Austrálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Konzulát ČR v Sydney (Austrálie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Australské společenství
  • Commonwealth of Australia 

Aktuální složení australské vlády:

  • Premiér - Malcolm Turnbull
  • Vicepremiér - Barnaby Joyce
  • Ministryně zahraničních věcí – Julie Bishop
  • Ministr obchodu a investic – Steven Ciobo
  • Ministr financí - Mathias Cormann
  • Ministryně obrany – Marise Payne
  • Další složení vlády.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 24 076 000 (k 16.5.2016)                                   
  • Průměrný roční přírůstek: 1,4 %(přirozený přírůstek + migrace)   

Demografické složení:

  • 18,8 % věk 0 - 14 let
  • 62,2 % věk 15 - 64 let
  • 15 % věk 65 let a více

Národnostní složení:

  • 70 % potomci britských a irských přistěhovalců
  • 15 % přistěhovalci z ostatních evropských národů
  • 12 % přistěhovalci asijského původu                                                                    
  • 2,5 % původní obyvatelé – Austrálci

Náboženské složení:

  • 61 % křesťané
  • 22, 3 % bez vyznání
  • 7,2 % muslimové, hinduisté, buddhisté, židé

Nové sčítání lidu, domů a bytů je v Austrálii plánováno na srpen 2016.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Porovnání hospodářských agregátů – pětileté období
 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (v mld. USD)

1 507

1 518,6

1 520,6

1 560,6

1 455

Přírůstek HDP (v %)

2,3

2,3

2,8

2,5

3,0

HDP (v USD/1 obyv.)

36 195

36 495

37 175

37 492

37 828

Míra inflace (v %)

3,4

2,2

2,7

3,0

1,5

Míra nezaměst. (v   %)

5,2

5,4

6,0

5,9

5,8

Úroková míra (v %)

4,25

3,00

2,50

2,50

2,0

Zdroje: (Australian System of National Accounts, DFAT, Reserve Bank of Australia, Trading Economics, IMF)

Ve 4. čtvrtletí roku 2015 australská ekonomika rostla mezičtvrtletně o 0,6 % HDP, meziročně pak o 3 %. Hlavním tahounem růstu na konci roku 2015 byla spotřeba domácností. Kvůli slábnoucímu australskému dolaru vůči americkému klesal i australský dovoz. Austrálie se potýká s nízkou světovou cenou vývozních komodit. Částečně jsou ztráty kompenzovány vyšším objemem a depreciací australského dolaru. V posledních letech došlo k útlumu korporátních investic do těžebního průmyslu. Deficit běžného účtu byl na konci roku 2015 v rekordní výši 21 mld. AUD. Austrálie se také snaží o restrukturalizaci vývozní politiky a zaměřuje se více na vývoz služeb.

Míra nezaměstnanosti v lednu 2016 mírně stoupla na 6 % oproti údajům z konce roku 2015, kdy se pohybovala kolem 5,8%. Nejvíce pracovních míst (80%) bylo v roce 2015 vytvořeno ve službách (turistika, vzdělávací, zdravotnické a stravovací služby).

Mzdy v roce 2015 stoupaly v průměru o 2,7% (v roce 2014 to bylo 3,6%). V roce 2016 by měl být růst mezd ještě pomalejší (očekává se růst ve výši 2,5%). Nejméně rostly mzdy v těžebním průmyslu (2,1%).

Meziroční míra inflace (měřeno indexem spotřebitelských cen CPI) na konci roku 2015 dosáhla hodnoty 1,5 % (mezičtvrtletně jde o nárůst o 0,4 %). Na začátku roku 2016 inflace mírně stoupla na 1,7 %. Zvýšily se ceny potravin (+0,4 %), alkoholických nápojů a tabáku (+6 % a +5 %), oblečení (+0,5 %) nebo služeb (např. zdravotnické služby +5,3 %), klesly např. ceny v dopravě (-6,3 %).

 V oblasti monetární politiky Rada centrální banky ponechala během roku 2015 úrokovou míru na úrovni 2%. 3.5.2016 ovšem úrokovou míru ještě snížila na současných 1,75 %.  Slabý dolar (během roku 2015 došlo k 10% depreciaci AUD) podporuje AU export i příliv zahraničních turistů a studentů. AU dolar byl na svém šestiletém minimu vůči americkému dolaru v září 2015, kdy byl AUD k USD 0,6896.

Mezinárodní měnový fond (IMF) v nejnovější předpovědi pro Austrálii z října 2015 očekává růst HDP na rok 2016 ve výši 2,9% HDP a inflaci kolem 2,6%.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet se v Austrálii sestavuje pro fiskální rok od 1.7. do 30.6. Následující porovnání je tedy ponecháno za finanční, nikoliv kalendářní roky.

