Austrálie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Australské společenství je federativní stát skládající se z šesti států – pěti pevninských a jednoho ostrovního, třech federálních teritorií a šesti zámořských území. Oficiální datum vzniku připadá na 1. ledna 1901. Australské společenství je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem. Volby v květnu 2022 zvítězila labouristická strana a premiérem se stal její předseda Anthony Albanese.

Austrálie je turisticky vyhledávaná země s obrovským přírodním bohatstvím. Deset procent světové biodiverzity se nachází právě v této šesté největší zemi světa a velkou část místní fauny a flóry lze nalézt pouze na tomto kontinentě. Rozmanitost země sahá od tropických pralesů na severu přes červenou zeminu vyprahlých středozemních pouští po zasněžené hory.

Austrálie se během pandemie zcela uzavřela a k otevření země došlo až v červnu 2022. Díky uzavření země mohly úřady uvolnit sociální opatření mnohem dříve než v jiných zemích a v Austrálii tak došlo k hospodářskému oživení. Australské hospodářství se zaměřuje především na těžbu, zemědělství a sektor služeb. Vyznačuje se otevřeností a různorodostí, transparentním obchodním a investičním prostředím. Australský zahraniční obchod je silně orientován na ČLR; s ohledem na geopolitickou situaci v regionu se Austrálie snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím uzavírání dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie. S dlouholetou absencí recese (1991-2020) je považováno za jedno z nejsilnějších a zároveň nejstabilnějších hospodářství světa.

Obchodní výměna mezi ČR a Austrálií stojí především na českých automobilech a australské vlně. Před pandemií byl významný i cestovní ruch. Vstup na trh může ztěžovat značný časový rozdíl, geografická vzdálenost, opačné sezóny na jižní polokouli či čtyři klimatická pásma Austrálie. V případě některých výrobků lze při vývozu narazit na netarifní překážky (certifikace, přísné fytosanitární předpisy). Z hlediska českého exportu patří mezi perspektivní následující sektory: energetika, zdravotnické prostředky a technika, potravinářské výrobky a technologie, ICT, dobývací technika, obranný průmysl, technologie pro vodohospodářství a ochranu životního prostředí.

Australané jsou velmi komunikativní a neformální. Pro navázání kontaktů a obchodních vztahů lze doporučit osobní účast na veletrzích. Je nutno počítat s volnějším přístupem k vnímání plynutí času při např. emailové korespondenci oproti námi zažitému pojetí.

Austrálie je 13. největší ekonomikou ve světě. Během pandemie v roce 2020 došlo k propadu HDP o 2,2 % při současném nárůstu nezaměstnanosti na rekordních 6,5 %. V následujícím roce 2021 došlo k nadprůměrnému růstu ekonomiky o 4,2 % v důsledku uvolnění restrikcí, rostly vládní výdaje i privátní spotřeba. Inflace za celý rok 2021 dosáhla 3,5 % a nezaměstnanost 4,7 %. Ekonomický růst v 1. pololetí 2022 dosáhl v meziročním srovnání úrovně 3,45 %, nezaměstnanost klesla na 3,5 % a inflace se zvýšila na 6,1 % a to zejména v důsledku růstu cen nemovitostí, nájmu a pohonných hmot. Centrální banka několikrát zvýšila úrokovou míru, která se blíží 3 % s predikcí nárůstu na 3,8 % v polovině roku 2023.  Mezi roky 2022 – 2024 se očekává roční přírůstek HDP v rozpětí 2,5 až 3,3 %. Hospodářství podpoří fiskální stimuly vlády a privátní spotřeba. Podle IMF je očekáván růst veřejného dluhu z 59,8 % HDP v roce 2021 na 60,1 % v roce 2022 a 62,7 v roce 2024. Inflace se do roku 2024 ustálí na úrovni 2 %. Základ hospodářského úspěchu země tvoří zejména vývoz komodit jako je železná ruda, uhlí a význam nabývající LPG. Země bude muset v příštích letech hledat nový ekonomický model a diverzifikovat vývoz. Nová labouristická vláda se zavázala do r. 2030 snížit emise o nejméně 43 % (pod hodnoty z roku 2005). Vláda se soustředí na rozvoj a implementaci zelených technologií. V zemi žije 26 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele je 58 tis. USD v paritě kupní síly.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Austrálie (371.6 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Austrálie (MZV) (254 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Australské společenství je federativní konstituční monarchie. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem (od července 2019 je jím David Hurley) a v každém spolkovém státě je zastupován dalším guvernérem. Šest států a dvě autonomní teritoria mají vlastní ústavu a parlament. Federální zákonodárný sbor se skládá z 151členné Sněmovny reprezentantů – dolní komora, která je přímo volena preferenčním hlasovacím systémem na tříleté funkční období, a ze 76 členů Senátu – horní komora, kteří jsou voleni přímo poměrným zastoupením. Ze 76 členů Senátu je 72 voleno na šest let, přičemž každé tři roky proběhnou volby do poloviny Senátu. Čtyři senátoři zastupující teritoria mají tříletý mandát.

Australská labouristická strana zvítězila ve volbách konaných 21.5.2022 se ziskem 52,1 % a získala v dolní komoře 47. parlamentu 77 míst, zatímco dosud vládnoucí koalice strany Liberální a Národní získala 58 míst, Strana zelených 4 místa a ostatní strany dalších 12 míst. Premiérem Austrálie se stal Anthony Albanese z labouristické strany.   V horní komoře Parlamentu labouristé naopak většinu nemají (v 76členném Senátu drží 26 křesel oproti opoziční koalici Liberálů a Nationals s 32 křesly). Labouristé zde proto buď budou nuceni spolupracovat  přímo s koalicí, nebo se Zelenými, popř. s nezávislými na vybraných ad hoc tématech.

Složení nové vlády:

Antony Albanese, předseda vlády

Katy Gallagher, ministryně pro veřejné služby, ministryně pro ženské záležitosti a ministryně financí

Linda Burney, ministryně pro původní obyvatelstvo

Mark Dreyfus, tajemník kabinetu a generální prokurátor

Richard Marles, ministr obrany

Penny Wong, ministryně zahraničních věcí

Don Farrell, ministr obchodu a turistiky a zvláštní státní ministr

Jim Chalmers, pokladník (treasurer)

Julie Collins, ministryně pro malé podnikání a ministryně pro bytovou výstavbu

Tony Burke, ministr zaměstnanosti a pracovních míst a ministr pro umění

Brendan  O´Connor, ministr pro dovednosti a školení

Jason Clare, ministr školství

Mark Burlet, ministr zdravotnictví a péče o stárnoucí

Chris Bowen, ministr pro klimatické změny a energetiku

Catherine King, ministryně pro infrastrukturu, dopravu, regionální rozvoj a místní vládu

Michelle Rowland, ministryně  pro komunikaci

Madeleine King, ministryně pro severní Austrálii a ministryně zdrojů

Amanda Rishworth, ministryně sociálních služeb

Bill Shorten, ministr pro národní systém invalidního pojištění a ministr pro státní službu

Ed Husic, ministr průmyslu a vědy

Murray Watt, ministr zemědělství, rybářství a lesnictví a ministr pro řízení mimořádných událostí

Claire O´Neil, ministryně pro vnitřní záležitosti a ministryně pro kybernetickou bezpečnost

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika nové australské labouristické vlády a její geografické priority se podle očekávání soustředí zejména na jižní Tichomoří a jihovýchodní Asii bez přetrhání historických vazeb na USA, popř. UK (byť dřívější koaliční vláda Liberálů a Nationals měla k UK tradičně mnohem blíž). Labouristé chtějí svým partnerům naslouchat zejména v oblasti změn klimatu, být aktivnější vůči menším, ale geograficky bližším sousedům a po vzoru Nového Zélandu nastoupit cestu inkluzivity s tichomořskými ostrovními státy, čímž se nová vláda jasně vymezuje proti svým předchůdcům. To potvrdily bleskové regionální zahraniční cesty premiéra Anthonyho Albanese a zaminirky Penny Wong. Vztahy s ČLR zůstávají na velice nízké úrovni a zejména po zveřejnění bezpečnostní dohody mezi ČLR a Šalamounovými ostrovy se prozatím neočekává výrazná změna. Vztahy s Evropou (popř. EU) nejsou pro Austrálii prioritní.  Australská pozornost se v tomto ohledu nicméně zaměří na nastoupení nových vztahů s Francií a koordinaci s partnery z NATO ohledně války na Ukrajině. Pokud jde o Ukrajinu a Rusko, zatím i nadále existuje široká podpora labouristů i opozice, aby Austrálie Ukrajině přispívala finančně a materiálně po boku partnerů ze zemí NATO.

1.3. Obyvatelstvo

Poslední statistiky z března 2022 hovoří o počtu obyvatel 25,89 mil. Poslední sčítání obyvatel proběhlo 10.8.2021. Celkový počet obyvatel dosáhl 25,42 mil. obyvatel, přičemž od posledního sčítání v roce 2016 došlo k nárůstu o 8,6 % a 2,0 mil. obyvatel.  Mužů je 12,54 mil. a žen 12,88. Z uvedených počtů bylo v Austrálii narozeno 72 % populace. Další výsledky sčítání budou zveřejněny ve 4. kv. 2022.

Odhad statistického úřadu ABS k 31.12.2021 hovoří o počtu obyvatel 25,76 mil, roční přírůstek činil 128 tis. osob, t.j. 0,5 % populace. Z dřívějších dostupných údajů uvádíme počet obyvatel k 30. září 2020, kdy činil 25, 69 mil. osob, roční přírůstek obyvatelstva 220 500 osob (0,9%). Počet obyvatel se zvýšil ze 61,4% díky přirozenému přírůstku a ze 38,6% díky migraci. Hustota zalidnění je 3,3 na 1 km² (k červnu 2020).   Nejhustěji zalidněná jsou centra největších měst – Sydney (16 700 lidi na km²) a Melbourne (22 400 km²). Ve finančním roce 2019-2020 vzrostl počet obyvatel žijících v hlavních městech na 17,4 mil. obyv. (o 1,4%), v regionech o 1,1%.   Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činil k březnu 2021 66,3%, tj. 17 mil. lidí z celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15-75 let, z toho 70,4% mužů a 60,5% žen. Střední délka života mezi léty 2017-2019 byla pro muže 80,9 let a pro ženy 85,0 let. Délka života u mužů i žen v Austrálii kontinuálně stoupá. Růst populace Austrálie v poslední dekádě se zvýšil na 1,6%. Porodnost byla v roce 2019 1,66 na jednu ženu. Podíl mužů v Austrálii v roce 2019 činil 49,59 %, podíl žen 50,41 %.

Austrálie je domovem jedné z nejstarších kultur světa. První austrálské (aboridžinské) komunity se datují 60 000 let před osídlením Evropany.  Dnes v Austrálii žije na 200 národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností s počtem osob převyšujícím 400 tis. osob. Národnostní složení (údaje z r. 2011): Britové: 25,9 %, Austrálci: 25,4 %, Irové: 7,5 %, Skoti: 6,4 %, Italové: 3,3 %, Němci: 3,2 %, Číňané: 3,1 %.   Přehled náboženských vyznání a počet obyvatel hlásící se k němu: křesťanství – 12,2 mil. (86 % všech věřících), bez víry – 6,9 mil. (kolem 30% Australanů), islám – 604 tis., buddhismus – 563 tis., hinduismus – 440 tis.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Australské ekonomice dominuje sektor služeb (65 % celkového HDP), těžební průmysl (13,5 % HDP) a zemědělství (2 %HDP). V roce 2020 se Austrálie poprvé od roku 1991 dostala do recese, nicméně díky úspěšnému zvládnutí pandemie v zemi již došlo v roce 2021 k výraznému oživení o 4,2 % a podobný trend naznačují i výsledky za 1. pololetí 2022, kdy HDP vzrostl o 3,45 %. Mezi roky 2022-2024 se očekává přírůstek HDP o 2,5 až 3,3 %. Od června 2022 byly otevřeny hranice a pozvolna dochází i k rozvoji turistického ruchu a pohostinství. Nezaměstnanost za celý rok 2021 činila 4,7 % a má klesající tendenci. Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu v létě 2022 na 2,35 % z lednových 0,1 % s predikcí 3,8 % v polovině roku 2023. Inflace za rok 2021 dosáhla 3,5 %, ale v polovině roku 2022 již dokonce 6,1 % a to  zejména v důsledku rostoucích cen nemovitostí, nájmů a pohonných hmot.

Výsledky v oblasti bilance zahraničního obchodu jsou závislé na ceně surovin – železná ruda, uhlí a zkapalněný zemní plyn tvoří vice než polovinu celkových vývozů. Největším obchodním partnerem je Čína, která dováží suroviny, zejména železnou rudu. Austrálie, s ohledem na přetrvávající diplomatické a obchodní roztržky s Čínou, dlouhodobě usiluje o větší diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie. Bilance běžného účtu dosáhla v roce 2021 kladného salda ve výši 6,8 mld. AUD zejména v důsledku vysokého kladného salda obchodní bilance se zbožím a službami v objemu 24,2 mld. AUD, zatímco  kapitálový a finanční účet byl v deficitu 9,3 mld. AUD. Výsledná bilance přímých zahraničních investic dosáhla kladné hodnoty 14,8 mld. AUD.

Hospodářství podporují fiskální stimuly i privátní spotřeba. Vláda bude udržovat uvolněnou fiskální politiku, neplánuje docílit vyrovnaného rozpočtu. V roce 2020-21 dosáhl deficit státního rozpočtu 134,2 mld. AUD (6,5 % HDP). V roce 2021-22 je očekávaný deficit ve výši 79,8 mld. AUD (3,5 % HDP)  a snahou vlády je  cíleně deficit snižovat až na 1,9 % v roce 2024-25. Návrh rozpočtu pro rok 2022-23 si klade za cíl podpořit tvorbu pracovních míst, investovat více do obrany a bezpečnosti,  zvýšit investice do zdravotnictví a školství a dalších služeb, podpořit malé podniky, ulehčit obyvatelům v nákladech na živobytí a zdůraznit investice do dopravní a energetické infrastruktury. Veřejný dluh se podle IMF pohybuje na 60 % HDP s očekávaným nárůstem na 62,7 % v roce 2024.

Austrálie v roce 2020 implemetovala vyšší míru dohledu nad cizími investicemi z důvodu ochrany národního zájmu. Veškeré investiční záměry schvaluje Federal Investment Review Board. Na nulu byl snížen práh pro přezkum, doba přezkumu může být prodloužena až na 6 měsíců. Investoři prochází testem národní bezpečnosti v případě investic do energetiky, telekomunikací, přístavů, vodohospodářství a datových struktur.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Australská ekonomika se po překonání pandemie velmi rychle oživila, rychleji než srovnatelné ekonomiky. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za posledních 50 roků, růst cen nerostů vyvážených ze země generuje nadstandardní příjmy a i rostoucí inflace je zhruba na poloviční úrovni oproti EU i USA. Vláda během pandemie položila základy k oživení prostřednictvím finančních stimulů do zdravotnictví i hospodářství v celkovém objemu 343 mld. AUD/229 mld. USD.

Státní rozpočet pro finanční rok 2020-21 podle místních zdrojů skončil se schodkem 134,2 mld. AUD (6,5 % HDP), v následujícím roce 2021-22 je očekáván schodek v objemu 79,8 mld. AUD (3,5 % HDP) a deficit se bude postupně snižovat až na deficit 43,1 mld. AUD (1,6 % HDP) v roce 2025-26. V říjnu 2022 parlament projedná návrh rozpočtu na rok 2022-23, který počítá se schodkem 78 mld. AUD, což odpovídá 3,4 % HDP. Cílem je přechod podnikání do digitální éry a klíčovými body rozpočtu jsou: podpora podnikání včetně daňových stimulů, zvyšování kvalifikace pracujících a investice do digitálních technologií, podpora snížení životních nákladů daňovými úlevami a s významnou částkou (21 mld. AUD) bude podpořena regionální doprava a infrastruktura.

Zahraniční dluh k 30.6.2022 činil 1.157,8 mld. AUD a meziročně se snížil o 3,1 %. Veřejný dluh v roce 2021 dosáhl podle IMF 59,8 % HDP a do roku 2024 mírně vzroste na 62,7 % HDP.  Podle údajů Australian Bureau of Statistics (ABS) v roce 2021 běžný účet vykázal kladnou bilanci v objemu 6,8 mld. AUD zejména v důsledku velkého přebytku obchodní bilance v objemu 24,2 mld. AUD, zatímco kapitálový a finanční účet skončil s deficitem 9,3 mld. AUD.

Údaje EIU za rok 2021 hovoří o veřejném dluhu na úrovni 63,4 % s výhledem mírného poklesu, kladná obchodní bilance činila 87,7 mld. USD, celkové zahraniční rezervy 57,8 mld. USD a zahraniční dluh 1.773,2 mld. USD.  Na konci roku byl směnný kurz AUD/USD 1,38.

2.3. Bankovní systém

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Australská centrální banka (Reserve Bank of Australia, RBA) určuje měnovou politiku a reguluje platební systém. Australský úřad pro obezřetnostní regulaci (Australian Prudential Regulation Authority, APRA) dohlíží na banky, družstevní záložny, stavební spořitelny, všeobecné pojišťovny a zajišťovny, životní pojištění a soukromé zdravotní pojištění. APRA nyní dohlíží na instituce, které drží aktiva v hodnotě přibližně 6 mld. AUD pro téměř 24 milionů australských vkladatelů, pojištěnců a členů penzijních fondů.

Bankovnictví prošlo od počátku 80. let procesem deregulace a privatizace včetně účasti zahraničních bank. Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank. Pobočky zahraničních bank se mohou účastnit operací na kapitálovém trhu. Komerční banky poskytují kromě půjček pro podnikatelskou a privátní sféru veškerou škálu služeb včetně pojištění a burzovních operací. Finanční služby jsou velmi efektivní využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Reserve Bank of Australia, 48 australských bank s plnou licencí (povolení ADI), 4 s omezenou licencí a 45 poboček a dceřiných bank zahraničních bankovních domů. Systém doplňuje 67 družstevních záležen. Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group – označovány jako „velká čtyřka“. V květnu 2018 úřad APRA umožnil menším společnostem podnikání v bankovních službách (Authorised deposit-taking institution – ADI).

Vývoj úrokových sazeb:

Centrální banka od začátku roku 2022 zvyšuje základní úrokovou sazbu. Od 0,10 % v lednu na 2,35 % v červenci  s predikcí 2,85 % v listopadu 2022 a 3,8 % v polovině roku 2023. To má za následek růst hypotečních úroků, které se v polovině roku 2022 zvýšily na téměř 5 %.

2.4. Daňový systém

Austrálie má třístupňový systém zdanění (federace, státy, lokální). Federálními daněmi jsou např. daň z příjmu, GST (good and services tax) či spotřební daň. Mezi daně vybírané jednotlivými státy patří např. payroll tax, různé stamp duties (např. daň z převodu pozemků) nebo daň z motorových vozidel. Na lokální úrovni se pak jedná o tzv. rates.              

Daň z příjmu osob – progresivní daň dle výše příjmu jednotlivce. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

Daň z příjmů společností (company income taxation) – pro malé podniky 27,5 %, pro ostatní 30 %.

GST (obdoba DPH) – daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb. Austrálie ji zavedla až v roce 2000.

Zdravotní pojištění (medicare levy) – 2% daň zdanitelného příjmu. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty.  

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation) – do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 9,5%.

Spotřební daň (excise duty) – zahrnuta v cenách benzínu, nafty, alkoholu a tabákových výrobků.  

Zemědělské daně (agricultural levies) – získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje. Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax) – 29 % z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny.

Daň nezletilých osob – některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění.

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax) – prodej luxusních osobních vozů je zatížen 33 % daní. Na rok 2020-2021 byl práh pro vozidla s ekonomickým provozem 77 565 AUD, pro ostatní 68 740 AUD.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax) – součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky a splátky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je pro Austrálii čtvrtým největším obchodním partnerem a druhým největším zdrojem zahraničních investic z hlediska kumulovaného objemu (763 mld. AUD) a čtvrtým největším zdrojem přímých zahraničních investic. Australskému vývozu do EU dominují uhlí, zlato a zemědělské produkty, tomu evropskému převážně průmyslové zboží (automobily, léky). V Austrálii má obchodní zastoupení více než 2000 společností z EU.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Český export pokračuje i v roce 2022 v růstovém trendu z uplynulých let. Podle údajů za 1. pololetí 2022 je Austrálie na 37. místě v českém exportu a v dovozu na 54. místě. Bilance je tradičně kladná ve prospěch ČR, kdy největší exportní položku tvoří osobní vozy. V roce 2022 je patrný nárůst dovozu, zejména surovin a materiálů (černé uhlí a nezpracovaný hliník a nikl).

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Austrálie dováží nejvíce z asijských zemí (62 %  z celkového australského dovozu),  dále z EU (20 %) a Severní Ameriky (12 %). Mezi hlavní dovážené komodity patří stroje a výpočetní technika, dopravní prostředky, elektrické stroje a zařízení a minerální palivo. V australském vývozu je největším partnerem Čína (32,5 %), Japonsko (8,6 %), R. Korea (6,3 %) a následuje Indie, USA a Taiwan.  Největšími komoditami vyváženými z Austrálie je fosilní palivo (plyn, uhlí), rudy, šperky a drahé kovy a kameny, maso.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Austrálie má liberální přístup a vítá zahraniční investice, které v minulosti pomohly vybudovat místní hospodářství. V tomto směru místní vláda pokračuje s cílem podpořit rozvoj ekonomiky a inovace. Aby byly záměry zahraničních investic v souladu s národními zájmy, byla vytvořena Foreign Investment Review Bureau, které má za cíl zamezit ohrožení strategických odvětví a oblastí.

Podle australských údajů celková mezinárodní investiční pozice Austrálie je k 31.12.2021 v přebytku v objemu 809,4 mld. AUD. Kumulované zahraniční investice v Austrálii dosáhly 4 136,1 mld. AUD a z toho PZI 1 061,5 mld. AUD. Australské investice v zahraničí činily 3 326,7 mld. AUD, z toho PZI cca 835 mld. AUD.

Kumulované PZI v Austrálii v 12/2021 v objemu 1 061,5 mld. AUD směřovaly do težebního průmyslu (34 %), nemovitostí (13 %), finančního sektoru a pojišťovnictví (12 %), výrobních odvětví (11 %), velko a maloobchodu (6 %), ICT (3 %). Teritoriálně jsou první USA (196 mld. AUD), Japonsko (132 mld. AUD) a Velká Británie (124 mld. AUD); údaje za r. 2020.

PZI do Austrálie v roce 2021: Velká Británie (9,3 mld. AUD), Kanada (8,8 mld. AUD), ASEAN (8,6 mld. AUD), EU (8,4 mld. AUD), Japonsko (3,4 mld. AUD), Čína (1,9 mld. AUD). Naopak australské PZI směrovaly: USA (11,4 mld. AUD), Nový Zéland (4,6 mld. AUD), ASEAN (2,0 mld. AUD) a Hongkong (1,5 mld. AUD).

Bilaterální investice ČR – Austrálie

Podle údajů ČNB činily k 31.12.2020 české PZI v Austrálii 23,8 mil. Kč a australské PZI v České republice 1 454,8 mil. Kč. Podle australských údajů byly v 12/2021 souhrnné australské zahraniční investice v ČR 472 mil. AUD, PZI nespecifikovány. České investice v AUS činily 1 507 mil. AUD, z toho 8 mil. AUD tvoří PZI. Zastupitelský úřad registruje významnější investice v AUS českých firem: Draslovka, Sev.en.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V listopadu 2015 se australský premiér Malcolm Turnbull spolu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodli na zahájení  rozhovorů o dohodě o volném obchodu. Jednání byla oficiálně zahájena evropskou komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou, premiérem Turnbullem a ministrem obchodu Ciobem v červnu 2018 v Canbeře. Dosud se uskutečnilo 12 kol jednání, 13. proběhne od 17. října 2022 v Bruselu. Ve dnech 2. a 3. června 2022 se uskutečnilo v Bruselu první jednání nového australského negociačního týmu v čele s hlavní vyjednavačkou Alison Burrows s EU negociátorem Christophem Kienerem. Setkání naznačuje, že nová labouristická vláda v Austrálii má zájem o rychlejší průběh jednání než předchozí. Přesto lze termín ukončení rozhovorů a podpis smlouvy jen těžko odhadnou; spekuluje se o 1. polovině roku 2024.  

Mezi další smlouvy s EU patří Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií z roku 1998, která byla následně upravena v roce 2012.

Smlouvy s ČR

1994 Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic
1995 Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
2002 Dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a převodech jaderného materiálu
2011 Smlouva o sociálním zabezpečení
2012 Dohoda o leteckých službách
2017 Dohoda o programu práce a dovolené pro mládež v Austrálii

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová a humanitární pomoc spadá do gesce Department of Foreign Affairs and Trade (DFAT).  Celková rozvojová pomoc (ODA) Austrálie se z dlouhodobého pohledu snižuje a to o 31 % v období 2011 až 2020, zatímco globálně vzrostla o 26 %. Konkrétně ve finančním roce 2020-21 dosáhla pomoc 4 480 mil. AUD (72 191 mil. CZK), zatímco v roce 2021-22 poklesla na 4 335 mil AUD, kdy základní rozpočet činil 4 000 mil. AUD a dalších 335 mil. AUD bylo dočasně vyčleněno na Covid-19 (zejména dodávka vakcín, zdravotnické pomoci a materiálu do zemí Pacifiku, JV Asie a do Indie). Z teritoriálního hlediska bylo 36 % využito na pomoc PNG a v Pacifiku, 30 % na globální a ostatní ODA a 25 % na JV a východní Asii.

Humanitární pomoc v roce 2020-21 (včetně dočasných, cílených a doplňkových opatření k řešení COVID-19) dosáhla 541,2 milionu AUD (8 721 mil. CZK). Jedná se o pomoc poskytovanou v reakci na mimořádné události, včetně: pomoci při mimořádných událostech a v nouzi; potravinové pomoci; krátkodobé pomoci při obnově a rekonstrukci; prevence a připravenosti na katastrofy. V roce 2021-22 bylo pro humanitární pomoc vyčleněno 485 mil. AUD a pro rok 2022-23 je plánováno 470 mil. AUD. Koncepce zahraniční politiky z roku 2017 však pro humanitární pomoc stanovila 500 mil. AUD ročně. Humanitární pomoc AUS se soustřeďuje především na oblast Indo-Pacifiku v rámci programu „Partnerships for recovery“. Do systému humanitární pomocí patří : Australian Madical Assistance Team (AUSMAT) a Disaster Assistance Response Team (DART) – např. pomoc na Tonga v r. 2018 při cyklonu Gita. Austrálie v rámci své pomoci poskytuje i materiálovou a logistickou podporu (přístřešky, léky, hygienické prostředky). Příkladem je pomoc na Vanuatu a Fidži po cyklonech Harold a Yasa. Logisticky vypomáhají i ozbrojené síly.

Podrobnější informace lze nalézt na webu Ministerstva zahraničních věcí a obchodu Austrálie.: Australia’s development program DFAT – ODA.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Důlní, težební a ropný průmysl

Austrálie je jedním z největších světových exportérů železné rudy, uhlí, LNG a dalších surovin. Důlní technika a inovační řešení budou nadále žádané, včetně trhavin, těžební techniky a zařízení dolů a lomů, přepravníků, automatizovaných či zcela samostatných dopravních a jiných jednotek, těžkých nákladních vozů, zařízení na kontrolu bezpečnosti. Vláda při přechodu na obnovitelné zdroje energie plánuje využívat LNG a vodík, lze předpokládat výstavbu nové infrastruktury na LNG a vodík včetně např. regulačních stanic. Nekonečné kilometry potrubí vedené australským venkovem mohou vyžadovat kontrolu pomocí dronů s dlouhou výdrží ve vzduchu.

▶ Energetický průmysl

Austrálie se dlouhodobě opírá o spalování uhlí, z obnovitelných zdrojů generuje přibližně 25 % elektřiny. Má k dispozici různorodé obnovitelné zdroje energie (především solární energie, větrná, hydro). Trh se solárními panely pro domácí užití je již značně saturován, mohutně se rozvíjí trh s bateriovými úložišti, sdílenými sítěmi a dalšími smart řešeními. Na Tasmánii lze předpokládat zájem o vodní turbíny, zájem je o vodíkové technologie. Z důvodu rostoucích cen plynu i elektřiny a na základě vysoké zemědělské nadprodukce lze očekávat rostoucí zájem např. o bioplynové stanice.

▶ Obranný průmysl

Bílá kniha obrany 2016 (2016 Defence White Paper) představuje komplexní dlouhodobý plán akvizic do roku 2035. Austrálie též počátkem roku 2018 představila novou exportní strategii. Předpokládáme příležitosti pro český export – letecký průmysl, střelné zbraně, trhaviny, CBRM, balistická ochrana, medicínské vybavení, specializované výrobky – kabeláže, cvičné proudové terče, proudové motory.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Austrálie, která má i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu, pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení atd. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře je rostoucí poptávka, klimatické změny a populační růst. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury a zajištění bezpečných zdrojů pitné vody. Rozvoj odpadního a recyklačního průmyslu je v počátcích a nabízí příležitosti pro české firmy.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Za poslední dekádu se rozpočet do zdravotnictví a starobní péče v Austrálii více než zdvojnásobil. Trh zdravotnických technologií v Austrálii je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Vzhledem k růstu populace probíhá výstavba nových nemocnic, jak státních tak soukromých. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Austrálie i nadále bude významným vývozcem zemědělských produktů a potravin; současně zhruba 15 % celkové spotřeby potravin dováží. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní, dvě třetiny produkce jdou na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU. Nejvíce se vyváží obilí, vlna, víno, maso, mléko a mléčné výrobky, mořské plody. Importují se zejména nealkoholické nápoje a sirupy, alkoholické nápoje, cukrovinky a tuky a oleje. Nadále bude existovat potenciál pro dovoz zemědělských strojů a strojů pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky.

▶ ICT

Omezení osobního kontaktu urychlilo vstup digitálních řešení včetně zdravotnictví a vzdělávacích služeb. Australský „Digital Business Plan“ za klíčové prvky digitální transformace považuje revizi systémů digitální identity. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie značný zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti, digitální identity a digitální infrastruktury vůbec, příležitosti nabízí i oblast umělé inteligence.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní styk je určován anglosaskými zvyklostmi. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka, znalost všeobecných světových a případně místních reálií, komunikační schopnosti a profesionální přístup.

4.2. Oslovení

Ideálním způsobem oslovení obchodních partnerů je účast na některém veletrhu, nejlépe opakovaná. Vhodná je reference z amerického nebo EU trhu. Marketingové materiály musí být bezchybné a zpracované na vysoké profesionální úrovni.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné naplánovat a sjednat předem. Velmi brzy po seznámení se s protistranou přecházejí Australané k oslovování křestním jménem, což platí i o následné obchodní korespondenci. Nejsou časté tzv. zdvořilostní návštěvy bez konkrétního obsahu, dává se přednost intenzívním a kratším jednáním. Vizitky se vyměňují bez zvláštního rituálu, spíše pro informaci a ne vždy je mají jednající k dispozici. Výměna drobných dárků mezi jednajícími stranami je spíše výjimkou. Hlavními rysy obchodního jednání jsou konkrétnost a přímočarost. Závěry jednání je zvykem písemně potvrdit, přičemž dohodnuté závěry se plní. Důvěru australských partnerů lze získat poměrně lehce, neboť vycházejí z předpokladu, že dlouhodobý obchodní vztah by měl být výhodný pro obě strany. V případě nepoctivého jednání však lze jejich důvěru také stejně lehce a většinou definitivně ztratit. Při obchodních jednáních není zvykem nabízet či podávat alkohol, pokud se jednání odehrává během dne na firemní půdě. I přes neformální způsob života se v obchodním styku vyžaduje společenské oblečení, při některých zvláště významných společenských příležitostech je předepsán smoking. Toto však neplatí mimo velká města, venkovské oblasti se vyznačují velkou neformálností. Jednací tým by měl mít minimálně dva zástupce firmy. Na věkovou ani genderovou rozmanitost při obchodním jednání se důraz neklade, ale mohlo by se pohlížet na věkovou a genderovou vyrovnanost firmy jednacího týmu vzhledem k současné australské politice. Není obvyklé zvát obchodního partnera domů, pokud se s obchodním partnerem dlouhodobě nezná.

4.4. Komunikace

Předpokládá se komunikace v angličtině. Nápomocné je osvojit si základní sadu australské angličtiny, která oplývá mnoha unikátními výrazivy. V komunikaci doporučujeme zdrženlivost v případě některých společensky a historicky citlivých témat (Australia Day vs „Invasion Day“).

Osobní jednání jsou nejefektivnější, ale australští partneři na ně přistupují zdrženlivěji než v Evropě.

4.5. Doporučení

Při pobytu v Austrálii je doporučeno obrnit se trpělivostí, potíže Australané často řeší obligátním „no worries“ bez dalšího. Ze strany australských partnerů je možné očekávat jiné vnímání plynutí času.

Během jednání dané přísliby, např. na zaslání dalších informací nebo kontaktů, bývají mnohdy opomenuty a je nutno je urgovat.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Australském společenství slaví každý stát či teritorium individuálně. Hlavní svátky jako Velikonoce a Vánoce udržují Australané až na malé výjimky ve stejné dny, data ostatních svátků mají jednotlivá území odlišná. V případě, že datum státního svátku připadne na víkend, nahrazuje se státní svátek spojený s pracovním volnem následující všední den. Mezi svátky spojené s pracovním volnem patří oslavy Nového roku (1. ledna), Den Austrálie (26. ledna), Den Australského a Novozélandského armádního sboru (ANZAC Day 25. dubna). Velikonoční svátky jsou pohyblivé a připadají na pátek a pondělí. Štědrý den pak Australané slaví 25. prosince a den poté tzv. Boxing Day. Datum Oslavy narozenin Královny Alžběty II. a Svátek práce stanovují vlády států a teritorií individuálně, připadají ale vždy na pondělí. Jednotlivá australská území si také určují své vlastní svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro vývoz výrobků je základním předpokladem kvalitní distributor, pro složitější celky je vhodnější zvolit cestu přímé přítomnosti na trhu.   Základním prvkem úspěšného vývozu výrobků na australský trh je vhodný dovozce a distributor na úrovni velkoobchodu. Vlastní prodejní technika a marketingové praktiky na vnitřním trhu jsou většinou přenechány místním maloobchodním subjektům. Vzhledem k relativně vysokým obchodním nákladům požadují dovozci/distributoři většinou exkluzivní zastupitelskou smlouvu. Významnější a trvalejší obrat je docilován pouze u těch položek, které jsou realizovány zavedeným místním zástupcem. Při výběru partnera je nutno zvažovat zejména postavení dovozce na trhu, jeho odběratelskou síť a kontakty a zastoupení v ostatních australských státech. Vzhledem ke geografické rozlehlosti země a relativní samostatnosti jednotlivých států je třeba volit importéra se zastoupením ve většině australských států a nejlépe zároveň i na Novém Zélandu. Dovoz prostřednictvím významnějších a v oboru zavedených firem přináší dlouhodobé výsledky.

Nedostatečně zajištěná servisní síť, nepružné a nepravidelné dodávky náhradních dílů a nedostatečné reference z vyspělých světových trhů jsou hlavními limitujícími faktory českých firem ve vývozu strojírenské produkce. Pro nejvýznamnější australské firmy ve zpracovatelském nebo těžebním průmyslu připadají v úvahu pouze dodávky od předkvalifikovaných firem se světovými referencemi. Inženýrské firmy zahrnou do užšího výběru potenciálních dodavatelů pouze osvědčené a investorem schválené dodavatele zařízení a komponentů.

Austrálie patří mezi země s nejpřátelštějším obchodním prostředím a nejméně náročnými regulacemi. K započetí vlastního podnikání typu společnosti s ručením omezeným jsou zapotřebí pouze dva dny, je nutné podstoupit dvě administrativní procedury a mít k dispozici 1 % průměrného ročního příjmu na osobu. Dovozy nejsou kvantitativně omezeny. Omezení dovozu se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví. Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.

Australané si chrání svůj potravinářský trh. Od 1.7. 2018 je v Austrálii povinné označení původu pro prodávané potraviny („The Country of Origin Food Labeling Information Standard 2016“). U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název a stručný popis zboží, země jeho původu a kontaktní údaje australské dovozní firmy.

Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000 AUD v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000 AUD a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency.   Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Australský podnik může svou stížnost hlásit anti-dumpingové komisi, která má 155 dní na vyšetřování, své doporučení pak předkládá ministrovi průmyslu a inovací.

Celní správa se zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).

Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědná australská celní správa.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V praxi je v Austrálii využíváno několik forem podnikání:

· společnosti s ručením omezeným (společnost vlastníků – Pty. Ltd. nebo společnost veřejná – Ltd.),

· partnerství (partnership), partnerství s omezeným ručením (limited partnership),

· podniky jednotlivce (sole proprietors),

· trusty (trusts),

· joint ventures.

Podmínky pro založení a závazky (zejména daňové) se dle jednotlivých typů společností liší. Právní rámec zakládání firem je určován zákonem Corporations Law. Registrace ekonomických subjektů je prováděna zásadně u Australian Securities and Investments Commission (www.asic.gov.au). Firmy jsou povinny používat na veškeré oficiální firemní dokumentaci daňové a registrační číslo zvané Australian Business Number (ABN – tj. obdoba českého IČO a DIČ), které ASIC vydává. V případě pobočky registrované jako cizí společnost obdrží filiálka číslo ARBN – Australian Registered Body Number. Náklady na registraci společnosti činí 463 AUD. Požadavky na založení firmy zahraničním subjektem jsou stejné ve všech státech australské federace a jsou shodné s požadavky kladenými na místní firmy. Po úvodní centrální registraci firmy u ASIC je třeba ještě zaregistrovat obchodní jméno firmy ve všech australských státech, ve kterých bude firma operovat.

Pro podnikání zahraniční společnosti lze využít formy dceřiné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch), pro neobchodní činnost i reprezentační kanceláře. Zahraniční firmy však většinou upřednostňují založení dceřiné společnosti, která má výhodu místního právního subjektu. Založení filiálky jako zahraničního subjektu je z důvodu formálních požadavků na předkládání veškeré účetní dokumentace mateřské firmy v anglickém jazyce z praktického hlediska pro český subjekt nevýhodné. Naopak určitou výhodou této formy je skutečnost, že filiálka nemusí zaměstnávat australského residenta jako jednatele firmy. Joint ventures, jako forma společného podnikání několika subjektů včetně zahraničních, jsou obvyklou formou účasti na společném projektu po určitou dobu. Z právního hlediska je posuzována tato forma jako partnerství (partnership) na základě partnerské smlouvy.

5.3. Marketing a komunikace

Země se po odeznění pandemie COVID-19 otevírá světu a proto doporučujeme pro prezentaci svých výrobků využít zejména účast na specializovaných výstavách, a to ideálně opakovaně. Účast na velkých profesně zaměřených veletrzích považujeme za vhodnou formu propagace a kontaktu s distributory při vstupu na australský trh, ačkoliv náklady na pronájem výstavní plochy jsou v Austrálii velmi vysoké. V případě zájmu o australský trh doporučí vhodný veletrh buď Velvyslanectví ČR v Canbeře nebo zahraniční kancelář CzechTrade v Sydney.

Doporučujeme věnovat maximální pozornost formální stránce veškerých propagačních materiálů, zejména jazykové správnosti ověřené rodilým mluvčím. Je třeba klást velký důraz na preciznost zpracování, správné používání odborných anglických výrazů a pravidelnou aktualizaci uveřejňovaných údajů na webových stránkách.  

Mezi vedoucí australské PR agentury patří oOh!media, Archetype, Eleven, Ogilvy PR, Sling & Stone a WE Communications, mezi HR agentury pak Hays, Randstad, Halcyon Knights, Davidson Technology, Austcorp Executive, PRA, Oceans Group Search & Selection, Design & Build Recruitment, Ethos BeathChapman, Talent International, Marshall McAdam.

Australské firmy využívají celé škály reklamních kanálů. Pro reklamní aktivitu se kromě sociálních sítí a tisku (i online tisku) využívá rádiových a TV stanic. Další oblíbenou metodou jsou billboardy, včetně polepů na autobusech MHD.

V rámci marketingových a propagačních aktivit se nesmí uvádět nepravdivé nebo zavádějící výroky a to prostřednictvím jakýchkoliv médií. Zákony na ochranu spotřebitele, které zakazují firmám podávat nepravdivá, zavádějící nebo klamná tvrzení o jejich produktech nebo službách, jsou v platnosti již desítky let.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Austrálie patří mezi země, které ochranu práv duševního vlastnictví pečlivě střeží a dodržují. Za ochranu práv duševního vlastnictví je v Austrálii zodpovědný Úřad pro duševní vlastnictví; přehled aktuální legislativy uvádí na svých internetových stránkách (www.ipaustralia.gov.au). Rizikům nedodržení ochrany práv duševního vlastnictví lze v Austrálii předejít například včasnou registrací patentu na Úřadu pro duševní vlastnictví nebo použitím Dohody o mlčenlivosti (Non-disclosure agreement) při sdílení vaší představy s další stranou. Práva duševního vlastnictví jsou v Austrálii regulovány zákony: Copyright Act, Patents Act, Trade Marks Act, Designs Act, Plant Breeder’s Act a Circuit Layouts Act. V případě, že dojde k porušení práv na mezinárodní úrovni, doporučuje australský Úřad pro duševní vlastnictví obrátit se na Arbitrážní a mediační centrum Světové organizace pro duševní vlastnictví (www.wipo.org).

Austrálie je členem WTO od 1. ledna 1995. Stálá mise Austrálie při WTO reprezentuje Austrálii ve všech komisích a radách WTO, aby podpořila zájmy Austrálie a dohlédla na dodržování pravidel ostatními členy. Austrálie podporuje liberalizaci v rámci WTO, kterou vidí jako cestu k ekonomickým reformám, lepší tržní výkonnosti a výraznému udržitelnému růstu světové ekonomiky. Austrálie se ve WTO angažuje především v odvětvích zemědělského exportu a ochrany duševního vlastnictví, podporuje účast rozvojových zemí ve WTO a systém urovnávání sporů.

5.5. Trh veřejných zakázek

V rámci WTO Austrálie v roce 2019 přistoupila k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA). Dohoda v účinnost pro Austrálii vstoupila dne 5. května 2019. Dohoda umožňuje lepší přístup k veřejným zakázkám. Přímá účast zahraniční firmy na tendru byla dosud velmi složitá a bez zapojení místního partnera téměř nemožná. Preferenci při výběru mají australské a novozélandské firmy, resp. zboží vyrobené v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vládních tendrů v Austrálii je často možné se účastnit víceméně pouze prostřednictvím místních dovozců a distributorů, jen zřídkakdy přímo. S aplikací GPA dohody lze očekávat zlepšení situace na trhu veřejných zakázek.

Od 1. března 2017 platí také další přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek na federální úrovni (Commonwealth Procurement Rules). Tato pravidla dále zpřísňují regulační mechanismy týkající se pracovních podmínek, zdraví, bezpečnosti a vlivu na životní prostředí. Vyžadováno je také plnění australských standardů a novinkou jsou i paragrafy, které vyžadují posuzování účastníků tendrů s hodnotou vyšší než 4/7,5 (u staveb) mil. AUD z hlediska „širšího ekonomického benefitu“, tj. přínosu pro AU ekonomiku nad rámec zadávaného tendru.

Všechny federální státní zakázky administrované Ministerstvem financí jsou zveřejňovány prostřednictvím internetu na www.tenders.gov.au. Tendry jednotlivých států a teritorií jsou vyhlašovány místními vládami na příslušných webových stránkách států a teritorií. Korektnost tendrového řízení je dána vnitřním nařízením federální vlády (Commonwealth Procurement Guidelines). Austrálie patří k zemím s nejnižší korupcí na světě. Zřejmě proto mají vládní úředníci poměrně vysokou rozhodovací pravomoc. Hlavním kritériem je dosažení dodávky služeb nebo zboží od schopného dodavatele, který zaručí dodání v příslušné kvalitě za akceptovatelnou cenu (value for money policy). Nejnižší cena tedy ještě nemusí být zárukou získání vládní zakázky. Důraz je kladen na vzájemnou spolupráci domácího průmyslu a vládních institucí zejména v klíčových zakázkách, jako je oblast dodávek vojenského materiálu. Nákupy federálního ministerstva obrany jsou vedeny snahou dlouhodobým zapojením australských firem do výzkumu, vývoje a výroby zařízení pro určitý projekt.

Přehled základních internetových adres pro tendry:

Tendry Nový Jižní Wales,

Queensland tendry

Západní Austrálie tendry

Jižní Austrálie tendry

Tasmánie tendry

Commonwealth Electronic Tender System – Austender 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Austrálii jsou platební podmínky součástí každé kupní smlouvy. Platební podmínky obvykle zahrnují informace o možných platebních metodách, jestli se skládá záloha a kolik čítá, a pravidla vymáhání dluhů. Obchodní spory nejsou v Austrálii příliš častým jevem, což vyplývá z relativně vysoké korektnosti a solidnosti obchodních vztahů. V zájmu předcházení pozdějším nedorozuměním je dobré při uzavírání obchodních smluv nezapomenout na klauzuli podle obchodního práva té země, se kterou se případný spor bude řešit. Australské subjekty však v naprosté většině případů vyžadují řízení smlouvy australským právem. U aktérů komerčních sporů v Austrálii bývá před soudní cestou dávána přednost řešení obchodních sporů cestou mimosoudní. Spory lze řešit mimosoudní cestou prostřednictvím obchodní arbitráže při Australian Centre for International Commercial Arbitration.

Průměrná doba splatnosti faktur činí 30 dní, pro dodavatele veřejných zakázek 20 dní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Opatření platná pro vstup do Austrálie s ohledem na pandemii COVID-19 byla 7. července 2022 zrušena a po uvedeném datu lze do země cestovat bez ohledu na očkovací status. S ohledem na průběžně se měnící podmínky v souvislosti s Covid-19 doporučujeme před plánováním cesty do Austrálie navštívit stránky Generálního konzulátu ČR v Sydney, kde je informace o vstupu do země pravidelně aktualizována. Současně změny v cestovních podmínkách doporučujeme sledovat na webových stránkách australského Ministerstva vnitra.  

UPOZORNĚNÍ: Níže uvedené informace jsou obecně platné informace nezohledňující opatření COVID-19.

K cestě do Austrálie jsou občané ČR povinni mít cestovní pas ČR platný minimálně 6 měsíců od plánovaného data odjezdu z Austrálie a platné australské vízum. Výjimkou z vízové povinnosti je tranzit přes australská letiště za specifických podmínek – doporučujeme informovat se na aktuální podmínky. Všechny typy australských víz a způsob jejich získání lze nalézt na stránkách australského Ministerstva vnitřních věcí (Department of Home Affairs) 

Turistická víza – nejčastějším typem víz pro krátkodobé turistické/obchodní nevýdělečné cesty je tzv. eVisitor vízum, o které mohou držitelé českých cestovních dokladů požádat on-line. Žadatel vyplní příslušný elektronický dotazník a vyčká udělení souhlasu, který mu je doručen emailem. Proces trvá pouze několik minut/hodin. Někdy místní úřady vyžadují doložit dodatečné dokumenty. Doporučujeme proto zajistit vízum pro vstup včas před odletem a letenku případně zajistit až poté, co žadatel vízum obdrží. Pro pobyty delší než 3 měsíce (až jeden rok) je potřeba požádat o tzv. Visitor Visa. Poplatek se liší dle požadované délky pobytu.

Studentská a pracovní víza. Problematika studentských a pracovních víz je závislá na individuálních aspektech žádosti, a z tohoto důvodu doporučujeme vyřizovat tyto žádosti prostřednictvím specializovaných cestovních kanceláří nebo migračních agentů v Austrálii. Veškeré informace jsou k dispozici na: stránkách Ministerstva vnitra Austrálie.

Dne 1. března 2018 byl zahájen Pilotní program práce a dovolené pro mládež v Austrálii. Program umožňuje mladým lidem z ČR cestovat a legálně pracovat v Austrálii a naopak po dobu nepřesahující 12 měsíců.  Vstup do země, 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Studenti, kteří jsou v Austrálii na studentských vízech, si mohou vyřídit pracovní povolení na 40 hodin po dobu 14 dnů dále lze získat pracovní povolení přes tzv. sponsorship visa nebo přes speciální kategorie aktuálně vyžadovaných pracovních sil – upozorňujeme, že australská vláda od března 2018 zrušila kategorii Temporary Work (Skilled) visa (subclass 457 visa) a nahradila ji zcela novou kategorií Temporary Skill Shortage (TSS). Zpřísnila přitom podmínky pro vydání tohoto druhu víza a také zvýšila poplatky. Informace k vízům jsou na stránkách australského Ministerstva vnitra.

 Zdravotnictví v Austrálii je na vysoké úrovni, tomu odpovídají i ceny za zdravotní péči. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí cca 60–100 AUD, za návštěvu odborného lékaře cca 150–200 AUD, za antibiotika cca 20 AUD za balení, za 1 den pobytu v nemocnici od 500 AUD výše, za RTG 120 a více AUD. Uzavření cestovního zdravotního pojištění před cestou je nutnost. Zdravotní pojištění cizinců v Austrálii je možno uzavřít pouze u soukromé zdravotní pojišťovny. Jedná se o zvýšené náklady na zahraničního pracovníka a otázku zdravotního pojištění se doporučuje projednat se zaměstnavatelem v rámci sjednávání pracovního kontraktu.  

Austrálie nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, zvláštní očkování není nutné. Austrálie je zemí s vysokým výskytem rakoviny kůže, doporučuje se zvýšená ochrana pokožky a očí před slunečním zářením.

5.9. Veletrhy a akce

Významné veletrhy a výstavy v Austrálii v roce 2023:

·          Australasian Oil & Gas Exhibition & Conference (plynárenství): březen 2023, Perth

·           Ozwater’ (vodohospodářství): květen 2023, Sydney

·          Australian Tourism Exchange (cestovní ruch): duben 2023, Gold Coast

·          Australian Energy Storage Conference & Exhibition (obnovitelné zdroje): červen 2023, Adelaide

·          WA Mining Conference (těžební průmysl): říjen 2023, Perth

·          Australasian Gaming Expo (herní průmysl): srpen 2023, Sydney

·          Australasian Waste & Recycling Expo (recyklace): červenec 2023, Sydney

·          Fine Food Australia (potravinářství): září 2023, Sydney

·          All-Energy Australia (energetika): říjen 2023, Melbourne

·          AusBiotech (biotechnologie): říjen 2023, Melbourne

·          Asia-Pacific’s International Mining Exhibition (těžební průmysl): září 2023, Sydney

·          Avalon Airshow (letectví): březen 2023, Melbourne  

·          Australian Manufacturing Week (výrobní a zpracovatelský): květen 2023, Melbourne

·          Smart Energy (energetika), květen 2023, Sydney

·          Australasian Hospitality and Gaming (vybavení hotelů, herní průmysl), březen 2023, Brisbane

·          Security Exhibition & Conference (bezpečnost), srpen 2023, Sydney

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Canbeře

adresa: 8 Culgoa Circuit, O’Malley, ACT 2606
tel: +61 2 6290 1386
e-mail: canberra@embassy.mzv.cz
obchodně-ekonomický úsek: commerce_canberra@mzv.cz
web: www.mzv.cz/canberra
konzulární oddělení: consular_canberra@mzv.cz

Generální konzulát ČR v Sydney

adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 2 9581 0111
e-mail: sydney@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sydney
konzulární oddělení: consular_sydney@mzv.cz

CzechTrade Australia

sídlí v budově Generálního konzulátu

adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 474 135 224
e-mail: alice.fibigrova@czechtrade.cz
web: www.czechtrade-australia.com

Honorární konzulát v Adelaide

Vera Marie Holt – honorární konzulka pro Jižní Austrálii
adresa: 1a Campbell Rd., Parkside, SA 5063 Adelaide
tel: +61 417 892 624
e-mail: adelaide@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát v Brisbane

Francis Edward Carroll – honorární konzul pro Queensland
adresa: 2/52 Lysaght St., Coolu,, QLD 4573 Coolum
tel: +61 418 775 963
e-mail: brisbane@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Hobart

Milena Mills – honorární konzulka pro Tasmánii
adresa: 46 Horizon Drive, Sorell, TAS 7172 Hobart
tel: +61 3 6269 3859
e-mail: hobart@honorary.mzv.cz; mrjl.mills@bigpond.com

Honorární konzulát Melbourne

Lenka Allen – honorární konzulka pro Victorii
adresa: 511 Queensberry St., North Melbourne, VIC 3051 Melbourne
tel: +61 418 388 689
e-mail: melbourne@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Perth

Jitka Smith – honorární konzulka pro Západní Austrálii
adresa: 21/17 Prowse St., West Perth WA 6005
tel.: +61 406 026 840
e.mail: perth@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Národní směrové číslo (country code) Austrálie je +61. Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel. Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes):

2 – Nový Jižní Wales (hlavní město Sydney), ACT (Canberra)
3  – Victoria (hlavní město Melbourne), Tasmánie (hlavní město Hobart)
1  – Queensland (hlavní město Brisbane)
8  – Jižní Austrálie (hlavní město Adelaide), Západní Austrálie (hlavní město Perth), Severní teritorium (hlavní město Darwin)

Důležitá telefonní čísla:

·          Univerzální pohotovostní číslo: 000

·           Výhradně v případech nouze, tj. ohrožení zdraví a života, se udržuje konzulární pohotovost na telefonních číslech: +61 418 262 289 (Velvyslanectví ČR v Canbeře) a +61 411 895 954 (Generální konzulát ČR v Sydney)
·          24-hodinová konzulární nouzová linka australského Ministerstva zahraničních věcí a obchodu: 1300 555 135 Linka vízového oddělení australského Ministerstva vnitra fungující od pondělí do pátku mezi 9:00 a 17:00 místního času: 131 881 (v případě volání z Austrálie) a +61 2 6196 0196 (v případě volání mimo Austrálii)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránka premiéra AUS: www.pm.gov.au
Server orgánů státní správy AUS: www.directory.gov.au
Server vlády AUS s odkazy na jednotlivé resorty, státy a teritoria: www.gov.au, www.australia.gov.au
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu AUS: www.dfat.gov.au
Ministerstvo vnitra AUS: www.homeaffairs.gov.au
Ministerstvo průmyslu, vědy, energetiky a zdrojů AUS: www.industry.gov.au
Ministerstvo financí AUS: www.finance.gov.au
Ministerstvo dopravy, infrastruktury, regionálního vývoje a komunikace AUS: www.infrastructure.gov.au, www.communications.gov.au, www.bitre.gov.au
Ministerstvo zemědělství, vody a životního prostředí AUS: www.awe.gov.au
Ministerstvo zdravotnictví AUS: www.health.gov.au
Ministerstvo pro válečné veterány AUS: www.dva.gov.au
Ministerstvo obrany AUS: www.defence.gov.au
Ministerstvo školství, vývoje a zaměstnanosti AUS: www.dese.gov.au, www.education.gov.au, www.employment.gov.au
Oddělení předsedy vlády a vlády/ Oddělení veřejných služeb AUS: dpmc.gov.au
Oddělení státního pokladníka AUS: treasury.gov.au
Ministerstvo sociálních věcí AUS: www.dss.gov.au
Delegace Evropské unie v AU: https://eeas.europa.eu/delegations/australia_en
Obchodně-průmyslová komora AUS: www.australianchamber.com.au
AUS komise pro obchod a investice v ČR: www.austrade.gov.au
Obchodní rada Austrálie: www.bca.com.au
Evropsko-australská obchodní rada: www.eabc.com.au
Australská asociace vlastníků firem: www.boaa.com.au
Asociace malých podniků AUS: www.smallbusinessassociation.com.au
Daňová správa: www.ato.gov.au
Federální celní správa: www.abf.gov.au
Informace o australských zákonech: www.legislation.gov.au
Australská komise Securities and Investments Commission: www.asic.gov.au  

Zpravodajské zdroje v Austrálii:
The Australian: www.theaustralian.com.au
Daily Telegraph: www.dailytelegraph.com.au
Herald Sun: www.heraldsun.com.au
The Sydney Morning Herald: www.smh.com.au
Business Insider Australia: www.businessinsider.com.au
Australian Financial Review: www.afr.com.au  

Webové stránky zastupitelských úřadů České republiky  
Velvyslanectví České republiky v Canbeře: www.mzv.cz/canberra
Generální konzulát České republiky v Sydney: www.mzv.cz/sydney