Jedním z nejdůležitějších, bohatství generujících a exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je těžební průmysl. K únoru 2025 zaměstnával australský těžební průmysl přímo 300 000 pracovníků a podporuje celkem 1,1 milionu přímých a nepřímých pracovních míst – což představuje jedno z deseti pracovních míst v Austrálii.

Metalurgický průmysl a těžba (včetně zařízení, technologií a služeb) přispívá  ročně k HDP Austrálie 13,7-15 %. Současná hodnota hrubého domácího produktu (HDP) z těžby v Austrálii je 68,738 mld. AUD. Historické maximum bylo dosaženo 1. 9. 2019 s 93,27 mld. AUD, přičemž nejnižší hodnota byla zaznamenána 1. 9. 1974 s 12,44 mld. AUD. Těžební průmysl přispěl ve finančním roce 2022-23 rekordními 455 miliardami dolarů na příjmech z exportu pro Austrálii.

Australský těžební průmysl v roce 2025 hrál významnou roli v ekonomice, přičemž přispěl k HDP více než 12 % a představovat přibližně 70 % příjmů z exportu. Předpokládá se, že těžba klíčových nerostných surovin, jako je lithium, železná ruda a měď, poroste, přičemž produkce lithia se zvýší o 2,7 % a produkce železné rudy se zvýší o 1,4 %. Průmysl se také zaměřuje na udržitelné technologie a produkci kritických nerostných surovin nezbytných pro projekty energetické transformace. Celkově se těžební sektor přizpůsobuje změnám na trhu a geopolitickým výzvám a prezentuje se jako klíčový hráč v australské ekonomice.

Australský export nerostných surovin dosáhl v letech 2023-24 celkové hodnoty 415 mld. AUD, přičemž hlavními vývozními artikly byly železná ruda, LNG, uhlí, zlato a měď. V roce 2026 se očekává trend klesajícího exportu železné rudy a uhlí, přičemž se předpokládá růst exportu mědi a zlata. Celkový exportní model se vyvíjí se zaměřením na kritické nerostné suroviny a vstupy pro energetickou transformaci.

Současný tlak na dosažení nulových emisí však vyžaduje každoroční snížení celosvětové produkce uhlí o 11 % s cílem úplného vyřazení uhelné energie do roku 2040.

Austrálie těží ve větším množství 19 cenných nerostů z více než 350 aktivních dolů.  Vláda přijala Australskou strategii pro těžbu kritických materiálů pro období 2023 – 2030 a vytvořila Critical Minerals Facilitation Office.

Plán státního výzkumného ústavu CSIRO’s Critical Energy Materials odhaduje roční poptávku po kovech a minerálech přesahující 700 milionů tun do roku 2050. To zahrnuje téměř 9 milionů tun lithia (používá se při skladování energie), více než 130 milionů tun křemíku (nezbytný pro elektrická vozidla) a mědi (potřebné ve větrných turbínách a niklových niklových bateriích) a 48 milionů tun niklu (nezbytný do baterií). To podtrhuje rostoucí poptávku v odvětví nerostů a kovů.

Vybudování průmyslu kritických minerálů by mohlo do roku 2040 přidat více než 170 mld. AUD k jeho HDP, pokud dokáže zhodnotit své nerostné bohatství.

S ohledem na strategický význam těžebního průmyslu je odhad jeho ročního růstu okolo 6 %. Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Významný potenciál do budoucna mají ložiska plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země ve státě Queensland. Jedná se o Coal Seam Gas (CSG) a břidličný plyn.

Emise Austrálie na hlavu, včetně exportu, jsou čtyřikrát vyšší než v USA, 9krát více než v Číně a 37krát více než v Indii, což z Austrálie dělá jednoho z nejvýznamnějších producentů emisí na hlavu. Vzhledem k tomu, že velká část australské ekonomiky je vázána na tato průmyslová odvětví s vysokými emisemi, zůstává pro zemi klíčovou výzvou řešení finančních přínosů z odvětví poškozujících životní prostředí.

