Albánie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoTirana
Počet obyvatel2,79 mil.
Jazykalbánština
Náboženstvíislám (60 %), katolíci (10 %), pravoslavní (7 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuIlir Meta
Hlava vládyEdi Rama
Název měnyalbánský lek (ALL)
Cestování
Časový posunne
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Karel Urban
Ekonomický úsekIng. Petr Vlk
Konzulární úsekMgr. Monika Kazdová
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 17,4
Hospodářský růst (%) 8,5
Inflace (%) průměr 2,1
Nezaměstnanost (%) 7,8

Albánie patří mezi nejchudší evropské státy s rozvíjející se ekonomikou, s významným podílem zemědělství a cestovního ruchu.  Státním útvarem je parlamentní republika. Exekutivní moc má vláda, zejména pak její předseda. Albánie je kandidátskou zemí EU, souhlas se zahájením přístupových rozhovorů vydala Rada EU v březnu 2020.  

Albánská ekonomika má nevyváženou strukturu, a proto je do velké míry závislá na vnějších vlivech. Hlavní podíl na tvorbě HDP má turistika a zemědělství. Exportní výkonnost je slabá, exportuje se pouze 30 % vytvořeného zboží a služeb. Dovoz zboží je dvakrát vyšší než vývoz. Největším obchodním partnerem je EU. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance vyrovnávají příjmy ze služeb v oblasti cestovního ruchu a remitence Albánců pracujících v zahraničí (zejména EU a GB), které tvoří až 15 % HDP. Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa, měď a další barevné kovy. Klíčové a perspektivní sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství, turistika, dopravní infrastruktura, obnovitelná energetika a těžba nerostných surovin.  

Českým firmám se otevírají příležitosti v oblasti rekonstrukce železnic a jejich vozového parku, inteligentních systémů silniční dopravy, výstavby nových letišť a přístavů. Další příležitosti se nabízejí v sektoru energetiky, kde dochází k rozvoji solárních a větrných elektráren, a dále v dodávkách strojů a zařízení pro důlní a těžební průmysl.

Potenciál dlouhodobého růstu je limitován odlivem kvalifikované pracovní síly do zahraničí a neschopností státních struktur kontrolovat šedou ekonomiku, která činí až 40% HDP. Země se potýká s vysokou mírou korupce a slabou vymahatelností práva. Podnikatelské prostředí je komplikované s propojením politiky a businessu. Ke vstupu na trh je pro českou firmu klíčový zkušený a obchodně i politicky vlivný místní partner.

Pandemie covidu-19 postihla nejvíce sektor turistiky a exportně orientovaný textilní a kožedělný průmysl. S poklesem HDP v pandemickém roce 2020 se ekonomika vyrovnala zvýšením investic státu na úkor svého zadlužení.  Nárůst dluhu však není natolik výrazný, že by mohl ovlivnit úvěrové riziko země. Proto světové úvěrové agentury ponechaly úvěrový rating země beze změny. V roce 2021 ekonomika zaznamenala podle údajů vlády hospodářský růst ve výši 8,5 %, pro rok 2022 se očekává hospodářský růst ve výši 3,5 % (vláda), resp. 3,0 % (EIU), resp. 2,0 (IMF).  Meziroční inflace se má v roce 2022 pohybovat od 4 % do 6 %, průměrná inflace za rok 2022 má být ve výši 4,2 %. Nezaměstnanost mírně poklesne.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Albánie (409.36kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Albánie (MZV) (66.93kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Albánská republika (Republika e Shqipërisë)  

Albánie je unitární stát a parlamentní republika. Její politický systém určuje ústava přijatá v roce 1998. Exekutivní moc má vláda a její předseda. Předseda vlády je nejsilnější a nejvlivnější osobou v albánské politice. Formální hlavou státu je prezident. Je volený parlamentem, a to tajným hlasováním a bez rozpravy, většinou tří pětin všech členů parlamentu. Jeho funkční období trvá 5 let. Jeden kandidát může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí funkční období. Formálně je prezident též vrchním velitelem armády. Jmenuje předsedu vlády. Legislativní pravomoc má parlament, jehož 140 poslanců je voleno každé čtyři roky. Parlament je jednokomorový.  

Od roku 1991 je politický systém demokratický, pluralitní a vícestranický. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu i koalici je 1 %. Právo volit má každý občan Albánie, který dosáhl věku 18 let. Soudní systém je nezávislý na výkonné a zákonodárné moci. Od roku 2017 je prezidentem Ilir Meta. Od roku 2013 je premiérem předseda Socialistické strany Albánie Edi Rama (v roce 2021 získal v pořadí třetí mandát po sobě).

Od roku 1991 vedly všechny vlády dvě strany, buď středolevá, proevropská, sociálnědemokratická strana Socialistická strana Albánie (Partia Socialiste e Shqipërisë), nebo středopravá, liberálně-konzervativní a proevropská Demokratická strana Albánie (Partia Demokratike e Shqipërisë).

V současné době je vládní stranou Socialistická strana Albánie (SP), která má absolutní většinu v parlamentu a ovládá i jednotlivé regiony. Strana vládne již třetí volební období po sobě (poslední volby byly v dubnu 2021).  

Složení vlády:

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředseda vlády – Arben Ahmetaj (SP)
  • ministryně pro Evropu a zahraniční věci – Olta Xhaçka (SP)
  • ministr vnitra – Bledi Çuçi (SP)
  • ministr obrany – Niko Peleshi (SP)
  • ministryně infrastruktury a energetiky  – Belinda Balluku (SP)
  • ministryně financí a hospodářství – Delina Ibrahimaj (SP)
  • ministr spravedlnosti – Ulsi Manja (SP)
  • ministryně zdravotnictví a sociální ochrany – Ogerta Manastirliu (SP)
  • ministryně turistiky a životního prostředí – Mirela Kumbaro (SP)
  • ministryně zemědělství a rozvoje venkova  – Frida Krifca (SP)
  • ministryně školství, sportu a mládeže – Evis Kushi (SP)
  • ministryně kultury – Elva Margariti (SP)  

státní ministři:

  • státní ministryně pro mládež – Bora Muzhaqi (SP)
  • státní ministryně pro ochranu podnikání – Edona Bilali (SP)
  • státní  ministryně pro vztahy s parlamentem – Elisa Spiropali (SP)
  • státní ministryně pro normy a služby – Milva Ekonomi (SP)

1.2. Zahraniční politika země

Vzhledem k velikosti a geografické poloze Albánie se její zahraniční politika v podstatě redukuje na region a euroatlantický prostor. Vliv Ruska je marginální, Albánie se jednoznačně orientuje na EU i USA. Od roku 2009 je Albánie členem NATO. Hlavní prioritou zahraniční politiky vlády je budoucí členství v Evropské Unii. V březnu 2020 vydala Rada EU politický souhlas se zahájením přístupových rozhovorů, první mezivládní přístupová konference se však zatím neuskutečnila.  

Z okolních zemí, zejména pak ze šestice zemí západního Balkánu má Albánie nejužší vztahy s Kosovem. Obě země prohlubují ekonomickou integraci (společná celnice v přístavu Durres, propojení energetických rozvodných sítí), v politické oblasti je Albánie silným zastáncem integrace Kosova do EU a normalizace jeho vztahů se Srbskem. Případná „unie“ s Kosovem však není na pořadu dne a albánské politické autority se od podobných nacionalistických snah o vytvoření „Velké Albánie“  distancují. 

Velmi dobré vztahy má Albánie se Severní Makedonií, obě země usilují o vstup do EU a navzájem se v tomto úsilí podporují. Rozvíjí se vzájemná příhraniční spolupráce, v plánu je propojení železničních sítí. V posledních letech se zlepšily vztahy k Srbsku, které se Albánie snaží přesvědčit, aby narovnalo své vztahy s Kosovem. Intenzivní byla vždy relace s Řeckem, kde významný faktor představuje řecká menšina v Albánii a velký počet albánských migrantů v Řecku (neoficiálně až milion osob). Vztahy však v poslední době stagnují s ohledem na nevyřešené majetkoprávní nároky řecké menšiny v Albánii.  

V hospodářské oblasti je nejdůležitějším partnerem Itálie, která se na albánském zahraničním obchodě podílí 55 %. Rozhodující je italský vliv na kulturu a školství, nezanedbatelný na reformu a modernizaci ozbrojených sil.

V posledních letech se výrazně rozvíjejí vztahy s Tureckem, které se snaží prostřednictvím hospodářské spolupráce postupně získávat v zemi svůj vliv z doby otomanské nadvlády. Turecko za posledních 20 let v zemi investovalo přes 1 mld. USD, zejména do bank, energetiky, telekomunikací, stavebnictví a školství. Bylo též jedním z největších dárců humanitární pomoci po tragickém zemětřesení v roce 2019 a výrazně pomohlo albánskému zdravotnictví během pandemie covidu-19. Počátkem roku 2021 byla podepsána „Dohoda o strategickém partnerství“ a řada dílčích dohod o spolupráci v oblastech stavebnictví, infrastruktury, zdravotnictví, školství a kultury. Rozvíjí se též spolupráce v oblasti obrany. Turecko je čtvrtým největším albánským obchodním partnerem. Prohlubující se vztahy s Tureckem sice mohou vzbudit na straně EU zvýšenou pozornost, na strategické priority albánské zahraniční politiky by však neměly mít vliv.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Albánie byl k 1. 1. 2022 podle odhadů Národního statistického úřadu (INSTAT) 2 793 592 osob, což je o 1,3 % méně, než v roce 2021. Je to již pátý rok po sobě, co počet obyvatel klesá (průměrný úbytek činí 0,7 %), zejména v důsledku ekonomické migrace do zahraničí. V roce 2021 emigrovalo 42 048 osob, což je nejvíce od roku 2019. Hustota obyvatel: 99 obyvatel/km². Roste podíl důchodců (65+) na práce schopném obyvatelstvu (16–65) a klesá podíl dětí a mládeže (1–14). 

Většina obyvatel žije ve městech. Největší města: Tirana – 540 tis., Durres – 200 tis., Fier – 125 tis., Vlore – 117 tis., Elbassan – 116 tis., Shkodra – 96 tis., Korce – 88 tis.

Věkový průměr: 38,2 let, za posledních deset let vzrostl o 5,2 let. Muži: 49,9 %, ženy: 50,1 %, většina obyvatel žije ve městech (57,8 %). Předpoklad dožití při narození: muži 77,4 let, ženy 80,5 let.  

Národnostní složení: 98,76 % Albánci, 0,54 % Řekové, 0,15 % Makedonci, 0,14 % Romové, 0,02 % Turci.  

Náboženské složení: 56,70 % muslimové – sunité, 2,09 % muslimové-bektašisté, 10,03 % katolíci, 6,75 % pravoslavní, 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství, 2,50 % ateisté, 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Albánská ekonomika se velmi dobře vyrovnala s následky zemětřesení v roce 2019 a dopadem pandemie v roce 2020 (pokles HDP pouze o 3,3%), což se nicméně stalo na úkor růstu zadlužení státu. S ústupem pandemie, oživením turistického ruchu, zvýšením remitencí Albánců pracujících v zahraničí a výrazným nárůstem investic vlády do infrastruktury došlo v roce 2021 k hospodářskému růstu ve výši  8,5 % (údaj centrální banky). Hospodářský růst bude pokračovat i ve středně dobém horizontu, v roce 2022 EIU očekává růst HDP ve výši 3,0 % (snížení z prvotního výhledu 4 % v důsledku války na Ukrajině), v letech 2023-26 průměrný růst 3,5 %. Stimulátorem růstu v roce 2022 bude vládní spotřeba (investice do veřejné infrastruktury, zvyšování platů ve veřejném sektoru) a oživení turistiky, v dalších letech zejména spotřeba domácností v návaznosti na pokles nezaměstnanosti a růst mezd a platů.  Z důvodu vyšší domácí poptávky a nárůstu cen energií roste inflace, která v meziročním srovnání dosáhla koncem roku 2021 výše 3,7 %. Podle centrální banky se v roce 2022 bude inflace pohybovat mezi 4 – 6 %, v roce 2023 by mělo dojít k poklesu. Podle místních zdrojů dosáhla nezaměstnanost ke konci roku 2021 výše 11,4 %. Z důvodu výrazného podílu šedé ekonomiky (cca 40 %) odhaduje EIU skutečnou nezaměstnanost na 7,8 %, nezaměstnanost v dalších letech poklesne na pod 7 %.   

Albánská ekonomika má nevyváženou strukturu. Složení tvorby HDP: 48 % služby (z toho 27 % služby cestovního ruchu), 20 % průmysl včetně stavebnictví (průmyslová výroba 6 %, stavebnictví 11 %), 19 % zemědělství. Exportní výkonnost je slabá, exportuje se 30 % vytvořeného zboží a služeb, převážně s nízkou přidanou hodnotou, z čehož 50 % směřuje do Itálie. Dovoz zboží je dvakrát větší než vývoz. Negativní saldo obchodní bilance dorovnávají v platební bilanci příjmy z cestovního ruchu a remitence Albánců pracujících v zahraničí. Pasivum obchodní bilance se bude dále zvyšovat v návaznosti na realizaci nových infrastrukturních projektů a růst cen dovážených výrobků.

Klíčové sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství a turistika. Zemědělský sektor je rozdrobený a neefektivní. I když zaměstnává více než 40 % populace, jeho podíl na HDP je pouze 19 %. Turismus se rozvíjí pomalu, většímu rozmachu brání nerozvinutá infrastruktura, nižší kvalita poskytovaných služeb a opatrnost zahraničních investorů z důvodu nevyjasněných vlastnických vztahů k půdě. Průmysl je zaměřen na zpracování místních zemědělských a nerostných surovin a využití levné pracovní síly (výroba bot a oblečení pro zahraniční firmy). Struktura albánského vývozu se během let nemění, vyváží se textil a obuv (38 %), stavební materiály a kovy (15 %), suroviny a elektrická energie (14 %) a zelenina, ovoce a další potraviny (14 %). Vzhledem ke slabému průmyslu země se dováží zejména strojírenské výrobky (22 %), potraviny (18 %), chemické výrobky a plasty (15 %), stavební materiály a kovy (13 %) a textil (12 %). V rámci regionu západního Balkánu má Albánie nejmenší podíl HDP na obyvatele.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 2,2-4,08,53,03,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 14 366,2013 696,0015 120,0016 340,0017 280,0
Inflace (%) – průměr 1,41,62,14,23,5
Nezaměstnanost (%) 5,96,87,86,66,3
Export zboží (mld. USD) 2,72,13,64,24,5
Import zboží (mld. USD) 5,94,97,78,59,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,5-3,4-3,9-4,2-4,5
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/A876
Populace (mil.) 2,92,92,92,82,8
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 05/VII05/VII05/VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -6,5
Veřejný dluh (% HDP) 74,7
Bilance běžného účtu (mld. USD) -1,4
Daně 2022
PO 0 %, 5 %, 15 %
FO 0 %, 13 %, 23 %
DPH20 %, 6 %

Rozpočet na rok 2021 počítal s plánovaným schodkem ve výši 6,5 % HDP. Skutečný schodek byl však jen 4,6 %, neboť došlo k nárůstu na straně příjmů z důvodu vyšší výkonnosti ekonomiky, než se očekávalo. Rozpočet na rok 2022 pracuje s plánovaným deficitem ve výši 5,4% HDP a předpokládá veřejné investice ve výši 6,4 % HDP (0,9 mld. EUR). Strategickými sektory pro alokaci vládních investic jsou dopravní infrastruktura (silnice, železnice, přístavy, letiště) a infrastruktura energetická (přenosová a distribuční síť). Vláda též vytvořila podmínky pro soukromé investice na bázi BOT a PPP projektů (výstavba letišť, přístavů a solárních elektráren). Od roku 2023 by mělo dojít k postupné konsolidaci veřejných financí a ročním rozpočtovým schodkům nepřesahujícím hranici 4 % HDP.

Běžný účet platební bilance skončil v roce 2021 schodkem ve výši 1,4 mld. USD, resp. 8 % HDP, což bylo nejvíce od roku 2017. Příjmy ze služeb v oblasti cestovního ruchu totiž úrovně před pandemií nedosáhly a i když byly remitence Albánců pracujících v zahraničí historicky na nejvyšší úrovni, na zmírnění vlivu nárůstu pasiva obchodní bilance na saldo platební bilance to nestačilo. V roce 2022 dojde vlivem války na Ukrajině ke snížení počtu turistů z Ukrajiny (až o 100 tis.) a Ruska a tedy i k poklesu příjmů z prodeje služeb, což se projeví dalším prohloubením pasiva běžného účtu platební bilance až na 8,2 % HDP. V následujících letech se již očekává zvýšení počtu turistů a pokračující růst remitencí, což napomůže snížení pasivního salda běžného účtu platební bilance na 1,3 mld. USD v roce 2023 (7,4 % HDP). V letech 2024-26 by průměrný schodek běžného účtu platební bilance měl činit 7,4 % HDP.  

Vysoce deficitní rozpočty v letech 2020 a 2021 způsobily nárůst veřejného dluhu, který vzrostl z 68,7 % HDP v roce 2019 na 82,2 % HDP ke konci roku 2020 (údaj vlády). Od roku 2021 by se měl veřejný dluh pozvolna snižovat, resp. oscilovat kolem hodnoty 75% HDP. Konsolidace veřejných financí je hlavním střednědobým cílem vlády. Do roku 2028 by se měl veřejný dluh snížit až na 67,6 % HDP.

Zahraniční dluh se v roce 2021 zvýšil na 12,3 mld. USD (70 % HDP) a v dalších letech bude mírně růst, dluhová služba narostla ke konci roku 2021 meziročně o 8 % na 1,24 mld. USD (7 % HDP). Devizové rezervy se zvýšily ke konci roku 2021 o 17 % na 5,6 mld. USD a vystačí na pokrytí až dvanácti měsíčních dovozů. 

Albánie má předpoklady minimálně střednědobého hospodářského růstu a v případě zodpovědné rozpočtové politiky vlády je schopná nárůst veřejného dluhu zvládnout. I proto ratingová agentura Standard & Poor´s v 01/2022 potvrdila úvěrový rating Albánie jako B+ s výhledem stabilní.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Albánii je tvořen tvořen Centrálníbankou Albánie a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Turecka, Itálie, Řecka a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek účty fyzických osob.

Pět největších bank:

Bankovní systém je otevřený, financování obchodu (akreditivy, záruky, nástroje trade finance) je poskytováno dle evropských standardů. Úrokové sazby jsou nízké, současně platná základní sazba vyhlášená Bank of Albania v 03/2022 je ve výši 1,0 %.

2.4. Daňový systém

Daňový systém není předvídatelný (stabilní) a přehledný, vzhledem k mnoha výjimkám a dodatkům k legislativě. Hlavním předpisem je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28. 12. 1998 (v platném znění). Albánie se potýká se špatným výběrem daní „šedá“ ekonomika činí podle Světové banky 36 %, některé zdroje uvádějí až 50 %.

Od roku 2021 je zaveden systém elektronické fakturace mezi soukromým a státním sektorem, od 1. 9. 2021 se zavádí 3. etapa „fiskalizace“ (obdoba Elektronické evidence tržeb v ČR) pro malé firmy a živnostníky. Mezinárodní ekonomické instituce opakovaně vyzývají Albánii ke zjednodušení daňového systému a zlepšení výběru daní. 

Daně:

  • Daň z příjmu fyzických osob – příjem do 40 000 ALL měsíčně je osvobozen, od 40 001 ALL do 250 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 250 001 ALL výše je zdaněn 23 %.
  • Daň z příjmu právnických osob – příjmy firem do 5 mil. ALL/rok (cca 1 mil. CZK) – 0 %, příjmy od 5 mil. ALL do 14 mil. ALL – 5%, příjmy nad 14 mil. ALL (cca 3 mil. CZK/rok) – 15 %. Snížená daň ve výši 5 % pro firmy v automobilovém průmyslu, agroturistice, softwarových službách a pro zemědělská družstva. Snížená daň je umožněna po dobu 10 let od začátku podnikání.
  • Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 % (6 % snížená sazba na vybrané výrobky a služby). Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, jejichž roční obrat překročí 2 mil. ALL, u podnikatelů v agroturistice 5 mil. ALL.
  • Ostatní daně: srážková daň – 15 % (bankovní úroky, zisk z prodeje cenných papírů, tantiémy, technické služby), 8 % (dividendy), stavební daň – 2–8 % z prodejní ceny, placená investorem akce, dále spotřební daň na tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty a kávu. 


Vláda připravila cestovní mapu reformy dobrého vládnutí do roku 2030, jejíž součástí je i reforma veřejných financí a její digitalizace.  

Podrobnosti o jednotlivých daních: Deloitte International Tax Albania Highlights


3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní bilance EU s Albánií je ze strany EU výrazně aktivní, vývoz z EU do Albánie téměř dvakrát převyšuje dovoz. Je to dáno slabou exportní výkonností albánské ekonomiky a potažmo silnou závislostí Albánie na dovozech průmyslového zboží a potravin.  Podíl EU na albánském obchodním obratu činí 60,2 %, na vývozu 72 % a dovozu 54,2 %. Pasivum salda obchodní bilance Albánie se zeměmi EU v roce 2021 výrazně narostlo. Důvodem je nárůst dovozů strojů, zařízení a materiálů potřebných pro rekonstrukci země po zemětřesení a na realizaci nových projektů dopravní a energetické infrastruktury.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 2 960,903 177,803 173,702 934,003 735,80
Import do EU (mil. EUR) 1 499,001 751,201 844,901 608,702 129,70
Saldo s EU (mil. EUR) -1 461,9-1 426,6-1 328,8-1 325,3-1 606,1

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obrat vzájemného obchodu v roce 2021 narostl o 42 %. Obdobně meziročně narostl i vývoz a dovoz. Ve srovnání s obchodní bilancí EU s Albánií, která je z pohledu EU silně přebytková, je bilance vzájemného obchodu ČR a Albánie v současné době vyrovnaná, resp. mírně pasivní v neprospěch ČR. Postupné vyrovnávání salda obchodní bilance je způsobeno rostoucím dovozem automobilových kabelů z nově vybudované výrobní linky firmy Forschner Albania.

Hlavní vývozní položky ČR do Albánie: kabely (polotovary pro výrobu automobilových kabelů), spínače a zásuvky, prací a čistící prostředky, osobní automobily a počítačové komponenty. Hlavní dovozní položky: kabely zapalování pro automobily, elektrická energie, kožená obuv, stříbro a čerstvá zelenina.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0,71,41,31,21,6
Import do ČR (mld. CZK) 1,211,31,21,8
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,5-0,3-0,10,1-0,2

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Největšími obchodními partnery Albánie ze zemí mimo EU jsou Turecko (7 % podíl na vzájemném obchodu), Čína (7 %), Kosovo (4 %), Srbsko (3 %) a Severní Makedonie (2 %). Obchodní bilance se zeměmi mimo EU je pro Albánii výrazně pasivnější, než se zeměmi EU, kam směřuje více jak 70 % albánského vývozu. 


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/A 4 544N/A3 098
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/A    630N/A   840
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/A– 3 914N/A– 2 258

Zdroj: Evropská komise

3.2. Přímé zahraniční investice

Většina soukromých investic (místních i zahraničních) je alokována do oblasti nemovitostí a služeb (výstavba bytů, kancelářských prostor a ubytovacích zařízení), maloobchodu (výstavba nákupních center), energetiky (solární elektrárny), financí a telekomunikací. Jen velmi malá část je alokována do průmyslové výroby (výroba obuvi, oděvů a potravin), jejíž podíl na HDP je pouze 6%. Přímé zahraniční investice stagnují a pohybují se kolem 1 mld. EUR ročně. Z důvodu snižujícího se zájmu evropských investorů (obavy z místního podnikatelského prostředí, nedostatek vhodných investičních příležitostí) se vláda snaží získávat investory z Turecka (finance, stavebnictví, energetika) a Spojených arabských emirátů (projekt rozvoje přístavu Durres s předpokládanou investicí ve výši 2 mld. EUR).

V roce 2021 došlo k nárůstu PZI o 10 % v porovnání s pandemickým rokem 2020 a celkový příliv zahraničních investic činil 1,03 mld. EUR. Nové PZI však stagnují, většinu investic (cca 50%) tvoří reinvestování zisku zahraničních firem působících v Albánii do stávajících projektů. Sektorově byl největší podíl PZI v roce 2021 do těžebního průmyslu (24 %), výstavby nemovitostí (19 %), bankovnictví 15 % (akvizice Alpha bank maďarskou OTP Bank) a telekomunikací (akvizice Albtelecom maďarským 4iG). Investice do výroby činily 9 %. Z teritoriálního pohledu největší investiční podíl zaujalo Nizozemí (22%), neboť je sídlem pobočky norské firmy Statkraft, majitele hydroelektrárny Devol.

Z dlouhodobého pohledu kumulace investic je největším investorem Švýcarsko (sídlo konsorcia největší investice všech dob v Albánii – plynovodu TAP), Nizozemí, Řecko, Kanada, Itálie (banky), Turecko (Calik Group, banka BKT, stavební firma Limaq, energetická společnost Ayen energy) a Rakousko (banka Raiffeisen, pojišťovna Uniqa). 

Liknavost vlády zlepšit transparentnost podnikatelského prostředí a podpořit férovou soutěž místních a zahraničních firem, zavést vyšší vymahatelnost práva, zjednodušit daňový systém, snížit míru korupce, vyřešit vlastnické vztahy k nemovitostem (duplicitní vlastnictví) a zamezit odlivu kvalifikované pracovní síly je výraznou brzdou růstu přímých zahraničních investic. Nerovné podmínky pro místní a zahraniční firmy bývají velmi častou kritikou ze strany Americko-albánské obchodní komory. V indexu Světové banky Ease of Doing Business je Albánie na 82. místě (po B&H druhá nejhorší ze zemí Západního Balkánu, např. Severní Makedonie je na místě 17.), ještě hůře se Albánie umístila v Indexu vnímání korupce vydávaného Transparency International, kde se v roce 2021 umístila na 110. místě (pokles o 6 míst od r. 2020 a 27 míst od roku 2016). Dosažený počet bodů 35 ze 100 je cca ½ průměru zemí Evropy (66).  

Podle statistiky České národní banky je stav českých PZI v Albánii nulový. Albanian Investment Development Agency nicméně eviduje 12 firem s českým podílem a 7 firem se 100% českou kapitálovou účastí. Jde však vesměs o malé a neznámé firmy zabývající se obchodní, výrobní a konzultační činností. Mnohé z těchto firem jsou v likvidaci, nebo svoji činnost již aktivně nevykonávají.   

3.3. FTA a smlouvy

Albánský obchodní režim je liberalizovaný, země je členem WTO od roku 2000. Albánie má uzavřeny následující FTA: Stabilizační a asociační dohoda s EU (zakládá bezcelní přístup pro všechny albánské průmyslové výrobky na trh EU a v současné době i všechny průmyslové výrobky vyrobené v EU na trh Albánie a obsahuje i preferenční cla na zemědělské výrobky), CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu) – členové: Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Moldávie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo, EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) – členové: Albánie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, Dohoda o volném obchodu s Tureckem.  Všeobecný systém preferencí udělují Albánii USA, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, Ruská Federace, Bělorusko a Kazachstán.

Smlouvy s EU

Albánie má uzavřeny s EU následující smlouvy: Dohodu o obchodu a spolupráci EU a Albánie (1992) a Stabilizační a asociační dohodu EU s Albánií (2009), která obsahuje i vzájemnou preferenční obchodní dohodu.

Smlouvy s ČR

Pro české firmy hodlající investovat v Albánii jsou nejdůležitějšími smlouvami Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a Dohoda o podpoře a ochraně investic, které byly uzavřeny v roce 1995.

Dalšími důležitými bilaterálními smlouvami jsou:

  • Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Albánské lidové republiky o letecké dopravě (Tirana, 20. 5. 1958)
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Albánské lidové socialistické republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol (Praha, 7. 1. 1991), č. 90/1991 Sb.
  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky AR (Tirana, 18. 4. 2008)
  • Smlouva mezi ČSR a ALR o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (16. 1. 1959).

3.4. Rozvojová spolupráce

Albánie je příjemce bilaterální i multilaterální rozvojové pomoci. Česká republika, prostřednictvím MZV, každý rok v zemi realizuje dva “Malé lokální projekty” dotované z prostředků MZV do výše 0,5 mil. Kč. Do těchto projektů se mohou v některých případech zapojit prostřednictvím místního realizátora i české firmy, např. u projektů dodávek lékařského zařízení.

České firmy mohou též využít nástroje MZV a Národní rozvojové banky, kterým je Záruka zahraniční rozvojové spolupráce. Tato záruka je poskytována na české investice v zahraničí až do výše 80 % jistiny úvěru, resp. do maximální výše 50 mil. Kč. Záruka může mít až 8letou platnost.

Multilaterální pomoc přijímá Albánie zejména z nástrojů a fondů Evropské Unie (nástroj IPA s možností účasti českých firem v jeho tendrech) nebo nástrojů kombinovaných, z nichž nejdůležitějším je WBIF (Western Balkans Investments Framework), což je společná iniciativa Evropské komise, Rozvojové banky Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky a několika bilaterálních dárců (včetně ČR). K rámci se následně připojila skupina Světové banky, Rozvojová banka KfW a AFD (Agence Française de Dévelopement). Z tohoto nástroje jsou financovány zejména velké infrastrukturní projekty, a to formou grantů i půjček.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Restart albánské ekonomiky po jejím výrazném poklesu v roce 2020 způsobeném pandemií mají zajistit především investice do veřejné infrastruktury. Spouští se dlouho odkládané projekty výstavby letišť, silnic, tunelů, železnic a přístavů. Sektory s potenciálem rozvoje a potažmo i příležitostmi pro české firmy jsou uvedeny níže.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

V souvislosti s procesem začlenění Albánie do EU je vybudování moderní dopravní infrastruktury a její propojení s panevropskými koridory strategickým cílem vlády. Probíhá modernizace železniční sítě, hlavních silničních koridorů, rekonstrukce přístavů a připravuje se výstavba dvou nových mezinárodních letišť. Ve stádiu studie je projekt vybudování inteligentních dopravních systémů pro mimoměstskou dopravu s náklady 2 mld. CZK, u letecké dopravy jsou příležitosti v dodávkách technologií pro navádění letadel a řízení letového provozu.

Projekt emirátského developera ve výši 50 mld. CZK na přeměnu přístavu Durres v turistickou zónu přinese příležitosti od projekčních prací, přes dodávky stavebních materiálů, technického zabezpečení budov, informačních a komunikačních technologií až po vybavení interiérů luxusních hotelů a nákupních center.

▶ Železniční a kolejová doprava

Velmi zastaralá železniční doprava prochází výraznou modernizací kolejové infrastruktury i vozového parku. Ve střednědobém horizontu dojde k rekonstrukci 200 km tratí s předpokládanými investicemi ve výši 8,7 mld. CZK. Projekty budou financované převážně z peněz EU. Příležitosti pro české firmy jsou v dodávkách a instalaci zabezpečovacích, signalizačních a komunikačních systémů pro modernizované tratě.

V návaznosti na rekonstrukci tratí se otevřou příležitosti pro dodávky lokomotiv, osobních a nákladních vagónů a příměstských osobních vlakových souprav. Možnou alternativou je i modernizace stávajících dieselelektrických lokomotiv české provenience.

▶ Energetický průmysl

Převažující závislost výroby elektřiny na vodních zdrojích přiměla vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Podíl solární energie na celkových kapacitách by se měl v příštích 5 letech zvýšit o 30 % (cca 800 MW). Připraven je též program výstavby větrných elektráren. Postupně dochází i k modernizaci přenosové a distribuční sítě, kde státní přenosový operátor OST plánuje v letech 2022–2024 investovat do modernizace přenosové sítě 400 kV a 110 kV celkem 3,4 mld. CZK.

Příležitosti pro české firmy se naskýtají v dodávkách solárních technologií, technologií pro větrné parky, technologických zařízení pro rozvodny, výkonových a distribučních transformátorů, řídících prvků a v neposlední řadě i technologií pro monitorování ztrát a optimalizaci přenosu a distribuce.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Vláda rozšiřuje těžbu barevných kovů a ropy a průběžně vypisuje aukce na jejich prospekci, těžbu a zpracování. Připravuje se strategie plynofikace země v návaznosti na nedávno otevřený transitní plynovod TAP a výstavba albánského úseku transitního plynovodu IAP o délce 165 km. Příležitosti se naskýtají nejen v oblasti investic, ale především v dodávkách zařízení pro těžbu, přepravu, třídění a zpracování chromitových a měděných rud, bazaltů, bitumenu a kameniva.

V souvislosti s plynofikací a výstavbou plynovodu IAP se naskytnou příležitosti v dodávkách plynových armatur, technologií pro kompresorové stanice a řídících systémů.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie covidu-19 přiměla vládu zvýšit finanční prostředky do veřejného zdravotnictví. Ve středně dobém plánu je výstavba 300 center primární péče, výstavba chirurgické kliniky se 120 lůžky a sedmi operačními sály, výstavba interní nemocnice se 345 lůžky a rozšíření porodnické a gynekologické kliniky. Připravuje se i výstavba nové kliniky specializované na infekční choroby.

Příležitosti jsou v dodávkách zdravotnických lůžek, diagnostických přístrojů, porodnických inkubátorů, zařízení pro operační sály a systémů biologické ochrany.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství patří ke strategickým sektorům rozvoje země, neboť se podílí na tvorbě HDP ve výši 20 % a zaměstnává 48 % pracovní síly. Odvětví výrazně podporuje EU, program IPARD III počítá s dotacemi ve výši 3,7 mld. CZK do roku 2027. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v dodávkách zemědělských strojů, traktorů a malotraktorů a technologií na zpracování místních zemědělských produktů. Možnosti se naskýtají i ve vývozu vybraných potravinářských výrobků.

Podrobnosti k rozvoji jednotlivých sektorů a detailnější popis příležitostí pro české firmy uvádí Mapa oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Jednání s albánskými obchodními partnery se poněkud liší od stylu obchodních jednání v České republice a zejména pak od stylu jednání v západní a severní Evropě. Místní specifika jsou podobná specifikům jiných jihoevropských národů, tedy větší temperament při jednání, důraz na osobní vztahy, odlišně pojetí času a určitá pomalost při plnění povinností.

4.2. Oslovení

Albánie má několik obchodních komor a podnikatelských svazů. Prostřednictvím těchto institucí lze získat základní informace a kontakty na možné obchodní partnery. První kontakt s vybraným partnerem je možné provést prostřednictvím emailu, pokud partner na email neodpoví, doporučujeme upozornit ho na email zavoláním, nejlépe na mobilní telefon. Jedná-li se však o první oslovení neznámého partnera bez doporučení jemu blízké osoby, např. na základě získání kontaktu z webových stránek či databáze, není navázání komunikace vždy snadné.  

Obchodní vztahy v Albánii jsou do značné míry založeny na znalostech nebo doporučení někoho, kdo zaujímá ve zdejší obchodní a úřednické (politické) hierarchii důležitou pozici. Proto je vhodné kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví, který může navázání obchodní komunikace s novým partnerem zprostředkovat a partnera k následné komunikaci s českou firmou pozitivně motivovat.

4.3. Obchodní schůzka

Jako místo prvního setkání je nejlepší zvolit sídlo partnera, což umožňuje vytvořit si představu o technickém zázemí a kapacitách jeho společnosti. Během tohoto setkání se uskuteční vzájemné představení společností a vyjádří se zájem o spolupráci v navržených oblastech. Použivání visitek je rozšířené, představitelé státních institucí je však mnohdy nemají. Předávání dárků na první obchodní schůzce není běžné. Pokud se však jedná o propagační předměty firmy (tužky, diáře apod.), jejich předání společně s katalogy firmy partnera potěší.

Schůzku je vhodné načasovat na desátou nebo jedenáctou hodinu. Pokud se jednání bude vyvíjet pozitivním směrem, je pravděpodobné, že nás partner pozve na oběd nebo večeři.

Albánci si často podávají ruce, a to nejen při představování, ale také při setkání a loučení. Mezi přáteli se muži i ženy často líbají na obě tváře, bývá to spojeno i s položením ruky na rameno. Ačkoli si Albánci udržují k obchodním partnerům určitý odstup, neformální až přátelský přístup je možno pozorovat i zde. Albánci nerozlišují mezi pracovní rolí a pracovní dobou a svým volným časem. Proto jsou pracovní záležitosti často řešeny v kavárnách, a to i večer nebo o víkendech.

Pro Albánce platí to, co je charakteristické pro Balkán: získání si obchodního partnera po lidské stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality aj. Není od věci vést konverzaci s partnerem i o jeho blízkém okolí (rodina, přátelé), avšak vždy se zdvořilostí a citem pro soukromí. Pokud se tato část jednání zvládne dobře, jde technická i obchodní část jednání mnohem snadněji.

Při uzavírání obchodu je nezbytné být připraven na poskytnutí slevy. Albánci budou jednání vést v duchu win-win taktiky a pokud budou v pozici kupujícího, musí mít pocit, že byli v jednání úspěšní. V každém případě doporučujeme poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchod neuspěchat.

Odlišná je neverbální komunikace v případě projevení souhlasu a nesouhlasu. Zavrtění hlavou ze strany na stranu není „ne“, na které jsme zvyklí, ale naopak „ano“. Vrtění hlavou ze strany na stranu se používá během rozhovoru k vyjádření nejen souhlasu s tím, co druhý říká, ale i k naznačení, že oslovovaný naslouchá. Naopak gestem pro „ne“ je mírné povytažení obočí, někdy doprovázené mírným klapnutím jazyka.  

Náboženské odlišnosti obchodní vztahy příliš neovlivňují, neboť většina albánských muslimů náboženství nepraktikuje.

Dochvilnost není silnou stránkou Albánců, od nás ji však budou očekávat. Obchodní jednání budou mnohdy trvat déle, než jsme předpokládali a obsahovat i řadu pro nás nepodstatných informací. Albánci se rádi úspěchem své firmy pochlubí, a proto je vhodné partnerovi naslouchat s trpělivostí.

Albánci jsou velmi temperamentní a často se při jednání nechávají unést emocemi. Je to dáno i tím, že obchodní záležitosti považují za součást svého rodinného života, na kterém jim velmi záleží. Zvyšování hlasu během jednání a vášnivé výstupy jsou proto běžné. Doporučuje se nicméně zachovat klid a nenechat se vyvést z míry.

Střední a zejména jižní Albánie jsou tradiční oblasti obchodu, lidé jsou zde otevřenější, komunikativnější a obchodně zdatnější. To platí i pro většinu obchodníků pocházejících z jihu. Výjimkou je město Shodra na severu Albánie, kde byl a je obchod, zejména s Itálií, na velmi vysoké úrovni. Obecně lze řici, že lidé ze severu země, zejména pak z horských oblastí, jsou uzavřenější a jednání s nimi je obtížnější. Je to dáno historickou uzavřeností těchto složitě dostupných oblastí před okolním světem.

Během jednání není nabízen alkohol, pouze káva, voda a sušenky. V případě úspěšného završení jednání bývá nabídnut alkohol na oslavu zahájení spolupráce a jejího možného úspěchu. Pokud nás partner pozve na jednání spojené s obědem či večeří, pití alkoholu v přiměřeném množství je běžné. Ačkoli je v Albánii velmi rozšířené pití rakije, úspěšní obchodníci ji považují za nápoj chudších vrstev a preferují pití koňaku, whisky, šampaňského nebo dobrého vína.

V případě jednání na veřejných institucích je vhodný společenských oděv, v případě B2B jednání je možné i méně formální oblečení.

Albánské vyjednávací týmy budou složené převážně z mužů a pokud jednáme o důležitých otázkách, budou vedeny vlastníkem firmy. Vyjednávací tým většinou nepřesahuje počet 3 osob, ale pokud se jedná o složitá jednání s technickými aspekty, může obsahovat i 5 osob. Pokud bude náš vyjednávací tým smíšený a zastoupeny v něm ženy, může to být i určitá výhoda, neboť mužská protistrana bude v jednání více pozitivní.  

Na albánských úřadech i ve firmách je značná centralizace pravomocí. Proto i zástupce české firmy by měl být vybaven příslušnými pravomocemi, např. pro poskytnutí slevy. Navázání osobních kontaktů na úrovni vedení firem je vždy pro následné rozpracování obchodního vztahu velkou výhodou.

Pozvání do rodiny po obchodním jednání nebývá běžné. Může však nastat, pokud obchodní vztah trvá již delší dobu, tj. např. několik let. Návštěvník rodiny by si měl ve dveřích potřást rukou s hostitelem a uvnitř podat ruku všem přítomným, počínaje nejstaršími. Je zvykem, zejména v muslimských rodinách, zout si boty a navléci si plastikové pantofle, které nám hostitel přichystal. Hostu je nejprve nabídnuta káva s vodou a cigareta, často i místní pálenka „raki“. Poté je představena celá rodina, počínaje muži.   Při pozvání do rodiny je vhodné přinést hostitelce květiny a hostiteli láhev alkoholu.

4.4. Komunikace

Tlumočník při jednání většinou není potřeba, zástupci firem schopných obchodování se zahraničním se domluví anglicky. Tlumočník se někdy hodí při jednání na státních úřadech, nicméně i zde se vždy najde mladší úředník ovládající angličtinu, který je schopen jednání přetlumočit.

Mnoho Albánců hovoří několika jazyky. Mladší generace hovoří anglicky a italsky, střední a starší pak italsky a rusky. Na venkově, na předměstí a ve styku s méně vzdělanými lidmi se bohužel nedá domluvit jinak, než albánsky.

Komunikační tabu obecně neexistuje, ale je vhodné vyhnout se hodnocení politické situace. V případě, že by náš názor byl odlišný názoru partnera, mohlo by to úspěch jednání ohrozit. Je též vhodné vyhnout se tématu tzv. Kanunu, tj. ústně tradovaného zákona pocházejícího z horských oblastí., jehož součástí je i krevní msta. Dalším nevhodným tématem je hodnocení případné diskriminace žen a národnostních menšin.

Osobní jednání je v Albánii nezastupitelné, neboť získání důvěry partnera je pro úspěch obchodu klíčové. V počáteční fázi komunikace je dobré používat jak email, tak i telefon. Pokud se na něčem dohodneme telefonicky, je důležité nechat si vše ještě potvrdit emailem. Když to partner udělá, bude to důkaz jeho pokračujícího zájmu a kladného vývoje obchodního vztahu.

4.5. Doporučení

Podnikatelům chystajícím se do Albánie je vřele doporučeno naučit se několik základních slov a krátkých frází albánsky. I touto velmi malou znalostí jazyka lze usnadnit úvodní setkání a místního partnera potěšit, např. frází „Mirdita, si jeni”? (Dobrý den, jak se máte?). Albánce též potěší alespoň běžná znalost místní historie a přírodních krás země, na kterou jsou velmi hrdí. Albánci se vnitřně cítí být součástí Evropy a západního světa, a proto velmi ocení vyjádření obdivu za pokrok, který země udělala na cestě do Evropské Unie.  

Během jednání je nezbytné být klidný a trpělivý, a to i v případě vyššího temperamentu našeho partnera. Je dobré neustupovat hned po prvním nátlaku na snížení ceny, být zásadový a trvat na svém. Případné slevy je nicméně dobré mít v záloze a jejich poskytnutí vázat na „nebolestivé“ ústupky ze strany partnera. Partner tak nebude mít pocit, že jsme se mu pokoušeli nabídnout vyšší cenu, než je obvyklé.

Abychom si získali obchodního partnera i po lidské stránce, je dobré se pokusit o navázat přátelství během společného obchodního oběda, či večeře. Partnera můžeme pozvat do dobré restaurace i sami, pokud je to vhodné a partner nás sám nepozve. To se týká zejména úředníků státního sektoru. 

Před organizací cesty je užitečné kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví, který může o partnerovi poskytnout informace z místního obchodního registru a přeptat se na něj u obchodních komor a podnikových asociací.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v roce 2022

  • 1. a 2. leden  – Nový rok (3. a 4. leden – náhradní volno za Nový rok – pondělí, úterý)
  • 14. březen – Den léta (Summer Day)
  • 22. březen – Nevruz day
  • 17.-18. duben – Velikonoce (katolické), státní svátek pouze 17. dubna *
  • 23.-25. duben – Velikonoce (ortodoxní), státní svátek pouze 24. dubna *
  • 1. květen – Svátek práce (náhradní volno 2. května – pondělí)
  • 3. květen – Id al-Fitr *
  • 10. červenec  – Velký Bajram (Id al Adha) *
  • 5. září – Den blahořečení Matky Terezy 
  • 28. listopad – Den vlajky a nezávislosti
  • 29. listopad – Den osvobození
  • 8. prosinec – Národní den mládeže
  • 25. prosinec – Vánoce (náhradní volno 26. prosinec – pondělí)

*datum se každý rok mění podle lunárního kalendáře

Pozn.: pokud státní svátek připadne na víkend, je volno následující pracovní den.

Obvyklá pracovní doba: pondělí–čtvrtek 8:00–16:30, v pátek 8.00-14.00. Banky jsou otevřeny od 8:30 do 15:30 a většina obchodů od 9:00 do 20:00–22:00. Jednotlivé obchody si stanovují otevírací dobu individuálně dle předmětu prodeje. Maloobchodní prodejny bývají často otevřené po celý den v sobotu i v neděli. Soukromé firmy pracují i v sobotu, kromě bank.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Při vstupu na trh se česká firma setká s netransparentností podnikatelského prostředí a korupcí. Propojení politiky a businessu je silné, zejména pokud jde o státní zakázky a vydávání různých povolení. Podle zprávy Světové banky Ease of Doing Business 2020 je Albánie na 82. místě, což je druhé nejhorší umístění ze zemí Západního Balkánu (Bosna a Hercegovina 90., Kosovo 57. Černá Hora 50., Srbsko 44., Severní Makedonie 17.). Silný místní partner je předpokladem pro úspěšné prosazení se na trhu.  Není nutné se albánského trhu obávat, nicméně se doporučuje zachovávat obezřetnost.

Obchodní zástupci často požadují exkluzivní zastoupení na dobu neomezenou. Doporučujeme proto dohodu ze začátku uzavřít na zkušební dobu jednoho roku a případně stanovit kritéria na její další prodlužování (např. dosažení minimálního obratu). Konzultace s místním právníkem před uzavřením zastupitelské či distributorské smlouvy je na místě. 

Většinu prodeje zabezpečují malé a střední firmy. Zahraniční nadnárodní řetězce jsou v zemi zastoupeny velmi sporadicky (italské supermarkety CONAD), případně prostřednictvím franšízy (rakouský Spar provozovaný albánskou Balfin Group). K rozšířenějším řetězcům prodejen se smíšeným zbožím lze řadit Big Market, KMY a Eco Market.

Dovozní podmínky, dokumenty a celní sazby jsou podrobně uvedeny na webových stránkách Generálního ředitelství cel (Administrata Doganore Shqiptare), kde je i ke stažení celní sazebník preferenčního celního režimu platný pro EU (a tedy i dovozy z ČR), EFTA, CEFTA a Turecko. Podle tohoto sazebníku je celní sazba na všechny průmyslové výrobky nulová, clo je uplatňováno pouze na některé položky zemědělských produktů. Celní služba uplatňuje při dovozu některých položek tzv. referenční cenový rámec, dle kterého oceňuje dovážené zboží. Toto opatření bylo zavedeno z důvodu množících se podvodů dovozců s podhodnocením celních faktur dováženého zboží.

Dovážené potraviny musí být v souladu s podmínkami pro potravinovou bezpečnost (Food Safety Standards) dle platné legislativy, která vychází z legislativy EU. Ta je i základem pro nově přijatý zákon o posuzování organických potravin. Albánie zatím nemá vlastní normy pro posuzování jakosti potravin. Dovozce potravin musí být registrován v Národním business centru v rámci aktivity „Velkoobchod s potravinami určenými pro člověka“. Pro dovoz potravin jsou potřebné následující dokumenty: osvědčení o původu, veterinární nebo fytosanitární certifikát vydaný příslušným úřadem v zemi původu a faktura. Dovozce musí zaslat doklady spolu s oznámením o příchodu zásilky Veterinární službě nebo Službě potravinové bezpečnosti Střediska hraniční kontroly 24 hodin před příjezdem zboží na hraniční vstupní místo. Tyto instituce mohou odebírat vzorky dováženého zboží a ověřit kvalitu výše uvedeného zboží za poplatek. Mohou také zásilku zablokovat, pokud to považují za nebezpečné pro obyvatelstvo. Celní orgány ověřují, pouze pokud je zásilka v souladu s přepravními doklady.

Dovozce/distributor léků musí být registrován u Národní agentury pro léčiva a zdravotnické prostředky. Poté může požádat o povolení k dovozu příslušného léku, resp. musí tento lék zaregistrovat u agentury. Žádost se předkládá ve formě Společného technického dokumentu (Common Technical Document – CTD) dle mezinárodních standardů pro registraci léků. Pro léčivé přípravky v kategorii „Dobře zavedené léky“ stačí zkrácená forma.

Dovozce/distributor zdravotnických prostředků a techniky musí mít kromě obchodní registrace i zvláštní povolení k velkoobchodu se zdravotnickými prostředky od ministerstva zdravotnictví. Před vlastním dovozem musí být výrobek registrován u Národní agentury pro léčiva a zdravotnické prostředky.  Žádost o dovoz/registraci se podává elektronicky prostřednictvím webových stránek agentury a obsahuje údaje o zařízení, výrobci, certifikaci zařízení a žadateli. Vytištěná žádost se spolu s prohlášením o shodě/certifikátem CE a dokladem o zaplacení příslušného poplatku za registraci předá agentuře.

Albánie jako člen NATO a kandidátská země EU na obchod se zbraněmi a se zbožím a technologiemi dvojího užití uplatňuje stejné postupy jako ostatní členské státy NATO a EU. Kontrolu a licencování exportu, importu a dalších transakcí s tímto zbožím provádí Státní úřad pro kontrolu exportu zřízený u Ministerstva obrany Albánské republiky. Procedury při obchodování, potřebné dokumenty pro získání licencí, jakož i legislativa jsou podrobně uvedeny na webových stránkách tohoto úřadu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nově vznikající firmy se registrují v Národním business centru (dále NBC). Tento tzv. „One stop shop“ firmě zajistí registraci v obchodním rejstříku a přidělí příslušný identifikační kód (albánskou zkratkou NIPT) a dále provede registraci u všech nezbytných institucí, tj. včetně daňového, sociálního a zdravotního pojištění, úřadu práce, INSTAT a vydá licenci na provozování činností, u kterých je licence zákonem předepsána.   

Založení firmy v Albánii upravuje zákon o obchodních společnostech (č. 7638 z 19. 11. 1992, aktualizovaný pod č. 9901 ze 14. 4. 2008). Nejrozšířenější formou podnikání právních subjektů jsou společnosti s ručením omezeným (Sh.p.k.) a akciové společnosti (Sh.a.). Minimální základní kapitál u s.r.o. činí 100 ALL (cca 0,7 EUR). Minimální základní kapitál u akciových společností musí být pro neveřejnou společnost 3 500 000 ALL (či ekvivalent v zahraniční měně), pro veřejnou společnost 10 000 000 ALL (či ekvivalent v zahraniční měně). Licence je požadována u následujících aktivit: turistika, stavebnictví, provozování čerpacích stanic, rybolov, telekomunikace, rádio a TV, výroba a distribuce farmaceutických výrobků.

Finanční náklady za právního zástupce, který zpracovává dokumentaci o založení firmy, se pohybují v rozmezí 1 000 – 2 000 EUR. Členství v hospodářské komoře dle zákona č. 9640 z roku 2006 je povinné pro státní společnosti a soukromé společnosti zapsané do obchodního rejstříku. Bližší informace k založení firmy a zřízení kanceláře je možno získat na internetových stránkách agentury AIDA (obdoba českého CzechInvestu) nebo na stránkách KPMG Albania či advokátní kanceláře Boga & Associates.

Investiční pobídky (ve formě asistence státu při přípravě investice) mohou místní i zahraniční investoři čerpat na základě zákona „O Strategických investicích“ (2015). Podmínkou je investování ve strategických sektorech hospodářství (energetika a těžba nerostů, dopravní infrastruktura a komunikace, turistika, zemědělství, zvláštní a prioritní rozvojové zóny) a v určité minimální výši (zpravidla 30 mil. EUR).  Žádosti o investiční pobídky spravuje a informace investorům poskytuje státní agentura pro zahraniční investice AIDA (Albanian Investment Development Agency), o získání statutu „strategická investice“ a potažmo i pobídek rozhoduje komise při Úřadu předsedy vlády. Za 7 let existence zákona o strategických investicích získalo investiční pobídky 17 místních firem a pouze 2 zahraniční, což může nasvědčovat buďto o nezájmu zahraničních investorů nebo o upřednostňování investorů místních.

V Albánii existuje též několik oblastí/zón, ve kterých stát poskytuje investiční pobídky mimo rámec zákona o strategických investicích. Jde o tzv. TEDA (Technical and Economic Development Areas), kde jsou hlavními pobídkami dovoz bez cla a DPH, zrychlené odpisy, o 50% nižší daň ze zisku po dobu 5 let a úlevy od nepřímých daní.

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní průmysl se v Albánii rychle rozvíjí. Používají se všechny formy médií, včetně televize, novin, časopisů, rádia a venkovních billboardů. Převládajícím médiem zůstává televize. V menší míře se k reklamě na zboží a služby využívají také veletrhy, literatura o podpoře prodeje a sponzorství akcí. Spotřebitelé v Albánii jsou citliví na cenu, a proto usilovně hledají výhodné nabídky. Velikost reklamního trhu se odhaduje na 38-40 mil. EUR ročně (situace před pandemií covidu-19), v přepočtu na jednoho obyvatele tak reklamní průmysl generuje pouze 13 EUR, což je nejméně v regionu Západního Balkánu.

Albánie má čtyři národní televizní stanice: státní RTSH, soukromý TV Klan, Top Channel a Vizion Plus TV. Stanice TV Klan je největší, její obrat v roce 2019 činil 13,6 mil. EUR. Top Channel je druhá největší stanice s obratem 11,6 mil. EUR. Existují také desítky místních televizních stanic. V zemi působí řada mezinárodních a domácích reklamních agentur a PR firem. Také několik společností poskytujících billboardovou reklamu. 

Pošta je v Albánii nejběžnější formou přímého marketingu. Spotřebitelé dostávají poštu z přímého marketingu od místních supermarketů, obchodů s elektronikou a domácími spotřebiči, restaurací a poskytovatelů osobních služeb. Nákupy v katalogu zůstávají v rané fázi. Přímé hovory nebo textové zprávy se používají jen zřídka a jsou neúčinné. Obchodní akce a veletrhy jsou účinnými propagačními kanály pro průmyslové výrobky. Místní a zahraniční firmy se spoléhají na veletrhy při budování obchodních kontaktů, zviditelnění se na trhu a získávání informací o nových technologiích.

Pravidla pro reklamu jsou obecně až na několik výjimek liberální. Vláda nepovoluje reklamu na tabák, ani reklamu na alkoholické nápoje nezletilým. Vláda rovněž zavedla omezení marketingu a reklamy energetických nápojů a slazených nápojů pro nezletilé. Reklamu volně prodejných léků schvaluje a sleduje Národní agentura pro léčiva a zdravotnické prostředky. Reklama registrovaných léků je zakázána a propagace těchto léků je zajišťována vydáváním literatury a pořádáním odborných vědeckých akcí.

Ceny určuje trh až na několik výjimek jako je např. cena elektřiny, kterou určuje Energetický regulační úřad. Vláda také definuje marži různých subjektů v distribučním řetězci léčiv. Komodity jako tabák, paliva, káva, lihoviny, pivo, víno, alkohol, pneumatiky, ohňostroje a baterie podléhají spotřební dani, která se liší v závislosti na produkci.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena dvěma zákony: Zákon o průmyslovém vlastnictví, č. 9947 (7. 7. 2008) a Zákon o autorských právech č. 9380 (24. 4. 2005). V oblasti průmyslového vlastnictví a práv duševního vlastnictví je Albánie vázána všemi základními mezinárodními úmluvami. Závazek dodržování a boje proti porušování autorských práv je zakotven též ve Stabilizační a asociační dohodě mezi Albánií a EU z roku 2006.

Zodpovědným orgánem v oblasti průmyslového vlastnictví je Generální ředitelství průmyslového vlastnictví (General Directorate of Industrial Property), které provádí registraci průmyslových patentů a ochranných známek. Zodpovědným orgánem v oblasti autorských práv je Ředitelství pro autorská práva a další související práva spadající pod Ministerstvo kultury Albánie. (Drejtoria për të Drejtat e Autorit dhe të Drejtave të tjera të lidhura me to, Adresa: Rr. „Aleksandër Moisiu“ Nr. 76, Ish-Kinostudio Shqipëria e Re, Tiranë, Webpage: www.dda.gov.al,  Email: dda@kultura.gov.al, Tel:+355 4 232008, +0355 4 2271324, +0355 4 2222508.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je prováděno v souladu s příslušnou legislativou, kterou jsou následující zákony: zákon č. 9643 ze dne 20.11.2006, ve znění zákona č. 9800 ze dne 10.09.2007, zákon č. 9855 ze dne 26.12.2007, zákon č. 10170, ze dne 22.10.2009, zákon č. 10 309, ze dne 22.07.2010, zákon č. 22/2012, zákon č. 131/2012, zákon č. 182/2014, zákon 162/2020 a dále rozhodnutí předsedy vlády č. 914 ze dne 29. prosince 2014 „O schválení pravidel veřejného zadávání“, ve znění pozměněného rozhodnutí č. 402, ze dne 13.5.2015 a rozhodnutí č. 823, ze dne 23.11.2016. Legislativa je velmi složitá a nepřehledná, proto v případě nejasností či námitek ve fázi zadání a vyhodnocení výběrového řízení je doporučena konzultace s místním právníkem. 

Za přípravu, vypsání a vyhodnocení tendru podle příslušných zákonů je zodpovědná organizace, která bude uzavírat s nabízejícími firmami budoucí kontrakt. Zákon tuto organizaci označuje za „contracting authority“. Podle výše uvedeného rozhodnutí předsedy vlády č. 914 je nicméně možné oddělit v určitých případech „contracting authority“ od „procurement authority“, tedy organizace, která zadává a vyhodnocuje tendr (může být nadřízené ministerstvo nebo organizace, která má s danou zakázkou největší zkušenost a může tak obstarat poptávané zboží či služby i pro jiné organizace). Plné znění zákona a rozhodnutí předsedy vlády č. 914 v anglickém jazyce je ke stažení na webových stránkách Agentury pro veřejné zakázky.

Za účelem aplikace různých podmínek v rámci výběrového řízení jsou zákonem stanoveny peněžní limity vycházející z předpokládané ceny zakázky: 1/ vysoký limit (1 200 mil. ALL pro veřejné práce, 200 mil. pro zboží a služby), 2/ nízký limit (12 mil. ALL pro veřejné práce, 8 mil. ALL pro zboží a služby).  

Výběrová řízení mohou mít 8 forem: 1/ otevřená procedura (pro zakázky nad 12 mil. ALL u veřejných prací a 8 mil. ALL u  zboží a služeb), 2/ omezená procedura (pouze pro vybrané firmy), 3/ vyjednávací řízení s předchozím vyhlášením tendru, 4/ vyjednávací řízení bez přechozího vyhlášení tendru, 5/ řízení na konzultační služby, 6/ soutěž designu, 7/žádost o návrh (pro zakázky od 800 tis. do 8 mil. ALL) a 8/ procedura malé hodnoty (zakázky pod 800 tis. ALL). Ve zdravotnictví jsou výběrová řízení pro nákupy do 3 mil. EUR považována jako „národní“ a zahraniční společnost se jich může účastnit pouze prostřednictvím svého místního distributora.

U zakázek nad vysoký peněžní limit je tendrová dokumentace vyhotovena v albánštině i angličtině. Jinak pouze v albánštině. Výběrová řízení financovaná mezinárodními institucemi mají jiné zadávací podmínky (podle mezinárodních standardů) a financující instituce dohlížejí na jejich dodržování.

Všechna výběrová řízení musí být podle zákona o státních zakázkách zveřejněna na stránkách Public Procurement Agency. Tato agentura podléhá přímo pod předsedu vlády a v řadě případů, zejména pak u zakázek, které se týkají více rezortů nebo institucí, připravuje podklady pro vypsání tendru, tendr zveřejní a vyhodnotí.  

V roce 2020 byla přijata nová legislativa pro armádní akvizice (zákon 36/2020) a navazující rozhodnutí předsedy vlády č. 1085/2020 a 1170/2020 ze dne 24.12.2020. Akvizice vojenského materiálu a služeb připravuje akviziční odbor ministerstva obrany, který připraví zadávací dokumentaci výběrového řízení. Toto řízení neprobíhá formou veřejného tendru, ale poptávkového řízení přímo oslovených firem. Pokud by zahraniční firma měla zájem být v budoucnu v rámci poptávkového řízení oslovena, může údajně zaslat svoji informativní nabídku na ministerstvo obrany. To ji pak dle vlastního uvážení do poptávkového řízení zařadí či ne.  Tendry ministerstva obrany, které nemají charakter vojenského materiálu a služeb jsou zveřejňovány na stránkách Public Procurement Agency. Tendry lze vyhledat v části Contract Notice/Advance Search a do vyhledávacího pole Contract Authority zadat v albánštině „Ministria e Mbrojtjes“ (Ministerstvo obrany).

Tendry se neúměrně protahují, zejména pak jejich vyhodnocení. Často bývá tendr zrušen a vypsán znovu po nějaké době, někdy i za rok či déle. Při změně politické reprezentace dochází někdy i k rušení již vyhraných tendrů nebo dokonce i podepsaných kontraktů. Tímto postupem tak albánské vlády přišly o stovky milionů EUR v podobě prohraných arbitráží s vítězem tendru.  

Pokud má firma podezření o neregulérnosti výběrového řízení, může se odvolat k tzv. Public Procurement Commission. Jde o veřejně právní instituci podřízenou předsedovi vlády. Rozhodnutí této instituce je možné nechat následně přezkoumat soudem.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Albánští obchodníci mají bankovní možnosti pro používání všech standardních platebních instrumentů v mezinárodním styku, jako jsou např. akreditivy. Běžnější je nicméně používání hladkých plateb. Pokud partner otevřít akreditiv odmítne, doporučujeme žádat o platby předem v maximální možné výši a to nejméně do té doby, dokud nedojde k prověření bonity obchodního partnera a jeho postoji k honorování svých závazků. Jako v každé zemi, tak i v Albánii je možno se setkat s nesolventností a nespolehlivostí zákazníka. Průměrná splatnost faktur se pohybuje kolem 1 měsíce. Délka splatnosti (zpoždění) se liší podle rychlosti obrátek v jednotlivých odvětvích.  

Vymahatelnost práva je v Albánii stále nízká. Soudy jsou pomalé a zahlcené stížnostmi. Proto se doporučuje mít v kontraktu soudní nebo arbitrážní doložku s určením příslušného soudu či arbitráže. Albánie je od roku 2000 signatářem „New York Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards“, nicméně na rozdíl od albánské arbitráže, nebylo přímé vykonání cizích arbitrážních rozhodnutí zatím implementováno do místního zákona. Místní soudy se tak při implementaci cizích arbitrážních rozhodnutí musí opírat o legislativní ustanovení týkající se vykonání rozhodnutí cizích soudů, což není právně zcela čisté a může přinést řadu komplikací. Pokud jde o uznávání cizích soudních rozhodnutí, tak je Albánie signatářem „The Hague Convention on the recognition and enforcement of foreign judgments in civil and commercial matters, 1971“. 

Kontakty na právní kanceláře pro využití v případném sporu jsou uvedeny v kap. 6.2.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro cestu do Albánské republiky potřebuje občan ČR platný cestovní, diplomatický nebo služební pas nebo občanský průkaz. Mezi Albánii a zeměmi EU je bezvízový styk. Maximální doba bezvízového pobytu v Albánii pro občany ČR (resp. držitele cestovních, diplomatických a služebních pasů ČR nebo občanských průkazů ČR) je 90 dní během 180 denního období. Toto období se začíná počítat od prvního dne prvního vstupu do Albánie. Jednotlivé pobyty se následně sčítají.  

Pro vstup do Albánie není předepsáno žádné povinné očkování, očkovací průkaz není vyžadován. Před dlouhodobým pobytem lze doporučit očkování proti hepatitidě A, event. B. V Albánii není zavedena povinnost registrace pobytu cizinců. Občané ČR nejsou povinni uhradit při vstupu do Albánie žádný vstupní poplatek.  

Přímé letecké spojení mezi Prahou a Tiranou je nepravidelné, v létě 2019 provozovala sezónní lety společnost ČSA, v létě a na podzim 2020 společnost Wizzair. V létě 2021 by měly být přímé lety zajišťovány společností Smartwings. Cestovat s přestupem lze např. přes Vídeň (Austrian Airlines), Milán nebo Řím (Alitalia), Lublaň (Adria), Mnichov nebo Frankfurt (Lufthansa, Wizzair), Bělehrad (Air Serbia) či Istanbul (Turkish Airlines, Pegasus).

Při cestě motorovým vozidlem albánská pohraniční kontrola vyžaduje mezinárodně platné potvrzení o jeho pojištění (tzv. zelenou kartu), malý technický průkaz a mezinárodní řidičský průkaz. Při cestě služebním (resp. firemním) či zapůjčeným vozidlem je třeba při hraniční kontrole předložit plnou moc prokazující dispoziční právo k vozidlu. Plná moc by měla být notářsky ověřená, v angličtině, kromě údajů o vlastníkovi by měla obsahovat jméno a příjmení řidiče, číslo jeho cestovního dokladu a SPZ automobilu.

Bez tohoto dokladu se řidiči vystavují riziku, že na území Albánie nebudou vpuštěni. Síť benzínových čerpadel je vyhovující podél hlavních silničních tahů. Je nutné počítat s občasnými výpadky dodávky elektrického proudu. Pitnou vodu doporučujeme kupovat; voda z vodovodu či studní je často nekvalitní a může být i zdravotně závadná.  

Před turistickou či obchodní návštěvou Albánie doporučujeme seznámit se s teritoriem prostřednictvím některého z průvodců. V knihkupectvích v ČR lze běžně koupit kvalitní turistické průvodce, přičemž jedním z nejlépe hodnocených je Albánie/ Rough Guides (Gillian Gloyer), Nakladatelství JOTA, Albánie turistický průvodce, Nakladatelství Bradt, Česká republika či Lonely Planet. Základní informace o cestování do Albánie jsou dostupné na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, v sekci Cestujeme

Ubytovací služby v Tiraně a hlavních letoviscích na pobřeží jsou na dobré i velmi dobré úrovni. Ve vnitrozemí jsou možnosti ubytování podstatně horší. Mobilní sítě pokrývají města i většinu venkovských oblastí. V horských oblastech jsou místa bez pokrytí mobilním signálem. Z mezinárodního letiště v Tiraně trvá cesta do centra 30 minut a taxi stojí cca 20 EUR.

Obyvatelé Albánie jsou obecně přátelští a ochotni pomoci. Cizí měny doporučujeme měnit na albánské leky výhradně v bankách či směnárnách, kterých je v městech dostatek. Používání platebních karet v hotelích, penzionech a větších obchodech je běžné, některé menší obchody, jako např. řeznictví, pekárny a obchody se zeleninou a ovocem, berou pouze hotovost. Města a hlavní trasy spojující zemi se Severní Makedonií, Kosovem, Černou Horou a Řeckem jsou bezpečné, a to i v noci. Nedoporučuje se však nocování na parkovištích. V případě cest do odlehlých oblastí doporučujeme informovat o plánované trase a jejím časovém harmonogramu konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Tiraně (kontakt viz 6.1 prostřednictvím e-mailu či internetové aplikace DROZD – Dobrovolná registrace občanů ČR v zahraničí).  

Zdravotní péče v Albánii je ve srovnání se zdravotní péčí v ČR na nízké úrovni. Na albánském zdravotnictví se negativně projevil odchod kvalifikovaného personálu do zahraničí v 90. letech. Pouze ve větších městech fungují zdravotní střediska, která však nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem. Ve větších městech (Tirana, Durrës, Vlora, Shkodra) vznikly soukromé polikliniky, které poskytují zdravotní péči, ale je třeba počítat s tím, že za provedené lékařské zákroky či operace je nutno platit v hotovosti. V Albánii (zejména ve větších městech) je dostatek lékáren vybavených dostatečným množstvím léků, za které je třeba platit v hotovosti.

Na venkově a v horských oblastech často neexistuje vůbec žádná lékařská péče. Doporučujeme, aby cestovatelé měli s sebou všechny léky, které dlouhodobě užívají. Pojištění na cesty a pobyt v zahraničí, které se vztahuje na úhradu případných výdajů na poskytnutou lékařskou péči, by měl uzavřít před cestou každý, kdo do Albánie cestuje.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané Evropské Unie jsou osvobozeni od povinnosti získat pracovní povolení, nicméně musí získat od pracovního úřadu tzv. „Výjimku z pracovního povolení“, ke které je potřeba předložit obdobné formality, jako k pracovnímu povolení. Při práci delší jak 3 měsíce musí mít též povolení k pobytu. Žádost se podává na úřad práce regionálně příslušný sídlu firmy, případně na národní úřad práce. Přílohou žádosti jsou požadované údaje, např. fotokopie pasu spolu s fotokopií stránky, ve které je vyznačen den vstupu do Albánie, potvrzení o nejvyšším ukončeném vzdělání, dosavadní praxe, výpis z trestního rejstříku, předběžná pracovní dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele, jeho identifikační kód (NIPT), předběžná žádost o registraci zaměstnance u daňového a sociálního úřadu atd. Bližší informace je možno získat na portále veřejných služeb ADISA, na internetových stránkách agentury AIDA (obdoba českého CzechInvestu), stránkách KPMG Albania nebo advokátní kanceláře Boga & Associates.

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008.  Pro rok 2022 platí, že zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 32 000 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 132 312 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 27,9 %, z toho je placeno: 16,7 % zaměstnavatelem (15,0 % sociální pojištění, 1,7 % zdravotní pojištění) a 11,2 % zaměstnancem (9,5 % sociální pojištění, 1,7 % zdravotní pojištění). Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy, tj. 64 000 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějším veletrhem roku je Tirana International Trade Fair, který se pořádá každým rokem koncem listopadu/začátkem prosince. Aktuální informace jsou dostupné na webových stránkách organizátora veletrhu, kterým je KLIK EKSPO GROUP.  

Úroveň veletrhů a výstav je v Albánii velmi nízká, vystavují zde převážné firmy z regionu. To platí i o veletrhu Tirana International Trade Fair. Aktuální informace o všech dalších veletrzích (nejen v Albánii) jsou k vyhledání na webových stránkách AUMA.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Tiraně
Rruga Skënderbej 10, Tirana Tel.: +355 4 2234 004, 2232 117, Fax: +355 4 2232 159 , 
E-mail: tirana@embassy.mzv.cz, Web: www.mzv.cz/tirana 
Obchodně-ekonomický úsek: Tel.: +355 4 2234 004, 2232 117, Fax: +355 4 2232 159 E-mail: Commerce_tirana@mzv.cz

Spojení z letiště do centra města:
Letiště Matky Terezy (známé i jako Rinas) leží necelých 20 km od Tirany; silnice je nová a kvalitní. Pro dopravu z letiště do Tirany doporučujeme taxi, lze využít i autobusového spojení do centra města (odjezd z letiště od 7 do 19h každou celou hodinu). Budova velvyslanectví se nachází v centru města v ulici Skënderbej, kde vedle ZÚ Tirana sídlí i další zastupitelské úřady (ulici místní obyvatelé a hlavně taxikáři znají jako „Ambasádní čtvrť , albánsky: „Blloku Ambasadave“). Ulice Skënderbej je vedlejší ulicí vedoucí z třídy Kavajës na třídu Durresi. Obě tyto třídy vedou z náměstí Skanderberg, které je centrem města.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Hygea Hospital Tirana, tel.: + 355 42 390000, záchranná služba nemocnice tel.: +355 42 323000
  • American Hospital v Tiraně – tel.: +355 42 35 75 35
  • integrovaný systém: 112
  • rychlá lékařská pomoc: 127
  • dopravní policie: 126
  • policie – rychlý zásah: 129
  • hasiči: 128

Nelze zaručit, že na uvedených číslech hovor převezme osoba, která bude hovořit i jinak než albánsky.   Pokud bude nutná ambulance v oblasti hlavního města Tirany, lze se obrátit na Emergency Response Team (ERT), tel. číslo: +355 (0) 682112112; posádky hovoří anglicky a poskytnou první bezodkladnou pomoc, případně převezou pacienta do nemocnic.

Kontakty na právní kanceláře pro využití v případném sporu:

  • Kalo & Associates, Perparim Kalo – managing partner, Tirana office: Kavaja Avenue, G-KAM Business Centre, 4th Floor, Tirana – Albania, Tel.: +355 42 233 532, Fax: +355 42 224 727, e-mail: info@kalo-attorneys.com, Web: www.kalo-attorneys.com,
  • Boga & Associates, Genc Boga – ředitel, Ibrahim Rugova street, Green Park, Tower I, P.O. Box 8264, Tirana, Albania, Tel.: +355 4 2251 050, Fax +355 4 2251 055, e-mail: boga@bogalaw.com, Web: www.bogalaw.com,
  • LPA Law Firm Albania, Oltjam Hoxhilli – managing partner, Tirana office: Rruga E Bogdanave, EuroCol Builging 5th Floor, Tirana – Albania, Tel.: +355 4 48 05 499, Fax: +355 4 22 20 222, e-mail: info@lpalbania.com, Web: www.lpalbania.com.
  • PRiZM Law Firm (bývalý realizátor projektu PROPEA v Albánii), adresa: Rr. „Andon zako Cajupi“, Nd.3, H.11, K.2, Zyra Nr.3, Tirane, kontaktní osoba: Ms. Enida Sena, advokát, tel.: +355 68 22 07 449, e-mail: enida.sena@prizm.al 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vedení země:

  • Prezident – www.president.al
  • Parlament – www.parlament.al
  • Vláda – www.kryeministria.gov.al

Ministerstva a důležité státní hospodářské instituce:

  • Ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci – www.punetejashtme.gov.al 
  • Ministerstvo financí a hospodářství – www.financa.gov.al 
  • Ministerstvo vnitra – www.mb.gov.al 
  • Ministerstvo obrany – https://www.mod.gov.al 
  • Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – www.bujqesia.gov.al 
  • Ministerstvo infrastruktury a energetiky – www.infrastruktura.gov.al 
  • Ministerstvo školství, sportu a mládeže – www.arsimi.gov.al 
  • Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany – www.shendetesia.gov.al
  • Ministerstvo spravedlnosti – www.drejtesia.gov.al
  • Ministerstvo kultury – www.kultura.gov.al
  • Ministerstvo turistiky a životního prostředí – www.turizmi.gov.al 
  • Albánská elektroenergetická společnost – www.kesh.al
  • Energetický regulační úřad – www.ere.gov.al
  • Generální ředitelství cel – www.dogana.gov.al
  • Vládní investiční a rozvojová agentura – www.aida.gov.al
  • Statistický úřad – www.instat.gov.al
  • Albánská národní banka – www.bankofalbania.org 
  • Agentura pro veřejné zakázky – www.app.gov.al 
  • Národní podnikatelské centrum – www.qkb.gov.al 

Významné podnikatelské svazy:

  • Asociace zahraničních investorů – www.fiaalbania.al
  • Obchodní a průmyslová komora Tirany – www.cci.al
  • Svaz obchodních a průmyslových komor Albánie – www.uccial.al
  • Podnikatelský svaz Albánie – www.biznesalbania.org.al
  • Konfederace albánského průmyslu – www.konfindustria.al 
  • Rada albánského zemědělského obchodu – www.kashalbania.org/en 

Úřady a mise mezinárodních organizací v Albánii:

  • Mezinárodní měnový fond – www.imf.org/external/country/ALB/ 
  • Delegace Evropské unie v Tiraně  – www.eeas.europa.eu/delegations/albania_en
  • Rozvojový program OSN v Albánii – www.al.undp.org 
  • Světová banka – www.worldbank.org/en/country/albania 
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj – www.ebrd.com/albania 
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – www.osce.org/albania 
  • Americká agentura pro mezinárodní pomoc – www.usaid.gov/albania 
  • Rada Evropy v Albánii – www.coe.int/en/web/tirana/home

• Teritorium: Albánie | Evropa | Zahraničí