 

Náboženské složení: 56,70 % muslimové – sunité, 2,09 % muslimové-bektašisté, 10,03 % katolíci, 6,75 % pravoslavní,
5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství, 2,50 % ateisté,
13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Albánská ekonomika se velmi dobře vyrovnala
s následky zemětřesení v roce 2019 a dopadem pandemie
v roce 2020 (pokles HDP pouze o 3,3%), což se nicméně
stalo na úkor růstu zadlužení státu. S ústupem pandemie, oživením turistického ruchu, zvýšením remitencí Albánců pracujících v zahraničí a výrazným nárůstem investic vlády do infrastruktury došlo v roce 2021 k hospodářskému růstu ve výši  8,5 % (údaj centrální banky).
Hospodářský růst bude pokračovat i ve středně dobém horizontu, v roce 2022 EIU očekává růst HDP ve výši 3,0 % (snížení z prvotního výhledu 4 % v důsledku války na Ukrajině), v letech 2023-26 průměrný růst 3,5 %. Stimulátorem růstu v roce 2022 bude vládní spotřeba (investice do veřejné infrastruktury, zvyšování platů ve veřejném sektoru) a oživení turistiky, v dalších letech zejména spotřeba domácností v návaznosti na pokles nezaměstnanosti a růst mezd a platů. 
Z důvodu vyšší domácí poptávky a nárůstu cen energií roste inflace, která v meziročním srovnání dosáhla koncem roku 2021 výše 3,7 %. Podle centrální banky se v roce 2022 bude inflace pohybovat mezi 4 – 6 %, v roce 2023 by mělo dojít k poklesu. Podle místních zdrojů dosáhla nezaměstnanost ke konci roku 2021 výše 11,4 %. Z důvodu výrazného podílu šedé ekonomiky (cca 40 %) odhaduje EIU skutečnou nezaměstnanost na 7,8 %, nezaměstnanost v dalších letech poklesne na pod 7 %.   

Albánská ekonomika má nevyváženou strukturu. Složení
tvorby HDP: 48 % služby (z toho 27 % služby cestovního ruchu), 20 %
průmysl včetně stavebnictví (průmyslová výroba 6 %, stavebnictví 11 %), 19 % zemědělství. Exportní
výkonnost je slabá, exportuje se 30 % vytvořeného zboží a služeb, převážně s nízkou přidanou hodnotou, z čehož 50 %
směřuje do Itálie. Dovoz zboží je dvakrát větší než vývoz. Negativní saldo obchodní bilance dorovnávají v platební bilanci příjmy z cestovního ruchu a remitence Albánců pracujících
v zahraničí. Pasivum obchodní bilance se bude dále zvyšovat v návaznosti na realizaci nových infrastrukturních projektů a růst cen dovážených výrobků.

Klíčové sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou
zemědělství a turistika. Zemědělský sektor je rozdrobený a neefektivní. I když
zaměstnává více než 40 % populace, jeho podíl na HDP je pouze 19 %. Turismus
se rozvíjí pomalu, většímu rozmachu brání nerozvinutá infrastruktura,
nižší kvalita poskytovaných služeb a opatrnost zahraničních investorů z důvodu nevyjasněných vlastnických vztahů k půdě.
Průmysl
je zaměřen na zpracování místních zemědělských a nerostných surovin a využití levné pracovní
síly (výroba bot a oblečení pro zahraniční firmy).
Struktura albánského vývozu se během let nemění, vyváží se textil a obuv (38 %), stavební
materiály a kovy (15 %), suroviny a elektrická energie (14 %) a zelenina, ovoce a další potraviny (14
%). Vzhledem ke slabému
průmyslu země se dováží zejména
strojírenské výrobky (22 %), potraviny (18 %), chemické výrobky a plasty (15
%), stavební materiály a kovy (13 %) a textil (12 %). V rámci regionu západního Balkánu má Albánie nejmenší podíl HDP na obyvatele.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 2,2 -4,0 8,5 3,0 3,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 14 366,20 13 696,00 15 120,00 16 340,00 17 280,0
Inflace (%) – průměr 1,4 1,6 2,1 4,2 3,5
Nezaměstnanost (%) 5,9 6,8 7,8 6,6 6,3
Export zboží (mld. USD) 2,7 2,1 3,6 4,2 4,5
Import zboží (mld. USD) 5,9 4,9 7,7 8,5 9,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,5 -3,4 -3,9 -4,2 -4,5
Průmyslová produkce (% změna) N/A N/A 8 7 6
Populace (mil.) 2,9 2,9 2,9 2,8 2,8
Konkurenceschopnost N/A N/A N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 05/VII 05/VII 05/VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -6,5
Veřejný dluh (% HDP) 74,7
Bilance běžného účtu (mld. USD) -1,4
Daně 2022
PO 0 %, 5 %, 15 %
FO 0 %, 13 %, 23 %
DPH 20 %, 6 %

Rozpočet na rok 2021 počítal s plánovaným schodkem ve výši 6,5
% HDP. Skutečný schodek byl však jen 4,6 %, neboť došlo k nárůstu na straně příjmů z důvodu vyšší výkonnosti ekonomiky, než se očekávalo. Rozpočet na rok 2022 pracuje s plánovaným deficitem ve výši 5,4% HDP a předpokládá veřejné investice ve výši 6,4 % HDP (0,9 mld. EUR). Strategickými
sektory pro alokaci vládních investic jsou dopravní infrastruktura (silnice, železnice,
přístavy, letiště) a infrastruktura energetická (přenosová a distribuční síť). Vláda též
vytvořila podmínky pro soukromé investice na bázi BOT a PPP projektů (výstavba
letišť, přístavů a solárních elektráren). Od roku 2023 by mělo dojít k postupné konsolidaci veřejných financí a ročním rozpočtovým schodkům nepřesahujícím hranici 4 % HDP.

Běžný účet platební bilance skončil v roce 2021 schodkem ve výši 1,4 mld. USD, resp. 8 % HDP, což bylo nejvíce od roku 2017. Příjmy ze služeb v oblasti cestovního ruchu totiž úrovně před pandemií nedosáhly a i když byly remitence Albánců pracujících v zahraničí historicky na nejvyšší úrovni, na zmírnění vlivu nárůstu pasiva obchodní bilance na saldo platební bilance to nestačilo. V roce 2022 dojde vlivem války na Ukrajině ke snížení počtu turistů z Ukrajiny (až o 100 tis.) a Ruska a tedy i k poklesu příjmů z prodeje služeb, což se projeví dalším prohloubením pasiva běžného účtu platební bilance až na 8,2 % HDP. V následujících letech se již očekává zvýšení počtu turistů a pokračující růst remitencí, což napomůže snížení pasivního salda běžného účtu platební bilance na 1,3 mld. USD v roce 2023 (7,4 % HDP). V letech 2024-26 by průměrný schodek běžného účtu platební bilance měl činit 7,4 % HDP.  

Vysoce deficitní rozpočty v letech 2020 a 2021 způsobily nárůst veřejného dluhu, který vzrostl z 68,7 % HDP v roce 2019 na 82,2 % HDP ke konci roku 2020 (údaj vlády). Od roku 2021 by se měl veřejný dluh pozvolna
snižovat, resp. oscilovat kolem hodnoty 75% HDP. Konsolidace veřejných financí je hlavním střednědobým cílem vlády. Do roku 2028 by se měl veřejný dluh snížit až na 67,6 % HDP.

Zahraniční dluh se v roce 2021
zvýšil na 12,3 mld. USD (70 % HDP) a v dalších letech bude mírně růst, dluhová služba narostla ke konci roku 2021 meziročně o 8 % na 1,24 mld. USD
(7 % HDP). Devizové rezervy se zvýšily ke konci roku 2021 o 17 % na 5,6 mld. USD a vystačí na pokrytí až dvanácti měsíčních dovozů. 

Albánie má předpoklady minimálně střednědobého
hospodářského růstu a v případě zodpovědné rozpočtové politiky vlády je
schopná nárůst veřejného dluhu zvládnout. I proto ratingová agentura
Standard & Poor´s v 01/2022 potvrdila úvěrový rating Albánie jako B+ s
výhledem stabilní.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Albánii je tvořen tvořen Centrálníbankou Albánie a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé
zemi. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi.
Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Turecka, Itálie,
Řecka a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů,
z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek účty fyzických osob.


Pět největších bank:

Bankovní systém je otevřený, financování obchodu (akreditivy, záruky,
nástroje trade finance) je poskytováno dle evropských standardů. Úrokové sazby
jsou nízké, současně platná základní sazba vyhlášená Bank of Albania v 03/2022 je ve výši 1,0 %.

2.4. Daňový systém

Daňový systém není předvídatelný (stabilní) a přehledný, vzhledem k mnoha
výjimkám a dodatkům k legislativě. Hlavním předpisem je zákon č. 8435 On
Taxation in the Republic of Albania z 28. 12. 1998 (v platném znění). Albánie
se potýká se špatným výběrem daní „šedá“ ekonomika činí podle Světové banky 36
%, některé zdroje uvádějí až 50 %.

Od roku 2021 je zaveden systém elektronické fakturace
mezi soukromým a státním sektorem, od 1. 9. 2021 se zavádí 3. etapa „fiskalizace“ (obdoba Elektronické evidence tržeb v ČR) pro malé firmy a živnostníky. Mezinárodní ekonomické instituce opakovaně vyzývají Albánii ke zjednodušení daňového systému a zlepšení výběru daní. 

Daně:

  • Daň z příjmu fyzických osob – příjem do 40 000 ALL měsíčně je osvobozen, od 40 001 ALL do 250 000 ALL je zdaněn 13 % a
    příjem od 250 001 ALL výše je zdaněn 23 %.
  • Daň z příjmu právnických osob – příjmy
    firem do 5 mil. ALL/rok (cca 1 mil. CZK) – 0 %, příjmy od 5 mil. ALL do 14 mil.
    ALL – 5%, příjmy nad 14 mil. ALL (cca 3 mil. CZK/rok) – 15 %. Snížená daň ve
    výši 5 % pro firmy v automobilovém průmyslu, agroturistice, softwarových službách
    a pro zemědělská družstva. Snížená daň je umožněna po dobu 10 let od začátku
    podnikání.
  • Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 % (6 % snížená sazba na vybrané výrobky
    a služby). Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, jejichž roční obrat
    překročí 2 mil. ALL, u podnikatelů v agroturistice 5 mil. ALL.
  • Ostatní
    daně: srážková daň – 15 % (bankovní úroky, zisk z prodeje cenných papírů, tantiémy,
    technické služby), 8 % (dividendy), stavební daň – 2–8 % z prodejní
    ceny, placená investorem akce, dále spotřební daň na tabák a tabákové výrobky,
    alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty a kávu. 

Vláda připravila cestovní mapu reformy dobrého
vládnutí do roku 2030, jejíž součástí je i reforma veřejných financí a její
digitalizace.  

Podrobnosti o jednotlivých daních: Deloitte International Tax Albania Highlights


3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní bilance EU s Albánií je ze strany EU výrazně aktivní, vývoz z EU do Albánie téměř dvakrát převyšuje dovoz. Je to dáno slabou exportní výkonností albánské ekonomiky a potažmo silnou závislostí Albánie na dovozech průmyslového zboží a potravin.  Podíl EU na albánském obchodním obratu činí 60,2 %, na vývozu 72 % a dovozu 54,2 %. Pasivum salda obchodní bilance Albánie se zeměmi EU v roce 2021 výrazně narostlo. Důvodem je nárůst dovozů strojů, zařízení a materiálů potřebných pro rekonstrukci země po zemětřesení a na realizaci nových projektů dopravní a energetické infrastruktury.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 2 960,90 3 177,80 3 173,70 2 934,00 3 735,80
Import do EU (mil. EUR) 1 499,00 1 751,20 1 844,90 1 608,70 2 129,70
Saldo s EU (mil. EUR) -1 461,9 -1 426,6 -1 328,8 -1 325,3 -1 606,1

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemného obchodu v roce 2021 narostl o 42 %. Obdobně meziročně narostl i vývoz a dovoz. Ve srovnání s obchodní bilancí EU s Albánií, která je z pohledu EU silně přebytková, je bilance vzájemného obchodu ČR a Albánie v současné době vyrovnaná, resp. mírně pasivní v neprospěch ČR. Postupné
vyrovnávání salda obchodní bilance je způsobeno rostoucím dovozem automobilových kabelů z
nově vybudované výrobní linky firmy Forschner Albania.

Hlavní vývozní položky ČR do Albánie:
kabely (polotovary pro výrobu automobilových kabelů), spínače a zásuvky, prací a čistící prostředky, osobní automobily a počítačové
komponenty. Hlavní dovozní položky: kabely zapalování pro automobily, elektrická
energie, kožená obuv, stříbro a čerstvá zelenina.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 0,7 1,4 1,3 1,2 1,6
Import do ČR (mld. CZK) 1,2 1 1,3 1,2 1,8
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,5 -0,3 -0,1 0,1 -0,2

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Největšími obchodními partnery Albánie ze zemí mimo EU jsou Turecko (7 % podíl na vzájemném obchodu), Čína (7 %), Kosovo (4 %), Srbsko (3 %) a Severní Makedonie (2 %). Obchodní bilance se zeměmi mimo EU je pro Albánii výrazně pasivnější, než se zeměmi EU, kam směřuje více jak 70 % albánského vývozu. 

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) N/A N/A  4 544 N/A 3 098
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/A N/A     630 N/A    840
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/A N/A – 3 914 N/A – 2 258

Zdroj: Evropská komise

3.2. Přímé zahraniční investice

Většina soukromých
investic (místních i zahraničních) je alokována do oblasti nemovitostí a služeb
(výstavba bytů, kancelářských prostor a ubytovacích zařízení), maloobchodu (výstavba nákupních
center), energetiky (solární elektrárny), financí a telekomunikací. Jen velmi
malá část je alokována do průmyslové výroby (výroba obuvi, oděvů a potravin),
jejíž podíl na HDP je pouze 6%.
Přímé zahraniční
investice stagnují a pohybují se kolem 1 mld. EUR ročně. Z důvodu
snižujícího se zájmu evropských investorů (obavy z místního
podnikatelského prostředí, nedostatek vhodných investičních příležitostí) se
vláda snaží získávat investory z Turecka (finance, stavebnictví, energetika)
a Spojených arabských emirátů (projekt rozvoje přístavu Durres s předpokládanou investicí ve výši 2 mld. EUR).

V roce
2021 došlo k nárůstu PZI o 10 % v porovnání s pandemickým rokem 2020 a celkový
příliv zahraničních investic činil 1,03 mld. EUR. Nové PZI však stagnují, většinu investic (cca 50%) tvoří reinvestování
zisku zahraničních firem působících v Albánii do stávajících
projektů. Sektorově byl největší podíl PZI v roce 2021 do těžebního
průmyslu (24 %), výstavby nemovitostí (19 %), bankovnictví 15 % (akvizice Alpha
bank maďarskou OTP Bank) a telekomunikací (akvizice Albtelecom maďarským 4iG). Investice
do výroby činily 9 %. Z teritoriálního pohledu největší investiční podíl
zaujalo Nizozemí (22%), neboť je sídlem pobočky norské firmy Statkraft,
majitele hydroelektrárny Devol.

Z dlouhodobého
pohledu kumulace investic je největším investorem Švýcarsko (sídlo konsorcia
největší investice všech dob v Albánii – plynovodu TAP), Nizozemí, Řecko,
Kanada, Itálie (banky), Turecko (Calik Group, banka BKT, stavební firma Limaq,
energetická společnost Ayen energy) a Rakousko (banka Raiffeisen, pojišťovna
Uniqa). 

Liknavost vlády zlepšit transparentnost podnikatelského prostředí a podpořit férovou soutěž místních a zahraničních firem, zavést vyšší vymahatelnost práva, zjednodušit daňový
systém, snížit míru korupce, vyřešit vlastnické vztahy k nemovitostem (duplicitní
vlastnictví) a zamezit odlivu kvalifikované pracovní síly je výraznou brzdou růstu přímých zahraničních investic. Nerovné podmínky pro místní a zahraniční
firmy bývají velmi častou kritikou ze strany
Americko-albánské obchodní komory. V indexu Světové banky Ease of Doing Business je Albánie na 82. místě
(po B&H druhá nejhorší ze zemí Západního Balkánu, např. Severní Makedonie
je na místě 17.), ještě hůře se Albánie umístila v Indexu vnímání korupce
vydávaného Transparency International, kde se v roce 2021 umístila na 110.
místě (pokles o 6 míst od r. 2020 a 27 míst od roku 2016). Dosažený počet bodů
35 ze 100 je cca ½ průměru zemí Evropy (66).  

Podle statistiky České národní banky je stav českých PZI v Albánii nulový. Albanian Investment Development Agency nicméně eviduje 12 firem s českým
podílem a 7 firem se 100% českou kapitálovou účastí. Jde však vesměs o malé a
neznámé firmy zabývající se obchodní, výrobní a konzultační činností. Mnohé z těchto firem jsou v likvidaci, nebo svoji činnost již aktivně nevykonávají.   

3.3. FTA a smlouvy

Albánský obchodní režim je liberalizovaný, země je členem WTO od roku
2000. Albánie má uzavřeny
následující FTA:

Stabilizační a asociační dohoda s EU
(zakládá bezcelní přístup pro všechny albánské průmyslové výrobky na trh
EU a v současné době i všechny průmyslové výrobky vyrobené v EU na trh Albánie a obsahuje i preferenční cla na zemědělské výrobky),
CEFTA (Středoevropská dohoda o volném
obchodu) – členové: Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie,
Moldávie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo, EFTA (Evropské sdružení volného
obchodu) – členové: Albánie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, Dohoda o volném obchodu s Tureckem. 
Všeobecný systém preferencí udělují
Albánii USA, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Ruská Federace, Bělorusko a
Kazachstán.

Smlouvy s EU

Albánie má uzavřeny s
EU následující smlouvy:

Dohodu o obchodu a spolupráci EU a
Albánie (1992) a Stabilizační a asociační dohodu EU s
Albánií (2009), která obsahuje i vzájemnou preferenční obchodní dohodu.

Smlouvy s ČR

Pro české firmy hodlající investovat v Albánii jsou
nejdůležitějšími smlouvami Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a Dohoda o podpoře
a ochraně investic, které byly uzavřeny v roce 1995.

Dalšími důležitými bilaterálními
smlouvami jsou:

  • Dohoda mezi vládou Československé republiky a
    vládou Albánské lidové republiky o letecké dopravě (Tirana, 20. 5.
    1958)

  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Albánské
    lidové socialistické republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol
    (Praha, 7. 1. 1991), č. 90/1991 Sb.
  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem
    průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky
    AR (Tirana, 18. 4. 2008)
  • Smlouva mezi ČSR a ALR o právní pomoci ve
    věcech občanských, rodinných a trestních (16. 1. 1959).

3.4. Rozvojová spolupráce

Albánie je příjemce bilaterální i
multilaterální rozvojové pomoci. Česká republika, prostřednictvím MZV, každý rok v zemi realizuje dva “Malé lokální projekty” dotované z prostředků MZV do výše 0,5 mil. Kč. Do těchto projektů se mohou v některých případech zapojit prostřednictvím místního realizátora i české firmy, např. u projektů dodávek lékařského zařízení.

České
firmy mohou též využít nástroje MZV a Národní rozvojové banky, kterým je Záruka zahraniční rozvojové spolupráce. Tato záruka je poskytována na české investice v zahraničí až do výše 80 % jistiny úvěru, resp. do maximální
výše 50 mil. Kč. Záruka může mít až 8letou platnost.

Multilaterální pomoc přijímá Albánie zejména z
nástrojů a fondů Evropské Unie (nástroj IPA s možností účasti českých firem v jeho tendrech) nebo nástrojů kombinovaných, z nichž nejdůležitějším je WBIF (Western Balkans Investments Framework), což
je společná iniciativa Evropské komise, Rozvojové banky Rady Evropy, Evropské
banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky a několika bilaterálních
dárců (včetně ČR). K rámci se následně připojila skupina Světové banky,
Rozvojová banka KfW a AFD (Agence Française de Dévelopement). Z tohoto
nástroje jsou financovány zejména velké infrastrukturní projekty, a to formou
grantů i půjček.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Restart albánské ekonomiky po jejím výrazném poklesu
v roce 2020 způsobeném pandemií mají zajistit především investice do
veřejné infrastruktury. Spouští se dlouho odkládané projekty výstavby letišť,
silnic, tunelů, železnic a přístavů. Sektory s potenciálem rozvoje a potažmo i příležitostmi pro české firmy jsou uvedeny níže.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

V
souvislosti s procesem začlenění Albánie do EU je vybudování moderní dopravní infrastruktury
a její propojení s panevropskými koridory strategickým cílem vlády. Probíhá
modernizace železniční sítě, hlavních silničních koridorů, rekonstrukce
přístavů a připravuje se výstavba dvou nových mezinárodních letišť. Ve stádiu
studie je projekt vybudování inteligentních dopravních systémů pro mimoměstskou
dopravu s náklady 2 mld. CZK, u letecké dopravy jsou příležitosti
v dodávkách technologií pro navádění letadel a řízení letového provozu.

Projekt
emirátského developera ve výši 50 mld. CZK na přeměnu přístavu Durres v turistickou
zónu přinese příležitosti od projekčních prací, přes dodávky stavebních
materiálů, technického zabezpečení budov, informačních a komunikačních
technologií až po vybavení interiérů luxusních hotelů a nákupních center.

▶ Železniční a kolejová doprava

Velmi
zastaralá železniční doprava prochází výraznou modernizací kolejové
infrastruktury i vozového parku. Ve střednědobém horizontu dojde
k rekonstrukci 200 km tratí s předpokládanými investicemi ve výši 8,7
mld. CZK. Projekty budou financované převážně z peněz EU. Příležitosti pro
české firmy jsou v dodávkách a instalaci zabezpečovacích, signalizačních a
komunikačních systémů pro modernizované tratě.

V návaznosti na
rekonstrukci tratí se otevřou příležitosti pro dodávky lokomotiv, osobních a
nákladních vagónů a příměstských osobních vlakových souprav. Možnou
alternativou je i modernizace stávajících dieselelektrických lokomotiv české
provenience.

▶ Energetický průmysl

Převažující závislost výroby elektřiny na
vodních zdrojích přiměla vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Podíl solární
energie na celkových kapacitách by se měl v příštích 5 letech zvýšit o 30
% (cca 800 MW). Připraven je též program výstavby větrných elektráren. Postupně
dochází i k modernizaci přenosové a distribuční sítě, kde státní přenosový
operátor OST plánuje v letech 2022–2024 investovat do modernizace přenosové
sítě 400 kV a 110 kV celkem 3,4 mld. CZK.

Příležitosti pro české firmy se
naskýtají v dodávkách solárních technologií, technologií pro větrné parky,
technologických zařízení pro rozvodny, výkonových a distribučních
transformátorů, řídících prvků a v neposlední řadě i technologií pro
monitorování ztrát a optimalizaci přenosu a distribuce.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Vláda rozšiřuje těžbu barevných kovů a ropy a průběžně vypisuje aukce na jejich
prospekci, těžbu a zpracování. Připravuje se strategie plynofikace země v návaznosti
na nedávno otevřený transitní plynovod TAP a výstavba albánského úseku
transitního plynovodu IAP o délce 165 km. Příležitosti se naskýtají nejen
v oblasti investic, ale především v dodávkách zařízení pro těžbu,
přepravu, třídění a zpracování chromitových a měděných rud, bazaltů, bitumenu a
kameniva.

V souvislosti s plynofikací a výstavbou plynovodu IAP se
naskytnou příležitosti v dodávkách plynových armatur, technologií pro
kompresorové stanice a řídících systémů.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie
covidu-19 přiměla vládu zvýšit finanční prostředky do veřejného zdravotnictví.
Ve středně dobém plánu je výstavba 300 center primární péče, výstavba chirurgické
kliniky se 120 lůžky a sedmi operačními sály, výstavba interní nemocnice se 345
lůžky a rozšíření porodnické a gynekologické kliniky. Připravuje se i výstavba
nové kliniky specializované na infekční choroby.

Příležitosti jsou
v dodávkách zdravotnických lůžek, diagnostických přístrojů, porodnických
inkubátorů, zařízení pro operační sály a systémů biologické ochrany.

▶ Zemědělský
a potravinářský průmysl

Zemědělství patří ke strategickým sektorům
rozvoje země, neboť se podílí na tvorbě HDP ve výši 20 % a zaměstnává 48 %
pracovní síly. Odvětví výrazně podporuje EU, program IPARD III počítá
s dotacemi ve výši 3,7 mld. CZK do roku 2027. Příležitosti pro české firmy
jsou zejména v dodávkách zemědělských strojů, traktorů a malotraktorů a
technologií na zpracování místních zemědělských produktů. Možnosti se naskýtají
i ve vývozu vybraných potravinářských výrobků.

Podrobnosti k rozvoji jednotlivých sektorů a detailnější popis
příležitostí pro české firmy uvádí Mapa oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Jednání s albánskými obchodními partnery se poněkud
liší od stylu obchodních jednání v České republice a zejména pak od stylu
jednání v západní a severní Evropě. Místní specifika jsou podobná specifikům
jiných jihoevropských národů, tedy větší temperament při jednání, důraz na
osobní vztahy, odlišně pojetí času a určitá pomalost při plnění povinností.

4.2. Oslovení

Albánie má několik
obchodních komor a podnikatelských svazů. Prostřednictvím těchto institucí lze
získat základní informace a kontakty na možné obchodní partnery. První kontakt s vybraným partnerem je možné provést prostřednictvím emailu, pokud partner na email
neodpoví, doporučujeme upozornit ho na email zavoláním, nejlépe na mobilní
telefon. Jedná-li se však o první oslovení neznámého partnera bez doporučení jemu blízké osoby, např. na základě
získání kontaktu z webových stránek či databáze, není navázání komunikace vždy snadné.
 

Obchodní vztahy v Albánii
jsou do značné míry založeny na znalostech nebo doporučení někoho, kdo zaujímá ve
zdejší obchodní a úřednické (politické) hierarchii důležitou pozici. Proto je
vhodné kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví, který může navázání obchodní
komunikace s novým partnerem zprostředkovat a partnera k následné komunikaci
s českou firmou pozitivně motivovat.

4.3. Obchodní schůzka

Jako místo prvního setkání
je nejlepší zvolit sídlo partnera, což umožňuje vytvořit si představu o technickém
zázemí a kapacitách jeho společnosti. Během tohoto setkání se uskuteční vzájemné
představení společností a vyjádří se zájem o spolupráci v navržených oblastech.
Použivání visitek je rozšířené, představitelé státních institucí je však mnohdy
nemají. Předávání dárků na první obchodní schůzce není běžné. Pokud se však
jedná o propagační předměty firmy (tužky, diáře apod.), jejich předání společně
s katalogy firmy partnera potěší.

Schůzku je vhodné
načasovat na desátou nebo jedenáctou hodinu. Pokud se jednání bude vyvíjet pozitivním
směrem, je pravděpodobné, že nás partner pozve na oběd nebo večeři.

Albánci si často podávají ruce, a to nejen při
představování, ale také při setkání a loučení. Mezi přáteli se muži i ženy často
líbají na obě tváře, bývá to spojeno i s položením ruky na rameno. Ačkoli si
Albánci udržují k obchodním partnerům určitý odstup, neformální až
přátelský přístup je možno pozorovat i zde. Albánci nerozlišují mezi pracovní
rolí a pracovní dobou a svým volným časem. Proto jsou pracovní záležitosti často
řešeny v kavárnách, a to i večer nebo o víkendech.

Pro Albánce platí to, co je charakteristické pro
Balkán: získání si obchodního partnera po lidské stránce, např. poukazem na
společné zájmy, dějiny, blízkost mentality aj. Není od věci vést konverzaci
s partnerem i o jeho blízkém okolí (rodina, přátelé), avšak vždy se zdvořilostí
a citem pro soukromí. Pokud se tato část jednání zvládne dobře, jde technická i
obchodní část jednání mnohem snadněji.

Při uzavírání obchodu je nezbytné být připraven na
poskytnutí slevy. Albánci budou jednání vést v duchu win-win taktiky a
pokud budou v pozici kupujícího, musí mít pocit, že byli v jednání
úspěšní. V každém případě doporučujeme poskytnout partnerovi čas na
vytvoření důvěry a obchod neuspěchat.

Odlišná je neverbální komunikace v případě
projevení souhlasu a nesouhlasu. Zavrtění hlavou ze strany na stranu není „ne“,
na které jsme zvyklí, ale naopak „ano“. Vrtění hlavou ze strany na stranu se
používá během rozhovoru k vyjádření nejen souhlasu s tím, co druhý říká,
ale i k naznačení, že oslovovaný naslouchá. Naopak gestem pro „ne“ je mírné
povytažení obočí, někdy doprovázené mírným klapnutím jazyka.
 

Náboženské odlišnosti obchodní vztahy příliš
neovlivňují, neboť většina albánských muslimů náboženství nepraktikuje.

Dochvilnost není silnou stránkou Albánců, od nás
ji však budou očekávat. Obchodní jednání budou mnohdy trvat déle, než jsme předpokládali
a obsahovat i řadu pro nás nepodstatných informací. Albánci se rádi úspěchem
své firmy pochlubí, a proto je vhodné partnerovi naslouchat s trpělivostí.

Albánci jsou velmi temperamentní a často se při
jednání nechávají unést emocemi. Je to dáno i tím, že obchodní záležitosti
považují za součást svého rodinného života, na kterém jim velmi záleží. Zvyšování
hlasu během jednání a vášnivé výstupy jsou proto běžné. Doporučuje se nicméně
zachovat klid a nenechat se vyvést z míry.

Střední a zejména jižní Albánie jsou tradiční
oblasti obchodu, lidé jsou zde otevřenější, komunikativnější a obchodně
zdatnější. To platí i pro většinu obchodníků pocházejících z jihu. Výjimkou
je město Shodra na severu Albánie, kde byl a je obchod, zejména s Itálií, na
velmi vysoké úrovni. Obecně lze řici, že lidé ze severu země, zejména pak z horských
oblastí, jsou uzavřenější a jednání s nimi je obtížnější. Je to dáno historickou
uzavřeností těchto složitě dostupných oblastí před okolním světem.

Během jednání není nabízen alkohol, pouze káva, voda
a sušenky. V případě úspěšného završení jednání bývá nabídnut alkohol na oslavu
zahájení spolupráce a jejího možného úspěchu. Pokud nás partner pozve na
jednání spojené s obědem či večeří, pití alkoholu v přiměřeném množství
je běžné. Ačkoli je v Albánii velmi rozšířené pití rakije, úspěšní
obchodníci ji považují za nápoj chudších vrstev a preferují pití koňaku, whisky,
šampaňského nebo dobrého vína.

V případě jednání
na veřejných institucích je vhodný společenských oděv, v případě B2B
jednání je možné i méně formální oblečení.

Albánské vyjednávací týmy budou složené převážně z mužů
a pokud jednáme o důležitých otázkách, budou vedeny vlastníkem firmy.
Vyjednávací tým většinou nepřesahuje počet 3 osob, ale pokud se jedná o složitá
jednání s technickými aspekty, může obsahovat i 5 osob. Pokud bude náš
vyjednávací tým smíšený a zastoupeny v něm ženy, může to být i určitá výhoda,
neboť mužská protistrana bude v jednání více pozitivní.
 

Na albánských úřadech i ve firmách je značná
centralizace pravomocí. Proto i zástupce české firmy by měl být vybaven
příslušnými pravomocemi, např. pro poskytnutí slevy. Navázání osobních kontaktů
na úrovni vedení firem je vždy pro následné rozpracování obchodního vztahu
velkou výhodou.

Pozvání do rodiny po obchodním jednání nebývá běžné.
Může však nastat, pokud obchodní vztah trvá již delší dobu, tj. např. několik
let. Návštěvník rodiny by si měl ve dveřích potřást rukou s hostitelem a uvnitř
podat ruku všem přítomným, počínaje nejstaršími. Je zvykem, zejména
v muslimských rodinách, zout si boty a navléci si plastikové pantofle, které
nám hostitel přichystal. Hostu je nejprve nabídnuta káva s vodou a
cigareta, často i místní pálenka „raki“. Poté je představena celá rodina,
počínaje muži.
 
Při pozvání do rodiny je vhodné přinést hostitelce
květiny a hostiteli láhev alkoholu.

4.4. Komunikace

Tlumočník při jednání většinou není potřeba, zástupci firem schopných obchodování se
zahraničním se domluví anglicky. Tlumočník se někdy hodí při jednání
na státních úřadech, nicméně i zde se vždy najde mladší úředník ovládající angličtinu, který je
schopen jednání přetlumočit.

Mnoho Albánců hovoří několika jazyky. Mladší generace hovoří anglicky a italsky, střední a starší
pak italsky a rusky. Na venkově, na předměstí a ve styku s méně vzdělanými
lidmi se bohužel nedá domluvit jinak, než albánsky.

Komunikační tabu obecně neexistuje, ale je vhodné vyhnout
se hodnocení politické situace. V případě, že by náš názor byl odlišný
názoru partnera, mohlo by to úspěch jednání ohrozit. Je též vhodné vyhnout se tématu
tzv. Kanunu, tj. ústně tradovaného zákona pocházejícího z horských oblastí.,
jehož součástí je i krevní msta. Dalším nevhodným tématem je hodnocení případné
diskriminace žen a národnostních menšin.

Osobní jednání je v Albánii nezastupitelné,
neboť získání důvěry partnera je pro úspěch
obchodu klíčové. V počáteční fázi komunikace je dobré používat jak email,
tak i telefon. Pokud se na něčem dohodneme telefonicky, je důležité nechat si
vše ještě potvrdit emailem. Když to partner udělá, bude to důkaz jeho pokračujícího
zájmu a kladného vývoje obchodního vztahu.

4.5. Doporučení

Podnikatelům
chystajícím se do Albánie je vřele doporučeno naučit se několik základních
slov a krátkých frází albánsky. I touto velmi malou znalostí jazyka lze
usnadnit úvodní setkání a místního partnera potěšit, např. frází „Mirdita, si jeni”? (Dobrý den, jak se
máte?). Albánce též potěší alespoň běžná znalost místní historie a
přírodních krás země, na kterou jsou velmi hrdí. Albánci se vnitřně cítí být
součástí Evropy a západního světa, a proto velmi ocení vyjádření obdivu za
pokrok, který země udělala na cestě do Evropské Unie.
 

Během jednání je
nezbytné být klidný a trpělivý, a to i v případě vyššího temperamentu
našeho partnera. Je dobré neustupovat hned po prvním nátlaku na snížení ceny,
být zásadový a trvat na svém. Případné slevy je nicméně dobré mít v záloze a jejich poskytnutí
vázat na „nebolestivé“ ústupky ze strany partnera. Partner tak nebude mít
pocit, že jsme se mu pokoušeli nabídnout vyšší cenu, než je obvyklé.

Abychom si získali obchodního partnera i po
lidské stránce, je dobré se pokusit o navázat přátelství během
společného obchodního oběda, či večeře. Partnera můžeme pozvat do dobré restaurace i sami, pokud je to vhodné a partner nás sám nepozve. To se týká zejména úředníků státního sektoru. 

Před organizací cesty je užitečné kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví,
který může o partnerovi poskytnout informace z místního obchodního registru
a přeptat se na něj u obchodních komor a podnikových asociací.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v roce 2022

  • 1. a 2. leden  –
    Nový rok (3. a 4. leden – náhradní
    volno za Nový rok – pondělí, úterý)

  • 14. březen – Den léta
    (Summer Day)
  • 22. březen – Nevruz day
  • 17.-18. duben –
    Velikonoce (katolické), státní svátek pouze 17. dubna *
  • 23.-25. duben –
    Velikonoce (ortodoxní), státní svátek pouze 24. dubna *
  • 1. květen – Svátek práce (náhradní volno 2. května – pondělí)
  • 3. květen – Id al-Fitr *
  • 10. červenec  – Velký Bajram (Id al Adha) *
  • 5. září – Den blahořečení
    Matky Terezy 
  • 28. listopad – Den vlajky
    a nezávislosti
  • 29. listopad – Den
    osvobození
  • 8. prosinec – Národní
    den mládeže
  • 25. prosinec –
    Vánoce (náhradní volno 26. prosinec – pondělí)

*datum se každý rok mění
podle lunárního kalendáře

Pozn.: pokud státní svátek
připadne na víkend, je volno následující pracovní den.

Obvyklá pracovní doba: pondělí–čtvrtek 8:00–16:30,
v pátek 8.00-14.00. Banky jsou otevřeny od 8:30 do 15:30 a většina obchodů
od 9:00 do 20:00–22:00. Jednotlivé obchody si stanovují otevírací dobu
individuálně dle předmětu prodeje. Maloobchodní prodejny bývají často otevřené
po celý den v sobotu i v neděli. Soukromé firmy pracují i v sobotu, kromě bank.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Při vstupu na trh se česká firma setká s netransparentností podnikatelského prostředí a korupcí. Propojení politiky a businessu je silné, zejména pokud jde o státní zakázky a vydávání různých povolení. Podle zprávy Světové banky
Ease of Doing Business 2020 je Albánie na 82. místě, což je druhé nejhorší
umístění ze zemí Západního Balkánu (Bosna a Hercegovina 90., Kosovo
57. Černá Hora 50., Srbsko 44., Severní Makedonie 17.). Silný místní partner je
předpokladem pro úspěšné prosazení se na trhu.  Není nutné se albánského trhu obávat, nicméně se doporučuje zachovávat obezřetnost.

Obchodní zástupci často požadují exkluzivní zastoupení na dobu
neomezenou. Doporučujeme proto dohodu ze začátku uzavřít na zkušební dobu
jednoho roku a případně stanovit kritéria na její další prodlužování (např. dosažení minimálního obratu). Konzultace s místním právníkem před uzavřením zastupitelské či distributorské smlouvy je na místě. 

Většinu prodeje zabezpečují malé a střední firmy. Zahraniční nadnárodní řetězce jsou v zemi
zastoupeny velmi sporadicky (italské supermarkety CONAD), případně prostřednictvím franšízy (rakouský Spar
provozovaný albánskou Balfin Group). K rozšířenějším řetězcům prodejen se smíšeným zbožím lze řadit Big Market,
KMY a Eco Market.

Dovozní
podmínky, dokumenty a celní sazby jsou
podrobně uvedeny na webových stránkách Generálního ředitelství cel (Administrata Doganore Shqiptare), kde je i ke stažení celní sazebník preferenčního celního režimu platný pro EU (a tedy i dovozy z ČR), EFTA, CEFTA a Turecko. Podle tohoto sazebníku je celní sazba na všechny průmyslové výrobky nulová, clo je uplatňováno pouze na některé položky zemědělských produktů. Celní služba uplatňuje při dovozu některých položek
tzv. referenční cenový rámec, dle kterého oceňuje dovážené zboží. Toto opatření bylo zavedeno z důvodu množících se podvodů dovozců s podhodnocením celních faktur dováženého zboží.

Dovážené potraviny musí být v souladu s podmínkami pro potravinovou bezpečnost (Food Safety Standards) dle platné legislativy, která vychází z legislativy EU. Ta je i základem pro nově přijatý zákon o posuzování organických potravin. Albánie zatím nemá vlastní normy pro posuzování jakosti potravin. Dovozce potravin musí být registrován v Národním business centru v rámci aktivity „Velkoobchod s potravinami určenými pro člověka“.
Pro dovoz potravin jsou potřebné následující dokumenty: osvědčení o původu, veterinární
nebo fytosanitární certifikát vydaný příslušným úřadem v zemi původu a faktura.
Dovozce musí zaslat doklady spolu s oznámením o příchodu zásilky
Veterinární službě nebo Službě potravinové bezpečnosti Střediska hraniční
kontroly 24 hodin před příjezdem zboží na hraniční vstupní místo. Tyto
instituce mohou odebírat vzorky dováženého zboží a ověřit kvalitu výše
uvedeného zboží za poplatek. Mohou také zásilku zablokovat, pokud to považují
za nebezpečné pro obyvatelstvo. Celní orgány ověřují, pouze pokud je zásilka v
souladu s přepravními doklady.

Dovozce/distributor léků musí být registrován u Národní agentury pro léčiva a zdravotnické prostředky.
Poté může požádat o povolení k dovozu příslušného léku, resp. musí tento
lék zaregistrovat u agentury. Žádost se předkládá ve formě Společného
technického dokumentu (Common Technical Document – CTD) dle mezinárodních
standardů pro registraci léků. Pro léčivé přípravky v kategorii „Dobře zavedené
léky“ stačí zkrácená forma.

Dovozce/distributor zdravotnických prostředků a techniky musí
mít kromě obchodní registrace i zvláštní povolení k velkoobchodu se
zdravotnickými prostředky od ministerstva zdravotnictví. Před vlastním dovozem
musí být výrobek registrován u Národní agentury pro léčiva a zdravotnické prostředky.  Žádost o dovoz/registraci se podává elektronicky prostřednictvím webových
stránek agentury a obsahuje údaje o zařízení, výrobci, certifikaci zařízení a
žadateli. Vytištěná žádost se spolu s prohlášením o shodě/certifikátem CE a
dokladem o zaplacení příslušného poplatku za registraci předá agentuře.

Albánie jako člen NATO a kandidátská země EU na obchod se zbraněmi a se
zbožím a technologiemi dvojího užití uplatňuje stejné postupy jako ostatní
členské státy NATO a EU. Kontrolu a licencování exportu, importu a dalších
transakcí s tímto zbožím provádí Státní úřad pro kontrolu exportu zřízený u Ministerstva obrany Albánské republiky.
Procedury při obchodování, potřebné dokumenty pro získání licencí, jakož i
legislativa jsou podrobně uvedeny na webových stránkách tohoto úřadu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nově vznikající firmy se registrují v Národním business centru (dále NBC). Tento tzv.
„One stop shop“ firmě zajistí registraci v obchodním rejstříku a přidělí
příslušný identifikační kód (albánskou zkratkou NIPT) a dále provede registraci u všech nezbytných institucí, tj.
včetně daňového, sociálního a zdravotního pojištění, úřadu práce, INSTAT a vydá
licenci na provozování činností, u kterých je licence zákonem předepsána.   

Založení firmy v Albánii upravuje zákon o
obchodních společnostech (č. 7638 z 19. 11. 1992, aktualizovaný pod č. 9901 ze
14. 4. 2008). Nejrozšířenější formou podnikání právních subjektů jsou
společnosti s ručením omezeným (Sh.p.k.) a akciové společnosti (Sh.a.). Minimální
základní kapitál u s.r.o. činí 100 ALL (cca 0,7 EUR). Minimální základní kapitál u akciových společností
musí být pro neveřejnou společnost 3 500 000 ALL (či ekvivalent v zahraniční
měně), pro veřejnou společnost 10 000 000 ALL (či ekvivalent
v zahraniční měně). Licence je požadována u následujících aktivit:
turistika, stavebnictví, provozování čerpacích stanic, rybolov, telekomunikace,
rádio a TV, výroba a distribuce farmaceutických výrobků.

Finanční náklady za právního zástupce, který zpracovává dokumentaci o založení firmy, se pohybují v rozmezí 1 000 – 2 000 EUR.
Členství v hospodářské komoře dle zákona č. 9640 z roku 2006 je
povinné pro státní společnosti a soukromé společnosti zapsané do obchodního
rejstříku. Bližší informace k založení firmy a zřízení kanceláře je možno
získat na internetových stránkách agentury AIDA (obdoba českého CzechInvestu) nebo na stránkách KPMG Albania či advokátní
kanceláře Boga & Associates.

Investiční pobídky (ve formě asistence státu při přípravě investice) mohou místní i zahraniční
investoři čerpat na základě zákona „O Strategických investicích“ (2015). Podmínkou
je investování ve strategických sektorech hospodářství (energetika a těžba
nerostů, dopravní infrastruktura a komunikace, turistika, zemědělství, zvláštní
a prioritní rozvojové zóny) a v určité minimální výši (zpravidla 30 mil. EUR).  Žádosti o investiční pobídky spravuje a informace investorům
poskytuje státní agentura pro zahraniční investice AIDA (Albanian Investment Development
Agency), o získání statutu „strategická investice“ a potažmo i pobídek
rozhoduje komise při Úřadu předsedy vlády. Za 7 let existence zákona o strategických investicích získalo investiční pobídky 17 místních firem a pouze 2 zahraniční, což může nasvědčovat buďto o nezájmu zahraničních investorů nebo o upřednostňování investorů místních.

V Albánii existuje též několik
oblastí/zón, ve kterých stát poskytuje investiční pobídky mimo rámec zákona o
strategických investicích. Jde o tzv. TEDA (Technical and Economic Development
Areas), kde jsou hlavními pobídkami dovoz bez cla a DPH, zrychlené odpisy, o 50% nižší daň ze zisku po dobu 5 let a úlevy od nepřímých daní.

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní průmysl se v Albánii rychle rozvíjí. Používají se všechny formy
médií, včetně televize, novin, časopisů, rádia a venkovních billboardů. Převládajícím
médiem zůstává televize. V menší míře se k reklamě na zboží a služby využívají
také veletrhy, literatura o podpoře prodeje a sponzorství akcí. Spotřebitelé v
Albánii jsou citliví na cenu, a proto usilovně hledají výhodné nabídky. Velikost
reklamního trhu se odhaduje na 38-40 mil. EUR ročně (situace před pandemií
covidu-19), v přepočtu na jednoho obyvatele tak reklamní průmysl generuje
pouze 13 EUR, což je nejméně v regionu Západního Balkánu.

Albánie má čtyři národní televizní stanice: státní
RTSH, soukromý TV Klan, Top Channel a Vizion Plus TV. Stanice TV Klan je
největší, její obrat v roce 2019 činil 13,6 mil. EUR. Top Channel je druhá
největší stanice s obratem 11,6 mil. EUR. Existují také desítky místních
televizních stanic. V zemi působí řada mezinárodních a domácích reklamních agentur a PR firem. Také několik společností poskytujících billboardovou reklamu. 

Pošta je v Albánii nejběžnější formou přímého
marketingu. Spotřebitelé dostávají poštu z přímého marketingu od místních
supermarketů, obchodů s elektronikou a domácími spotřebiči, restaurací a
poskytovatelů osobních služeb. Nákupy v katalogu zůstávají v rané fázi. Přímé
hovory nebo textové zprávy se používají jen zřídka a jsou neúčinné. Obchodní
akce a veletrhy jsou účinnými propagačními kanály pro průmyslové výrobky.
Místní a zahraniční firmy se spoléhají na veletrhy při budování obchodních
kontaktů, zviditelnění se na trhu a získávání informací o nových technologiích.

Pravidla pro reklamu jsou obecně až na několik
výjimek liberální. Vláda nepovoluje reklamu na tabák, ani reklamu na
alkoholické nápoje nezletilým. Vláda rovněž zavedla omezení marketingu a
reklamy energetických nápojů a slazených nápojů pro nezletilé. Reklamu volně
prodejných léků schvaluje a sleduje Národní agentura pro léčiva a zdravotnické prostředky. Reklama registrovaných léků je
zakázána a propagace těchto léků je zajišťována vydáváním literatury a pořádáním
odborných vědeckých akcí.

Ceny určuje trh až na několik výjimek jako je např. cena elektřiny, kterou určuje Energetický regulační úřad. Vláda také
definuje marži různých subjektů v distribučním řetězci léčiv. Komodity jako
tabák, paliva, káva, lihoviny, pivo, víno, alkohol, pneumatiky, ohňostroje a
baterie podléhají spotřební dani, která se liší v závislosti na produkci.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního
vlastnictví je upravena dvěma zákony: Zákon o průmyslovém vlastnictví, č.
9947 (7. 7. 2008) a Zákon o autorských právech č. 9380 (24. 4. 2005). V oblasti
průmyslového vlastnictví a práv duševního vlastnictví je Albánie vázána všemi
základními mezinárodními úmluvami. Závazek dodržování a boje proti porušování
autorských práv je zakotven též ve Stabilizační a asociační dohodě mezi Albánií
a EU z roku 2006.

Zodpovědným orgánem v oblasti průmyslového
vlastnictví je Generální ředitelství průmyslového vlastnictví (General Directorate of Industrial Property),
které provádí registraci průmyslových patentů a ochranných známek. Zodpovědným
orgánem v oblasti autorských práv je Ředitelství pro autorská práva a další související práva spadající pod Ministerstvo kultury Albánie. (Drejtoria për të Drejtat e Autorit dhe të
Drejtave të tjera të lidhura me to, Adresa: Rr. „Aleksandër Moisiu“
Nr. 76, Ish-Kinostudio Shqipëria e Re, Tiranë, Webpage: www.dda.gov.al,  Email: dda@kultura.gov.al, Tel:+355 4 232008, +0355 4 2271324, +0355 4
2222508.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je prováděno v souladu
s příslušnou legislativou, kterou jsou následující zákony: zákon č. 9643
ze dne 20.11.2006, ve znění zákona č. 9800 ze dne 10.09.2007, zákon č. 9855 ze
dne 26.12.2007, zákon č. 10170, ze dne 22.10.2009, zákon č. 10 309, ze dne
22.07.2010, zákon č. 22/2012, zákon č. 131/2012, zákon č. 182/2014, zákon 162/2020 a dále
rozhodnutí předsedy vlády č. 914 ze dne 29. prosince 2014 „O schválení pravidel
veřejného zadávání“, ve znění pozměněného rozhodnutí č. 402, ze dne 13.5.2015 a
rozhodnutí č. 823, ze dne 23.11.2016. Legislativa je velmi složitá a nepřehledná, proto v případě nejasností či námitek ve fázi zadání a vyhodnocení výběrového řízení je doporučena konzultace s místním právníkem. 

Za přípravu, vypsání a vyhodnocení tendru podle
příslušných zákonů je zodpovědná organizace, která bude uzavírat
s nabízejícími firmami budoucí kontrakt. Zákon tuto organizaci označuje za
„contracting authority“. Podle výše uvedeného rozhodnutí předsedy vlády č. 914 je nicméně možné oddělit v určitých případech „contracting
authority“ od „procurement authority“, tedy organizace, která zadává a
vyhodnocuje tendr (může být nadřízené ministerstvo nebo organizace, která má
s danou zakázkou největší zkušenost a může tak obstarat poptávané zboží či
služby i pro jiné organizace). Plné znění zákona a rozhodnutí předsedy vlády č. 914 v anglickém jazyce je ke stažení na webových stránkách Agentury pro veřejné zakázky.

Za účelem aplikace různých podmínek v rámci
výběrového řízení jsou zákonem stanoveny peněžní limity vycházející z předpokládané ceny zakázky: 1/ vysoký
limit (1 200 mil. ALL pro veřejné práce, 200 mil. pro zboží a služby), 2/
nízký limit (12 mil. ALL pro veřejné práce, 8 mil. ALL pro zboží a služby).
 

Výběrová řízení mohou mít 8 forem: 1/ otevřená
procedura (pro zakázky nad 12 mil. ALL u veřejných prací a 8 mil. ALL u  zboží a služeb), 2/ omezená procedura (pouze
pro vybrané firmy), 3/ vyjednávací řízení s předchozím vyhlášením tendru,
4/ vyjednávací řízení bez přechozího vyhlášení tendru, 5/ řízení na konzultační
služby, 6/ soutěž designu, 7/žádost o návrh (pro zakázky od 800 tis. do 8 mil.
ALL) a 8/ procedura malé hodnoty (zakázky pod 800 tis. ALL). Ve zdravotnictví jsou výběrová řízení pro nákupy do 3 mil. EUR považována jako „národní“ a zahraniční společnost se jich může účastnit pouze prostřednictvím svého místního distributora.

U
zakázek nad vysoký peněžní limit je tendrová dokumentace vyhotovena v albánštině
i angličtině. Jinak pouze v albánštině. Výběrová řízení financovaná
mezinárodními institucemi mají jiné zadávací podmínky (podle mezinárodních
standardů) a financující instituce dohlížejí na jejich dodržování.

Všechna výběrová řízení musí být podle zákona o státních
zakázkách zveřejněna na stránkách Public Procurement Agency. Tato agentura podléhá
přímo pod předsedu
vlády a v řadě případů, zejména pak u zakázek, které se týkají více
rezortů nebo institucí, připravuje podklady pro vypsání tendru, tendr zveřejní
a vyhodnotí.
 

V roce 2020 byla přijata nová
legislativa pro armádní akvizice (zákon 36/2020) a navazující rozhodnutí
předsedy vlády č. 1085/2020 a 1170/2020 ze
dne 24.12.2020. Akvizice vojenského materiálu a služeb připravuje akviziční
odbor ministerstva obrany, který připraví zadávací dokumentaci výběrového
řízení. Toto řízení neprobíhá formou veřejného tendru, ale poptávkového řízení
přímo oslovených firem. Pokud by zahraniční firma měla zájem být
v budoucnu v rámci poptávkového řízení oslovena, může údajně zaslat
svoji informativní nabídku na ministerstvo obrany. To ji pak dle vlastního
uvážení do poptávkového řízení zařadí či ne.  Tendry ministerstva obrany, které nemají charakter vojenského materiálu a služeb jsou zveřejňovány na stránkách Public Procurement Agency. Tendry lze vyhledat v části Contract Notice/Advance
Search a do vyhledávacího pole Contract Authority zadat v albánštině
„Ministria e Mbrojtjes“ (Ministerstvo obrany).

Tendry se neúměrně protahují, zejména pak jejich
vyhodnocení. Často bývá tendr zrušen a vypsán znovu po nějaké době, někdy i za
rok či déle. Při změně politické reprezentace dochází někdy i k rušení již
vyhraných tendrů nebo dokonce i podepsaných kontraktů. Tímto postupem tak
albánské vlády přišly o stovky milionů EUR v podobě prohraných arbitráží
s vítězem tendru.
 

Pokud má firma podezření o
neregulérnosti výběrového řízení, může se odvolat k tzv. Public Procurement
Commission. Jde o veřejně právní instituci podřízenou předsedovi vlády.
Rozhodnutí této instituce je možné nechat následně přezkoumat soudem.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Albánští obchodníci mají bankovní možnosti pro používání všech standardních platebních instrumentů v mezinárodním styku, jako jsou např. akreditivy. Běžnější je nicméně používání hladkých plateb. Pokud partner otevřít akreditiv odmítne, doporučujeme žádat o platby předem v maximální možné výši a to nejméně do té doby, dokud nedojde k prověření bonity obchodního
partnera a jeho postoji k honorování svých závazků. Jako v každé zemi, tak i v Albánii je možno se setkat
s nesolventností a nespolehlivostí zákazníka. Průměrná splatnost faktur se
pohybuje kolem 1 měsíce. Délka splatnosti (zpoždění) se liší podle rychlosti
obrátek v jednotlivých odvětvích.
 

Vymahatelnost práva je v Albánii stále nízká.
Soudy jsou pomalé a zahlcené stížnostmi. Proto se doporučuje mít v kontraktu soudní nebo arbitrážní doložku s
určením příslušného soudu či arbitráže. Albánie je od roku 2000 signatářem „New York Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards“, nicméně na rozdíl od albánské arbitráže, nebylo přímé vykonání cizích arbitrážních rozhodnutí zatím implementováno do místního zákona. Místní soudy se tak při implementaci cizích arbitrážních rozhodnutí musí opírat o legislativní ustanovení týkající se vykonání rozhodnutí cizích soudů, což není právně zcela čisté a může přinést řadu komplikací. Pokud jde o uznávání cizích soudních rozhodnutí, tak je Albánie signatářem „The Hague
Convention on the
recognition and
enforcement of
foreign judgments in
civil and commercial
matters, 1971“. 

Kontakty
na právní kanceláře pro využití v případném sporu jsou uvedeny v kap.
6.2.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro cestu do Albánské republiky potřebuje občan ČR
platný cestovní, diplomatický nebo služební pas nebo občanský průkaz. Mezi
Albánii a zeměmi EU je bezvízový styk. Maximální doba bezvízového pobytu v Albánii pro občany ČR (resp. držitele
cestovních, diplomatických a služebních pasů ČR nebo občanských průkazů ČR) je
90 dní během 180 denního období. Toto období se začíná počítat od prvního dne
prvního vstupu do Albánie. Jednotlivé pobyty se následně sčítají.  

Pro vstup do Albánie není předepsáno žádné povinné
očkování, očkovací průkaz není vyžadován. Před dlouhodobým pobytem lze
doporučit očkování proti hepatitidě A, event. B. V Albánii není zavedena
povinnost registrace pobytu cizinců. Občané ČR nejsou povinni uhradit při
vstupu do Albánie žádný vstupní poplatek.
 

Přímé letecké spojení mezi Prahou a Tiranou je
nepravidelné, v létě 2019 provozovala sezónní lety společnost ČSA, v létě a na podzim 2020 společnost Wizzair. V létě 2021 by měly být přímé lety zajišťovány společností Smartwings. Cestovat s přestupem lze např.
přes Vídeň (Austrian Airlines), Milán nebo Řím (Alitalia), Lublaň (Adria),
Mnichov nebo Frankfurt (Lufthansa, Wizzair), Bělehrad (Air Serbia) či Istanbul (Turkish Airlines, Pegasus).

Při cestě motorovým vozidlem albánská pohraniční
kontrola vyžaduje mezinárodně platné potvrzení o jeho pojištění (tzv. zelenou
kartu), malý technický průkaz a mezinárodní řidičský průkaz. Při cestě
služebním (resp. firemním) či zapůjčeným vozidlem je třeba při hraniční
kontrole předložit plnou moc prokazující dispoziční právo k vozidlu. Plná moc
by měla být notářsky ověřená, v angličtině, kromě údajů o vlastníkovi by měla
obsahovat jméno a příjmení řidiče, číslo jeho cestovního dokladu a SPZ automobilu.

Bez tohoto dokladu se řidiči vystavují riziku, že na území Albánie nebudou
vpuštěni. Síť benzínových čerpadel je
vyhovující podél hlavních silničních tahů. Je nutné počítat s občasnými výpadky
dodávky elektrického proudu. Pitnou vodu doporučujeme kupovat; voda
z vodovodu či studní je často nekvalitní a může být i zdravotně závadná.
 

Před turistickou či obchodní návštěvou Albánie
doporučujeme seznámit se s teritoriem prostřednictvím některého z
průvodců. V knihkupectvích v ČR lze běžně koupit kvalitní turistické
průvodce, přičemž jedním z nejlépe hodnocených je Albánie/ Rough Guides
(Gillian Gloyer), Nakladatelství JOTA, Albánie turistický průvodce,
Nakladatelství Bradt, Česká republika či Lonely Planet. Základní informace o
cestování do Albánie jsou dostupné na stránkách Ministerstva zahraničních věcí,
v sekci Cestujeme

Ubytovací služby v Tiraně a hlavních
letoviscích na pobřeží jsou na dobré i velmi dobré úrovni. Ve vnitrozemí jsou
možnosti ubytování podstatně horší. Mobilní sítě pokrývají města i většinu
venkovských oblastí. V horských oblastech jsou místa bez pokrytí mobilním
signálem. Z mezinárodního letiště v Tiraně trvá cesta do centra 30
minut a taxi stojí cca 20 EUR.

Obyvatelé Albánie jsou obecně přátelští a ochotni
pomoci. Cizí měny doporučujeme měnit na albánské leky výhradně v bankách či
směnárnách, kterých je v městech dostatek. Používání platebních karet v hotelích, penzionech a větších obchodech je běžné, některé menší obchody, jako např. řeznictví, pekárny a obchody se zeleninou a ovocem, berou pouze hotovost. Města a hlavní trasy spojující
zemi se Severní Makedonií, Kosovem, Černou Horou a Řeckem jsou bezpečné, a to i
v noci. Nedoporučuje se však nocování na parkovištích. V případě cest do
odlehlých oblastí doporučujeme informovat o plánované trase a jejím časovém harmonogramu konzulární úsek
Velvyslanectví ČR v Tiraně (kontakt viz 6.1 prostřednictvím e-mailu či
internetové aplikace DROZD – Dobrovolná registrace občanů ČR v zahraničí).
 

Zdravotní péče v Albánii je ve srovnání se
zdravotní péčí v ČR na nízké úrovni. Na albánském zdravotnictví se negativně
projevil odchod kvalifikovaného personálu do zahraničí v 90. letech. Pouze
ve větších městech fungují zdravotní střediska, která však nejsou
dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem. Ve větších
městech (Tirana, Durrës, Vlora, Shkodra) vznikly soukromé polikliniky, které
poskytují zdravotní péči, ale je třeba počítat s tím, že za provedené
lékařské zákroky či operace je nutno platit v hotovosti. V Albánii
(zejména ve větších městech) je dostatek lékáren vybavených dostatečným
množstvím léků, za které je třeba platit v hotovosti.

Na venkově a v
horských oblastech často neexistuje vůbec žádná lékařská péče. Doporučujeme,
aby cestovatelé měli s sebou všechny léky, které dlouhodobě užívají. Pojištění na cesty a pobyt v zahraničí,
které se vztahuje na úhradu případných výdajů na poskytnutou lékařskou péči, by měl uzavřít před cestou každý, kdo do Albánie cestuje.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané Evropské Unie jsou osvobozeni od
povinnosti získat pracovní povolení, nicméně musí získat od pracovního úřadu
tzv. „Výjimku z pracovního povolení“, ke které je potřeba předložit obdobné
formality, jako k pracovnímu povolení. Při práci delší jak 3 měsíce musí
mít též povolení k pobytu. Žádost se podává na úřad práce regionálně příslušný sídlu firmy, případně na národní úřad práce. Přílohou žádosti jsou požadované údaje,
např. fotokopie pasu spolu s fotokopií stránky, ve které je vyznačen den
vstupu do Albánie, potvrzení o nejvyšším ukončeném vzdělání, dosavadní praxe,
výpis z trestního rejstříku, předběžná pracovní dohoda mezi zaměstnancem a
zaměstnavatelem, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele, jeho
identifikační kód (NIPT), předběžná žádost o registraci zaměstnance u daňového
a sociálního úřadu atd. Bližší informace je možno získat na portále veřejných služeb ADISA, na internetových
stránkách agentury AIDA (obdoba českého CzechInvestu), stránkách KPMG Albania nebo advokátní kanceláře Boga & Associates.

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní
pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008.  Pro rok 2022 platí, že zaměstnanci, osoby samostatně
výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky
ze mzdy, která dosahuje minimální výše 32 000 ALL hrubého platu,
zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 132 312 ALL hrubého
platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 27,9 %, z toho je placeno: 16,7
% zaměstnavatelem (15,0 % sociální pojištění, 1,7 % zdravotní pojištění) a 11,2
% zaměstnancem (9,5 % sociální pojištění, 1,7 % zdravotní pojištění). Pro osoby
samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní
pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy, tj. 64 000 ALL
hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějším veletrhem roku je Tirana
International Trade Fair, který se pořádá každým rokem koncem listopadu/začátkem prosince. Aktuální
informace jsou dostupné na webových stránkách organizátora veletrhu, kterým je KLIK EKSPO GROUP.
 

Úroveň veletrhů a výstav je v Albánii velmi nízká, vystavují zde převážné firmy z regionu. To platí i o veletrhu Tirana International Trade Fair. Aktuální informace o všech dalších veletrzích
(nejen v Albánii) jsou k vyhledání na webových stránkách AUMA.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Tiraně
Rruga Skënderbej
10, Tirana
Tel.: +355 4 2234 004, 2232 117, Fax: +355 4 2232 159 , 
E-mail: tirana@embassy.mzv.cz, Web: www.mzv.cz/tirana 
Obchodně-ekonomický úsek: Tel.: +355 4 2234 004, 2232
117, Fax: +355 4 2232 159
E-mail: Commerce_tirana@mzv.cz

Spojení z letiště do centra města:

Letiště Matky Terezy (známé i jako Rinas) leží
necelých 20 km od Tirany; silnice je nová a kvalitní. Pro dopravu z letiště
do Tirany doporučujeme taxi, lze využít i autobusového spojení do centra města
(odjezd z letiště od 7 do 19h každou celou hodinu). Budova velvyslanectví
se nachází v centru města v ulici Skënderbej, kde vedle ZÚ
Tirana sídlí i další zastupitelské úřady (ulici místní obyvatelé a hlavně
taxikáři znají jako „Ambasádní čtvrť , albánsky: „Blloku Ambasadave“).
Ulice Skënderbej je vedlejší ulicí vedoucí z třídy Kavajës na třídu
Durresi. Obě tyto třídy vedou z náměstí Skanderberg, které je centrem města.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Hygea Hospital Tirana, tel.: + 355 42 390000, záchranná služba nemocnice tel.: +355 42
    323000
  • American Hospital v Tiraně – tel.: +355 42 35 75 35
  • integrovaný systém: 112
  • rychlá lékařská pomoc: 127
  • dopravní policie: 126
  • policie – rychlý zásah: 129
  • hasiči: 128

Nelze zaručit, že na uvedených číslech hovor převezme
osoba, která bude hovořit i jinak než albánsky.
 
Pokud bude nutná ambulance v oblasti hlavního města
Tirany, lze se obrátit na Emergency Response Team (ERT), tel. číslo: +355 (0)
682112112; posádky hovoří anglicky a poskytnou první bezodkladnou pomoc,
případně převezou pacienta do nemocnic.

Kontakty na právní kanceláře pro využití
v případném sporu:

  • Kalo & Associates, Perparim Kalo – managing
    partner, Tirana office: Kavaja Avenue, G-KAM Business Centre, 4th Floor, Tirana
    – Albania, Tel.: +355 42 233 532, Fax: +355 42 224 727, e-mail: info@kalo-attorneys.com, Web: www.kalo-attorneys.com,

  • Boga & Associates, Genc Boga – ředitel,
    Ibrahim Rugova street, Green Park, Tower I, P.O. Box 8264, Tirana, Albania,
    Tel.: +355 4 2251 050, Fax +355 4 2251 055, e-mail: boga@bogalaw.com, Web: www.bogalaw.com,
  • LPA Law Firm Albania, Oltjam Hoxhilli –
    managing partner, Tirana office: Rruga E Bogdanave, EuroCol Builging 5th Floor,
    Tirana – Albania, Tel.: +355 4 48 05 499, Fax: +355 4 22 20 222, e-mail: info@lpalbania.com, Web: www.lpalbania.com.
  • PRiZM Law Firm (bývalý realizátor projektu PROPEA v
    Albánii)
    ,
    adresa: Rr. „Andon zako Cajupi“, Nd.3, H.11, K.2, Zyra
    Nr.3, Tirane, kontaktní osoba: Ms. Enida Sena, advokát, tel.: +355 68 22
    07 449, e-mail: enida.sena@prizm.al 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vedení země:

  • Prezident – www.president.al

  • Parlament – www.parlament.al
  • Vláda – www.kryeministria.gov.al

Ministerstva a důležité státní hospodářské instituce:

  • Ministerstvo pro Evropu a zahraniční
    věci – www.punetejashtme.gov.al 

  • Ministerstvo financí a hospodářství –
    www.financa.gov.al 
  • Ministerstvo vnitra – www.mb.gov.al 
  • Ministerstvo obrany – https://www.mod.gov.al 
  • Ministerstvo zemědělství a rozvoje
    venkova – www.bujqesia.gov.al 
  • Ministerstvo infrastruktury a energetiky
    – www.infrastruktura.gov.al 
  • Ministerstvo školství, sportu a
    mládeže – www.arsimi.gov.al 
  • Ministerstvo zdravotnictví a sociální
    ochrany – www.shendetesia.gov.al
  • Ministerstvo spravedlnosti – www.drejtesia.gov.al
  • Ministerstvo kultury – www.kultura.gov.al
  • Ministerstvo turistiky a životního
    prostředí – www.turizmi.gov.al 
  • Albánská elektroenergetická společnost – www.kesh.al
  • Energetický regulační úřad – www.ere.gov.al
  • Generální ředitelství cel – www.dogana.gov.al
  • Vládní investiční a rozvojová
    agentura – www.aida.gov.al
  • Statistický úřad – www.instat.gov.al
  • Albánská národní banka – www.bankofalbania.org 
  • Agentura pro veřejné zakázky – www.app.gov.al 
  • Národní podnikatelské centrum – www.qkb.gov.al 

Významné podnikatelské
svazy:

  • Asociace zahraničních investorů – www.fiaalbania.al

  • Obchodní a průmyslová komora Tirany –
    www.cci.al
  • Svaz obchodních a průmyslových komor
    Albánie – www.uccial.al

  • Podnikatelský svaz Albánie – www.biznesalbania.org.al
  • Konfederace albánského průmyslu – www.konfindustria.al 
  • Rada albánského zemědělského obchodu
    – www.kashalbania.org/en 


Úřady a mise mezinárodních organizací v Albánii:

  • Mezinárodní měnový fond – www.imf.org/external/country/ALB/ 

  • Delegace Evropské unie v Tiraně  – www.eeas.europa.eu/delegations/albania_en
  • Rozvojový program OSN v Albánii –
    www.al.undp.org 
  • Světová banka – www.worldbank.org/en/country/albania 
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj – www.ebrd.com/albania 
  • Organizace pro bezpečnost a
    spolupráci v Evropě – www.osce.org/albania 
  • Americká agentura pro mezinárodní
    pomoc – www.usaid.gov/albania 
  • Rada Evropy v Albánii – www.coe.int/en/web/tirana/home

• Teritorium: Albánie | Evropa | Zahraničí