Pro české firmy sektor skýtá příležitost pro dodávky důlní techniky pro povrchové i hlubinné doly, důlních výtahů, úpraven rud, dopravníků, těžkých nákladních vozů, systémů automatizace provozu, čerpadel nebo ventilů. Samotná těžba vyžaduje trhaviny a rozbušky; produktovody mohou dozorovat drony a UAV. Jímání plynů vyžaduje vysokotlaké nádoby.

Spotřeba energie v Austrálii v roce 2026 bude pokračovat ve svém vzestupném trendu, přičemž v předchozích letech byl zaznamenán mírný nárůst. Celková spotřeba energie za fiskální rok 2024–25 se očekává na úrovni přibližně 5 977 petajoulů (PJ), což odráží mírný růst oproti předchozím letům. Toto číslo je stále o 4 % nižší než historické maximum 6 199 PJ zaznamenané v letech 2018–2019. Spotřeba energie v Austrálii vzrostla v letech 2023–2024 o 0,5 % na 5 977 PJ. Spotřeba zůstává o 4 % pod historickým maximem 6 199 PJ z let 2018–2019.

Energetická produktivita nadále roste. Energetická produktivita, měřená hrubým domácím produktem (HDP) děleným spotřebou energie, se v letech 2023–2024 zlepšila o 1 %. Austrálie nyní vytváří HDP ve výši 436 mil. AUD na každý spotřebovaný petajoul energie, což je o 24 % více než před 10 lety.

Celková výroba elektřiny v Austrálii vzrostla v letech 2023–2024 o 2 % na přibližně 280 terawatthodin (1007 PJ). Toto číslo zahrnuje lokální průmyslovou výrobu, střešní solární panely a výrobu mimo síť. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se v letech 2023–2024 zvýšila o 6 %, což představuje nárůst o 1 % a podílí se tak na celkové výrobě 35 % (98 terawatthodin). Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Austrálii v kalendářním roce 2024 dále vzrostla na 36 % celkové výroby (102 terawatthodin), což je nejvíce v historii. V kalendářním roce 2024 tvořila solární energie 18 % celkové výroby a větrná energie 12 %. Výroba elektřiny z fosilních paliv vzrostla v letech 2023–2024 o méně než 1 %, přičemž výroba elektřiny z uhlí vzrostla o 1 % a výroba elektřiny z plynu klesla o 1 %.

Většina (80 %) australské produkce energie se vyváží a Austrálie vyváží mnohem více energie, než dováží. Čistý export (export mínus dovoz) se v letech 2023–24 rovnal 67 % produkce. Vývoz energie v letech 2023–24 vzrostl o 3 % na 15 292 PJ. Černé uhlí a LNG tvoří většinu australského energetického exportu.

Austrálie je z 90 % závislá na dovozu zahraniční ropy a má pouze 2 rafinérie ropy, které se nachází v Brisbane a Geelongu. Australská vláda přispívá 2,3 mld. AUD na udržení těchto zařízení v provozu až do roku 2030. Dovoz ropy se nezměnil, zatímco dovoz rafinovaných produktů vzrostl o 6 %, zejména kvůli uspokojení rostoucí poptávky. Vývoz ropy/kondenzátu klesl o 6 %, zatímco vývoz LPG vzrostl o 7 %. Obě paliva částečně pocházejí z lokalit těžby plynu.

Austrálie také vyváží velké objemy oxidu uranu, který je v zahraničí obohacován pro použití v jaderných elektrárnách. Produkce uranu se v letech 2023–2024 zvýšila, což vedlo k nárůstu vývozu uranu o 5 % na 5 742 tun.

Austrálie má ambiciózní cíle stát se velmocí obnovitelné energie. Austrálie již transformuje své energetické systémy, aby dosáhla cíle australské vlády 82 % obnovitelné energie v australské síti do roku 2030.