 

Státní rozpočet – srovnání za posledních 5 let
 

2011/2012

2012/13

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017 (návrh)

Příjmy (v mld. AUD)

338,1

360

374,1

384

405,3

416,9

Výdaje (v mld. AUD)

377,7

381,4

398,3

420,3

434,6

450,6

Saldo (v mld. AUD)

-39,6

-21,5

-10,6

-36,2

-29,1

-33,7

Zdroj: http://www.budget.gov.au/

Australský rozpočet na rozpočtový rok 2016-2017 byl předložen dne 3. května 2016.

Vládní koalice předkládá rozpočet jako finanční plán, který zajistí plynulý přechod australské ekonomiky, zaměřené dříve především na vývoz nerostných surovin, k ekonomice diverzifikovanější, samostatnější a silnější. Hlavním heslem letošního návrhu rozpočtu je „jobs and growth“. Prorůstová opatření, která vláda v návrhu rozpočtu předkládá, se týkají zejména daňové oblasti, podpory vědy a inovací, podpory zaměstnávání absolventů, financování infrastruktury a obrany, zvýšení exportu, snížení vládních výdajů a změn v důchodovém zabezpečení.

Předpokládané příjmy státního rozpočtu v rozpočtovém roce 2016-2017 mají činit 416,9 mld. AUD (jedná se o zvýšení o 5,2 % oproti roku 2015-2016). Výdaje se mají pohybovat ve výši 450,6 mld. AUD (zvýšení o 4,4 %). Schodek státního rozpočtu bude ve výši 33,7 mld. AUD (2,3 % HDP). Současný rozpočet je již osmým deficitním australským rozpočtem v řadě. Nejvíce vládních výdajů bude směřovat do sociálních služeb (158,6 mld. AUD), zdravotnictví (71,4 mld. AUD), školství (33,7 mld. AUD) nebo obrany (27,2 mld. AUD).

Návrat k vyrovnanému rozpočtu předpokládá vládní koalice v rozpočtovém roce 2020-2021.

V oblasti daňových změn připravila vládní koalice návrh na postupné snižování daňové zátěže podniků v příštích 10 letech a zvýšení stropu pro nižší sazbu daně z příjmu fyzických osob. Snížení korporátních daní by mělo australské ekonomice přinést nové investice, nová pracovní místa a zvýšení mezd.

Od 1. 7. 2016 budou v „první vlně“ sníženy daně malým a středním podnikům (s obratem do 10 mil. AUD) na 27,5 % (z původních 28,5 – 30 %). Do deseti let, tj. do roku 2026-2027, by pak měla daň těchto podniků činit 25 %. Od 1. 7. 2016 budou také na SME do 10 mil. obratu rozšířeny daňové výhody a zrychlené odpisy, které měly již od minulého roku k dispozici firmy do 2 mil. obratu. V oblasti daní z příjmu fyzických osob, která je v AU progresivní daní, zvyšuje současný rozpočet strop pro 32,5 % daň ze současných 80 tis. AUD ročně na 87 tis. AUD ročně. Díky zvýšení stropu se tak do této nižší sazby daně dostane na 500 tis. daňových poplatníků.

Vláda hodlá také pokračovat ve financování vědy a výzkumu a v podpoře start-upů, tak, aby se Austrálie mohla v budoucnu stát lídrem v oblasti inovací a nových technologií. V rozpočtu je na tyto účely vyčleněna částka ve výši 1,1 mld. AUD.

Rozpočet počítá v souladu s dlouhodobou strategií v oblasti obrany s investicemi do obranného průmyslu a také se zvýšením počtu pracovních míst v obranném průmyslu (např. v souvislosti s plánovanou výstavbou nových lodí a ponorek na území AU počítá vláda s vytvořením cca 3 600 pracovních míst). Vláda plánuje postupné zvyšování výdajů na obranu tak, aby ve finančním roce 2020-2021 dosáhly 2% HDP. Investice do obrany by v příštích 10 letech měly činit 195 mld. AUD.

Příliv investic mohou kromě obranného průmyslu očekávat i infrastrukturní projekty včetně dálnic, železnic, letišť, přehrad a veřejné dopravy. Od roku 2013 do roku 2020 investuje vláda do infrastrukturních projektů částku ve výši 50 mld. AUD. Např. na infrastrukturní projekty ve státě Victoria poskytne vláda finanční prostředky ve výši 1,5 mld. AUD, 750 mil. půjde na infrastrukturní projekty v Západní Austrálii, Queensland dostane 200 mil. AUD na první fázi výstavby dálnice v Ipswich, dodatečných 594 mil. AUD bude investováno do výstavby železniční tratě z Melbourne do Brisbane, 115 mil. AUD dostane Nový Jižní Wales na přípravné práce budoucího letiště v západním Sydney.

V rámci podpory exportu návrh rozpočtu znovu připomíná nedávno uzavřené FTA s Japonskem, Jižní Koreou a Čínou. Trojlístek těchto dohod o volném obchodu představuje velkou výhodu pro australské exportéry, a to zejména v případě agroprůmyslu a služeb.

Návrh státního rozpočtu počítá také se 4 mld. na podporu konkurenceschopnosti australského zemědělství v rámci Agricultural Competitiveness White Paper.

Vládní rozpočet přináší také programy na podporu zaměstnávání mladých osob a absolventů do 25 let. Finanční prostředky v rámci balíčku „Youth Employment Package“ činí 840 mil. AUD. V rámci tohoto balíčku je připraveno několik programových nabídek jak pro vzdělávání a získávání praxe, tak i finanční výhody pro zaměstnavatele, kteří mladé absolventy bez praktických zkušeností zaměstnají a vyškolí. Finanční prostředky jsou připraveny také pro mladé začínající podnikatele.

Vláda bude pokračovat v zamezení daňovým únikům a vyhýbání se placení daní velkých nadnárodních společností, které podnikají na území AU. V rozpočtu je pro tyto „neplatiče“ navrženo 40% penále a je pro tyto účely zřízen zvláštní útvar Tax Avoidance Taskforce, který by měl do státního rozpočtu přinést 3,7 mld. AUD.

Podstatné změny připravil rozpočet v oblasti důchodového zabezpečení (tzv. superannuation). V současné době jsou v rámci důchodového zabezpečení poskytovány značné daňové úlevy osobám, které si spoří na důchod. Superannuation je tak substitutem starobní penze a poskytuje střadatelům zdroj příjmu po odchodu do důchodu. Vláda chce tyto úlevy redukovat, a to zejména u nejbohatších vkladatelů. Např. maximální vklad, který bude možné uložit na daňově zvýhodněný důchodový účet, bude činit 1,6 mil. AUD, a jsou určeny také další stropy pro zvýhodněné roční nebo doživotní vklady. Předpokládá se, že bohatí důchodci teď vloží své úspory do nemovitostí nebo rodinných trustů, i když vláda by raději viděla tyto finanční prostředky jako investice do start-upů a nových technologií.

Vláda počítá i s dalším zvýšení daně na tabák a tabákové výrobky, která od roku 2017 do roku 2020 bude ročně zvyšována o 12,5 %, tj. v roce 2020 bude spotřební daň představovat již 70 % z ceny tabákového výrobku. Zvýšení spotřební daně na tabák by mělo do státní poklady přinést během 4 let 4,7 mld. AUD.

Rozpočet slibuje také fiskální disciplínu v oblasti vládních výdajů, které by v roce 2016-2017 měly činit 25,8 % HDP.

Rozpočtové škrty jsou také v oblasti rozvojové pomoci. Finanční částka na rozvojovou pomoc je snížena oproti minulému rozpočtu o 5 %, nicméně např. na podporu syrských uprchlíků poskytne australská vláda v nejbližších třech letech částku ve výši 220 mil. AUD.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance se za finanční rok 2014/15 dle informací australského statistického úřadu zvýšil oproti minulému období na 59,5 mld. AUD. Finanční účet vykázal příliv ve výši téměř 53 mld. AUD. Deficit kapitálového účtu se snížil na úroveň 517 mil. AUD. Veřejný dluh byl na konci fiskálního roku 2014/2015 ve výši 238,7 mld. AUD a představoval cca 15 % australského HDP. Čisté zahraniční zadlužení Austrálie k 31.12.2015 bylo 1 005,6 mld. AUD (téměř 62 % HDP).

 

Platební bilance – srovnání posledních pěti let (v mil. AUD)

 

2010/11

2011/2012

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Běžný účet

-43 689

-49 253

-58 992

-48 697

- 59 489

Kapitálový účet

-316

-408

-453

-355

- 517

Finanční účet

44 360

50 702

59 822

48 456

52 794

Zdroj

Devizové rezervy australské centrální banky RBA (v mld. AUD)

Rok k 31. 12.

 

2010

32,267

2011

35,45

2012

36,44

2013

47,97

2014

54,47

2015

56,08

Zdroj: http://www.rba.gov.au/statistics/tables/

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Bankovnictví prošlo od počátku 80. let procesem deregulace a privatizace včetně účasti zahraničních bank.

Finanční trhy jsou regulovány australskou centrální bankou (Reserve Bank of Australia, RBA). Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank, jejichž pobočky tvoří téměř polovinu více než 50 v Austrálii registrovaných bank. Pobočky zahraničních bank se mohou účastnit operací na kapitálovém trhu. Komerční banky poskytují kromě půjček pro podnikatelskou a privátní sféru veškerou škálu služeb včetně pojištění a burzovních operací.

Finanční služby jsou velmi efektivní s pružným platebním systémem a využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).

Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group. Čtyři největší banky Austrálie jsou označovány jako "velká čtyřka". S těmito bankami udržují korespondenční styk hlavní české banky (ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank).

Existuje několik menších bank a další finanční instituce, jako jsou družstevní záložny. Mnoho velkých zahraničních bank má v Austrálii zastoupení. Centrální bankou je Reserve Bank of Australia (RBA).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Finanční rok v Austrálii trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.

Austrálie má třístupňový systém zdanění a to konkrétně ze strany federace, států a také na lokální úrovni. V porovnání s ostatními ekonomikami OECD je daňové zatížení nižší. 

Přímé a nepřímé daně

Stejně jako u většiny států OECD tvoří převážnou část výběru daní daně přímé (64 %). Do této kategorie se řadí daně z příjmů, celkových mezd (payroll) a zisků (profits). Zbývající část výběru daní pochází z nepřímých daní jako je DPH (zde  GST), cla (excise duties, custom duties) a daně z nemovitostí (property tax). V porovnání celkového zdanění příjmu jednotlivců, který zahrnuje daň z příjmu, daň na sociální zabezpečení a daně z celkových mezd, se Austrálie umístila v rámci OECD mezi státy s nejnižšími hodnotami.

Federální fiskální systém

47 % z celkových příjmů tvoří daň z příjmů jednotlivců (personal income tax). Ta v sobě slučuje gross income tax withholding, gross other individuals’ income tax a individuals’ refunds. Další 3 % připadá na superannuation taxes a 1% na fringe benefits payments. 19 % příjmů tvoří příjmy z daní společností (company income) a z petroleum resource rent taxation. 9 % činí daň z nemovitostí. Daň z prodeje (GST) činí 13 %. Zbytkových 8 % zabezpečují cla (excise and customs duties). (Australian Government tax mix).

Daň z příjmu

Jedná se o progresivní daň, která se odvíjí od výše příjmu jednotlivce. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

Sazby daně z příjmu platné od 1. 6. 2015 pro australské rezidenty

Příjmy

Daň

0 – $18,200

0

$18,201 – $37,000

19 c za každý 1 $ nad $ 18,200

$37,001 – $80,000*

$3,572 plus 32,5 % za každý 1 $ nad $ 37,000

$80,001 – $180,000

$17,547 plus 37 % za každý 1 $ nad $ 80,000

$180,001 and over

$54,547 plus 45 % za každý 1 $ nad $ 180,000 + TBRL**

* v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2016-2017 je strop u této kategorie posunut na 87,000 AUD

**Dočasná daň na podporu rozpočtu (temporary budget repair levy)

Dočasná daň ve výši 2 % z každého dolaru nad částku ročního zdanitelného příjmu vyšší než $180,000. Tato daň byla zavedena v roce 2014 a měla by platit pouze do 1. 6. 2017.

DPH (GST)

Jedná se o spotřební daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb a aplikuje se během celého procesu dodávky zboží. Austrálie ji zavedla až v roce 2000. V zemích OECD je to čtvrtá nejmenší sazba (po 5% DPH v Kanadě a Japonsku a 8% ve Švýcarsku).

Zdravotní pojištění (medicare levy)

2 % daň zdanitelného příjmu. Daňová kompenzace (offset) může výjimečně snížit výšku tyto daně. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty.

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation)

Do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 9,5%.

Spotřební daň

Spotřební daň (excise duty) na benzín i naftu představuje 39,2 centů za litr, na LPG 12,8 centů za litr. Spotřební daně na alkohol jsou detailně popsány zde, spotřební daně na tabákové výrobky jsou uvedeny zde.

Zdanění příjmů společností (company income taxation)

Celková hodnota této daně je pro malé podniky 28,5 %, pro ostatní 30 % a týká se všech akciových i neakciových společností typu s.r.o. a pod. (incorporated and unincorporated associations).

Zemědělské daně (agricultural levies)

Aktuální nutnost daně si určuje samo odvětví. Získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje. K výběru daně pak dochází při prvním prodeji primárního výrobce.

Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax)

Této dani podléhají vína, medovina, mošty a saké. Jedná se o daň ad valorem, která představuje 29% z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny. Výrobci mají nárok na rabat z prvních 500 000 AUD zaplacených v dani za rok.

Daň nezletilých osob

Některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění. V případě ročního příjmu nepřesahujícího 1 667 AUD není povinností podávat daňové přiznání (tax return).

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax)

Od 1. července 2008 je prodej luxusních osobních vozů zatížen 33% daní. Práh pro kategorii „luxusní“ je stanoven na ceně 63 184 AUD a každý rok se tato hodnota mění.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax)

Jedná se o součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky (units in a trust or managed investment fund) a splátky (collectables).

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: