Jedním z nejdůležitějších, bohatství generujících a exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je těžební průmysl. K únoru  2024 zaměstnával australský těžební průmysl přímo 300 000 pracovníků a podporuje celkem 1,1 milionu přímých a nepřímých pracovních míst – což představuje jedno z deseti pracovních míst v Austrálii. 

Metalurgický průmysl a těžba (včetně zařízení, technologií a služeb) přispěly v roce 2024 k HDP Austrálie 14,3 %. Současná hodnota HDP z těžby v Austrálii je 86,364 mld. AUD. Historické maximum bylo dosaženo 1. 9. 2019 s 93,27 mld. AUD, přičemž nejnižší hodnota byla zaznamenána 1. 9. 1974 s 12,44 mld. AUD. Těžební průmysl přispěl ve finančním roce 2022-23 rekordními 455 miliardami AUD na příjmech z exportu pro Austrálii.

Těžební průmysl je pro Austrálii již dlouho významným zdrojem příjmů a ve finančním roce 2023 vygeneroval přibližně 455 mld AUD příjmů z exportu. Současný tlak na dosažení nulových emisí však vyžaduje každoroční snížení celosvětové produkce uhlí o 11 % s cílem úplného vyřazení uhelné energie do roku 2040.

Austrálie těží ve větším množství 19 cenných nerostů z více než 350 aktivních dolů. Z těchto nerostů lze získat kovy a další užitečné materiály. Země patří mezi přední světové producenty bauxitu (rudy hliníku), železné rudy, lithia, zlata, olova, diamantů, vzácných zemin, uranu a zinku. Austrálie má největší prokázané zdroje uranu na světě, a to téměř třetinu všech světových zdrojů. V březnu 2023 vydal Odbor pro průmysl, vědy a přírodní zdroje zdrojů zprávu, že australský export přírodních zdrojů a energie přinese Austrálii více než 2 bil. AUD během příštích 6 let.

Plán státního výzkumného ústavu CSIRO’s Critical Energy Materials odhaduje celosvětovou roční poptávku po kovech a minerálech přesahující 700 milionů tun do roku 2050. To zahrnuje téměř 9 milionů tun lithia (používá se při skladování energie), více než 130 milionů tun křemíku (nezbytný pro elektrická vozidla) a mědi (potřebné ve větrných turbínách a bateriích) a 48 milionů tun niklu (nezbytný do baterií). To podtrhuje rostoucí poptávku v odvětví nerostů a kovů.

Významně posiluje i výroba LNG, kdy se Austrálie v roce 2020 stala největším vývozcem této komodity na světě.

Vláda přijala Australskou strategii pro těžbu kritických materiálů pro období 2023 – 2030 a vytvořila Critical Minerals Facilitation Office – koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů. Jedním z témat je i výroba baterií v zemi.

Austrálie je spolu s Čínou významným dodavatelem kritických minerálů nezbytných pro energetický průmysl obnovitelných zdrojů a rovněž důležitých pro obranné aplikace. 

Vybudování průmyslu kritických minerálů by mohlo do roku 2040 přidat více než 170 mld AUD k HDP, pokud země dokáže zhodnotit své nerostné bohatství.

V poslední dekádě panuje růst domácích i zahraničních investic do rozšiřování stávajících těžebních kapacit (železná ruda, uhlí) a budování nových (LNG). Roste také kapitalizace těžebních firem. Například v segmentu středních těžebních firem se za rok 2023 zvýšila jen u firem těžících kritické minerál, o 50 % na 113 mld. AUD a u těžby železné rudy dokonce o téměř 180 %. Rekordní zisky dosahují firmy těžící zlato, měď a suroviny pro výrobu baterií (zejména lithium). Naopak s výkyvy cen se potýkají firmy těžící uhlí. Investice do těžebního průmyslu dosahují 8 % HDP, v minulosti se pohybovaly okolo 2 % HDP. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45 % celkového objemu), významná je však též těžba v Queenslandu (23 %) a Novém Jižním Walesu (16 %). 

S ohledem na strategický význam těžebního průmyslu je odhad jeho ročního růstu okolo 6 %. Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Významný potenciál do budoucna mají ložiska plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země ve státě Queensland. Jedná se o Coal Seam Gas (CSG) a břidličný plyn. 

Emise Austrálie na hlavu, měřené těžbou a exportem surovin emise produkující, jsou čtyřikrát vyšší než v USA, devětkrát více než v Číně a 37krát více než v Indii, což z Austrálie dělá jednoho z nejvýznamnějších producentů emisí na hlavu. Vzhledem k tomu, že velká část australské ekonomiky je vázána na tato průmyslová odvětví s vysokými emisemi, zůstává pro zemi klíčovou výzvou řešení finančních přínosů z odvětví poškozujících životní prostředí.

Rada pro nerostné suroviny Austrálie vyzvala federální vládu, aby v návrhu rozpočtu pro období 2023-2024 umožnila těžebnímu průmyslu aplikovat transformační technologie, jako jsou drony, elektrifikace a zařízení internetu věcí. Navíc Madeleine King, federální ministryně pro zdroje a severní Austrálii, naznačila, že Austrálie bude potřebovat více těžby, nikoli méně, aby dosáhla nulových emisí do roku 2050. Proto jsou podporovány obnovitelné energetické zdroje, záchyt a jímání uhlíkových plynů nebo zavádění elektrických nebo vodíkových vozidel. 

Pro české firmy sektor skýtá příležitost pro dodávky důlní techniky pro povrchové i hlubinné doly, důlních výtahů, úpraven rud, dopravníků, těžkých nákladních vozů, systémů automatizace provozu, čerpadel nebo ventilů. Samotná těžba vyžaduje trhaviny a rozbušky; produktovody mohou dozorovat drony a UAV. Jímání plynů vyžaduje vysokotlaké nádoby. Samostatnou kapitolu tvoří dodávky SW a technologií s využitím umělé inteligence v těžebním průmyslu.

Podle vládního dokumentu Australian Energy Update ze září 2023  zahrnovala primární produkce energie v Austrálii ve finančním roce 2021-2022 následující zdroje: uhlí (60,9 %), zemní plyn (31,8 %), ropu (3,8 %),  a obnovitelné zdroje (2,7 %) a LNG 0,9 %.

Spotřeba energie v Austrálii vzrostla v letech 2022–23 o 2 procenta na 5 882 petajoulů, po třech po sobě jdoucích letech poklesu. Spotřeba energie je 5 procent pod historickým maximem 6 188 petajoulů dosaženým v letech 2018–19. (Jeden petajoul neboli 278 gigawatthodin je obsah tepelné energie asi 43 000 tun černého uhlí nebo 29 milionů litrů benzínu).

Energetická produktivita je na vzestupu. Energetická produktivita, měřená hrubým domácím produktem (HDP) děleným spotřebou energie, se v letech 2022–23 zlepšila o 1,0 %. Austrálie nyní vytváří 409 milionů dolarů v HDP na každý spotřebovaný petajoul energie, což je o 28 % více než před deseti lety.

Největší nárůst spotřeby energie byl v sektoru dopravy, který vzrostl o 12 % v letech 2022–23, protože aktivita v letecké dopravě se po pandemii zvýšila o 65 procent. Spotřeba energie při cestování po silnici se také zvýšila o 5 procent. 28 procent veškeré energie bylo spotřebováno v sektoru dopravy. Spotřeba energie v sektoru dodávek elektřiny klesla na 23 %, protože obnovitelné zdroje pokračovaly v expanzi, čímž se snížily ztráty tepelné energie. Výroba a těžba tvořily 17% a 15 % využití energie.

Celková výroba elektřiny v Austrálii vzrostla v letech 2022–23 o 1 % na přibližně 274 terawatthodin (988 petajoulů). Toto číslo zahrnuje průmyslovou výrobu na místě, střešní solární fotovoltaiku a výrobu mimo síť (offgrid). Výroba z obnovitelných zdrojů se v letech 2022–23 zvýšila o 11 % a představuje 34 % celkové výroby elektřiny (93 terawatthodin). Národní trhu s elektřinou v letech 2022–23 tvořily ze 37 % obnovitelné zdroje. Většina (80 %) australské produkce energie (vč. surovin) se vyváží a Austrálie vyváží mnohem více energie, než dováží. Čistý vývoz (vývoz mínus dovoz) se v letech 2022–23 rovnal 68 % produkce. Dovoz energie vzrostl v letech 2022–23 o 7 % na 2 273 petajoulů. Dovoz ropy klesl o 6 %, zatímco dovoz rafinovaných produktů vzrostl o 17 %, aby nahradil chybějící rafinérskou produkci; od roku 2021 panoval trend zavírání rafinerií. Podíl spotřeby rafinovaných ropných produktů pokrytý dovozem, 80 %, byl nejvyšší v historii. Austrálie je z 90 % závislá na dovozu zahraniční ropy a má pouze 2 rafinérie ropy, které se nachází v Brisbane a Geelongu. Australská vláda přispívá 2,3 mld. AUD na udržení těchto zařízení v provozu až do roku 2030. 

Austrálie má ambiciózní cíle stát se velmocí obnovitelné energie. Austrálie již transformuje své energetické systémy, aby dosáhla cíle australské vlády 82 % obnovitelné energie v australské síti do roku 2030.

Program „Rewiring the Nation“ ve výši 20 mld AUD poskytuje levné finance na modernizaci a rozšíření australské elektrické sítě. Národní fond obnovy ve výši 15 mld AUD se zaměřuje na financování a na podporu obnovitelných zdrojů a nízkoemisních technologií. Program „Solar Sunshot“ investuje 1 mld AUD do rozvoje australského průmyslu výroby solárních PV. Program podpoří výrobce při zakládání a rozšiřování zařízení v celém dodavatelském řetězci solárních fotovoltaických systémů. Iniciativa „Battery Breakthrough Initiative“ (523,2 mil. AUD za 7 let) pomůže výrobcům posunout se v hodnotovém řetězci při výrobě baterií výše. To je klíčový výstup v rámci národní strategie pro baterie.

Australská vláda podporuje dekarbonizaci v Austrálii i na celém světě a řádný přechod k nulovým emisím. Austrálie nabízí stabilní prostředí pro investice. Vláda pro Austrálii uzákonila cíl nulových emisí do roku 2050. Tento závazek poskytuje investorům jistotu.

Austrálie je světovým lídrem ve výrobě a technologii vodíku. Má nejvíce vodíkových projektů na světě s odhadovanou hodnotou přes 225 miliard dolarů. Bohaté sluneční a větrné zdroje staví Austrálii k tomu, aby se stala hlavním producentem a vývozcem zeleného vodíku. V současné době většina výroby vodíku v Austrálii používá jako surovinu zemní plyn.

Jaderná energie je v Austrálii zakázána především dvěma částmi federální legislativy – zákonem o ochraně životního prostředí a ochraně biodiverzity z roku 1999 (zákon EPBC); a australského zákona o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti z roku 1998 (zákon ARPANS). Tyto zákony účinně zabraňují výstavbě nebo provozu jaderných zařízení na výrobu elektřiny, jakož i zařízení na výrobu jaderného paliva, obohacování uranu a přepracování jaderného odpadu. Ve společnosti nyní probíhá diskuse o možnostech využívání jaderné energetiky v budoucnu.

Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení zemního plynu, ale i  vodíku. Nabídka a poptávka elektřiny v reálném čase je řešena prostřednictvím Australského národního energetického trhu (NEM), který pokrývá 40 000 km přenosových linek. Trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy. České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla a bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Australský obranný průmysl hraje klíčovou roli při podpoře národní bezpečnosti poskytováním vojenského vybavení, dodávek a služeb pro australské obranné síly (ADF) a pro exportní účely. Zahrnuje podniky, které přispívají k obrannému dodavatelskému řetězci, a řídí se strategií rozvoje obranného průmyslu, jejímž cílem je zlepšit schopnosti a podpořit růst v tomto sektoru. Průmysl zaznamenal značné investice na modernizaci obranných kapacit a vytvoření pracovních míst. Podle nedávných odhadů zaměstnával obranný průmysl až 29 000 lidí, což zdůrazňuje jeho význam pro ekonomiku. Celkově se sektor dynamicky vyvíjí a přináší nové příležitosti pro soukromé podniky a kvalifikované jednotlivce.

Vláda zveřejnila v dubnu 2024 Národní obrannou strategii a integrovaný investiční program 12 měsíců po strategickém přezkumu obrany. Strategie se dotýká všech klíčových témat, poskytuje finanční prostředky na podporu nezbytných změn včetně urychlení schopností. Dále ministr obrany Richard Marles oznámil navýšení výdajů na obranu Austrálie o 330 mld. AUD v příštích 10 letech. V roce 2034 dosáhnou 100 mld. AUD ročně, t.j. 2,4 % HDP, s cílem čelit globálním změnám. Prioritou budou rakety dlouhého doletu, nové válečné lodě a vyloďovací plavidla, bezpilotní letouny a podmořský boj.

Rozpočtové alokace federální vlády na obranu na základě rozpočtu na období 2024–2025 a publikací, jako je Strategie rozvoje obranného průmyslu a Výroční zpráva o obraně 2023–24, naznačují zásadní posun v přidělování rozpočtu na obranu, který se vyznačuje zvýšeným využíváním místních zdrojů pro pořízení vybavení, zatímco zahraniční zdroje poklesly.

Skutečná hodnota v rozpočtu jen pro obranu na roky 2024–25 činila 53,514 mld. AUD, přičemž rozpočet na roky 2025–26 odráží nárůst o 2,598 mld. AUD (4,9 %). V celém portfoliu obrany (vč. jiných kapitol rozpočtu) nárůst činil 3,2 mld. AUD, což signalizuje trvalou vzestupnou trajektorii. Prohlášení o rozpočtu australského obranného portfolia (PBS) 2025–26 poskytuje konsolidované financování ve výši 56,112 mld. AUD. Ministr obrany Richard Marles uvedl, že federální rozpočet bude v příštích čtyřech letech obsahovat navýšení o 10,6 mld. AUD na obranu jako součást dříve oznámeného závazku 50 mld. AUD na výdaje na obranu v průběhu příštího desetiletí. „Jde o nejvýraznější nárůst výdajů na obranu v mírové Austrálii od konce druhé světové války,“ říká.

 Prioritní investiční oblasti australské obrany zahrnují: 168–183 mld. AUD stavba námořních lodí, 75 mld. námořnictvo, 65 mld. vzdušné síly, 55 mld. pozemní síly, 15 mld. informatika a kybernetika a 7 mld. vesmírné technologie. Austrálie v březnu 2023 schválila výdaje 368 mld. na nákup ponorek s jaderným pohonem. Austrálie je tradičně na 12. – 13. místě na světě ve výši výdajů na obranu. V rámci desetiletého plánu by se nové investice do obrany měly do roku 2026 vyšplhat na částku 195 mld. AUD. 

Globální armádní dodavatelé  investují do australských obranných technologií a pokročilé výroby. To pomáhá australským společnostem dodávat komponenty pro mezinárodní obranné programy. S rychlým růstem obranného průmyslu australské startupy vytvářejí svá vlastní obranná řešení, která následně vyvážejí. Austrálie vyrábí konkurenceschopné obranné prostředky ve všech segmentech ozbrojených sil (vodní, pozemní, vzdušné, vesmírné a kybernetické prostředky). 

Austrálie vítá strategické partnery, kteří ji pomohou vybudovat silný obranný průmysl a využít exportní příležitosti. Investoři mohou těžit z vysoce kvalifikované pracovní síly se zkušenostmi v pokročilé výrobě, akvizičních programů, včetně v oblasti stavby lodí a pozemních systémů, vládní podpory kritických technologií, silných exportních příležitosti s hlavními spojenci a regionálními partnery a efektivní spolupráce mezi akademickou sférou, vládou a průmyslem, mimo jiné prostřednictvím Advanced Strategic Capabilities Accelerator (ASCA).

Dokument „Strategický přehled obrany“ zveřejněný v dubnu 2023 konstatuje, že resort obrany zahájil jednu z největších změn v australském vojenství od 2. světové války. Austrálie si vybuduje vlastní údernou sílu na vzdálené cíle z dosavadních 40 km až do vzdálenosti 1000 km, která jí umožní působit v regionálních mořích samostatně, aniž by byla závislá na spojencích jako jsou Spojené státy. Očekává se, že obrana zvýší svůj podíl na federálním rozpočtu v nadcházejícím rozpočtu na období 2024-2025. Výrazné nárůsty výdajů se očekávají v letech 2027-28 s nárůstem na přibližně 67,3 mld. AUD, to bude souviset s pořízením nových amerických jaderných ponorek.

Austrálie patří do skupiny stejně smýšlejících států jako ČR v regionu Indo–Pacifiku. Jednou z platforem pro další rozvoj spolupráce v oblasti obranného průmyslu je Strategie ČR pro oblast Indo–Pacifiku, která vychází a koresponduje s obdobným materiálem EU. České firmy, asociace v obranném a bezpečnostním průmyslu a letectví nebo specializované státní organizace na podporu exportu komodit obranného průmyslu mohou navázat spolupráci s partnery v Austrálii jako jsou asociace Aviation Aerospace Australia, Australian Space Agency, Australian Industry and Defence Network a jiné. Jako perspektivní pro obchodní nebo vědecko-technickou spolupráci jsou následující oblasti a prostředky: letecký průmysl (kompletní UAV nebo motory pro tyto prostředky a drony, speciální komponenty, výcvikové systémy/trenažéry pro piloty s využitím umělé inteligence, vrtulová i proudová tréninková letadla, podzvukové stíhací letadla pro tréninkové účely, sportovní letadla), radary pasivní i aktivní pro vojenské i civilní užití, prostředky pro elektronický boj, palné zbraně (pistole, útočné pušky), speciální munice, NBC prostředky včetně detekčních zařízení pro chemické zbraně, vesmírné technologie a speciální software pro kartografické mapování, optické přístroje, prostředky a SW pro kybernetickou bezpečnost, prvky a systémy integrovaného řízení včetně využití v poli, prostředky civilní obrany, nákladní vozy do těžkého terénu.

Austrálie má složité klimatické podmínky v úhrnu vodních srážek v čase a prostoru vyplývající z kombinace geografické struktury a dvojího vlivu Indického a Tichého oceánu. Vzhledem k tomu, že Austrálie má celosvětově nejvyšší variabilitu klimatu a vodního toku, systémy hospodaření s vodou mají z předpovědí počasí největší prospěch. Předpovídání v takto proměnlivých podmínkách je velmi obtížné a znalosti o budoucích srážkách jsou důležité pro řízení zemědělství a plánování v suchých a polosuchých oblastech.

Mezi australské zdroje povrchové vody patří řeky, přehrady a nádrže. Podzemní voda hraje v Austrálii významnou roli jako zdroj pitné vody pro průmysl, zemědělství a další primární průmyslová odvětví v mnoha regionech, kde je podzemní voda jediným spolehlivým zdrojem vody. Hraje také zásadní roli v australské krajině pro ekosystémy závislé na podzemní vodě. Pokles hladin podzemních vod nepříznivě ovlivňuje ekosystémy závislé na podzemních vodách.

Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře zůstanou rostoucí poptávka, populační růst a klimatické změny. Období dlouholetého sucha vyvrcholilo devastujícími požáry na východním pobřeží Austrálie na přelomu let 2019/2020. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury, zajištění bezpečných zdrojů pitné vody a technologie zajišťující čištění odpadních a průmyslových vod, včetně těch vzniklých při těžbě nerostů. 

Národní politika v oblasti odpadů stanoví jasný směr pro Austrálii na příštích 10 let a nadále bude aktualizovat a integrovat australskou politiku a regulační rámec. Tato politika zahrnuje odpady, včetně nebezpečných odpadů a látek, z komunálních, komerčních a průmyslových, stavebních a demoličních zdrojů a zahrnuje kapalné, plynné a pevné odpady. Austrálie ročně vyprodukuje asi 75,8 milionů tun odpadu. To je 20% nárůst za posledních 15 let, což zdůrazňuje rostoucí potřebu efektivních strategií nakládání s odpady.

Navzdory této výzvě udělala Austrálie pozoruhodný pokrok. Celostátní míra využití dosahuje působivých 80 %, přičemž zásadní roli hraje recyklace. Kovy vedou s 87% návratností. Stále je však na čem pracovat, zejména pokud jde o plasty. V letech 2020–21 bylo recyklováno pouze 13 % plastů, což ukazuje, že existuje prostor pro zlepšení. Městské rezidenční oblasti významně přispívají k produkci odpadu, přičemž komunální odpad v letech 2020–21 představoval 14 milionů tun. K řešení tohoto problému si Národní odpadová politika stanovila ambiciózní cíle ke snížení organického odpadu odváženého na skládky do roku 2030 na polovinu a zavedení zákazu vývozu odpadních plastů, skla a pneumatik.

Následně v oblasti odpadového hospodářství se začínají projevovat pozitivní trendy při recyklaci. Podle australského Národního zpravodaje o odpadech z roku 2022 dosáhl podíl recyklovaného odpadu v roce 2021 60 % a podle posledního vydání stejného zdroje v roce  2023 podíl činil 63 %. Produkce odpadů se v roce 2023 snížila na 74,1 mil. tun, včetně 3,4 mil. tun plastického odpadu. Recyklace plastického odpadu se zvýšila z 13 % na 18 %. V roce 2021 produkce odpadu činila 75,8 mil. tun, což zahrnovalo 25,2 mil. tun stavebních a demoličních materiálů, 14,4 mil. tun organických materiálů, 12,0 mil. tun popílku, 7,4 mil. tun nebezpečných odpadů (převážně kontaminované půdy), 5,8 mil. tun papíru a lepenky, 5,7 mil. tun kovů a 2,6 mil. tun plastů. Roční přírůstek odpadu je zhruba 5 mil. tun. Podle akčního plánu národní strategie v oblasti odpadového hospodářství do roku 2030 chce vláda zvýšit průměrnou míru obnovy zdrojů na 80 %, což zahrnuje další metody získávání hodnoty z odpadu. Tyto metody přesahují současnou recyklaci a opětovné použití. K docílení tohoto cíle vláda alokovala do Recyklačního modernizačního fondu částku 250 mil. AUD.

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství jsou v dodávkách vodních turbín, čerpadel, závlahových systémů, produktovodů včetně přečerpávacích stanic, odsolovacích zařízeních, protipovodňových zábran, čističek odpadních vod (z domácností i průmyslových provozů a dolů, a čističek vyrábějících biometan), úpraven vody, sofistikovaných zařízení na výrobu vody ze vzduchu s využitím fotovoltaiky nebo v oblasti chytrých řešení a inženýrských či technických služeb. V odpadovém hospodářství se jedná o zařízení pro recyklaci běžných stavebních  materiálů nebo znečištěných azbestem a dalšími nebezpečnými látkami, kogenerační jednotky využívající odpad k výrobě energie, třídičky odpadu, spalovny toxického odpadu a kompostárny. České firmy mohou nabídnout unikátní zařízení na likvidaci vyřazených solárních panelů, které vyvinuly.

Australský zdravotní systém je na vysoké úrovni a zahrnuje státní (veřejnou) i privátní zdravotní péči. Ve finančním roce 2021-2022 dosáhly výdaje na zdravotnictví částky 241,3 mld. AUD, což představuje 10,5 % HDP. 

V letech 2022–23 tvořily výdaje na zdravotnictví 9,9 % hrubého domácího produktu, což je přibližně o 0,5 procentního bodu méně než v letech 2021–22. V letech 2022–23 se výdaje na zdravotnictví vrátily k předpandemickému trendu. Austrálie utratila v letech 2022–23 odhadem 252,5  mld AUD za zdravotnické zboží a služby – v průměru přibližně 9 597 AUD na osobu. V reálných hodnotách (upraveno o inflaci) se výdaje na zdravotnictví snížily o 0,3 %, neboli o 0,7 mld. AUD méně než výdaje v letech 2021–22.

V letech 2022–23 byly celkové výdaje na zdravotnictví rozděleny mezi zdravotnické služby následujícím způsobem: 42,4 % (107,1 mld. AUD) na nemocnice, 33,0 % (83,3 mld. AUD) na primární zdravotní péči, 8,4 % (21,3 mld. AUD) na návazné lékařské služby. Zbývajících 16,2 % neboli 40,8 mld. AUD bylo na ostatní služby, výzkum a kapitálové výdaje. V roce 2022 se australské výdaje na zdravotnictví k HDP umístily na 15. místě s poměrem 9,9 % ve srovnání s průměrem OECD 9,5 % mezi 38 členskými zeměmi OECD.

Za poslední dekádu se rozpočet do zdravotnictví a starobní péče více než zdvojnásobil. Zhruba 70 % výdajů na zdravotní péči hradí stát a 30 % jednotlivci a nevládní organizace. Roční výdaje na zdravotnictví na osobu stále stoupají a v roce 2021-2022 činily 9 365 AUD na osobu za rok (o rok dříve jen 8 617).

Více než 15 milionů Australanů má nějakou formu soukromého zdravotního pojištění. 45 % populace má krytí pobytu v nemocnici, zatímco 54,7 % je pokryto politikou „Extras“. Nejčastějším důvodem, proč lidé nemají soukromé zdravotní pojištění, jsou náklady. Doplňkové zdravotní pojištění „Extras“  (pokrývající mimonemocniční léčbu) jsou populárnější než nemocniční pojištění. Přibližně 12,3 milionu je pokryto kombinovanou politikou pro nemocnice a extra služby, což je zhruba stejný počet lidí, na které se vztahuje politika nemocnic. Přibližně 2,7 milionu lidí má pouze krytí Extras, které nezahrnuje ošetření, která jsou rovněž hrazena z Medicare.

Hlavním důvodem, proč mají Australané soukromou zdravotní péči pro pobyt v nemocnici, je vyhnout se příplatku Medicare (dodatečná daň, které jsou někteří lidé vystaveni, pokud nemají způsobilé soukromé zdravotní pojištění). Nedostatek konkurence na trhu je dalším problémem pro spotřebitele, přičemž prvních pět poskytovatelů soukromého zdravotního připojištění představuje téměř 82 % trhu.

Austrálie je 12. největším trhem se zdravotní péčí. Trh zdravotnických technologií je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Více než 80 % potřeb zdravotnických přístrojů a zařízení je dováženo; u léků je to dokonce 90 %. V roce 2022 činil dovoz zdravotnických zařízení 5,4 miliardy AUD. Vývoz zdravotnických zařízení dosáhl 2,2 miliardy AUD (včetně reexportu). Přitom místní výroba dosáhla objemu 1,5 mld. AUD, ale exportováno bylo za 1,3 mld. AUD. Ve zdravotnictví dochází k úspěšné aplikaci digitálních technologií (například představena byla služba „Telehealth“, konzultace s praktickým lékařem prostřednictvím mobilního telefonu) a tento trend bude pokračovat.Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií, k čemuž vytvořila Medical Research Future Fund.

Výdaje na nemoci a úrazy se v letech 2022–23 zvýšily o 13 mld. AUD na 172,3 mld. AUD. Z celkového objemu téměř dvě třetiny připadaly na nemocniční služby (110,4 mld. AUD ), více než jedna čtvrtina na primární zdravotní péči (46,7 mld. AUD) a zbývající výdaje na návazné lékařské služby (15,2 mld. AUD).

České firmy mají možnost prosadit se na místním trhu jen s vyspělými a velmi konkurenceschopnými výrobky inovativního charakteru. S ohledem na potřeby země se může jednat o výrobky pro stárnoucí populaci jako jsou ortopedické a protetické komodity (například klouby z ušlechtilé oceli), neinvazivní diagnostické produkty, digitální zdravotní technologie, automatizované zdravotnické služby a diagnostické služby i na dálku v modu real-time, sběr a vyhodnocení získaných dat, vybavení nemocnic a domů pro seniory (lékařský nábytek, postele, inkubátory, infrastruktura – rozvod kyslíku a dalších plynů, chirurgické nástroje), operační sály, vybavení laboratoří, různé testovací sady na zjištění virových a dalších onemocnění, steny, vitro diagnostické sady, optické a laboratorní přístroje pro lékařství, speciální sklo atd. S ohledem na obrovské rozměry země s velkou četností odlehlých oblastí připadají v úvahu i mobilní nemocnice a ambulance do odlehlých oblastí v kombinaci s heliportem v kontejnerové variantě s úplným letištním vybavením.

Australský zemědělský sektor se podílí na HDP zhruba 3 % HDP. Aktuální hodnota z roku 2023 je 2,57 procenta, což je pokles z 2,67 procenta v roce 2022. Pro srovnání, světový průměr je 9,91 % a vychází z údajů ze 166 zemí. Historicky je průměr pro Austrálii od roku 1990 do roku 2023 2,78 %. Minimální hodnoty, 2,01 %, bylo dosaženo v roce 2020, zatímco maximum 4,19 % bylo zaznamenáno v roce 1990.

Podle údajů EIU pro rok 2024 zemědělský sektor zaznamenal v roce 2024 přírůstek 5,2 %. Zahraniční obchod Austrálie ve finančním roce 2022-23 (končí 30.6.2023) docílil přebytku 158.9 mld. AUD. Vývoz zboží a služeb dosáhl 686,0 mld. AUD (nárůst o 15,8 %) a dovoz 527,5 mld. AUD (růst o 18,4 %). Za kalendářní rok 2022 export zemědělské produkce dosáhl 78,1 mld. AUD.

Australská zemědělská činnost je determinována klimatem, dostupností vody, typem půdy a blízkostí trhů. Austrálie i nadále zůstává významným vývozcem zemědělských produktů a potravin. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní. Mezi nejvýznamnější zemědělské sektory patří chov hovězího dobytka, pěstování obilí, mlékárenská výroba, pěstování ovoce a zeleniny a chov ovcí a produkce vlny.

V Austrálii je 55 % půdy zemědělsky využíváno (bez lesnictví), 74 % spotřeby vody jde na vrub zemědělství (zavlažování apod.) a z celkové zaměstnanosti 2,2 % pracovníků působí v zemědělství. Podle údajů za finanční rok 2022-23 se zemědělská produkce a služby podílí 13,6 % na celkovém vývozu zboží a služeb.

Zhruba 72 % zemědělské produkce jde na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU, ale současně Austrálie dováží zhruba 15 % celkové spotřeby potravin.  Ve finančním roce 2022-2023 hodnota zemědělské produkce dosáhla celkem 94,3 mld. AUD, včetně lesnictví a rybolovu 100,1 mld. AUD. Export zemědělské produkce ve stejném období činil 70,8 mld. AUD (kap. 1-24 HS, viz příloha). Skladba zemědělské produkce: 41 % produkce zrnin a dalších plodin, 36 % živočišná výroba, 17 % ovoce a zelenina, 6 % lesnictví. Za 20 roků se produkce zvýšila o 46 %. Očekává se, že produkční a exportní objemy poklesnou v letech 2023-24 na 81 mld. AUD, resp. 64 mld. AUD, a to v důsledku predikovaných nižších srážek. Největšími exportními zemědělskými komoditami v roce 2022 bylo hovězí maso (22 %), ostatní maso (11 %), obilí (7 %), víno (6 %), jedlé produkty (5 %), ovoce a oříšky (5 %), vlna (5 %), mléčné výrobky (3 %).    

Austrálie je čistým dovozcem následujících zemědělských a potravinářských komodit: ovoce a zelenina, nealkoholické nápoje, sirupy a posilující nápoje, sladkosti a pekařské výrobky, oleje a tuky. Dovoz potravin tvoří zhruba 8 % z celkových dovozů. Intenzivní využívání půdy vyžaduje i dovozy hnojiv. Většina zemědělských a potravinářských dovozů je z EU, Nového Zélandu a USA(54%).

Zemědělský vývoz Austrálie ve finančním roce 2022-23 dosáhl v kapitolách 1-24 HS objemu 70,8 mld. AUD. Největší vývozní položkou byly zrniny (22,2 mld. AUD), maso (16,7 mld. AUD), ovoce a semena (7,4 mld. AUD).

Agrární dovoz ve stejném období a kapitolách činil 26,4 mld. AUD. Nejvíce se dovezly různé připravené jídlo (3,7 mld. AUD), nápoje, destiláty a ocet (3,3 mld. AUD) a přípravky z obilí a mouky (2,4 mld. AUD).

Přestože si zemědělské a potravinářské stroje a zařízení místní průmysl z velké části zajišťuje sám, ročně se dováží tato technika za 1,2 mld. AUD. V teritoriálním členění se největší dovoz této skupiny výrobků realizoval v roce 2020 z USA (39 %), Německa (17 %), Číny (14 %) a Kanady (7 %). Z komoditního hlediska jsou na prvním místě sekačky trávy (28 %), následují kombinované mlátičky/kombajny (17 %), lisy na slámu (12 %), přepravní vozy, stroje na čištění a třídění vajec a stroje na zpracování sena.

Pro české firmy existují v Austrálii v potravinářských komoditách příležitosti ve vývozu nealkoholických nápojů a minerálních vod, sirupů a energetických nápojů, dále alkoholických nápojů (pivo, cider, destiláty), nealkoholického piva, cukrovinek, oplatek nebo čokoládového zboží, dětské výživy, hotových pokrmů, biopotravin, cereálií, tuků a olejů. Dále existuje potenciál pro vývoz do Austrálie zemědělských strojů a zařízení jako jsou stroje pro zpracování půdy (orba, podmítání) na velkoplošných farmách, sekačky trávy (jak pro velké zemědělské plochy tak pro parky a sportoviště vč. techniky na dálkové ovládání ve ztížených podmínkách), stroje na sklizeň a přepravu sena, stroje na třídění vajec, technologie ustájení a technologie související s chovem hospodářského zvířectva (krávy, prasata, slepice), zavlažovací systémy, traktory a části, lesnické stroje a rovněž stroje pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky nebo stroje pro průmyslovou výrobu potravin i s využitím ušlechtilých ocelí.

Australský trh ICT je rozdělen podle typu (hardware, software, IT služby, telekomunikační služby), velikosti podniku (malé a střední podniky, velké podniky) a odvětví odvětví (bankovní a pojišťovací služby, IT a telekomunikace, státní správa, maloobchod a elektronický obchod, výroba, energetika a veřejné služby a další odvětví). 

Významné světově uznávané značky využívají toho, co Austrálie nabízí na trhu ICT. Globální jména jako Avaya, Canon a IBM vybudovala v Austrálii zázemí pro vývoj produktů (R&D). Mapy Google a Warner Bros využily své základny v Austrálii k vývoji ziskového mezinárodního digitálního obsahu pro obchodní a zábavní sektor. Alcatel-Lucent, Cisco Systems a CSC provozují pokročilá centra technické pomoci pro operace po celém světě z Austrálie a Logica CMG, Reuters a Infosys učinily z Austrálie ústřední místo ve svých globálních strategiích snižování rizik. 

Zvýšení výdajů australské vlády na IT významně podporuje růstové příležitosti trhu. Podle Australské počítačové společnosti se v roce 2022 odhadovaly výdaje australské federální vlády na IT služby v celkové výši 6,4 mld. AUD, zatímco v roce 2021 to bylo asi 6 mld. AUD. Mezi další kritické oblasti výdajů na IT patřily telekomunikace a zařízení. Očekávalo se však, že výdaje na software přilákají v roce 2022 druhé největší financování ve výši více než 4 mld. AUD. Zvyšující se náklady souvisí i s posilováním odolnosti oproti kybernetickým útokům.

V březnu 2022 australská vláda vydala aktualizaci Digital Economy Strategy 2022 Update, která popisuje pokrok dosažený v Austrálii, která se do roku 2030 stane 10. nejlepší digitální ekonomikou. 

Australské univerzity jsou závislé na zahraničních studentech. V roce 2021 zaznamenaly australské univerzity příjmy ve výši 38,9 mld. AUD. Lze očekávat pokračující boom e-learningových řešení a jejich implementaci do systému vysokoškolského vzdělávání. 

Čtvrtým největším exportním odvětvím jsou produkty a služby fintech (finanční technologie), které jsou 6. největší na světě a 2. v oblasti Asie a Pacifiku. V roce 2023 do sektoru fintech směřovaly investice za 589 mil. USD a jeho produkce narostla na 45 mld. AUD (v roce 2018 to bylo jen 8 mld. AUD).  Stejně nadějný je herní průmysl, kam v roce 2020 bylo investováno za 270 mil. AUD a o rok později příjmy dosáhly 226 mld. AUD. V roce 2023 pokračoval trend posilování umělé inteligence a strojového učení v sektoru, dále posilovalo digitální bankovnictví, blockchain a mobilní platby s důrazem na posilování kybernetické bezpečnosti a prevence podvodů.

V říjnu 2022 australská vláda přijala závazek investovat 2,4 mld. AUD do rozšíření optických vláken do komunit po celé Austrálii. Nová investice umožní dalším 1,5 milionu domácností a podniků, které v současné době obsluhuje FTTN (Fibre to the Node), upgradovat na Fiber to the Premises (FTTP). Tyto upgrady pomohou oprávněným zákazníkům efektivněji pracovat z domova, provozovat online obchody, účastnit se online vzdělávání, zapojit se do konzultací v oblasti telehealth, streamovat zábavu a spojit se s přáteli a rodinou. 

Austrálie má zpracovanou strategii digitální ekonomiky, v září 2020 vláda schválila „Digital Business Plan“ s rozpočtem 800 mil. AUD. Plán má zajistit digitální transformaci země a využít přednosti digitálních technologií k růstu zaměstnanosti a výkonnosti ekonomiky. Plán má odstranit zastaralé regulatorní bariéry, rozšířit kapacity malých podniků a rozšířit digitální technologie do všech odvětví hospodářství.  Plán má zajistit do roku 2024 zvýšení HDP o 6,4 mld. AUD (každý rok o 1,5 mld. AUD). Plán rovněž zahrnuje vytvoření systému digitální identity s rozpočtem 257 mil. AUD (již nyní má digitální identitu 1,6 mil. obyvatel a 1,2 mil. podniků v rámci 70 veřejných služeb), na implementaci modernizovaného systému registrace firem je vyčleněno 420 mil. AUD. 

Australská vláda označila kybernetickou bezpečnost za jeden ze šesti průmyslových sektorů považovaných za životně důležité pro dlouhodobé vyhlídky australské ekonomiky. Podle kybernetického indexu Mezinárodní telekomunikační unie je Austrálie sedmou zemí s největší kybernetickou bezpečností na světě. Kybernetická vyspělost Austrálie je druhá nejvyšší v Indo-Pacifiku. V Austrálii existuje silná poptávka po službách kybernetické bezpečnosti, protože mnoho veřejných a soukromých společností postrádá interní odborné znalosti k adekvátnímu a komplexnímu zabezpečení svých IT aktiv. Tento trend v příštím desetiletí poroste, protože společnosti budou ještě více spoléhat na externí dodavatele zabezpečení, kteří budou poskytovat řešení digitální bezpečnosti jejich jménem.

Australská vláda vydala 23. 11. 2023 dlouho očekávanou novou Strategii kybernetické bezpečnosti – 2023-2030 Australian Cyber Security Strategy spolu s Akčním plánem, k jejichž vytvoření byla ustanovena Expert Advisor Board. 

České firmy mají příležitost uplatnit své zkušenosti, produkty a služby v oblasti antivirových programů a dalších prvků kybernetické bezpečnosti. Zejména oblast obrany a bezpečnosti si vyžaduje sofistikovaná řešení, kterými české firmy disponují. Další příležitosti pro expanzi na australský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví, jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku nebo systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence. Další perspektivní oblastí jsou e-learningové programy a tzv. smart řešení například v energetice (tzv. smart grid – systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie).

Australští výrobci získali významné místo na globálním leteckém trhu tím, že vyrábějí základní komponenty pro velké výrobce letadel, jako jsou Boeing a Airbus. Závod Boeingu ve Fishermans Bend v Melbourne je klíčový pro dodávky dílů pro letouny 777 a 787 Dreamliner. Vojenský segment tohoto odvětví významně přispívá k příjmům, protože australské obranné síly (ADF) zadávají výrobu a opravy externím společnostem. Na výrobě stíhaček F-35 se podílí mnoho místních společností.

Australský letecký průmysl přispívá 2,6 % do australského HDP, což představuje přibližně 32 mld. AUD. Z toho 13,5 mld . AUD od leteckých společností a letišť, 11 mld. AUD od dodavatelů technických zařízení, 7,4 mld. AUD z výdajů zaměstnanců a dodavatelů služeb. Australský letecký průmysl zaměstnává 176 000 pracovníků přímo v leteckém průmyslu a dalších cca 138 000 nepřímo u subdodavatelů. 

Tržby leteckých společností dosáhly v roce 2023 3,1 mld. USD a očekává se růst na 5,4 mld. USD do roku 2032, což představuje průměrný roční přírůstek 6,1 %. V roce 2024 bylo přepraveno v domácí letecké dopravě 4,93 mil. cestujících, což je mírný nárůst oproti předchozímu roku.

Australská vláda poskytuje rozsáhlou podporu leteckému průmyslu prostřednictvím různých programů zaměřených na inovace, udržitelnost, regionální propojení a bezpečnost. V roce 2023 vláda prostřednictvím agentury ARENA investovala 30 mil. AUD na podporu domácí výroby SAF (iniciativa pro udržitelné letecké palivo SAF) z obnovitelných zdrojů. Cílem je snížit emise v leteckém sektoru a vytvořit nové pracovní příležitosti, zejména v regionálních oblastech. V roce 2025 byly schváleny dva projekty: 8 mil. AUD pro studii výroby SAF z odpadu cukrové třtiny v Queenslandu a 2,4 mil. AUD pro testování skladování a použití SAF na letišti v Brisbane. „Program Emerging Aviation Technology Partnerships“ (EATP) s rozpočtem 32,6 mil. AUD do června 2024 podporuje projekty zaměřené na digitální zemědělství, regionální propojení a rozvoj nových leteckých technologií. 

Pro finanční rok 2024–2025 vláda oznámila 40 mil. AUD na zlepšení bezpečnosti a dostupnosti regionálních letišť, včetně podpory přechodu na technologie s nulovými emisemi. Dále vláda vyčlenila 1,3 mil. AUD na projekty zaměřené na zvýšení účasti žen v leteckém průmyslu, včetně kariérních programů a mentoringu. Tyto iniciativy ukazují na komplexní přístup australské vlády k podpoře leteckého průmyslu, který zahrnuje inovace, udržitelnost, regionální rozvoj a diverzitu.

Australský vesmírný průmysl zažívá dynamický růst a stává se stále významnějším hráčem na globální scéně. V roce 2023 dosáhl odhadované hodnoty 6,4 mld. AUD a zaměstnával více než 15 400 lidí. Do roku 2030 se očekává, že průmysl vzroste na 12 mld. AUD, což představuje roční růst přes 7 %. Vypouštění satelitů a raket: firmy jako Gilmour Space Technologies nebo Black Sky Aerospace vyvíjejí nosné rakety. Satelity: Austrálie se soustředí na výrobu malých satelitů a nanosatelitů. Na mezinárodním poli Austrálie spolupracuje se společnostmi jako s NASA, ESA, JAXA i soukromými firmami jako Boeing, Lockheed Martin nebo SpaceX. Dále se účastní na programech lunárního průzkumu (např. NASA Artemis), včetně vývoje roveru.

Austrálie investuje do rozvoje vesmírné infrastruktury a podpory start-upů. Austrálie se stává centrem inovací v oblasti vesmírných technologií, přičemž mnoho start-upů se zaměřuje na vývoj nových technologií a aplikací. Gilmour Space Technologies vyvíjí hybridní rakety pro komerční starty. Jejich raketa Eris-1 by měla být první australskou raketou, která se dostane na orbit. Fleet Space Technologies se zaměřuje na satelitní komunikace a internet věcí (IoT). Společnost získala financování ve výši 170,1 mil..AUD. Metakosmos vyvíjí přístupné skafandry pro širokou veřejnost. Společnost získala financování ve výši 2 mil. AUD.

Quasar Satellite Technologies nabízí služby pozemních stanic pro satelitní operátory. Společnost získala financování ve výši 6 mil. AUD. Esper vyvíjí satelity pro dálkový průzkum s vysokým rozlišením. Společnost získala financování ve výši 1,2 mil AUD. Tyto start-upy přispívají k rozvoji australského vesmírného průmyslu a jeho integraci do globálních hodnotových řetězců.

Venture Catalyst Space Program University již podpořil 36 start-upů, které získaly více než 30 mil. AUD na další rozvoj. Southern Launch poskytuje infrastrukturu a logistickou podporu pro suborbitální a orbitální starty komerčních satelitů. V roce 2023 operovala z australských raketových zařízení schválených Australskou vesmírnou agenturou . 

Výhled australského vesmírného průmyslu pro rok 2030 je 12 mld. AUD roční hodnoty sektoru (v roce 2023 to bylo 6,4 mld. AUD). Vláda chce podpořit vytvoření až  20 000 nových pracovních míst v rámci vesmírného průmyslu. Průměrné roční přírůstky se odhadují na více než 7 % mezi lety 2023–2030. Roste snaha dodávat technologie a služby globálně, především do USA, EU a jihovýchodní Asie. Austrálie buduje vlastní startovací kapacity (např. Southern Launch, Equatorial Launch Australia). Cílem je být regionálním hubem pro suborbitální a orbitální lety. Je kladen důraz na zemědělství, hornictví a environmentální monitoring pomocí dat z družic. Roste počet firem zaměřených na vývoj senzorů, navigačních systémů, AI pro orbitální řízení.

Austrálie je partnerem NASA v rámci programu Artemis – plánuje vytvořit lunární rover do roku 2026. Spolupracuje s JAXA a ESA na dálkovém průzkumu Země a vývoji technologií pro hluboký vesmír. Federální vláda podporuje programy jako Moon to Mars, Venture Catalyst Space, a financování od agentur jako Austrade, CSIRO a Space Agency. Dále rozvíjí aktivní ekosystém univerzit a výzkumných center (např. Swinburne Space Institute, UNSW Canberra Space). V neposlední řadě klade důraz na udržitelné využívání oběžné dráhy (řešení vesmírného odpadu). V tomto ohledu jsme svědky zpřísnění australské legislativy pro kosmické operace, včetně pojištění a bezpečnosti.

Austrálie představuje pro české firmy v oblasti vesmírného průmyslu a pokročilých technologií atraktivní exportní příležitosti. Příležitosti pro české firmy v australském vesmírném sektoru zahrnují technologie pro satelitní komunikaci a optické systémy. Některé české firmy se již podílejí na vývoji optických systémů pro satelitní komunikaci. Austrálie hledá partnery pro vývoj a implementaci těchto technologií, což nabízí příležitosti pro české inovátory .

Spolupráce mezi českými a australskými firmami v oblasti leteckého průmyslu zahrnuje dodávky komponent, údržbu letadel a možnost společného podniku na výrobu cvičných letounů a samozřejmě dodávky sportovních letadel, které se již úspěšně realizují. Další perspektivní oblastí spolupráce jsou laserové technologie a nanotechnologie využívané v leteckém a kosmickém průmyslu. Samostatnou kapitolou jsou pasivní i aktivní radary pro civilní letiště a dále meteorologické radary využívané v letecké dopravě.

Austrálie investuje do výcviku operátorů dronů pro civilní a vojenské účely. České firmy specializující se na drony a jejich výcvik mohou najít v Austrálii nové obchodní příležitosti.

Austrálie má vybudovanou silnou infrastrukturu pro výzkum a vývoj, která podporuje inovace v celé řadě odvětví. Na realizaci financování výzkumu a vývoje se podílí jak vládní instituce, tak soukromý sektor a akademické instituce. Mezi prioritní obory pro výzkum, vývoj a inovace patří: zdravotnický a lékařský výzkum a zařízení, těžební technologie, zemědělské a potravinářské technologie, recyklace a čistá energie, obranný průmysl, vesmírný průmysl a pokročilá výroba (včetně Průmyslu 4.0, robotizace, automatizace a pokročilých materiálů). 

Financování australského výzkumu a vývoje pochází z různých zdrojů, jako je australská vláda, sektor vysokoškolského vzdělávání, státní a územní vlády, průmysl a soukromý neziskový sektor. V letech 2019-20 bylo na výzkum a vývoj vynaloženo 35,6 mld AUD.

Průmyslová výroba neodpovídá potřebám země, která je závislá na dovozech řady průmyslových výrobků, technologií a zdravotnických přístrojů. Proto vláda významným způsobem podporuje výzkum, vývoj, inovace a budování vyspělého průmyslu v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

Australský R&D ekosystém je důležitým prvkem vládního plánu pro budoucnost Made in Australia. To zahrnuje dosažení nulových emisí, vývoj kritických technologií a budování suverénních schopností. V letech 2021–22 GERD (hrubé výdaje na výzkum a vývoj)  činily odhadem 38,8 miliard USD a 1,68% podíl na hrubém domácím produktu. To je pod průměrem OECD 2,7 %. Ozývají se výzvy, aby vláda usilovala o vyšší celkové investice země do výzkumu a vývoje, blížící se 3 % HDP.

V letech 2024–25 se předpokládá, že celková vládní podpora výzkumu a vývoje bude činit 14,4 mld. AUD a 0,52 % HDP. V letech 2024–25 budou tvořit programy z následujících tří vládních portfolií většinu vládních investic do výzkumu a vývoje v uvedené výši 14,4 miliardy dolarů: Portfolio průmyslu, vědy a zdrojů v objemu 6 mld. AUD (z 5,9 mld. AUD v letech 2023–2024), včetně daňové pobídky pro výzkum a vývoj. Vzdělávací portfolio: 4,3 mld. AUD (nárůst z 3,8 mld. AUD v letech 2023–24). Portfolio péče o zdraví a seniory: 1,7 mld. AUD (z 1,7 mld. AUD v letech 2023–24)

Pro srovnání, na financování výzkumu a vývoje v objemu 35,6 mld. AUD v roce 2019-20 se více než z poloviny podílel soukromý sektor s částkou 18,2 mld. AUD, dále vysoké školství s 12,7 mld. AUD, státní instituce s 3,4 mld. AUD a privátní neziskový sektor s 1,3 mld. AUD. Vláda finančně podporuje výzkum a vývoj v univerzitách (zhruba z 30 %, zbytek univerzity pokrývají z průmyslu a filantropů) a ve státních výzkumně vývojových organizacích (např. ústav CSIRO, Rural R&D Corporation, Defence Science&Technology). Další formou státní podpory sektoru jsou granty až do výše 20 mil. AUD, které jsou rozdělovány prostřednictvím státních institucí jako je Australská rada pro výzkum (ARC) a Národní rada pro zdravotnický a lékařský výzkum (NHMRC).

Soukromý sektor financuje přes polovinu výdajů na výzkum a vývoj. Mezi stěžejní průmyslová odvětví patří těžební průmysl, zemědělství, biotechnologie a informační technologie. Příklady významných australských společností, které se podílejí na výzkumu a vývoji, jsou např: BHP Billiton (těžební průmysl), CSL Limited (biotechnologie), Atlassian (software), Cochlear (lékařské přístroje).

Hlavním poradním orgánem vlády pro inovace a konkurenceschopnost je nevládní Australská rada pro průmyslové inovace a vědy (IISA). Rada z pověření vlády vypracovala Strategii moderní výroby, na jejíž realizaci je vyčleněno 1,5 mld. AUD, v rámci které bylo stanoveno šest prioritních odvětví: Vesmírný průmysl – země má zpracovanou Australian Civil Space Strategy na roky 2019-28, Zdravotnické výrobky  se zaměřením na precizní medicínu, telemedicínu, genomiku, klinické zkoušky a výzkum duševního zdraví, Technologie pro těžbu nerostných surovin s důrazem na kritické materiály. Potraviny a nápoje, Obranný průmysl s cílem vytvoření širších dodavatelské řetězců s mezinárodním přesahem, Čistá energie a recyklace solární, větrná a vodíková energie, zachycování a ukládání uhlíku a technologie skladování energie.

Kromě těchto šesti explicitně vyjmenovaných prioritní odvětví platí stále vládní podpora třem oborům prolínajícím se celým hospodářstvím: a) pokročilá výroba,  b) informační a komunikační technologie, c) životní prostředí a změna klimatu.

Příležitosti pro české firmy i vědce nabízí výše uvedené prioritní obory australské vlády, které se prakticky kryjí s Mapou oborových příležitostí MZV. S ohledem na potenciál českých firem a vědecko–výzkumné základny je nutno vyzdvihnout následující příležitosti: obranný průmysl, letecký a vesmírný průmysl, Průmysl 4.0 včetně automatizace a robotizace, zdravotnictví, energetika, ICT vč. kybernetické bezpečnosti.