Program „Rewiring the Nation“ ve výši 20 mld. AUD poskytuje levné finance na modernizaci a rozšíření australské elektrické sítě. Národní fond obnovy ve výši 15 mld. AUD se zaměřuje na financování až 3 mld. AUD na podporu obnovitelných zdrojů a nízkoemisních technologií. Program „Solar Sunshot“ investuje 1 mld. AUD do rozvoje australského průmyslu výroby solárních PV. Program podpoří výrobce při zakládání a rozšiřování zařízení v celém dodavatelském řetězci solárních fotovoltaických systémů. Iniciativa „Battery Breakthrough Initiative“ (523,2 mil. AUD za 7 let) pomůže výrobcům posunout se v hodnotovém řetězci baterií nahoru. To je klíčový výstup v rámci národní strategie pro baterie.

Jaderná energie je v Austrálii zakázána především dvěma částmi federální legislativy – zákonem o ochraně životního prostředí a ochraně biodiverzity z roku 1999 (zákon EPBC); a australského zákona o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti z roku 1998 (zákon ARPANS). Tyto zákony účinně zabraňují výstavbě nebo provozu jaderných zařízení na výrobu elektřiny, jakož i zařízení na výrobu jaderného paliva, obohacování uranu a přepracování jaderného odpadu. Jednotlivé státy také čas od času zavedly legislativu zabraňující rozvoji jaderné energetiky.

Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních zařízení a zařízení pro vedení zemního plynu, ale i vodíku. Nabídka a poptávka elektřiny v reálném čase je řešena prostřednictvím Australského národního energetického trhu (NEM), který pokrývá 40 000 km přenosových linek. Trh solárních systémů pro domácí využití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešení, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy. České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla a bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Austrálie má složité variace v úhrnu vodních srážek v čase a prostoru vyplývající z kombinace geografické struktury a dvojího vlivu Indického a Tichého oceánu. Vzhledem k tomu, že Austrálie má celosvětově nejvyšší variabilitu klimatu a vodního toku, systémy hospodaření s vodou by měly z předpovědí počasí největší prospěch. Předpovídání v takto proměnlivých podmínkách je velmi obtížné a znalosti o budoucích srážkách jsou důležité pro řízení zemědělství a plánování v suchých a polosuchých oblastech.

Mezi australské zdroje povrchové vody patří řeky, přehrady a nádrže. Australský kontinent je rozdělen na odvodňovací divize, které se dělí na vodní oblasti a poté na povodí. Odvodňovací divize zobrazují, kde voda protéká kontinentem, a identifikují hlavní hydrologické povodí. Existuje 123 národních hranic povodí. Podzemní voda hraje v Austrálii významnou roli jako zdroj pitné vody, pro průmysl, zemědělství a další primární průmyslová odvětví v mnoha regionech, kde je podzemní voda jediným spolehlivým zdrojem vody. Hraje také zásadní roli v australské krajině pro ekosystémy závislé na podzemní vodě. Pokles hladin podzemních vod nepříznivě ovlivňuje ekosystémy závislé na podzemních vodách.

Národní politika v oblasti odpadů stanoví jasný směr pro Austrálii na příštích 10 let a nadále bude aktualizovat a integrovat australskou politiku a regulační rámec. Tato politika zahrnuje odpady, včetně nebezpečných odpadů a látek, z komunálních, komerčních a průmyslových, stavebních a demoličních zdrojů a zahrnuje kapalné, plynné a pevné odpady.

Austrálie produkuje přibližně 76 milionů tun odpadu ročně s průměrnou mírou recyklace kolem 63 %. To naznačuje značnou výzvu, protože tempo produkce odpadu převyšuje úsilí o recyklaci.

Navzdory této výzvě udělala Austrálie pozoruhodný pokrok. Celostátní míra využití dosahuje působivých 80 %, přičemž zásadní roli hraje recyklace. Kovy vedou s 87% návratností. Stále je však na čem pracovat, zejména pokud jde o plasty. Austrálie proto aktivně pracuje na zlepšení svého úsilí v oblasti recyklace plastů prostřednictvím vládních iniciativ, komunitních programů a spolupráce s průmyslem s cílem snížit množství plastového odpadu a zvýšit míru recyklace.

V současné době se recykluje pouze 36 % plastových lahví PET a celkově se získá zpět pouze 13,1 % plastového odpadu. To zdůrazňuje potřebu zlepšení recyklačních postupů a zvýšení povědomí veřejnosti. Spotřeba plastů: Austrálie spotřebuje ročně přibližně 3,5 milionu tun plastů, přičemž značná část končí na skládkách nebo v životním prostředí. Každý rok se na osobu vyhodí asi 130 kilogramů plastů a v celé zemi se recykluje pouze 12,4 % veškerého odpadu.

Australská vláda zahájila několik plánů na posílení recyklace plastů, včetně Národní politiky pro odpady a Národního plánu pro plasty, jejichž cílem je do roku 2040 recyklovat nebo znovu použít 100 % plastového odpadu. Mezi nedávné investice patří Fond modernizace recyklace v hodnotě 190 mil. AUD, který by měl vygenerovat investice do recyklace ve výši 600 mil. AUD a vytvořit více než 10 000 pracovních míst. Tento fond si klade za cíl výrazně transformovat australskou kapacitu pro nakládání s odpady a recyklaci. Programy jako REDcycle umožňují Australanům odevzdávat v supermarketech čisté měkké plasty, které se poté znovu používají k výrobě produktů, jako je parkový nábytek a asfalt. Povědomí o těchto programech je však nízké, pouze 22 % Australanů ví, že mohou měkké plasty recyklovat.

Průměrná produkce odpadu činí 76 mil. tun, což zahrnuje 25,2 mil. tun stavebních a demoličních materiálů, 14,4 mil. tun organických materiálů, 12,0 mil. tun popílku, 7,4 mil. tun nebezpečných odpadů (převážně kontaminované půdy), 5,8 mil. tun papíru a lepenky, 5,7 mil. tun kovů a 2,6 mil. tun plastů. Roční přírůstek odpadu je zhruba 5 mil. tun.

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství jsou v dodávkách vodních turbín, čerpadel, závlahových systémů, produktovodů včetně přečerpávacích stanic, odsolovacích zařízeních, protipovodňových zábran, čističek odpadních vod (z domácností i průmyslových provozů a dolů, a čističek vyrábějících biometan), úpraven vody, sofistikovaných zařízení na výrobu vody ze vzduchu s využitím fotovoltaiky nebo v oblasti chytrých řešení a inženýrských či technických služeb. V odpadovém hospodářství se jedná o zařízení pro recyklaci běžných stavebních  materiálů nebo znečištěných azbestem a dalšími nebezpečnými látkami, kogenerační jednotky využívající odpad k výrobě energie, třídičky odpadu, spalovny toxického odpadu a kompostárny. České firmy mohou nabídnout unikátní zařízení na likvidaci vyřazených solárních panelů, které vyvinuly.

Australský zdravotní systém je na vysoké úrovni a zahrnuje státní (veřejnou) i privátní zdravotní péči.

V letech 2023–2024 představovaly výdaje na zdravotnictví v Austrálii 10,1 % jejího hrubého domácího produktu (HDP). Toto číslo odráží mírný nárůst oproti předchozím letům a naznačuje rostoucí prioritu zdraví v ekonomice.

V letech 2023–2024 se odhadovaly výdaje Austrálie na zdravotnictví na 270,5 mld. AUD, což je přibližně 10 037 AUD na osobu. Tyto výdaje představovaly 10,1 % HDP Austrálie. Vláda z této celkové částky financovala 188,2 mld. AUD, zatímco nevládní zdroje přispěly 82,3 mld. AUD. Příspěvek vlády na výdaje na zdravotnictví se ve srovnání s předchozím rokem reálně snížil o 1,0 %.

Rozpočet na období 2025–26 zahrnuje rekordní investici ve výši 7,9 mld. AUD na zajištění hromadného vyúčtování návštěv praktických lékařů, čímž se rozšíří nárok na všechny Australany. Dále je vyčleněno 644 mil. AUD na zřízení 50 klinik urgentní péče Medicare po celé zemi. Vláda také investuje 1,8 mld. AUD do financování veřejných nemocnic a zdravotnických služeb v letech 2025–26.

Předpokládá se, že federální výdaje na zdravotnictví se zvýší ze 112,7 mld. AUD v letech 2024–25 na 122,8 mld. AUD v letech 2027–28. To zahrnuje růst výdajů na Medicare v důsledku poptávky po službách, který je poháněn především růstem populace. Očekává se, že financování veřejných nemocnic jako podíl na výdajích na zdravotnictví poroste, což odráží rostoucí význam veřejných nemocničních služeb v systému zdravotní péče.

V roce 2022 se australské výdaje na zdravotnictví k HDP umístily na 15. místě, s poměrem 9,9 % ve srovnání s průměrem OECD 9,5 %, mezi 38 členskými zeměmi OECD.

Více než 15 milionů Australanů má nějakou formu soukromého zdravotního pojištění. 45 % populace má krytí v nemocnici, zatímco 54,7 % je pokryto politikou „Extras“. Nejčastějším důvodem, proč lidé nemají soukromé zdravotní pojištění, jsou náklady. Doplňkové zdravotní pojištění „Extras“  (pokrývající mimonemocniční léčbu) jsou populárnější než nemocniční pojištění. Přibližně 12,3 milionu je pokryto kombinovanou politikou pro nemocnice a extra služby, což je zhruba stejný počet lidí, na které se vztahuje politika nemocnic. Přibližně 2,7 milionu lidí má pouze krytí Extras, které nezahrnuje ošetření, která jsou rovněž hrazena z Medicare.

Austrálie je 12. největším trhem se zdravotní péčí. Trh zdravotnických technologií je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Více než 80 % potřeb zdravotnických přístrojů a zařízení je dováženo; u léků je to dokonce 90 %. V roce 2022 činil dovoz zdravotnických zařízení 5,4 miliardy AUD. Vývoz zdravotnických zařízení dosáhl 2,2 miliardy AUD (včetně reexportu). Přitom místní výroba dosáhla objemu 1,5 mld. AUD, ale exportováno bylo za 1,3 mld. AUD. Ve zdravotnictví dochází k úspěšné aplikaci digitálních technologií (například představena byla služba „Telehealth“, konzultace s praktickým lékařem prostřednictvím mobilního telefonu) a tento trend bude pokračovat.. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií, k čemuž vytvořila Medical Research Future Fund.

Výdaje na nemoci a úrazy se v letech 2022–23 zvýšily o 13 mld. AUD na 172,3 mld. AUD. Ze 172,3 mld. AUD téměř dvě třetiny připadaly na nemocniční služby (110,4 mld. AUD ), více než jedna čtvrtina na primární zdravotní péči (46,7 mld. AUD) a zbývající výdaje na návazné lékařské služby (15,2 mld. AUD).

České firmy mají možnost prosadit se na místním trhu jen s vyspělými a velmi konkurenceschopnými výrobky inovativního charakteru. S ohledem na potřeby země se může jednat o výrobky pro stárnoucí populaci jako jsou ortopedické a protetické komodity (například klouby z ušlechtilé oceli), neinvazivní diagnostické produkty, digitální zdravotní technologie, automatizované zdravotnické služby a diagnostické služby i na dálku v modu real-time, sběr a vyhodnocení získaných dat, vybavení nemocnic a domů pro seniory (lékařský nábytek, postele, inkubátory, infrastruktura – rozvod kyslíku a dalších plynů, chirurgické nástroje), operační sály, vybavení laboratoří, různé testovací sady na zjištění virových a dalších onemocnění, steny, vitro diagnostické sady, optické a laboratorní přístroje pro lékařství, speciální sklo atd. S ohledem na obrovské rozměry země s velkou četností odlehlých oblastí připadají v úvahu i mobilní nemocnice a ambulance do odlehlých oblastí v kombinaci s heliportem v kontejnerové variantě s úplným letištním vybavením.

Hrubá hodnota zemědělské produkce se za posledních 20 let zvýšila o 51 % z 62,2 mld. AUD v letech 2003–04 na 94,3 mld. AUD v letech 2024–25. Když započítáme rybolov a lesnictví, celková hodnota produkce se za stejné 20leté období zvýšila o 46 % z přibližně 68,5 mld. AUD na 100,1 mld. AUD.

Austrálie i nadále zůstává významným vývozcem zemědělských produktů a potravin. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní. Mezi nejvýznamnější zemědělské sektory patří chov hovězího dobytka, pěstování obilí, mlékárenská výroba, pěstování ovoce a zeleniny a chov ovcí a produkce vlny.

Podle údajů z roku 2024 je v Austrálii 55 % půdy zemědělsky využíváno (426 milionů hektarů, bez těžby dřeva), 74 % spotřeby vody (9 981 Gl) jde na vrub zemědělství (zavlažování apod.) a z celkové zaměstnanosti 2,2 % pracovníků (315 600) působí v zemědělství. Podle údajů za finanční rok 2023-24 se zemědělská produkce a služby podílí 10,8 % na celkovém vývozu zboží a služeb.

Předpokládá se, že hodnota zemědělského exportu dosáhne v nominálním vyjádření rekordní úrovně (reálně druhé nejvyšší) a v letech 2025–2026 vzroste o 3,1 mld. AUD na 78,9 mld. AUD (83,9 mld. AUD včetně exportu rybolovu a lesnictví). Očekávaný nárůst je poháněn vyššími hodnotami exportu hospodářských zvířat a živočišných produktů (o 2,7 mld. AUD). Očekává se také mírný nárůst hodnoty exportu plodin (o 0,4 mld. AUD).

Zhruba 70 % zemědělské produkce jde na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU, ale současně Austrálie dováží zhruba 15 % celkové spotřeby potravin.  Předpokládá se, že hrubá hodnota zemědělské produkce v letech 2025–2026 vzroste o 6 % (5,7 miliardy dolarů) na 99,5 miliardy AUD. V období 2025-26 hodnoty díky zvýšené globální poptávce po hospodářských zvířatech a produktech hospodářských zvířat a doplňování jejich stavů povedou k vyšším cenám. Hodnota rostlinné produkce zůstane relativně stabilní, protože vyšší objemy budou kompenzovány klesajícími cenami. Předpokládá se, že hrubá hodnota hospodářských zvířat a produktů živočišné výroby v letech 2025–2026 vzroste o 5,5 mld. AUD na 46,0 mld. AUD, a to v důsledku vyšších cen hospodářských zvířat a produktů živočišné výroby (o 18 % vyšší).

Austrálie je čistým dovozcem následujících zemědělských a potravinářských komodit: ovoce a zelenina, nealkoholické nápoje, sirupy a posilující nápoje, sladkosti a pekařské výrobky, oleje a tuky. Dovoz potravin tvoří zhruba 8 % z celkových dovozů. Intenzivní využívání půdy vyžaduje i dovozy hnojiv. Většina zemědělských a potravinářských dovozů je z EU, Nového Zélandu a USA(54%).

Zemědělský vývoz Austrálie ve finančním roce 2024-25 dosáhl v kapitolách 1-24 HS objemu 70,2 mld. AUD. Největší vývozní položkou bylo maso (23,7 mld. AUD), zrniny (13,2 mld. AUD), ovoce a semena (6,3 mld. AUD).

Agrární dovoz ve stejném období a kapitolách činil 29,4 mld. AUD. Nejvíce se dovezly různé připravené jídlo (4,1 mld. AUD), nápoje, destiláty a ocet (2,95 mld. AUD) a přípravky z obilí a mouky (2,78 mld. AUD).

Velikost australského trhu se zemědělskými stroji se odhaduje na 6,21 mld. USD v roce 2025 a očekává se, že do roku 2030 dosáhne 7,23 mld. USD s průměrnou roční mírou růstu 3,1 % během prognózovaného období (2025–2030). Zemědělství se na HDP Austrálie podílí zhruba 4 %. Australští farmáři se stále častěji obracejí k inovativním technikám, jako je datová věda, automatizace a pokročilé komunikační technologie, aby modernizovali své zemědělské stroje. Podle Australské asociace traktorů a strojů patří mezi nejžádanější stroje samojízdné postřikovače, lisy pro dosažení vysoké balící hustoty sklizně, pásové traktory a automatizované systémy krmení. Téměř 95 % australských zemědělských strojů a zařízení se dováží a poptávka roste, většina australských traktorů, sklízecích a senážních strojů pochází z Evropy a USA. Trh s kultivačními stroji zažívá prudký nárůst poptávky. Tržby na trhu s oracími a secími stroji dosáhly v roce 2023 510,6 mil. USD, a to díky růstu cen, jak uvádí Australská asociace traktorů a strojů.

Pro české firmy existují v Austrálii v potravinářských komoditách příležitosti ve vývozu nealkoholických nápojů a minerálních vod, sirupů a energetických nápojů, dále alkoholických nápojů (pivo, cider, destiláty), nealkoholického piva, cukrovinek, oplatek nebo čokoládového zboží, dětské výživy, hotových pokrmů, biopotravin, cereálií, tuků a olejů. Dále existuje potenciál pro vývoz do Austrálie zemědělských strojů a zařízení jako jsou stroje pro zpracování půdy (orba, podmítání) na velkoplošných farmách, sekačky trávy (jak pro velké zemědělské plochy tak pro parky a sportoviště vč. techniky na dálkové ovládání ve ztížených podmínkách), stroje na sklizeň a přepravu sena, stroje na třídění vajec, technologie ustájení a technologie související s chovem hospodářského zvířectva (krávy, prasata, slepice), zavlažovací systémy, traktory a části, lesnické stroje a rovněž stroje pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky nebo stroje pro průmyslovou výrobu potravin i s využitím ušlechtilých ocelí.

Současných 122 mld. AUD se skládá ze dvou složek: přímého dopadu firem v odvětvích informačních a komunikačních technologií, jako je internetové publikování a vysílání, vyhledávací portály, zpracování dat, návrh počítačových systémů a telekomunikace; a nepřímého dopadu technologií na ostatní odvětví. Přímý příspěvek z technologického sektoru činí 69 mld. AUD , tj. 3,8 % HDP. Nepřímý příspěvek zahrnuje mzdy technologických profesionálů pracujících v netechnologických odvětvích a zisky umožněné digitálními činnostmi a odhaduje se na 53 mld. AUD.

Technologický sektor je důležitým zdrojem vysoce kvalitních pracovních míst pro australské pracovníky v metropolitních i regionálních oblastech. Více než 5 % pracovní síly, tj. 578 000 zaměstnanců, je zaměstnáno v technologickém sektoru. Technologický sektor také pomáhá zastavit „odliv mozků“ v Austrálii vytvářením vysoce kvalitních, vysoce kvalifikovaných a dobře placených pracovních míst, zejména pro pracovníky s dovednostmi v oblasti STEM. Technologický sektor výrazně překonává ostatní odvětví ve vytváření vysoce kvalitních pracovních míst. Více než dvě třetiny pracovních míst v technologickém sektoru jsou vysoce kvalifikované (například pracovníci v odborných a manažerských pozicích), ve srovnání s průměrem 32 % pro všechna ostatní odvětví.

Významné světově uznávané značky využívají toho, co Austrálie nabízí na trhu ICT. Globální jména jako Avaya, Canon a IBM vybudovala v Austrálii zařízení pro vývoj produktů (R&D). Mapy Google a Warner Bros využily své základny v Austrálii k vývoji ziskového mezinárodního digitálního obsahu pro obchodní a zábavní sektor. Alcatel-Lucent, Cisco Systems a CSC provozují pokročilá centra technické pomoci pro operace po celém světě z Austrálie a Logica CMG, Reuters a Infosys učinily z Austrálie ústřední místo ve svých globálních strategiích snižování rizik.

Austrálie patří mezi přední země OECD v oblasti zavádění technologií na pracovišti a rozšíření dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ačkoli se Austrálie umístila na relativně vysokých pozicích v oblasti absolventů informatiky a na druhém místě v OECD v oblasti dovedností v oblasti informatiky na pracovišti, technologické firmy v Austrálii stále bojují s nalezením zaměstnanců s dovednostmi v oblasti STEM a existují náznaky, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků se může časem zhoršovat.

Výdaje australské federální vlády na IT se v roce 2023 uskutečnili ve výši 17 mld. AUD, což představovalo nárůst o 8,4 % oproti předchozímu roku. Tyto výdaje se zaměřily především na IT služby, které tvořily 6,5 mld. AUD z vládních fondů. Vláda také přesunula technologické služby v hodnotě 32,4 mld. AUD do vlastních zdrojů v rámci širší strategie na snížení závislosti na dodavatelích ve veřejném sektoru. Tato iniciativa je součástí vládního strategického rámce pro zadávání zakázek, jehož cílem bylo v letech 2024–25 převést „klíčovou práci“ v hodnotě 527 mil. AUD zpět do veřejné služby.

V říjnu 2022 přijala Australská vláda závazek investovat 2,4 mld. AUD do zavedení více optických vláken do komunit po celé Austrálii. Nová investice umožní dalším 1,5 milionu domácností a podniků, které v současné době obsluhuje FTTN (Fibre to the Node), upgradovat na Fiber to the Premises (FTTP). Tyto upgrady pomohou oprávněným zákazníkům efektivněji pracovat z domova, provozovat online obchody, účastnit se online vzdělávání, zapojit se do konzultací v oblasti telehealth, streamovat zábavu a spojit se s přáteli a rodinou.

Australská vláda označila kybernetickou bezpečnost za jeden ze šesti průmyslových sektorů považovaných za životně důležité pro dlouhodobé vyhlídky australské ekonomiky. Podle kybernetického indexu Mezinárodní telekomunikační unie je Austrálie sedmou zemí s největší kybernetickou bezpečností na světě. Kybernetická vyspělost Austrálie je druhá nejvyšší v Indo-Pacifiku.

V Austrálii existuje silná poptávka po službách kybernetické bezpečnosti, protože mnoho veřejných a soukromých společností postrádá interní odborné znalosti k adekvátnímu a komplexnímu zabezpečení svých IT aktiv. Tento trend v příštím desetiletí poroste, protože společnosti budou ještě více spoléhat na externí dodavatele zabezpečení, kteří budou poskytovat řešení digitální bezpečnosti jejich jménem.

České firmy mají příležitost uplatnit své zkušenosti, produkty a služby v oblasti antivirových programů a dalších prvků kybernetické bezpečnosti. Zejména oblast obrany a bezpečnosti si vyžaduje sofistikovaná řešení, kterými české firmy disponují. Další příležitosti pro expanzi na australský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví, jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku nebo systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence. Další perspektivní oblastí jsou e-learningové programy a tzv. smart řešení například v energetice (tzv. smart grid – systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie).