Albánie

Rozcestník informací o Albánii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

S opatřeními proti koronavirové pandemii začala Albánie poměrně brzy v březnu 2020 kvůli obavám z rozšíření nákazy z Itálie, kde pracuje hodně jejich občanů. Již ničivé zemětřesení v listopadu 2019 způsobilo pokles HDP ve IV. čtvrtletí 2019 a pokles HDP se předpokládá i v I. čtvrtletí 2020. Odhady poklesu HDP za celý rok 2020 se nyní pohybují mezi –5 % (MMF) až –9 % (EBRD).

Albánský státní rozpočet utrpí podle odhadů vlády v období mezi březnem a červnem 2020 ztráty z výpadku ekonomické činnosti v zemi ve výši více než 500 mil. EUR. Albánský rozpočet se za 1. čtvrtletí 2020 dostal do deficitu 17,4 mil. EUR ve srovnání s profitem 28,5 mil. EUR ve stejném období roku 2019 a má za rok 2020 dosáhnout výše 3,9 % HDP oproti původnímu předpokladu 1,6 % HDP. Příjmy rozpočtu v 1. čtvrtletí 2020 poklesly meziročně o 3,9 %. Negativně se projeví i pokles exportních cen ropy. Za 1. čtvrtletí 2020 obchodní výměna Albánie poklesla oproti srovnatelnému období roku 2019 o 8,6 % a tento propad bude ještě mnohem hlubší v 2. čtvrtletí.

Vláda podpořila ekonomiku země ve dvou balíčcích představujících asi 2,8 % HDP. Podpora je určena jak obyvatelům, tak soukromému sektoru postiženému pandemií. Zahrnuje zvýšené výdaje státního rozpočtu, svrchované záruky a odložení daňové povinnosti. Prostřednictvím instrumentu svrchované záruky ve výši 100 mil. USD podpoří platby mezd zaměstnanců postižených firem a firemní likviditu. Částkou ve výši 0,9 % HDP podpoří firmy turistického sektoru a exportéry placením úroků z úvěrů.

Vláda odložila placení daní pro firmy, které musely zastavit výrobu kvůli pandemii, až na dobu po září 2020. Malé firmy s obratem do 125 tis. USD mohou zaplatit daň ze zisku až příští rok. GŘ silniční dopravy zaplatí daň za rok 2020 za 7 204 dopravních vozidel, jako například autobusy. Albánie spoléhá rovněž na mezinárodní podporu. Kromě bezprostřední jednorázové pomoci do sektoru zdravotnictví a sociální a ekonomické obnovy získá Albánie 180 mil. EUR z balíčku makrofinanční pomoci (MFA) schváleného Evropskou komisí. Mezinárodní měnový fond schválil finanční podporu pro Albánii ve výši 190,5 mil. USD.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Za klíčové sektory pro obnovení růstu albánského hospodářství po epidemii vláda považuje sektor zábava a volný čas a energetický průmysl. V sektoru energetiky se albánská vláda i mezinárodní instituce (například EBRD) soustředí a budou soustředit zejména na podporu solární energetiky s cílem přilákat zájem zahraničních investorů, diverzifikovat zdroje elektrické energie a zvýšit export „zelené“ energie. V tom mají podporu i mezinárodních finančních institucí, jako je EBRD.

Sektorem s velkým významem a potenciálem je albánský zemědělský a potravinářský průmysl, který však potřebuje kromě investic i zahraniční technologické a organizační know-how pro zvýšení efektivity a tím konkurenceschopnosti (větší farmy, technologie, certifikace výrobků).

Energetický průmysl

Současný energetický systém Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní zdroje. Ačkoliv země má rozlohu jen 28 748 km2, její hydrografická distribuce je až 44 tis. km2 s potenciálem 16 až 18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Příležitost se zde tak nabízí v novém zákonu „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“. Malé projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie (pod 500 kW výkonu) budou podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo albánským ministerstvem energetiky. Potenciální investoři soutěží se svými projekty v rámci aukcí obnovitelných zdrojů. Albánie je vystavena slunečnímu záření kolem 1 500 kWh/m2/rok. Při rozvoji solární energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1 000 GW tepla nebo 125 MW elektřiny.

Podobnou podporu má i výstavba větrných zdrojů pro generování elektrické energie. Nejlepší podmínky na jejich výstavbu mají pobřežní části Jadranu a horské masivy táhnoucí se ze severu na jih při pobřeží. Albánie s jejich výstavbou počítá a odhaduje se, že kolem roku 2025 budou až 4 % elektřiny (400 GWh/rok) vyrobeny pomocí větru.

Zábava a volný čas

Podpora rozvoje turismu a zařízení pro rekreaci je jednou z priorit albánské vlády, která si je vědoma jistých rezerv v kvalitě infrastruktury a ubytovacích kapacit potřebné úrovně, což považuje za velkou výzvu v turistickém sektoru Albánie. Stejné úsilí vláda věnuje i rozvoji nového odvětví turistiky v zemi – agroturistice. Albánská vláda chce zároveň podpořit přechod z dosud převažujícího nízkopříjmového krátkodobého masového plážového turismu na celoroční turistiku. To spočívá v prodloužení sezony na mořském pobřeží na duben až listopad (nyní květen až polovina září) a v jarních a podzimních termínech podpořit rozvoj zdravotní turistiky (placené zdravotními pojišťovnami). Ve spolupráci s EU a zahraničními institucemi chce Albánie zlepšit oblast ochrany přírodního a kulturního dědictví a zpřístupnit je celoročně turistům. České firmy mohou nabídnout své zkušenosti jak v oblasti zdravotních pobytů, tak v oblasti zlepšení infrastruktury a obnovy míst kulturního a přírodního dědictví Albánie.

V rámci podpory „elitní turistiky“ albánská vláda poskytuje zvýhodněné podmínky investorům do čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, daňová zvýhodnění, mj. při odvádění daně ze zisku a z nemovitostí, a to na deset let. Ze současných 20 % na 6 % snížila vláda i daň z přidané hodnoty na všechny služby ve špičkových hotelech a resortech. Vláda rovněž spolupracuje s mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, na implementaci projektů rozvoje turismu v zemi. Formou úvěrů a grantů má být do turistického sektoru v Albánii za pomoci těchto institucí investováno v nejbližších letech kolem 250 mil. EUR. Na albánský trh aktuálně v loňském roce vstoupili a z pobídek pro špičkové hotely budou těžit i hoteloví giganti Marriott a Hyatt. Albánská vláda chce naopak ukončit éru budování tzv. turistických vesniček na zelené louce, či spíše plážích, které jen málo přispívají k rozvoji turistického průmyslu v zemi.

Albánské vládě jde rovněž o rozvoj celoroční turistiky i v jiných než pobřežních letoviscích u Jaderského a Jónského moře. Její program „100 vesnic“ je zaměřen na budování turistické infrastruktury v tradičních osídleních v přitažlivých horských lokalitách. Zejména čeští turisté jsou v Albánii populární pro vyznávání horské turistiky. Někteří již dnes působí jako dobrovolníci při budování turistické infrastruktury v horských oblastech. Přispívají tak k rozvoji rodící se agroturistiky v zemi a know-how při tom získané lze proměnit v komerční projekty. Při podpoře rozvoje agroturistiky chce albánská vláda využít italský a řecký model podpory, zejména daňové úlevy. Rozvíjející se „elitní“ turistika i agroturistika a potenciálně také zcela nová, dosud neaktivovaná oblast zdravotní turistiky jsou v Albánii příležitostí jak pro velké zahraniční investory, tedy i české, tak i pro menší investory a firmy podnikající v těchto oblastech sektoru zábavy a volného času.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou albánské vlády je mimo jiné i zemědělství, a to především z důvodů vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 40 %). V Albánii jsou přítomné převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tis. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie, další rozvoj zemědělství tak dává opětovnou šanci dodávkám české techniky.

V březnu EU rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Albánií. Albánie tak mimo jiné bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Dohoda albánské vlády, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a komerčních bank o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova odblokovala úvěrování investic do zemědělského podnikání. Úvěry jsou určeny nejen větším agropodnikům (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale i drobným farmářům, kterým mají být bankami poskytovány zvýhodněné mikroúvěry.

Velvyslanectví ČR v Tiraně
e-mail: tirana@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/tirana




• Teritorium: Albánie | Evropa | Zahraničí