Austrálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Konzulát ČR v Sydney (Austrálie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Australské společenství
  • Commonwealth of Australia 

Aktuální složení australské vlády:

  • Premiér - Malcolm Turnbull
  • Vicepremiér - Barnaby Joyce
  • Ministryně zahraničních věcí – Julie Bishop
  • Ministr obchodu a investic – Steven Ciobo
  • Ministr financí - Mathias Cormann
  • Ministryně obrany – Marise Payne
  • Další složení vlády.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 24 467 410 (k 23.5.2017)                                   
  • Průměrný roční přírůstek: 1,4 % (přirozený přírůstek + migrace)   

Demografické složení:

  • 18,7 % věk 0 - 14 let
  • 65,4 % věk 15 - 64 let
  • 15,1 % věk 65 let a více

Národnostní složení:

  • 70 % potomci britských a irských přistěhovalců
  • 15 % přistěhovalci z ostatních evropských národů
  • 12 % přistěhovalci asijského původu                                                                    
  • 2,5 % původní obyvatelé – Austrálci

28,5 % australského obyvatelstva (cca 7 mil.) je narozeno mimo území Austrálie. Nejvíce z nich pochází z UK (5 %), Nového Zélandu (2,5 %), Číny (2,2 %), Indie (1,9 %) a Filipín a Vietnamu (1 %).

Náboženské složení:

  • 61 % křesťané
  • 22, 3 % bez vyznání
  • 7,2 % muslimové, hinduisté, buddhisté, židé

Poslední sčítání lidu, domů a bytů proběhlo v Austrálii v srpnu 2016.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Porovnání hospodářských agregátů – pětileté období
 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (v mld. USD)

1 566,7

1 497,3

1  497,3

1  219,6

 1 256,6

Přírůstek HDP (v %)

2,3

2,8

2,5

3,0

2,5

HDP (v USD/1 obyv.)

68 351,5

64 302,0

61 104,5

50 943,2

51 430,0

Míra inflace (v %)

2,2

2,7

3,0

1,5

1,5

Míra nezaměst. (v   %)

5,4

6,0

5,9

5,8

5,7

Úroková míra (v %)

3,00

2,50

2,50

2,00

 1,50

Zdroje: (Australian System of National Accounts, DFAT, Reserve Bank of Australia, Trading Economics, IMF)

 

Aktuální statistické údaje ukazují, že australská ekonomika rostla meziročně o 2,5 % HDP, růst je o něco nižší, než byla očekávání v předchozích obdobích, kdy byl pro rok 2016 odhadován růst HDP ve výši 3 %. Příčinou je zejména výrazný propad v investicích, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru a snížení spotřeby domácností.

Míra nezaměstnanosti se ke konci roku 2016 pohybovala na úrovni 5,6 %, nicméně růst zaměstnanosti celkově zpomalil, zvyšuje se podíl částečných pracovních úvazků a růst zaměstnanosti je různý v jednotlivých AU státech. Velmi nízký byl v roce 2016 také růst mezd (jen kolem cca 2 %).

Míra inflace se ve čtvrtém čtvrtletí 2016 pohybovala kolem 1,3 %,meziročně pak byla na úrovni 1,5 %. Ke zvýšení došlo až v 1.Q 2017, kdy byla míra inflace na úrovni 2,1 %.

V oblasti monetární politiky Rada centrální banky snížila během roku 2016 úrokovou míru na úroveň 1,5%. Experti se domnívají, že tato výše úrokové sazby zůstane zachována i v roce 2017. Rada RBA v souvislosti se stanovením úrokové sazby uvedla, že v průběhu roku 2016 se opět mírně zvýšily ceny vývozních komodit podpořené jak zvýšením poptávky, tak i snížením těžby v některých zemích. Zvýšení cen komodit je pro Austrálii jako významného světového vývozce pozitivním impulsem, a i když se australská ekonomika i nadále snaží o větší diverzifikaci, lze dle RBA předpokládat, že vývoz surovin z Austrálie i nadále poroste. Bankovní rada ve svém prohlášení konstatovala, že snížením úrokové sazby pomáhá dlouhodobě australskému exportu a podporuje i domácí poptávku.

Zpráva IMF z 15. listopadu 2016, která se zabývá vývojem ekonomické situace v Austrálii, uvádí, že AU je stále ještě ve fázi přechodu z ekonomiky zaměřené na těžební boom a s ním spojeného období ekonomického růstu. V současné době by AU dle IMF měla zrevidovat svoji monetární i fiskální politiku a výdaje směřovat na kvalitní infrastrukturní projekty, které by jí zajistily potenciál budoucího rozvoje. Nicméně i přes nižší ceny exportních komodit a výrazné snížení investic do těžebního průmyslu v posledních letech je zřejmé, že si AU i v porovnání s dalšími vyspělými ekonomikami nevede špatně a pozitivně hodnoceno je také větší zaměření AU exportu na Asijské trhy a zejména otevřenost AU ekonomiky a její snahy o stále větší liberalizaci trhu, jak na regionální, tak i na multilaterální úrovni.

Pro rok 2017 se očekává růst ve výši kolem 3 % HDP.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet se v Austrálii sestavuje pro fiskální rok od 1.7. do 30.6. Následující porovnání je tedy ponecháno za finanční, nikoliv kalendářní roky.

 

Státní rozpočet – srovnání za posledních 5 let
 

2012/13

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

2017/2018 (návrh)

Příjmy (v mld. AUD)

360

374,1

384

405,3

416,9

433,5

Výdaje (v mld. AUD)

381,4

398,3

420,3

434,6

450,6

459,7

Saldo (v mld. AUD)

-21,5

-10,6

-36,2

-29,1

-33,7

-29,4

Zdroj: http://www.budget.gov.au/

Australský rozpočet na rozpočtový rok 2017-2018 byl předložen dne 9. května 2017.

Prioritami koaličního návrhu rozpočtu na další fiskální období jsou zejména silnější ekonomický růst, růst mezd, garance služeb pro občany, snížení finančního zatížení občanů a zajištění kontroly nad vládními výdaji. Těchto výsledků chce vláda dosáhnout zejména investicemi do infrastruktury, které by měly zabezpečit jak ekonomický růst, tak i růst mezd. V sociální oblasti pak vláda hodlá více investovat do školství a zdravotnictví, do podpory zaměstnanosti a sociálních služeb.

Předpokládané příjmy státního rozpočtu v rozpočtovém roce 2017-2018 mají činit 433,5 mld. AUD (jedná se o zvýšení o 6,9 % oproti roku 2016-2017). Výdaje se mají pohybovat ve výši 459,7 mld. AUD (zvýšení o 4,4 %). Schodek státního rozpočtu bude ve výši 29,4 mld. AUD (1,6 % HDP). Současný rozpočet je již devátých deficitním australským rozpočtem v řadě. Nejvíce vládních výdajů bude směřovat do sociálních služeb (164,1 mld. AUD), zdravotnictví (75,3 mld. AUD), školství (33,8 mld. AUD) nebo obrany (30,1 mld. AUD).

Návrat k vyrovnanému rozpočtu předpokládá vládní koalice v rozpočtovém roce 2020-2021.

V oblasti udržení prosperity navrhuje vládní koalice několik opatření. V zájmu snížení nezaměstnanosti a zvýšení mezd se plánuje snížení daňového zatížení pro SME, investice do vzdělávání a rekvalifikací AU pracovníků, investice do infrastruktury a do AU regionů.

V oblasti služeb pro občany zřizuje vláda např. Garanční fond zdravotního pojištění (Medicare Guarantee Fund), rozšiřuje seznam dotovaných léčiv a zajišťuje financování pojištění pro zdravotně postižené (National Disability Insurance Scheme) - toto pojištění by mělo být financováno zvýšením odvodů na zdravotní pojištění o 0,5 % (ze současných 2 % na 2,5 %) s platností od 1. 7. 2019. V návrhu rozpočtu je navrženo dodatečných 2,8 mld. na financování veřejných nemocnic a 65,9 mil. AUD bude poskytnuto na výzkumy ve zdravotnictví.

Zvýší se také výdaje na obranu a zajištění národní bezpečnosti. Vláda počítá s tím, že svůj závazek o zvýšení výdajů na obranu na úroveň 2 % HDP splní v rozpočtovém roce 2020/2021 (v současné době jsou výdaje na úrovni 1,9 % HDP). V současném návrhu rozpočtu je např. alokováno 231,2 mil. AUD na angažmá AU v Kábulu a Bagdádu a také na vojenské operace v Sýrii a Iráku. 500 mil. AUD získá v nejbližších pěti letech také AU federální policie. Další výdaje budou alokovány také na ochranu mořské hranice před nelegálními migranty.

Finančně budou i nadále podporovány školy a školská zařízení, na tyto účely by mělo být vynaloženo v nejbližších 10 letech 18,6 mld. AUD. V návrhu rozpočtu je také nový systém podpory péče o předškolní děti. V oblasti vysokého školství vláda nicméně počítá se zvýšením příspěvků na vzdělávání, od roku 2018 si VŠ studenti připlatí dalších 7,5 %, toto navýšení bude rozděleno do 4 let a od 1. 7. 2018 se změní i model studentských půjček.

V oblasti dostupnosti bydlení, která se stává stále větším problémem, zejména ve velkých městských aglomeracích jako jsou Sydney a Melbourne, navrhuje vláda také sérii opatření, ať už se jedná o financování sociálních bytů, uvolnění státem vlastněných pozemků pro obytnou výstavbu, rozvoj regionální infrastruktury, možnost použití části peněz ze sociálního pojištění v případě koupě první nemovitosti a také zvýšení poplatků pro zahraniční vlastníky nemovitostí.

V oblasti energetiky chce vláda zajistit spolehlivou a dostupnou energii např. zvýšením domácích dodávek plynu, snahou o regulaci cen a jejich transparentnost, investicemi do nových technologií a do výstavby nových energetických podniků (např. zvýšení kapacity elektrárny ve Snowy Mountains za 2mld. AUD + odkoupení vlastnických podílů od států Nový Jižní Wales (58 %) a Victoria (29 %) za 5,25 mld. AUD).

Příjmy do státního rozpočtu chce vláda získat také poplatkem, který zavedla pro pět největších australských bank (Westpac, NAB, ANZ, Commonwealth Bank a Macquarie Bank) a který by měl za 4 roky přinést do rozpočtu 6,2 mld. AUD. Zpřísňuje se také bankovní dohled státní instituce Australian Prudential Regulation Authority a zřizuje se i centrální místo Australian Financial Complaints Authority, kde si zákazníci mohou podat stížnost na jakoukoliv finanční instituci.

Vláda hodlá i nadále pokračovat ve zvýšeném dohledu nad nadnárodními společnostmi, které se vyhýbají placení daní v AU a chce také i nadále bojovat s šedou ekonomikou. Opatření vedoucí k lepšímu výběru daní by měla do roku 2021 přinést do státního rozpočtu 1 mld. AUD.

V oblasti zaměstnanosti AU vláda již před časem zavedla řadu změn ve vydávání pracovních víz (tzv. 457 visa – viz naše č.j.: 931/2017-Sydney), které by měly vézt ke zvýšení zaměstnanosti AU občanů. Nad rámec těchto změn jsou v návrhu rozpočtu také poplatky, které budou muset AU zaměstnavatelé uhradit v případě zaměstnání zahraničních pracovníků a zvyšují se i poplatky za vydávání pracovních víz. Částečně by tyto prostředky měly jít do nově zřizovaného Skilling Australian Fund, který bude sloužit k financování rekvalifikací a zvyšování vzdělávání pro AU občany. Předpokládá se, že tyto prostředky přinesou do roku 2021 do státní pokladny cca 1,2 mld. AUD.

V rámci plánovaných infrastrukturních projektů hodlá vláda poskytnout v letech 2017-2027 částku ve výši 75 mld. AUD na financování nejvýznamnějších projektů, mezi něž vláda řadí např. výstavbu druhého letiště v západní části Sydney – Western Sydney Airport (5,3 mld. AUD, stavba by měla začít v roce 2018 a skončit v roce 2026, předpokládá se vytvoření cca 20 tis. nových pracovních míst do roku 2030 a dalších 60 tis. v dlouhodobé perspektivě) nebo 1700 km železniční tratě spojující Melbourne a Brisbane, jejíž výstavba byla poprvé navržena již v roce 1915 (8,4 mld. AUD, stavba by měla začít v letošním roce a skončit v roce 2025), 10 mld. bude investováno do podpory regionálních železničních tratí v rámci National Rail Program, 1,6 mld. dostane Západní Austrálie jako příspěvek do infrastrukturního balíčku na výstavbu regionálních železnic a silnic. Pro výběr a dohled nad financováním federálních infrastrukturních projektů zřizuje vláda Infrastructure and Projects Financing Agency.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance se za finanční rok 2015/2016 dle informací australského statistického úřadu zvýšil, nicméně ve 3. a 4. Q 2016 došlo k jeho podstatnému snížení díky vyšším cenám exportních komodit a vyššímu australskému vývozu, tj. pro finanční rok 2016/2017, který se počítá od 1.7.2016 do 30.6.2017, lze předpokládat, že bude deficit běžného účtu nižší než v předchozím období. Finanční účet vykázal příliv ve výši téměř 76 mld. AUD. Deficit kapitálového účtu se zvýšil na úroveň 667 mil. AUD. Čisté zahraniční zadlužení Austrálie bylo ke konci roku 2016 ve výši 1 023,1 mld. AUD.

 

Platební bilance – srovnání posledních pěti let (v mil. AUD)

 

2011/2012

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

Běžný účet

-49 253

-58 992

-48 697

- 59 489

-73 589

Kapitálový účet

-408

-453

-355

- 517

-667

Finanční účet

50 702

59 822

48 456

52 794

75 602

Zdroj

Devizové rezervy australské centrální banky RBA (v mld. AUD)

Rok k 31. 12.

 

2011

35,45

2012

36,44

2013

47,97

2014

54,47

2015

56,08

2016

65,83

 

Zdroj: http://www.rba.gov.au/statistics/tables/

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Bankovnictví prošlo od počátku 80. let procesem deregulace a privatizace včetně účasti zahraničních bank.

Finanční trhy jsou regulovány australskou centrální bankou (Reserve Bank of Australia, RBA). Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank, jejichž pobočky tvoří téměř polovinu více než 50 v Austrálii registrovaných bank. Pobočky zahraničních bank se mohou účastnit operací na kapitálovém trhu. Komerční banky poskytují kromě půjček pro podnikatelskou a privátní sféru veškerou škálu služeb včetně pojištění a burzovních operací.

Finanční služby jsou velmi efektivní s pružným platebním systémem a využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).

Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group. Čtyři největší banky Austrálie jsou označovány jako "velká čtyřka". S těmito bankami udržují korespondenční styk hlavní české banky (ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank).

Existuje několik menších bank a další finanční instituce, jako jsou družstevní záložny. Mnoho velkých zahraničních bank má v Austrálii zastoupení. Centrální bankou je Reserve Bank of Australia (RBA).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Finanční rok v Austrálii trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.

Austrálie má třístupňový systém zdanění a to konkrétně ze strany federace, států a také na lokální úrovni. V porovnání s ostatními ekonomikami OECD je daňové zatížení nižší. 

Přímé a nepřímé daně

Stejně jako u většiny států OECD tvoří převážnou část výběru daní daně přímé (64 %). Do této kategorie se řadí daně z příjmů, celkových mezd (payroll) a zisků (profits). Zbývající část výběru daní pochází z nepřímých daní jako je DPH (zde  GST), cla (excise duties, custom duties) a daně z nemovitostí (property tax). V porovnání celkového zdanění příjmu jednotlivců, který zahrnuje daň z příjmu, daň na sociální zabezpečení a daně z celkových mezd, se Austrálie umístila v rámci OECD mezi státy s nejnižšími hodnotami.

Federální fiskální systém

47 % z celkových příjmů tvoří daň z příjmů jednotlivců (personal income tax). Ta v sobě slučuje gross income tax withholding, gross other individuals’ income tax a individuals’ refunds. Další 3 % připadá na superannuation taxes a 1% na fringe benefits payments. 19 % příjmů tvoří příjmy z daní společností (company income) a z petroleum resource rent taxation. 9 % činí daň z nemovitostí. Daň z prodeje (GST) činí 13 %. Zbytkových 8 % zabezpečují cla (excise and customs duties). (Australian Government tax mix).

Daň z příjmu

Jedná se o progresivní daň, která se odvíjí od výše příjmu jednotlivce. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

Sazby daně z příjmu platné od 1. 6. 2015 pro australské rezidenty

Příjmy

Daň

0 – $18,200

0

$18,201 – $37,000

19 c za každý 1 $ nad $ 18,200

$37,001 – $87,000

$3,572 plus 32,5 % za každý 1 $ nad $ 37,000

$87,001 – $180,000

$17,547 plus 37 % za každý 1 $ nad $ 80,000

$180,001 and over

$54,547 plus 45 % za každý 1 $ nad $ 180,000 + TBRL**

 

**Dočasná daň na podporu rozpočtu (temporary budget repair levy)

Dočasná daň ve výši 2 % z každého dolaru nad částku ročního zdanitelného příjmu vyšší než $180,000. Tato daň byla zavedena v roce 2014 a měla by platit pouze do 1. 6. 2017.

DPH (GST)

Jedná se o spotřební daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb a aplikuje se během celého procesu dodávky zboží. Austrálie ji zavedla až v roce 2000. V zemích OECD je to čtvrtá nejmenší sazba (po 5% DPH v Kanadě a Japonsku a 8% ve Švýcarsku).

Zdravotní pojištění (medicare levy)

2 % daň zdanitelného příjmu. Daňová kompenzace (offset) může výjimečně snížit výšku tyto daně. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty. V návrhu rozpočtu na 2017/2018 je navrhováno zvýšení odvodu o 0,5 % na 2,5 % s platností od 1.7.2019.

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation)

Do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 9,5%.

Spotřební daň

Spotřební daň (excise duty) na benzín i naftu představuje 39,2 centů za litr, na LPG 12,8 centů za litr. Spotřební daně na alkohol jsou detailně popsány zde, spotřební daně na tabákové výrobky jsou uvedeny zde.

Zdanění příjmů společností (company income taxation)

Celková hodnota této daně je pro malé podniky 28,5 %, pro ostatní 30 % a týká se všech akciových i neakciových společností typu s.r.o. a pod. (incorporated and unincorporated associations).

Zemědělské daně (agricultural levies)

Aktuální nutnost daně si určuje samo odvětví. Získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje. K výběru daně pak dochází při prvním prodeji primárního výrobce.

Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax)

Této dani podléhají vína, medovina, mošty a saké. Jedná se o daň ad valorem, která představuje 29% z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny. Výrobci mají nárok na rabat z prvních 500 000 AUD zaplacených v dani za rok.

Daň nezletilých osob

Některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění. V případě ročního příjmu nepřesahujícího 1 667 AUD není povinností podávat daňové přiznání (tax return).

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax)

Od 1. července 2008 je prodej luxusních osobních vozů zatížen 33% daní. Práh pro kategorii „luxusní“ je stanoven na ceně 63 184 AUD a každý rok se tato hodnota mění.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax)

Jedná se o součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky (units in a trust or managed investment fund) a splátky (collectables).

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek