Austrálie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Australské společenství je federativní stát skládající se z šesti států – pěti pevninských a jednoho ostrovního, třech federálních teritorií a šesti zámořských území. Oficiální datum vzniku připadá na 1. ledna 1901. Australské společenství je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády, královnu zastoupuje generální guvernér. Od roku 2018 je premiérem předseda Liberální strany Scott Morrison.

Austrálie je turisticky vyhledávaná země s obrovským přírodním bohatstvím. Deset procent světové biodiverzity se nachází právě v této šesté největší zemi světa a velkou část místní fauny a flóry lze nalézt pouze na tomto kontinentě. Rozmanitost země sahá od tropických pralesů na severu přes červenou zeminu vyprahlých středozemních pouští po zasněžené hory. Mnoho australských kulturních a přírodních památek patří na seznam světového dědictví, například Velký bariérový útes, posvátná hora Uluru nebo Sydney Opera House.

Australské hospodářství se zaměřuje především na těžbu, zemědělství a sektor služeb. Vyznačuje se otevřeností a různorodostí, transparentním obchodním a investičním prostředím. Australský zahraniční obchod je silně orientován na ČLR, vzhledem ke stávající diplomatické a obchodní roztržce s tímto svým největším obchodním partnerem se Austrálie snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím uzavírání dohod o volném obchodu., včetně EU a Velké Británie. S dlouholetou absencí recese (1991-2020) je považováno za jedno z nejsilnějších a zároveň nejstabilnějších hospodářství světa. Obchodní výměna mezi ČR a Austrálií stojí především na českých automobilech a australské vlně. Před koronavirovou krizí byl významnou položkou v rámci vzájemné obchodní výměny služeb cestovní ruch.

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 
  
• 1.2 Zahraniční politika země

• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Australské společenství je federativní konstituční monarchie. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem (od července 2019 je jím David Hurley) a v každém spolkovém státě je zastupován dalším guvernérem. Šest států a dvě autonomní teritoria mají vlastní ústavu a parlament. Federální zákonodárný sbor se skládá z 151členné Sněmovny reprezentantů – dolní komora, která je přímo volena preferenčním hlasovacím systémem na tříleté funkční období, a ze 76 členů Senátu – horní komora, kteří jsou voleni přímo poměrným zastoupením. Ze 76 členů Senátu je72 voleno na šest let, přičemž každé tři roky proběhnou volby do poloviny Senátu. Čtyři senátoři zastupující teritoria mají tříletý mandát.

Hlavními politickými stranami jsou strany Liberální a Národní (nyní v dlouhodobé koalici), Australská strana práce, Strana zelených, the Centre Alliance a Jeden národ. Premiérem Austrálie je od roku 2018 Scott Morrison, který svoji liberálně-národní koaliční vládu povede do příštích voleb v roce 2022. V koalici přetrvávají rozdílné názory na energetickou politiku a změny klimatu.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Australského společenství je postavena na principech multilateralismu a regionalismu a taktéž ovlivněna pozicí Austrálie jako významného dárce humanitární pomoci. Austrálie představila svou poslední Bílou knihu k zahraniční politice v r. 2017. Mezí priority zahraniční politiky země patří volný obchod, boj proti terorismu, migrace, hospodářská spolupráce v rámci Asie a stabilita v asijsko-pacifickém regionu. Austrálie je aktivním členem řady multilaterálních organizací a regionálních, ale i globálních iniciativ. Historicky klíčovým spojencem Austrálie je Nový Zéland, Spojené státy americké a samozřejmě Spojené království, na multilaterální úrovni udržuje blízké vztahy s uskupením ASEAN. Austrálie úzce spolupracuje s Evropskou unií, s níž formalizovala vztahy v r. 1997 podpisem společné Deklarace. Deklarace byla následně nahrazena novým Rámcovým dokumentem „EU – Australia Partnership Framework“, který byl podepsán 29. 10. 2008 v Paříži. Rámcový dokument o spolupráci klade oproti předchozím smluvním dokumentům důraz zejména na spolupráci v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu, vzdělávání, vědě a technologií a spolupráci v oblastech životního prostředí, klimatických změn a energetiky. Během oficiální návštěvy tehdejší australské premiérky Gillardové v Bruselu v říjnu 2010 došlo ke shodě o formalizaci rozvíjející se vzájemné spolupráce prostřednictvím kvalitativně vyššího dokumentu, který má charakter bilaterální mezinárodní smlouvy. Jedná se o tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci (Framework Agreement) . První formální jednání o této dohodě mezi EU a Austrálií byla zahájena v Canbeře v listopadu 2011. K samotnému podpisu Rámcové dohody mezi EU a Austrálií došlo 7. srpna 2017 v Manile. Nyní je dokument v procesu ratifikace na úrovni jednotlivých členských států. Austrálie a EU mají shodný přístup k řadě mezinárodně-politických témat, ale nalezneme i rozdíly zejména v oblasti migrační a vízové politiky či ve vzdělávání (např. uznávání vysokoškolských diplomů). Všechny ČS EU mají s Austrálií navázané diplomatické vztahy a 25 z nich má v Canbeře své diplomatické zastoupení. Zahraniční politika Australského společenství se během posledních několika let začala více orientovat na region jihovýchodní Asie. Rovněž dochází k posílení transatlantických vazeb a spolupráce prostřednictvím multilaterálních uskupení (Quad, Five Eyes), tak i bilaterálně (strategická partnerství).   Austrálie má diplomatické zastoupení ve více než 90 zemích. V řadě z těchto zemí Austrálie udržuje velvyslanectví nebo v případě Commonwealthu vysoká komisařství. Austrálie je v ČR zastoupena prostřednictvím velvyslanectví ve Varšavě a honorárním konzulátem a kanceláři Austrade v Praze.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel k 30. září 2020 činil 25, 69 mil. lidí, roční přírůstek obyvatelstva 220 500 lidi (0,9%). Počet obyvatel se zvýšil ze 61,4% díky přirozenému přírůstku a ze 38,6% díky migraci.   Hustota zalidnění je 3,3 na 1 km² (k červnu 2020).

Nejhustěji zalidněná jsou centra největších měst – Sydney (16 700 lidi na km²) a Melbourne (22 400 km²). Ve finančním roce 2019-2020 vzrostl počet obyvatel žijících v hlavních městech na 17,4 mil. obyv. (o 1,4%), v regionech o 1,1%.  

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činil k březnu 2021 66,3%, tj. 17 mil. lidí z celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15-75 let, z toho 70,4% mužů a 60,5% žen. Střední délka života mezi léty 2017-2019 byla pro muže 80,9 let a pro ženy 85,0 let. Délka života u mužů i žen v Austrálii kontinuálně stoupá. Růst populace Austrálie v poslední dekádě se zvýšil na 1,6%. Porodnost byla v roce 2019 1,66 na jednu ženu. Podíl mužů v Austrálii v roce 2019 činil 49,59 %, podíl žen 50,41 %.   Austrálie je domovem jedné z nejstarších kultur světa. První austrálské (aboridžinské) komunity se datují 60 000 let před osídlením Evropany.

Dnes v Austrálii žije na 200 národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností s počtem osob převyšujícím 400 tis. osob.

Národnostní složení (k poslednímu sčítání lidu v roce 2011): Britové: 25,9 %, Austrálci: 25,4 %, Irové: 7,5 %, Skoti: 6,4 %, Italové: 3,3 %, Němci: 3,2 %, Číňané: 3,1 %.

Přehled náboženských vyznání a počet obyvatel hlásící se k němu: křesťanství – 12,2 mil. (86 % všech věřících), bez víry – 6,9 mil. (kolem 30% Australanů), islám – 604 tis., buddhismus – 563 tis., hinduismus – 440 tis.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje

• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Australské ekonomice dominuje sektor služeb (65 % celkového HDP), těžební průmysl (13,5 % HDP) a zemědělství (2 %HDP). V roce 2020 se Austrálie poprvé od roku 1991 dostala do recese, nicméně díky úspěšnému zvládnutí pandemie v zemi již došlo k hospodářskému oživení. Omezujícím faktorem růstu bude přetrvávající uzavření hranic a na to navázaný nízký populační přírůstek, nadále budou postiženy zejména turistický ruch, pohostinství a vzdělávání. Otevření země se předpokládá na polovinu roku 2022. Většina populace nebude očkována do konce roku 2021, bude nadále docházet ke sporadickým propuknutím nákazy v případech úniku z karanténních zařízení a lokálním uzavírkám.

Vláda bude udržovat uvolněnou fiskální politiku, neplánuje docílit vyrovnaného rozpočtu a bude upřednostňovat výdaje s výhledem na voby v roce 2022. Cíleně bude podporovat nejvíce postižená odvětví hospodářství prostřednictvím grantů a daňových úlev, zvýší výdaje na výstavbu infrastruktury. Míra zaměstnanosti se pravděpodobně v nejbližším horizontu nenavrátí na před-pandemickou úroveň z důvodu ukončení vládní podpory zaměstnanosti v rámci podpůrných balíčků. Nezaměstnanost v květnu 2021 činila 5,5 %. Centrální banka bude udržovat úrokovou sazbu na rekordně nízkých 0,1 % a pokračovat s kvantitativním uvolňováním i prostřednictvím 5-10letých vládních dluhopisů. Zvýšení sazeb se očekává až v roce 2023. Centrální banka předpokládá v roce 2021 inflaci na úrovni 1,73 %.

Výsledky v oblasti bilance zahraničního obchodu jsou závislé na ceně surovin – železná ruda, uhlí a zkapalněný zemní plyn tvořily vice než polovinu celkových vývozů v 2020. Ceny železné rudy, mědi a uhlí v roce 2021 porostou. Obchodní bilance s největším obchodním partnerem, Čínou, bude nadále vykazovat přebytek z důvodu vysokých vývozů železné rudy, kterou ČLR potřebuje pro svůj infrastrukturní růst. Poptávka po jiných komoditách bude nižší na základě přetrvávající diplomatické a obchodní roztržky mezi AUS a ČLR. Série čínských kroků, zahrnující dovozní omezení na humry, hovězí maso, bavlnu a dřevo, zadržování nákladů uhlí a uvalení tarifů na ječmen, vyeskalovala v listopadu 2020, kdy ČLR uvalila 212% tarify na dovoz australských vín z důvodu údajného dumpingu. Austrálie proto dlouhodobě usiluje o větší diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie.

Austrálie v roce 2020 implemetovala vyšší míru dohledu nad cizími investicemi z důvodu ochrany národního zájmu. Veškeré investiční záměry schvaluje Federal Investment Review Board. Na nulu byl snížen práh pro přezkum, doba přezkumu může být prodloužena až na 6 měsíců. Investoři prochází testem národní bezpečnosti v případě investic do energetiky, telekomunikací, přístavů, vodohospodářství a datových struktur. Treasurer má pravomoc změnit podmínky již odsouhlasené akvizice či nařídit její odprodání.

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Australská vláda v průběhu pandemie podpořila ekonomiku 291 mld. AUD. Rozpočet na období 2021-2022 počítá se schodkem 106 mil. AUD (5% HDP), cílí především na obnovu ekonomiky a tvorbu pracovních míst. Významná část rozpočtu připadne na zlepšení péče o seniory (17,7 mld. AUD – zejména podpora domácí péče), dalších 20,7 mld. AUD je alokováno na daňové úlevy firmám. Rozpočet dále počítá s podporou nejvíce zasaženým odvětvím – letecké dopravě a cestovnímu ruchu (1,2 mld. AUD), australské digitální ekonomice v rámci programu Digital Economy Strategy (1,2 mld. AUD) a regionům. V následující dekádě se vláda zavázala poskytnout dalších 15,2 mld. AUD do infrastruktury. Částka 3,4 mld. AUD byla přidělena na podporu pracujících žen – více než polovina bude věnována zlepšení dostupnosti předškolní péče. Letošní rozpočet se zaměřil také na podporu mentálního zdraví. Vláda také pokračuje s loňským programem daňových úlev ve výši až 1 080 AUD za daňové období, který je určený Australanům s nízkým a středním příjmem. Očekává se, že se rozpočtový schodek během příštích čtyř let sníží téměř na polovinu vzhledem k silnějšímu růstu ekonomiky.

Australská ekonomika poprvé od roku 1991 zaznamenala v roce 2020 recesi. Reálný HDP se v roce 2021 navrátí na úroveň roku 2019, ačkoli pokračující mezinárodní omezení na hranicích budou nadále ovlivňovat růst. Přebytek běžného účtu vzrostl o 3 817 mil. AUD na 14 523 mil. AUD. Deficit kapitálového a finančního účtu vzrostl ze 4 270 mil. AUD na 9 999 mil. AUD. Zahraniční zadlužení se zvýšilo z 2,7 mld. AUD na 1 165,3 mld. AUD.

2.3. Bankovní systém

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Bankovnictví prošlo od počátku 80. let procesem deregulace a privatizace včetně účasti zahraničních bank. Finanční trhy jsou regulovány australskou centrální bankou (Reserve Bank of Australia, RBA). Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank, jejichž pobočky tvoří téměř polovinu více než 50 v Austrálii registrovaných bank. Pobočky zahraničních bank se mohou účastnit operací na kapitálovém trhu. Komerční banky poskytují kromě půjček pro podnikatelskou a privátní sféru veškerou škálu služeb včetně pojištění a burzovních operací. Finanční služby jsou velmi efektivní s pružným platebním systémem a využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).

Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group – označovány jako „velká čtyřka“. Existuje několik menších bank a další finanční instituce, jako jsou družstevní záložny. V květnu 2018 Australský regulační úřad (APRA) umožnil menším společnostem podnikání v bankovních službách (Authorised deposit-taking institution – ADI).

Royal commission ustavená v roce 2018 k vyšetření závažných pochybení v bankovním sektoru vydala v  únoru 2019 závěrečnou zprávu, ve které upozornila mj. na neetické a nelegální odměňovací pobídky či upřednostňování zisku nad zájmy zákazníků. Výsledek šetření měl negativní dopad na reputaci “velké čtyřky”, nicméně zpráva nepřinesla žádné návrhy strukturálních změn a jediným výsledkem je posílení role regulačních orgánů a zřízení fondu odškodnění pro zakázníky.

2.4. Daňový systém

Austrálie má třístupňový systém zdanění a to konkrétně ze strany federace, států a také na lokální úrovni. Federálními daněmi jsou např. daň z příjmu, GST či spotřební daň. Mezi daně vybírané jednotlivými státy patří např. payroll tax, různé stamp duties (např. daň z převodu pozemků) nebo daň z motorvých vozidel. Na lokální úrovni se pak jedná o tzv. rates.

Daň z příjmu – progresivní daň dle výše příjmu jednotlivce. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

DPH (GST) – daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb. Austrálie ji zavedla až v roce 2000.

Zdravotní pojištění (medicare levy) – 2 % daň zdanitelného příjmu. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty.

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation) – do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 9,5%.

Spotřební daň (excise duty) – zahrnuta v cenách benzínu, nafty, alkoholu a tabákových výrobků.

Zdanění příjmů společností (company income taxation) – pro malé podniky 27,5 %, pro ostatní 30 %.

Zemědělské daně (agricultural levies) – získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje. Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax) – 29 % z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny.

Daň nezletilých osob – některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění.

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax) – prodej luxusních osobních vozů je zatížen 33 % daní. Práh se každý rok mění, na rok 2020-2021 byl práh pro vozidla s ekonomickým provozem na ceně 77 565 AUD, pro ostatní 68 740 AUD.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax) – jedná se o součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky  a splátky.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 FTA a smlouvy
• 3.3 Rozvojová spolupráce
• 3.4 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je pro Austrálii čtvrtým největším obchodním partnerem a třetí největší zdroj zahraničních investic. Australskému vývozu do EU dominují uhlí, zlato a  zemědělské produkty, tomu evropskému převážně průmyslové zboží (automobily, léky). V Austrálii má obchodní zastoupení více než 2000 společností z EU.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna se drží na stabilní úrovni, v roce 2020 došlo v porovnání s předchozím rokem ke zvýšení českého exportu do Austrálie. Dovozy do ČR se snížily. Největší položku českého vývozu do Austrálie stále představují osobní automobily, dále pak motory, hračky, stavební stroje. Největší položky dovozu z Austrálie jsou vlna, mince a lékařské přístroje.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Dohoda o volném obchodu EU – Austrálie

Austrálie a Evropská Unie zahájily jednání o FTA 18. června 2018. Od dohody se očekává odstranění celních a dalších technických bariér přístupu na australský trh pro evropské firmy, narovnání podmínek s ohledem na třetí země, které již uzavřené Dohody mají, odstranění dvojí certifikace či zavedené vzájemné ho uznávání certifikací, ochrana zeměpisných označení původu pro evropské výrobce potravin a nápojů, snazší přístup pro evropské firmy na trh australských veřejných zakázek. Pro ČR bude významným přínosem odbourání 5% celního tarifu na osobní automobily, které tvoří kolem 40 % českého vývozu do Austrálie.

Zatím poslední desáté kolo vyjednávání proběhlo 9.-19. března 2021 prostřednictvím video konferencí.

Mezi další smlouvy s EU patří Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií z roku 1998, která byla následně upravena v roce 2012.  

Smlouvy s ČR

1994 Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic

1995 Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

2002 Dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a převodech jaderného materiálu

2011 Smlouva o sociálním zabezpečení

2012 Dohoda o leteckých službách

2017 Dohoda o programu práce a dovolené pro mládež v Austrálii

3.3. Rozvojová spolupráce

Australské prostředky na ODA činily v rozpočtovém roce 2020/2021 4 mil AUD a dodatečných 211 mil AUD určených na pocovidovou obnovu pacifického regionu. Dalších 94 mil AUD na obnovu po COVID-19 je alokováno na rozp. rok 2021/2022. Australská rozvojová strategie „Partnerships for Recovery: Australia’s COVID-19 Development Response“ orientuje ODA na čelení následkům pandemie COVID-19 (zdravotní, sociální a hospodářské) v indo-pacifické oblasti, kde se Austrálie snaží čelit čínskému vlivu.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Informační a komunikační technologie

Z důvodu četných zahraničních kybernetických útoků má Austrálie značný zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti a digitální infrastruktury vůbec. Omezení osobního kontaktu během pandemie urychlilo nástup digitálních řešení včetně zdravotnictví a vzdělávacích služeb – australské univerzity jsou závislé na zahraničních studentech, jedním z nejpostiženějších odvětví je vysokoškolské vzdělávání. Restrikce přispěly ke zvýšenému zájmu o využití prostředků e-commerce, řešení pro vzdálený přístup a spolupráci, on-line entertainment, zároveň dochází k implementaci nových řešení ve zdravotnictví. Australský vládní „Digital Business Plan“ za jeden z klíčových prvků digitální transformace považuje mj. revizi systémů digitální identity.  

Důlní, těžební a ropný průmysl

Austrálie je významným světovým exportérem celé řady nerostných surovin (bauxit, železná ruda, hliník, zlato, stříbro, uhlí, nikl, zemní plyn, surová ropa). Na začátku roku 2020 se Austrálie stala největším vývozcem zkapalněného zemního plynu. Pokračovat bude čínská poptávka po vysoce kvalitní železné rudě. Austrálie bude pokračovat k zabezpečení zvýšeného podílu na světové těžbě vzácných zemin. Australští těžaři implementují nové technologie automatizace, údržby či kontroly kvality. Poptávka po těžebních zařízeních a souvisejících produktech zůstane v Austrálii dlouhodobá.  

Energetický průmysl

V roce 2019 obnovitelné zdroje tvořily 22% podíl na výrobě elektřiny. Jako prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí australská Technology roadmap uvádí vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, zelenou ocel a půdní uhlík. Do druhé kategorie nastupujících technologií zařazuje zvýšenou energetickou účinnost, nabíjecí infrastrukturu pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologie – uhlí, plyn, větrné a solární řešení; do těchto technologií již vláda nehodlá dále investovat. Souběžně premiér oznámil ústup od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje. Vláda podpoří otevření nových nalezišť a výstavbu další plynové infrastruktury – která je již nyní je rozvinutá díky rozsáhlému exportu LNG a může v budoucnu sloužit při přechodu na vodík. Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení plynu zemního, ale i vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Přestože například trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních jako jsou sdílené sítě zůstává vysoká. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem na řešeních využívajících spalování biomasy.  

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Austrálie má i přes obecný nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu a pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře zůstanou rostoucí poptávka z důvodu populačního růstu, klimatická změna a extrémní podnebí a podnebné jevy – období dlouholetého sucha vyvrcholilo devastujícími požáry na východním pobřeží Austrálie na přelomu let 2019/2020, naopak New South Wales postihly v březnu 2020 rozsáhlé povodně. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury a zajištění bezpečných zdrojů pitné vody. Odpadní a recyklační průmysl je v porovnání s EU méně rozvinut, australská vláda v rámci National Wate Policy Action Plan podporuje omezení vývozu odpadu a vybudování recyklačních kapacit, což nabízí příležitosti pro české firmy z oboru třídicích a recyklačních řešení.  

Zemědělský a potravinářský průmysl

Austrálie i nadále bude významným vývozcem zemědělských produktů a potravin. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní, dvě třetiny produkce jdou na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU. Nejvíce se vyváží obilí, vlna, víno, maso, mléko a mléčné výrobky, mořské plody. Importují se zejména nealkoholické nápoje a sirupy, alkoholické nápoje, cukrovinky a tuky a oleje. Nadále bude existovat potenciál pro dovoz zemědělských strojů a strojů pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní styk je určován anglosaskými zvyklostmi. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka, znalost všeobecných světových a případně místních reálií, komunikační schopnosti a profesionální přístup.

4.2. Oslovení

Ideálním způsobem oslovení obchodních partnerů je účast na některém veletrhu, nejlépe opakovaná. Vhodná je reference z amerického nebo EU trhu. Marketingové materiály musí být bezchybné a zpracované na vysoké profesionální úrovni.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné naplánovat a sjednat předem. Velmi brzy po seznámení se s protistranou přecházejí Australané k oslovování křestním jménem, což platí i o následné obchodní korespondenci. Nejsou časté tzv. zdvořilostní návštěvy bez konkrétního obsahu, dává se přednost intenzívním a kratším jednáním. Vizitky se vyměňují bez zvláštního rituálu, spíše pro informaci a ne vždy je mají jednající k dispozici. Výměna drobných dárků mezi jednajícími stranami je spíše výjimkou. Hlavními rysy obchodního jednání jsou konkrétnost a přímočarost. Závěry jednání je zvykem písemně potvrdit, přičemž dohodnuté závěry se plní. Důvěru australských partnerů lze získat poměrně lehce, neboť vycházejí z předpokladu, že dlouhodobý obchodní vztah by měl být výhodný pro obě strany. V případě nepoctivého jednání však lze jejich důvěru také stejně lehce a většinou definitivně ztratit. Při obchodních jednáních není zvykem nabízet či podávat alkohol, pokud se jednání odehrává během dne na firemní půdě. I přes neformální způsob života se v obchodním styku vyžaduje společenské oblečení, při některých zvláště významných společenských příležitostech je předepsán smoking. Toto však neplatí mimo velká města, venkovské oblasti se vyznačují velkou neformálností.  Jednací tým by měl mít minimálně dva zástupce firmy. Na věkovou ani genderovou rozmanitost při obchodním jednání se důraz neklade, ale mohlo by se pohlížet na věkovou a genderovou vyrovnanost firmy jednacího týmu vzhledem k současné australské politice. Není obvyklé zvát obchodního partnera domů, pokud se s obchodním partnerem dlouhodobě nezná.

4.4. Komunikace

Předpokládá se komunikace v angličtině. Nápomocné je osvojit si základní sadu australské angličtiny, která oplývá mnoha unikátními výrazivy.

4.5. Doporučení

Při pobytu v Austrálii je doporučeno obrnit se trpělivostí, potíže Australané často řeší obligátním „no worries“ bez dalšího. Ze strany australských partnerů je možné očekávat jiné vnímání plynutí času.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Australském společenství slaví každý stát či teritorium individuálně. Hlavní svátky jako Velikonoce a Vánoce udržují Australané až na malé výjimky ve stejné dny, data ostatních svátků mají jednotlivá území odlišná. V případě, že datum státního svátku připadne na víkend, nahrazuje se státní svátek spojený s pracovním volnem následující všední den. Mezi svátky spojené s pracovním volnem patří oslavy Nového roku (1. ledna), Den Austrálie (26. ledna), Den Australské a Novozélandské armádních jednotek (ANZAC Day 25. dubna). Velikonoční svátky jsou pohyblivé a připadají na pátek a pondělí. Štědrý den pak Australané slaví 25. prosince a den poté tzv. Boxing Day. Datum Oslavy narozenin Královny Alžběty II. a Svátek práce stanovují vlády států a teritorií individuálně, připadají ale vždy na pondělí. Jednotlivá australská území si také určují své vlastní svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro vývoz výrobků je základním předpokladem kvalitní distributor, pro složitější celky je vhodnější zvolit cestu přímé přítomnosti na trhu.

Základním prvkem úspěšného vývozu výrobků na australský trh je vhodný dovozce a distributor na úrovni velkoobchodu. Vlastní prodejní technika a marketingové praktiky na vnitřním trhu jsou většinou přenechány místním maloobchodním subjektům. Vzhledem k relativně vysokým obchodním nákladům požadují dovozci/distributoři většinou exkluzivní zastupitelskou smlouvu. Významnější a trvalejší obrat je docilován pouze u těch položek, které jsou realizovány zavedeným místním zástupcem. Při výběru partnera je nutno zvažovat zejména postavení dovozce na trhu, jeho odběratelskou síť a kontakty a zastoupení v ostatních australských státech. Vzhledem ke geografické rozlehlosti země a relativní samostatnosti jednotlivých států je třeba volit importéra se zastoupením ve většině australských států a nejlépe zároveň i na Novém Zélandu. Dovoz prostřednictvím významnějších a v oboru zavedených firem přináší dlouhodobé výsledky.

Nedostatečně zajištěná servisní síť, nepružné a nepravidelné dodávky náhradních dílů a nedostatečné reference z vyspělých světových trhů jsou hlavními limitujícími faktory českých firem ve vývozu strojírenské produkce. Pro nejvýznamnější australské firmy ve zpracovatelském nebo těžebním průmyslu připadají v úvahu pouze dodávky od předkvalifikovaných firem se světovými referencemi. Inženýrské firmy zahrnou do užšího výběru potenciálních dodavatelů pouze osvědčené a investorem schválené dodavatele zařízení a komponentů.

Austrálie patří mezi země s nejpřátelštějším obchodním prostředím a nejméně náročnými regulacemi. K započetí vlastního podnikání typu společnosti s ručením omezeným jsou zapotřebí pouze dva dny, je nutné podstoupit dvě administrativní procedury a mít k dispozici 1 % průměrného ročního příjmu na osobu. Dovozy nejsou kvantitativně omezeny. Omezení dovozu se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví. Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.

Australané si chrání svůj potravinářský trh. Od 1.7. 2018 je v Austrálii povinné označení původu pro prodávané potraviny („The Country of Origin Food Labeling Information Standard 2016“). U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název a stručný popis zboží, země jeho původu a kontaktní údaje australské dovozní firmy.

Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000 AUD v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000 AUD a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency.

Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Australský podnik může svou stížnost hlásit anti-dumpingové komisi, která má 155 dní na vyšetřování, své doporučení pak předkládá ministrovi průmyslu a inovací.

Celní správa se zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).

Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědná australská celní správa.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V praxi je v Austrálii využíváno několik forem podnikání:

· společnosti s ručením omezeným (společnost vlastníků – Pty. Ltd. nebo společnost veřejná – Ltd.),
· partnerství (partnership), partnerství s omezeným ručením (limited partnership),
· podniky jednotlivce (sole proprietors),
· trusty (trusts),
· joint ventures.  

Podmínky pro založení a závazky (zejména daňové) se dle jednotlivých typů společností liší. Právní rámec zakládání firem je určován zákonem Corporations Law. Registrace ekonomických subjektů je prováděna zásadně u Australian Securities and Investments Commission (www.asic.gov.au).   Firmy jsou povinny používat na veškeré oficiální firemní dokumentaci daňové a registrační číslo zvané Australian Business Number (ABN – tj. obdoba českého IČO a DIČ), které ASIC vydává. V případě pobočky registrované jako cizí společnost obdrží filiálka číslo ARBN – Australian Registered Body Number. Náklady na registraci společnosti činí 463 AUD. Požadavky na založení firmy zahraničním subjektem jsou stejné ve všech státech australské federace a jsou shodné s požadavky kladenými na místní firmy. Po úvodní centrální registraci firmy u ASIC je třeba ještě zaregistrovat obchodní jméno firmy ve všech australských státech, ve kterých bude firma operovat.

Pro podnikání zahraniční společnosti lze využít formy dceřiné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch), pro neobchodní činnost i reprezentační kanceláře. Zahraniční firmy však většinou upřednostňují založení dceřiné společnosti, která má výhodu místního právního subjektu. Založení filiálky jako zahraničního subjektu je z důvodu formálních požadavků na předkládání veškeré účetní dokumentace mateřské firmy v anglickém jazyce z praktického hlediska pro český subjekt nevýhodné. Naopak určitou výhodou této formy je skutečnost, že filiálka nemusí zaměstnávat australského residenta jako jednatele firmy.  Joint ventures, jako forma společného podnikání několika subjektů včetně zahraničních, jsou obvyklou formou účasti na společném projektu po určitou dobu. Z právního hlediska je posuzována tato forma jako partnerství (partnership) na základě partnerské smlouvy.

5.3. Marketing a komunikace

Po odeznění pandemie COVID-19 a otevření země doporučujeme využít zejména účast na specializovaných výstavách, a to ideálně opakovaně. Účast na velkých profesně zaměřených veletrzích považujeme za vhodnou formu propagace a kontaktu s distributory při vstupu na australský trh, ačkoliv náklady na pronájem výstavní plochy jsou v Austrálii velmi vysoké. Podrobný kalendář veletrhů a konferencí je k dispozici na webových stránkách Generálního konzulátu v Sydney.

Doporučujeme věnovat maximální pozornost formální stránce veškerých propagačních materiálů, zejména jazykové správnosti ověřené rodilým mluvčím. Je třeba klást velký důraz na preciznost zpracování, správné používání odborných anglických výrazů a pravidelnou aktualizaci uveřejňovaných údajů na webových stránkách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Austrálie patří mezi země, které ochranu práv duševního vlastnictví pečlivě střeží a dodržují. Za ochranu práv duševního vlastnictví je v Austrálii zodpovědný Úřad pro duševní vlastnictví, přehled aktuální legislativy uvádí na svých internetových stránkách (www.ipaustralia.gov.au). Rizikům nedodržení ochrany práv duševního vlastnictví lze v Austrálii předejít například včasnou registrací patentu na Úřad pro duševní vlastnictví nebo použitím Dohody o mlčenlivosti (Non-disclosure agreement) při sdílení vaší představy s další stranou. Práva duševního vlastnictví jsou v Austrálii regulovány zákony: Copyright Act, Patents Act, Trade Marks Act, Designs Act, Plant Breeder’s Act a Circuit Layouts Act. V případě, že dojde k porušení práv na mezinárodní úrovni, doporučuje australský Úřad pro duševní vlastnictví obrátit se na Arbitrážní a mediační centrum Světové organizace pro duševní vlastnictví (www.wipo.org).

Austrálie je členem WTO od 1. ledna 1995. Stálá mise Austrálie při WTO reprezentuje Austrálii ve všech komisích a radách WTO, aby podpořila zájmy Austrálie a dohlédla na dodržování pravidel ostatními členy. Austrálie podporuje liberalizaci v rámci WTO, kterou vidí jako cestu k ekonomickým reformám, lepší tržní výkonnosti a výraznému udržitelnému růstu světové ekonomiky. Austrálie se ve WTO angažuje především v odvětvích zemědělského exportu a ochrany duševního vlastnictví, podporuje účast rozvojových zemí ve WTO a systém urovnávání sporů.

5.5. Trh veřejných zakázek

V rámci WTO Austrálie v roce 2019 přistoupila k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA). Dohoda v účinnost pro Austrálii vstoupila dne 5. května 2019. Dohoda umožňuje lepší přístup k veřejným zakázkám. Přímá účast zahraniční firmy na tendru byla dosud velmi složitá a bez zapojení místního partnera téměř nemožná. Preferenci při výběru mají australské a novozélandské firmy, resp. zboží vyrobené v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vládních tendrů v Austrálii je často možné se účastnit víceméně pouze prostřednictvím místních dovozců a distributorů, jen zřídkakdy přímo. S aplikací GPA dohody lze očekávat zlepšení situace na trhu veřejných zakázek.  

Od 1. března 2017 platí také další přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek na federální úrovni (Commonwealth Procurement Rules). Tato pravidla dále zpřísňují regulační mechanismy týkající se pracovních podmínek, zdraví, bezpečnosti a vlivu na životní prostředí. Vyžadováno je také plnění australských standardů a novinkou jsou i paragrafy, které vyžadují posuzování účastníků tendrů s hodnotou vyšší než 4/7,5 (u staveb) mil. AUD z hlediska „širšího ekonomického benefitu“, tj. přínosu pro AU ekonomiku nad rámec zadávaného tendru.

Všechny federální státní zakázky administrované Ministerstvem financí jsou zveřejňovány prostřednictvím internetu na www.tenders.gov.au. Tendry jednotlivých států  a teritorií jsou vyhlašovány místními vládami na příslušných webových stránkách států a teritorií. Korektnost tendrového řízení je dána vnitřním nařízením federální vlády (Commonwealth Procurement Guidelines). Austrálie patří k zemím s nejnižší korupcí na světě. Zřejmě proto mají vládní úředníci poměrně vysokou rozhodovací pravomoc. Hlavním kritériem je dosažení dodávky služeb nebo zboží od schopného dodavatele, který zaručí dodání v příslušné kvalitě za akceptovatelnou cenu (value for money policy). Nejnižší cena tedy ještě nemusí být zárukou získání vládní zakázky. Důraz je kladen na vzájemnou spolupráci domácího průmyslu a vládních institucí zejména v klíčových zakázkách, jako je oblast dodávek vojenského materiálu. Nákupy federálního ministerstva obrany jsou vedeny snahou dlouhodobým zapojením australských firem do výzkumu, vývoje a výroby zařízení pro určitý projekt. 

Přehled základních internetových adres pro tendry:

Commonwealth Electronic Tender System    

Nový Jižní Wales

Queensland    

Západní Austrálie    

Jižní Austrálie    

Tasmánie

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Austrálii jsou platební podmínky součástí každé kupní smlouvy. Platební podmínky obvykle zahrnují informace o možných platebních metodách, jestli se skládá záloha a kolik čítá, a pravidla vymáhání dluhů. Obchodní spory nejsou v Austrálii příliš častým jevem, což vyplývá z relativně vysoké korektnosti a solidnosti obchodních vztahů. V zájmu předcházení pozdějším nedorozuměním je dobré při uzavírání obchodních smluv nezapomenout na klauzuli podle obchodního práva té země, se kterou se případný spor bude řešit. Australské subjekty však v naprosté většině případů vyžadují řízení smlouvy australským právem. U aktérů komerčních sporů v Austrálii bývá před soudní cestou dávána přednost řešení obchodních sporů cestou mimosoudní. Spory lze řešit mimosoudní cestou prostřednictvím obchodní arbitráže při Australian Centre for International Commercial Arbitration (www.acica.org.au).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vzhledem k pandemii COVID-19 (stav květen 2021) mohou do Austrálie kromě australských občanů a držitelů povolení k trvalému pobytu přicestovat pouze držitelé zvláštních výjimek – například osoby rekrutované v rámci vládních programů Seasonal Worker Program nebo Pacific Labour Scheme, nebo držiteké víza Business Innovation and Investment (subclass 188). Změny v cestovních podmínkách doporučujeme sledovat na webových stránkách australského Ministerstva vnitra (https://covid19.homeaffairs.gov.au/). Otevření země je avizováno nejdříve v roce 2022.

UPOZORNĚNÍ: Níže uvedené informace jsou obecně platné informace nezohledňující mimořádná opatření z důvodu pandemie COVID-19.

K cestě do Austrálie jsou občané ČR povinni mít cestovní pas ČR platný minimálně 6 měsíců od plánovaného data odjezdu z Austrálie a platné australské vízum. Výjimkou z vízové povinnosti je pouze tranzit přes australská letiště, při němž občané ČR vízum nepotřebují, pokud neopustí tranzitní prostor letiště, mají zajištěnou letenku pro odlet z Austrálie, jejich odlet se uskuteční do osmi hodin po příletu a mají doklady požadované pro vstup do cílové země. Letenka musí být zakoupena jako celek, ne každý let jednotlivě.   Prostřednictvím internetu lze vyřídit většinu druhů víz a jejich případné prodloužení během pobytu v Austrálii. Všechny typy australských víz a způsob jejich získání lze nalézt na stránkách australského Ministerstva vnitřních věcí (Department of Home Affairs) Víza jsou udělována podle zamýšlené délky pobytu a jeho účelu. Ke snadnému vyhledání typu víz slouží tzv. Visa Finder.

Turistická víza

Nejčastějším typem víz pro krátkodobé turistické/obchodní nevýdělečné cesty je tzv. eVisitor vízum, o které mohou držitelé českých cestovních dokladů požádat on-line. Žadatel vyplní příslušný elektronický dotazník a vyčká udělení souhlasu, který mu je doručen emailem. Proces ve většině případů trvá  pouze několik minut/hodin. Upozorňujeme, že australské imigrační orgány mohou v některých případech požadovat zaslání dodatečných dokumentů, což může dobu zpracování žádosti prodloužit. Doporučujeme proto zajistit vízum pro vstup včas před odletem a letenku případně zajistit až poté, co žadatel vízum obdrží. Pro pobyty za účelem turistiky a obchodu delší než 3 měsíce (až jeden rok) je potřeba požádat o tzv. Visitor Visa. Poplatek se liší dle požadované délky pobytu.

Studentská a pracovní víza

Problematika studentských a pracovních víz je závislá na individuálních aspektech žádosti, a z tohoto důvodu doporučujeme vyřizovat tyto žádosti prostřednictvím specializovaných cestovních kanceláří nebo migračních agentů v Austrálii.  Veškeré informace jsou k dispozici na: immi.homeaffairs.gov.au  

Dne 1. března 2018 byl zahájen Pilotní program práce a dovolené pro mládež v Austrálii. Program umožňuje mladým lidem z ČR cestovat a legálně pracovat v Austrálii a naopak po dobu nepřesahující 12 měsíců. Do programu se mohou zapojit čeští občané ve věku 18 až 30 let a Australané ve věku 18 až 26 let. Roční kvóta pro počet účastníků pilotního programu byla stanovena na 500 osob z každé země. Přihlášky do programu pracovní dovolené v Austrálii lze podávat na Velvyslanectví Australského společenství v Berlíně. Čeští zájemci musí splnit mimo jiné následující podmínky: věkový limit 18 až 30 let, občanství ČR, účel pobytu v Austrálii je dovolená s možností příležitostného zaměstnání za účelem zajištění doplňkového financování cesty, doložení dostatečných finančních prostředků k úhradě životních nákladů v průběhu prvních tří měsíců pobytu v Austrálii, doklad o zdravotním pojištění dle požadavků Austrálie, předpokládá se znalost angličtiny. Více informací o procesu podání žádosti lze nalézt na homeaffairs.gov.au.  

Vstup do země, registrace, přihlašovací povinnost

Obecná přihlašovací povinnost neexistuje. Registrace turistů vstupujících na území Austrálie probíhá po příletu na letišti. Úředník Ministerstva pro imigraci registruje návštěvníky po vyplnění formuláře „Incoming Passenger Card“, v němž každý turista uvádí kromě osobních údajů rovněž místo pobytu v Austrálii a předpokládanou délku pobytu. Formulář je nutno vyplnit pravdivě a deklarovat veškeré dovážené položky. Všechny potraviny (v syrovém i konzervovaném stavu) jsou cestující povinni deklarovat; to se týká rovněž potravin, které byly servírovány na palubě letadla. Zdůrazňujeme, že karanténní kontrola je velmi přísná a nekompromisní a obsah zavazadel je důkladně prověřován. Za pokus o porušení celních, karanténních a fyto-sanitárních předpisů jsou vyměřovány pokuty od 200 AUD  do několika tisíc. Karanténní prohlídky s hrozbou sankcí se uskutečňují i při překročení hranic mezi australskými státy, resp. při vstupu do některých ovocnářských oblastí.

Při letecké přepravě smí cestující přepravovat v příručním zavazadle jen velmi malé množství tekutin, gelů a aerosolových látek. Zubní pasty, parfémy, krémy, kosmetiku apod. mohou být přepravovány pouze v nádobkách s max. objemem 100 ml, zalepené v průhledném plastikovém sáčku o objemu max. 1 litr (cca 20x20cm). Výjimky platí pouze u přepravy léčiv nutných na cestu a výrobků pro malé děti.

V silničním provozu se jezdí vlevo. Za účelem řízení motorového vozidla na území Austrálie mohou čeští občané používat jak mezinárodní řidičský průkaz, tak i český řidičský průkaz s překladem po celou dobu svého turistického pobytu. Na silnicích je omezená cestovní rychlost, a to na 50 km/h – 60 km/h v obci, 100 km/h mimo obec a 110 km/h na speciálně značených rychlostních komunikacích. Limity se v jednotlivých státech a městských čtvrtích liší. Bezpečnostní pásy jsou povinné i na zadních sedadlech automobilu. Přestupky cizinců nejsou dopravní policií tolerovány a jsou vymáhány i na dálku. Austrálie je rozlehlá země, kde motorová vozidla patří mezi nezbytnou součást vybavení domácnosti. Pojem kratší vzdálenost v Austrálii znamená 100 až 200 km.

Ve většině případů se mezi velkými a středními australskými městy využívá letecká doprava a to jak mezistátně tak vnitrostátně, dopravu autobusovou či vlakovou pak cestující využívají hlavně v rámci vnitrostátního přepravování na kratší vzdálenosti, pokud nevyužijí osobního vozidla. Městská hromadná doprava funguje většinou pouze v hlavních a větších městech. Taxi jsou spolehlivá, povinně se využívá taxametr. Funguje i služba Uber a podobné. V Austrálii vedle mezinárodních společností fungují i místní (např. No Birds) společnosti pronajímající vozidla.

Cizinci opouštějící Austrálii mají nárok na vrácení daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST) ve výši 10%. Podmínkou je, že zboží musí být v celkové hodnotě větší než AUD 300 a musí být zakoupeno  v 60 dnech před odjezdem z Austrálie. Dále musí být zakoupené zboží zabaleno jako příruční zavazadlo, neboť přepážky pro vrácení GST jsou umístěny na mezinárodních letištích až za prostorem pro odbavení zavazadel. Při vyřizování žádosti je nutné předložit daňový doklad a vlastní zboží ke kontrole.

Austrálie nepatří k zemím s vysokou kriminalitou. Je však třeba věnovat pozornost svým osobním dokladům i cenným předmětům a zásadně je nenechávat v autě či bez dozoru. Při pobytu ve velkých městech je vhodné zejména v nočních hodinách dbát zvýšené opatrnosti v některých čtvrtích (např. Redfern či Kings Cross v Sydney).  

Z hlediska plánování obchodních cest je dobré pamatovat na skutečnost, že roční období jsou v Austrálii přesně opačně než na severní polokouli (léto je v období měsíců prosinec – únor, zima v období měsíců červen – srpen). Australané si své dovolené vybírají většinou v období hlavních školních prázdnin, tedy v době od 15. prosince do 31. ledna. Z tohoto důvodu se pro služební cesty zásadně nedoporučuje období prosinec/leden, kdy má většina firem prázdninový provoz a bývá velmi složité domluvit obchodní schůzku.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Studenti, kteří jsou v Austrálii na studentských vízech, si mohou vyřídit pracovní povolení na 40 hodin po dobu 14 dnů dále lze získat pracovní povolení přes tzv. sponsorship visa nebo přes speciální kategorie aktuálně vyžadovaných pracovních sil  – upozorňujeme, že australská vláda od března 2018 zrušila kategorii Temporary Work (Skilled) visa (subclass 457 visa) a nahradila ji zcela novou kategorií Temporary Skill Shortage (TSS). Zpřísnila přitom podmínky pro vydání tohoto druhu víza a také zvýšila poplatky.  Informace k vízům jsou na stránkách australského Ministerstva vnitra

Zdravotnictví v Austrálii je na vysoké úrovni, tomu odpovídají i ceny za zdravotní péči. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí cca 60–100 AUD, za návštěvu odborného lékaře cca 150–200 AUD, za antibiotika cca 20 AUD za balení, za 1 den pobytu v nemocnici od 500 AUD výše, za RTG 120 a více AUD. Uzavření cestovního zdravotního pojištění před cestou je nutnost. Zdravotní pojištění cizinců v Austrálii je možno uzavřít pouze u soukromé zdravotní pojišťovny. Jedná se o zvýšené náklady na zahraničního pracovníka a otázku zdravotního pojištění se doporučuje projednat se zaměstnavatelem v rámci sjednávání pracovního kontraktu.

Austrálie nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, zvláštní očkování není nutné. Austrálie je zemí s vysokým výskytem rakoviny kůže, doporučuje se zvýšená ochrana pokožky a očí před slunečním zářením.

5.9. Veletrhy a akce

Významné veletrhy a výstavy v Austrálii v roce 2021/2022:

·        Australasian Oil & Gas Exhibition & Conference (plynárenství): březen 2021, Perth
·        Ozwater’ (vodohospodářství): květen 2021, Adelaide
·        Australian Tourism Exchange (cestovní ruch): červen 2021, Sydney
·        Australian Energy Storage Conference & Exhibition (obnovitelné zdroje): červen 2021, Adelaide
·        WA Mining Conference (těžební průmysl): červenec 2021, Perth
·        Australasian Gaming Expo (herní průmysl): srpen 2021, Sydney
·        Australasian Waste & Recycling Expo (recyklace): srpen 2021, Sydney
·        Fine Food Australia (potravinářství): září 2021, Sydney
·        All-Energy Australia (energetika): říjen 2021, Melbourne
·        AusBiotech (biotechnologie): říjen 2021, Melbourne
·        Asia-Pacific’s International Mining Exhibition (těžební průmysl): listopad 2021, Sydney
·        Avalon Airshow (letectví): prosinec 2021, Melbourne
·        Australian Manufacturing Week/Austech (výrobní a zpracovatelský): březen 2022, Melbourne

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Canbeře

adresa: 8 Culgoa Circuit, O’Malley, ACT 2606
tel: +61 2 6290 1386
e-mail: canberra@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/canberra
konzulární oddělení: consular_canberra@mzv.cz  

Generální konzulát ČR v Sydney

adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 2 9581 0111
e-mail: sydney@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sydney
ekonomické oddělení: commerce_sydney@mzv.cz
konzulární oddělení: consular_sydney@mzv.cz  

Dopravní spojení z centra města: Ze Circular Quay na North Bondi autobusem č. 333, poté autobusem č. 380 nebo č. 323 do čtvrti Dover Heights (na zastávku Blake Street). Z Bondi Junction autobusem do čtvrti Dover Heights (autobus č. 380 na zastávku Blake Street). Konzulát se nachází na čísle 169, ulice Military Road.  

CzechTrade Australia

adresa: Suite 2201, Level 22, Tower Two Westfield Bondi Junction, Bondi Junction, Sydney
tel: +61 474 135 224
e-mail: alice.fibigrova@czechtrade.cz
web: www.czechtrade-australia.com

Honorární konzulát v Adelaide

Vera Marie Holt – honorární konzulka pro Jižní Austrálii
adresa: 1a Campbell Rd., Parkside, SA 5063 Adelaide
tel: +61 417 892 624
e-mail: adelaide@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát v Brisbane

Francis Edward Carroll – honorární konzul pro Queensland
adresa: 2/52 Lysaght St., Coolu,, QLD 4573 Coolum
tel: +61 418 775 963
e-mail: brisbane@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Hobart

Milena Mills – honorární konzulka pro Tasmánii
adresa: 46 Horizon Drive, Sorell, TAS 7172 Hobart
tel: +61 3 6269 3859
e-mail: hobart@honorary.mzv.cz; mrjl.mills@bigpond.com

Honorární konzulát Melbourne

Lenka Allen – honorární konzulka pro Victorii
adresa: 511 Queensberry St., North Melbourne, VIC 3051 Melbourne
tel: +61 418 388 689
e-mail: melbourne@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Národní směrové číslo (country code) Austrálie je +61. Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel.

Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes): 
2 – Nový Jižní Wales (hlavní město Sydney), ACT (Canberra)
3 – Victoria (hlavní město Melbourne), Tasmánie (hlavní město Hobart)
7 – Queensland (hlavní město Brisbane)
8 – Jižní Austrálie (hlavní město Adelaide), Západní Austrálie (hlavní město Perth), Severní teritorium (hlavní město Darwin)  

Důležitá telefonní čísla:

·        Univerzální pohotovostní číslo: 000
·        Výhradně v případech nouze, tj. ohrožení zdraví a života, se udržuje konzulární pohotovost na telefonních číslech: +61 418 262 289 (Velvyslanectví ČR v Canbeře) a +61 411 895 954 (Generální konzulát ČR v Sydney)
·        24-hodinová konzulární nouzová linka australského Ministerstva zahraničních věcí a obchodu: 1300 555 135
Linka vízového oddělení australského Ministerstva vnitra fungující od pondělí do pátku mezi 9:00 a 17:00 místního času: 131 881 (v případě volání z Austrálie) a +61 2 6196 0196 (v případě volání mimo Austrálii)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránka premiéra AUS: www.pm.gov.au
Server orgánů státní správy AUS: www.directory.gov.au
Server vlády AUS s odkazy na jednotlivé resorty, státy a teritoria: www.gov.au, www.australia.gov.au
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu AUS: www.dfat.gov.au
Ministerstvo vnitra AUS: www.homeaffairs.gov.au
Ministerstvo průmyslu, vědy, energetiky a zdrojů AUS: www.industry.gov.au
Ministerstvo financí AUS: www.finance.gov.au
Ministerstvo dopravy, infrastruktury, regionálního vývoje a komunikace AUS: www.infrastructure.gov.au, www.communications.gov.au, www.bitre.gov.au
Ministerstvo zemědělství, vody a životního prostředí AUS: www.awe.gov.au
Ministerstvo zdravotnictví AUS: www.health.gov.au
Ministerstvo pro válečné veterány AUS: www.dva.gov.au
Ministerstvo obrany AUS: www.defence.gov.au 
Ministerstvo školství, vývoje a zaměstnanosti AUS: www.dese.gov.au, www.education.gov.au, www.employment.gov.au
Oddělení předsedy vlády a vlády/ Oddělení veřejných služeb AUS: dpmc.gov.au
Oddělení státního pokladníka AUS: treasury.gov.au
Ministerstvo sociálních věcí AUS: www.dss.gov.au
Delegace Evropské unie v AU: https://eeas.europa.eu/delegations/australia_en
Obchodně-průmyslová komora AUS: www.australianchamber.com.au
AUS komise pro obchod a investice v ČR: www.austrade.gov.au
Obchodní rada Austrálie: www.bca.com.au
Evropsko-australská obchodní rada: www.eabc.com.au 
Australská asociace vlastníků firem: www.boaa.com.au
Asociace malých podniků AUS: www.smallbusinessassociation.com.au
Daňová správa: www.ato.gov.au 
Federální celní správa: www.abf.gov.au
Informace o australských zákonech: www.legislation.gov.au
Australská komise Securities and Investments Commission (www.asic.gov.au)  

Zpravodajské zdroje v Austrálii:
The Australian: www.theaustralian.com.au
Daily Telegraph: www.dailytelegraph.com.au
Herald Sun: www.heraldsun.com.au
The Sydney Morning Herald: www.smh.com.au
Business Insider Australia: www.businessinsider.com.au
Australian Financial Review: www.afr.com.au  

Webové stránky zastupitelských úřadů České republiky

Velvyslanectví České republiky v Canbeře: www.mzv.cz/canberra
Generální konzulát České republiky v Sydney: www.mzv.cz/sydney