Belgie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

19. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Belgii platí obecná zásada, že o uplatnění výrobku na trhu rozhoduje zejména vztah kvalita – cena. Finální fázi vstupu na trh musí předcházet dokonalá znalost situace na trhu dané komodity a volba vhodného způsobu zpracování trhu na základě marketingové studie. Vstup na belgický trh není snadný, avšak po navázání obchodního kontaktu a úspěšné realizaci prvního kontraktu existuje předpoklad dlouhodobé obchodní spolupráce.       

V Belgii jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích EU. Jejich výběr je na vůli firmy, nicméně může být ovlivněn zvyklostmi v daném segmentu trhu. Je-li např. známo, že belgický sektor velkodistribuce potravin a některých průmyslových výrobků je silně koncentrován (ovládají ho velké skupiny jako Carrefour, Delhaize le Lion, Colruyt, Macro, Aldi, Brico a další se sítěmi velkoplošných maloobchodních nebo diskontních prodejen, či obchodními domy), pak je zřejmé, že od orientace na malé firmy nelze očekávat větší výsledky. I když je možné, např. ve styku s velkodistributory, zpracovávat trh přímo bez prostředníka, rozšířený je nicméně prodej přes místní zástupce již proto, že přímé zpracování trhu je velmi náročné a u některých komodit nemožné. Zástupce je zcela nezbytný v případě dodávek strojů a průmyslového zařízení, kdy je třeba disponovat skladem náhradních dílů a zajistit poprodejní servis. Je skoro nezbytné mít samostatného zástupce pro Valonsko a zvlášť pro Vlámsko.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Bariéry pro vstup na belgický trh vzhledem k členství ČR v EU neexistují. Od 1. května 2004 po vstupu ČR do EU došlo k zásadní změně, belgický trh se stal pro ČR součástí Jednotného vnitřního trhu EU. ČR i Belgie uplatňují svoji obchodní politiku v rámci Společné obchodní politiky EU.

Se vstupem ČR do EU se rovněž zásadně změnily podmínky související s průvodními doklady pro zboží a služby. Běžnými průvodními doklady používanými v obchodním styku jsou pouze obchodní faktura a přepravní doklad (nákladní/náložný list). Na faktuře musí být odděleně uvedena hodnota zboží a ověřené mezinárodní DIČO příjemce zásilky, což opravňuje k fakturaci bez DPH. DIČO se dá ověřit na portále VIES (kupř. www.vies.cz).

Čeští vývozci se musí přizpůsobit uplatňování zdaňování DPH dle pravidel EU. Vývoz do některého z členských států již není klasickým vývozem a dovozem, jako doposud, ale takzvaným vnitrounijním dodáním nebo pořízením se všemi daňovými důsledky. Český vývozce má nárok na odpočet DPH jen v tom případě, že dodá zboží nebo služby osobě, která je k DPH registrována. Pouze v tomto případě dodá svému partnerovi zboží bez daně. V opačném případě je povinen prodat zboží zahraničnímu partnerovi včetně DPH. Pozornost je nutné obzvláště věnovat v případě obchodování s položkami, na které je uvalena spotřební daň.

Dovoz ze třetích zemí, pokud není smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 ze 12. 10. 1992 stanovující celní zákon ES a Nařízení EK č. 2454/93 ze 2. 7. 1993 stanovující pravidla pro provádění celního zákona. Vývoz není až na výjimky (strategické materiály) omezován. Vývozce má pouze oznamovací povinnost pro Eurostat (Avis d’exportation).

V případě, že vznikne daňová povinnost pro českou firmu, kupř. prodejem výrobků na veletrhu/výstavě, kupř. při provedení stavební činnosti, atd. musí český subjekt požádat Ministerstvo financí o registraci na úřadě: (l’Office de contrôle de T.V.A. pour assujettis étrangers) na adrese:

BCAE – contrôle
Rue des Palais n° 48
6ème étage
1030 Bruxelles
Fax: 0032 2 57963 59
Tel.: 0032 2 577 40 70
E-mail : contr.tva.bcae@minfin.fed.be

Po skončení veletrhu nebo jiné aktivity musí vystavovatel deklarovat druh a množství prodaného zboží a realizovat platbu 21 % DPH na účet Ministerstva financí.

V případě, že český vystavovatel prodává v teritoriu nápoje nebo jiné zboží podléhající spotřební dani (tzv. akcí z), vína, alkohol, tabákové výrobky či pohonné hmoty, je povinen zaplatit příslušnému místnímu finančnímu úřadu (Bureau – Administration des douanes et accises) spotřební daň z prodeje těchto komodit. V praxi to znamená, že vystavovatel v době příjezdu na veletrh musí pod dohledem pracovníka finančního úřadu deklarovat druh, množství a hodnotu zboží určeného k prodeji. Po skončení veletrhu následuje obdobný postup, a to deklarace prodaného zboží, ze kterého zaplatí příslušnou daň vyčíslenou pracovníkem finančního úřadu.

Ústředním správním orgánem v oblasti cel a dávek v Belgii je Administration centrale des douanes et accises (Cité Administrative de l’Etat, Tour Finances - bte 37, Bld du Jardin Botanique 50, B-1010 Bruxelles).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejběžnějšími formami přímého zastoupení zahraničních firem v Belgii jsou dceřiné firmy v podobě s.r.o. nebo a.s. a pobočky.

Na základě zákona ze 16. ledna 2003 byla založena společnost Banque-Carrefour des Entreprises (BCE) a Guichet d’entreprises agréés. Důvodem jejich založení bylo zjednodušení administrativy související se zakládáním podniku nebo živností a poskytováním informací podnikatelské veřejnosti. BCE disponuje všemi údaji ve spojitosti s činností podniku a kompletní databází všech podnikatelských subjektů v Belgii. Rovněž tak uděluje každé právnické a fyzické osobě jednotné identifikační číslo (JIČ). JIČ generuje veškeré údaje související se statutem a aktivitami podniku (název podniku, adresa, právní forma, číslo účtu a název banky, spojení na úřední věstník a centrálu ročních bilancí podniků u Belgické národní banky, atd.). BCE přiděluje JIČ:

  • právnickým osobám, které disponují číslem TVA (DIČO), kdy devítimístnému číslu bude předcházet 0
  • podnikům, které nedisponují číslem TVA (DIČO) a používají devítimístné číslo Národního registru právnických osob, bude tomuto číslo rovněž předcházet číslice 0
  • nově zakládaným podnikům BCE přiděluje automaticky JIČ s číslicí 0 nebo 1 V současné době je přidělena 0, později bude přidělována číslice 1.

Na základě přiděleného JIČ nemusí podniky zajišťovat tytéž formality u různých subjektů. BCE provádí prostřednictvím „Guichets d’entreprises“ registraci všech právnických a fyzických osob, jakož i asociací působících v Belgii. Guichet d’entreprises (GE) je soukromá organizace pověřená federální vládou k výkonu
specifických úkolů a má v Belgii 200 poboček, které shromažďují údaje od podnikatelů. Úkolem GE je:

  • provádět zápis do BCE všech právnických a fyzických osob. JIČ nahrazuje  číslo TVA a číslo ONSS (Organisation Nationale de Securité Sociale)
  • ověřovat předepsané podmínky pro zápis do příslušné profese
  • na přání klienta poskytnout servisní průvodní služby, jako jsou zápisy pro TVA a ONNS, nebo žádosti o autorizaci dokumentů.

Firmy vykazují roční bilanci na formuláři BNB, filiálky vykazují pouze bilanci mateřské firmy. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení. Dále se právnické i fyzické osoby v okamžiku zahájení podnikatelské činnosti musí registrovat u berního úřadu při ministerstvu financí. Řada činností v rámci samostatného podnikání přitom může náležet do kategorie regulovaných nebo povolovaných profesí, což vyžaduje udělení potvrzení o zřízení firmy živnostenským úřadem provincie. Otázkami podnikání a zahraničních investic se zabývají regionální ministerstva s působností v hospodářské problematice. Zde lze získat informace o právní úpravě upravující zřizování firem a o podporách pro investory s všeobecnou nebo jen regionální platností. Konkrétní postup je možno konzultovat se specializovanými poradenskými firmami.

Podrobné a aktuální informace lze získat na portále ministerstva ekonomiky - SPF Economie.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základní formou propagace na místním trhu je účast na výstavách a veletrzích, zejména specializovaných. Využívaná je také propagace v masmédiích, zejména v televizi a v novinách a časopisech. Přitom je třeba vzít na vědomí, že frankofonní veřejnost nelze oslovit prostřednictvím vlámského média, stejně tak by bylo kontraproduktivní působit na vlámskou veřejnost prostřednictvím média používajícího francouzštinu. Prospektová dokumentace by měla být v některém z úředních jazyků, nejlépe v každém zvlášť. Náhražkou za holandštinu může být angličtina, v menší míře i němčina.

Vhodnou formou propagace, a to jak z hlediska konečného efektu, tak nákladů, může být obchodní mise, kontaktní akce, firemní prezentace spojená s výstavkou zboží. Tyto akce však mohou mít v Belgii úspěch pouze tehdy, jsou-li předem dobře připraveny, vč. zajištění účasti představitelů podnikatelského sektoru, který má akce oslovit. Rozeslání pozvánek na vybrané adresáty, byť by jich bylo velké množství, naprosto nestačí, nemá-li akce skončit fiaskem a finanční ztrátou. Je třeba s každým zvaným individuálně pracovat. V Belgii nabídka akcí tohoto druhu vysoce převyšuje poptávku. Je velmi doporučeníhodné svěřit takové akce specializované místní marketingové nebo PR agentuře.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejvýznamnější mezinárodní obchodní veletrhy a výstavy se konají na bruselském výstavišti Heysel (brusselsexpo.be). Veletrhy se dále konají ve městech:

Komplexní přehled o pořádaných veletrzích a výstavách je publikován na webové stránce www.exhibitions.be nebo na portále Ministerstva ekonomie.

Kalendář veletrhů

ČR republika nemá dlouhodobě oficiální účasti na veletrzích v Belgii.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do kompetence federálního ministerstva  ekonomiky (Service public fédéral Ekonomie). Ochranou duševního vlastnictví je pověřen úřad OPRI (Office belge de la Propriété intellectuelle).

Dotazy a kontakty týkající se legislativy, zákonů, statistiky a různých nařízení lze nalézt na internetové adrese ministerstva. Případné dotazy je možné zaslat přímo na OPRI prostřednictvím e-mailu: opri_die@mineco.fgov.be.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Režim se řídí právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypsaných na území EU a o programech a projektech EU jsou uveřejněny v „Journal officiel“, který lze získat v Office des publications officielles de l’UE (rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg) nebo v Moniteur belge, rue de Louvain 42, B-1000 Bruxelles. Přehledná platforma pro zveřejňování evropských veřejných zakázek je TED (Tenders Electronic Daily) na webu: http://ted.europa.eu

V Bruselu se nachází také sídlo Severoatlantického paktu NATO, které publikuje vypsané tendry. Informace o nich jsou zprostředkovávány obvykle prostřednictvím ZÚ Brusel.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Nejčastějším důvodem obchodních sporů může být vymáhání pohledávek. Lze využít služeb inkasních kanceláří, anebo na tuto činnost specializovaných poradenských kanceláří, např.: Dun & Bradstreet Eurinform s.a. (73, Avenue des Pléiades, B-1200 Bruxelles), TCM Belgium nv/sa - případně advokáta.

Belgie patří do francouzské právní oblasti, existují však určité odchylky od francouzského práva. V procesním právu platí zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení. Dlužník pak může kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného výhodné obracet se na soud s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením. Rozhodnutí cizích soudů nejsou v ČR ani v Belgii vymahatelná, proto se doporučuje zažalovat u soudu země dlužníka. Pokud jde o vykonatelnost cizích rozhodčích nálezů, Belgie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, takže zahraniční nálezy jsou v Belgii vykonatelné za podmínek uvedených v dané obchodní smlouvě. Uznává se také rozhodčí doložka ad hoc, např. podle řádu EHK, nebo UNCITRAL.

Problémy a rizika místního trhu a investování v teritoriu

Belgický trh v zásadě nepředstavuje významně odlišná rizika než trhy ostatních zemí EU. Při výběru obchodního partnera je však třeba si uvědomit, že charakteristickým rysem belgického hospodářství je velký počet podnikatelských subjektů, mezi nimiž převažují malé a středně velké firmy. Ty mohou být kapitálově slabé, nemusí mít kvalitní odborné vedení, mohou mít řadu vážných problémů a jejich existence může mít jen krátké trvání. Lze se také domnívat, že některé z místních firem zajímajících se o spolupráci s českými partnery vidí v tomto spojení i určité šance na řešení takových problémů a přežití. Každoročně dochází k řadě úpadků firem.

Zároveň však jsou zakládány nové firmy a je třeba být v těchto případech opatrnější a při dojednávání platebních podmínek požadovat větší stupeň zajištění. Z uvedené situace vyplývá, že čeští exportéři musí obezřetně před kontraktačním/kooperačním jednáním získat informace o bonitě partnerské firmy (bankovní a individuální informace, finanční pozice, úvěrové portfolio, zadluženost, postavení na trhu v daném sektoru atd.). Důležité je rovněž uplatnit optimální platební podmínky, aby se snížilo případné riziko platební neschopnosti nebo platební nevůle dovozce.

Na rozdíl od ČR je obchodní rejstřík v Belgii jen z části přístupný na internetu: http://justitie.belgium.be. Výpis z rejstříku je možné vyžádat na instituci Moniteur belge (tel. 0800 98 809 - v  Belgii zdarma, e-mail: info.staatsblad@just.fgov.be).

Specifické riziko existuje při dodávkách pro státní sektor. Ten tradičně platí dobře avšak s poměrně velkým zpožděním. Zkrácení platebních lhůt je i předmětem opatření vlády na podporu belgického hospodářství. Státní orgány často nevykonávají mezinárodní obchod a je nutné najít belgickou firmu, která dodávky „zastřeší“. Tyto firmy si pak rády dávají do platebních podmínek ustanovení, že zaplatí „až dostanou zaplaceno od konečného odběratele“. Navíc státní úřad před zaplacením faktury soukromé firmě má za povinnost přezkoumat, zda firma nedluží daně a v pozitivním případě stát pohledávku zkompenzuje.

Pro české exportéry to znamená větší opatrnost při projednávání platebních podmínek s belgickými partnery. Úpadky se nejvíce týkají restaurací, pohostinství, maloobchodu a služeb.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Trend je v prodlužování délky splatnosti faktur. K tomu přistupují ještě rozdíly v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách. Dodavatelé, chtějí-li do EU vyvážet, jsou nuceni tyto lhůty akceptovat, i když jsou obtížně financovatelné. Běžnou platební podmínkou v Belgii je krátkodobý 30/60/90denní směnečný úvěr (obecně v průmyslu kratší a ve službách delší). Lze předpokládat, že každý vývozce se bude snažit o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá žádnou předchozí zkušenost. Doporučuje se vyžádat si bankovní informace o partnerovi, prosazovat placení L/C nebo D/P a v případě odloženého placení se pojistit proti úvěrovým rizikům.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Naprostá většina belgických firem má bohaté zkušenosti s mezinárodním obchodem. Belgičané v jednáních postupují profesionálně a obchodně jsou velmi zruční. Zástupci firem si nezakládají na přílišných formalitách, jednají promyšleně s důrazem na dlouhodobější strategii a možnosti navázání trvalejších vztahů, pokud charakter obchodu či spolupráce takový postup umožňují. Jsou schopni dostatečné flexibility a jednání se snaží vést od počátku spíše v duchu „win-win situation“. Nevyznačují se agresivitou či arogancí, jsou však dostatečně sebevědomí a nároční. Projednané podmínky považují za závazné a vyžadují, aby byly plněny, zejména pokud jde o termíny, objemy, kvalitu a platební podmínky.

Belgičané jsou zvyklí přistupovat k jednání bez zvláštních okolků, efektivně a hospodárně. Je obvyklé, že jednání graduje a hlavní otázky přicházejí na pořad až v konečné fázi, nejlépe při nebo po pracovním obědě. Pracovní oběd je důležitou, samozřejmou a neopominutelnou součástí vyjednávání. Tento postup se odlišuje od tendence některých českých firem věci uspěchat a řešit obtížnější části jednání na začátku.

Belgické firmy se snaží vyhnout prostředníkům a preferují navázání obchodních styků přímo s výrobcem. O svém partnerovi se snaží získat maximum informací ještě před prvním jednáním. Belgičané si nepotrpí na používání titulů, s výjimkou akademických, (Doktor, Profesor atp.). Běžně a hojně se používají vizitky ve standardní úpravě. S ohledem na jazykovou rozdílnost je vhodné disponovat jak francouzskou, tak vlámskou, případně též anglickou mutací.

Pro úspěch obchodního jednání je důležité i jeho vhodné načasování, nejlépe v dopoledních hodinách od 10:00 do 12:30 hod. a odpoledne od 14:00 do 18:00 hod. K nevhodným termínům patří pondělí (podnikové porady), období kolem Vánoc, Velikonoc a církevních svátků, jarních prázdnin, málo vhodné jsou i letní měsíce (zvláště srpen).

Úřední a používaný jazyk(y)

Specifickým rysem Belgie je určitá tenze mezi Vlámy a Valony, kterou je nutné vzít v úvahu i při přípravě obchodního jednání, především z hlediska zvolení komunikačního jazyka. Je dobré si vždy vyjasnit, zda váš partner je z té, či oné oblasti. Přestože se traduje, že více než 70 % Vlámů mluví francouzsky (a jen 30 % Valonů vlámsky), nemusí být taktické začínat rozhovor s Vlámy ve francouzštině. Ostatně se lze setkat s tím, že pokud ve Flandrech oslovíte na veřejnosti někoho francouzsky, tak reaguje odmítavě. U větších firem se zaměřením na mezinárodní obchod a obzvláště se sídlem v hlavním městě Bruselu je běžné, že jsou spolupracovníci „bilingvní“ a sami nabízejí, zda chcete mluvit anglicky nebo francouzsky.

Vlámové ocení snahu, pokud cizinec pronese alespoň několik slov ve vlámštině (pozdravení, poděkování). Valoni očekávají, že pokud mluvíte francouzsky, tak mluvíte plynně, pokud cítí nejistotu v projevu, nabídnou, třeba i dost špatnou angličtinou, zda chcete raději mluvit anglicky.

Dalo by se očekávat, že se Valoni budou mentalitou více blížit charakteru Francouzů a Vlámové zase Němců nebo Holanďanů. Ve skutečnosti nejsou rozdíly až tak výrazné.

Státní svátky

  • 1. ledna 2016 (Nový rok) T
  • 28. března 2016 (Velikonoční pondělí) P
  • 1. května 2016 (Svátek práce) T
  • 5. května Nanebevzetí Ježíše Krista 2016 (6. čtvrtek po Velikonocích) P
  • 16. května 2016 – Letnice (7. pondělí po Velikonocích) P
  • 21. července 2016 – státní svátek T (1831, první belgický král Léopold složil ústavní přísahu)
  • 15. srpna 2016 (Nanebevzetí panny Marie) T
  • 1. listopadu 2016 (Všech svatých) T
  • 11. listopadu 2016 (Den příměří – konec 1. svět. války 1918) T
  • 15. listopadu 2016 – státní svátek (Den dynastie) T
  • 25. prosince 2016 (Vánoce) T

Regionální svátky:

  • 11. 7. 2016 Svátek Vlámského společenství (vlámské instituce, úřady mají zavřeno; obchody  apod. nikoliv) T
  • 27. 9. 2016 Svátek Francouzského společenství/Svátek valonského regionu (tj. valonské a bruselské instituce a úřady mají zavřeno; obchody apod. nikoliv) T
  • 15. 11. 2016 Svátek Německy mluvícího společenství (v německy mluvícím regionu mají instituce a úřady zavřeno) T
  • 18. 9. 2016 Svátek Valonského společenství (třetí neděle v září) P
  • 8. 5. 2016 Svátek regionu Brusel T

Poznámka: P = datum pohyblivé, T = datum trvalé

Dny pracovního klidu 2016

  • 01/01/2016 Nový rok
  • 28/03/2016 Velikonoční pondělí
  • 01/05/2016 Svátek práce
  • 05/05/2016 Nanebevstoupení Ježíše Krista 
  • 16/05/2016 Letnice - pondělí 
  • 11/07/2016 Svátek Vlámského společenství  - Regionální svátek
  • 21/07/2016 Státní svátek 
  • 15/08/2016 Nanebevzetí Panny Marie 
  • 27/09/2016 Svátek Francouzského společenství - Regionální svátek 
  • 01/11/2016 Všech svatých
  • 11/11/2016 Den příměří 
  • 25/12/2016 Vánoce

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občan ČR může od 1. 5. 2004 vstupovat a pobývat na území Belgie bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Od 26. 6. 2012 (tj. konec platnosti zápisů dětí v cestovních dokladech rodičů) musí mít občan mladší 15 let vlastní cestovní doklad, popř. občanský průkaz.

Občan ČR, který není ubytován ve veřejném ubytovacím zařízení, by měl do 10 pracovních dnů po příjezdu splnit ohlašovací povinnost. Přihlášení se realizuje na místních tzv. komunálních úřadech (Administration communale). Při plánovaném pobytu nad 90 dní je nutné se zaregistrovat na těchto úřadech k dlouhodobému pobytu. Další informace lze nalézt například na www.blbe.be, www.dofi.fgov.be, www.belgium.be.

Vzhledem k ukončení přechodného období na pohyb pracovních sil k 31. 4. 2009 již není v případě pracovního vyslání vyžadováno pracovní povolení. Více informací ohledně práce a podnikání v Belgii na stránkách LIMOSA nebo na www.socialsecurity.be.

Při cestování se psem, kočkou, fretkou je nutný tzv. pas pro malá zvířata, který může být vystaven schváleným veterinárním lékařem. Podmínkou vydání pasu je označení zvířete – musí být tetováno (čitelně), nejlepší způsob je očipování elektronickým čipem. Dále zvíře musí být vakcinováno proti vzteklině.

V Belgii se toleruje malé množství alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla (do 0,4 promile). Postihováno je množství alkoholu v krvi od 0,5 promile. Pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou velmi vysoké. Kontrolní zařízení jsou instalována na dálnicích i ve městech. Předepsaná rychlost na belgických dálnicích je 120 km/hod., mimo město 90 km/hod. a v obci 50 km/hod. Dálniční síť je hustá, dálnice jsou poměrně kvalitní a většinou osvětlené. Intenzivně je postihováno telefonování v automobilu bez „hands free“.

Podrobné informace k pobytu občanů ČR v Belgii je možné najít na webových stránkách www.belgium.be.

Belgie patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím. Lze jen dodat, že zde platí dodržování ostražitosti v místech s velkou koncentrací osob, jako jsou nádraží, letiště, trhy apod., kde může dojít ke kapesním krádežím. Svá rizika obnáší i návštěva některých vyhlášených čtvrtí.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pokud dodavatel využívá místních zástupců, je třeba při sjednávání smlouvy dbát na vyjasnění právní povahy daného vztahu. Při pochybnostech bude vztah podle belgického pojetí považován spíše za zaměstnanecký, a to s příslušnými nároky. Subjekt ze země mimo EU může být v Belgii zaměstnán, pouze má-li pracovní povolení. To se nevyžaduje, je-li jeho manžel/manželka belgickým občanem nebo občanem členské země EU. Samostatnou obchodní činnost může takový subjekt vykonávat jen po získání povolení k podnikání (carte professionnelle).

Podrobné informace k pobytu občanů ČR, jejich zaměstnávání nebo vysílání k provedení prací v Belgii je možné najít na federálních webových stránkách či na webových stránkách jednotlivých regionů - Valonska, Bruselského regionu či Vlámska.

Informace o podmínkách přístupu na trh práce v Belgii

Deklarace LIMOSA

Belgie zavedla od 1. 4. 2007 nový systém povinné deklarace všech cizinců, pracujících dočasně nebo částečně v Belgii. Cílem systému Limosa je poskytnout Belgii transparentní informace o tom, co se děje na trhu práce a jaký má práce cizinců dopad na ekonomiku. Zároveň má sloužit v boji proti zneužívání pracovních sil a zajistit stejné podmínky pro všechny.

Povinnost se registrovat v systému Limosa ještě před odjezdem do Belgie se týká všech pracovníků, ať zaměstnaných belgickou firmou nebo vyslaných svoji mateřskou firmou, OSVČ (tedy „nezávislých“) i stážistů, kteří přicházejí do Belgie pracovat dočasně nebo zde pracují částečně. V zásadě to znamená, že se to týká těch pracujících osob, které nemají belgické sociální pojištění. Povinnost se registrovat v systému Limosa nijak nezávisí na tom, zda k činnosti v Belgii pracovník má nebo nemá povinnost získat pracovní povolení.

Existuje celá řada výjimek od řidičů mezinárodní dopravy, přes montéry a opraváře, kteří působí krátkodobě v Belgii, až po účastníky kongresů, obchodníky, sportovce, umělce, diplomaty, pracovníky mezinárodních organizací.

Registrace do systému Limosa lze učinit elektronicky nebo i písemně na určených formulářích. Je nutné se seznámit s podrobnostmi, nuancemi, výjimkami a pak teprve vyplňovat deklaraci.

Do systému Limosa se vstupuje přes portál www.limosa.be. Existuje nabídka ve 4 jazycích, anglicky, francouzsky, holandsky a německy. Návody jsou srozumitelné a po přečtení úvodní informace by vyplnění deklarace nemělo trvat více než 5 až 10 minut. Důležité je, aby žadatel obdržel potvrzení o registraci tzv. dokument Limosa – 1, který může být vyžadován/kontrolován inspektory sociálního pojištění. Neregistrovaní pracovníci budou pokutováni, dokonce se ukládá každé belgické firmě, která přijímá zahraniční pracovníky, aby existenci dokumentu Limosa-1, kontrolovala s povinností „udávat“ pracovníky, kteří tento dokument nemají.

Limosa nevyžaduje registraci u některých činností vykonaných během 8 dnů. Vyslaní pracovníci české firmy přijíždějí do Belgie v pondělí s úkolem dokončit práce do pátku, tedy 5 dní. Práce se však nepodaří z různých důvodů dokončit, 8 dní je překročeno a inspekce práce může udělit pokutu. Je potřebné to řešit ve spolupráci s místním úřadem práce.

Pracovní povolení:

Občan ČR již od 1. 5. 2009 nepotřebuje pracovní povolení pro Belgii. Přechodné období, omezující přístup na trh práce v Belgii skončilo.

Úřady práce se nacházejí:

  • Valonsko: Ministère de la Région wallone, Division de l’emploi et de la formation, Place de Wallonie, 5100 Namur, Tel: 0032 81 33 31 11, fax: 0032 81 33 43 22, int. portál: emploi.wallonie.be;
  • Hl. město Brusel: Ministère de la Région de Bruxelles-capitale, Direction de la Politique de l’Emploi et de l’Economie plurielle, rue du Progrès 80, 1035 Bruxelles, tel.: 0032 2 204 13 99, fax:: 0032 2 204 15 28, int. Portál: www.bruxelles.irisnet.be
  • Flandry: Ministerie van de Vlaamse Gemeenschap, Vlaams Subsidieagentschap voor Werk en Sociale Economie, Cel Migratie, Koning Albert II, laan 35 (bus21), 1030 Bruxelles, tel.: 0032 2 553 43 92, fax: 0032 2 553 44 22, int. portál: www.vlaanderen.be/werk
  • Germanofonní společenství: Ministerium der Deutschsprachigen Gemeninschaft, Abteilung, Beschäftigung, Gesundheit und Soziales, Gospertstrasse 1, 4700 Eupen, tel: 0032 87 59 64 86, fax: 0032 87 55 64 73, int. portál: www.dglive.be

OSVČ

Přechodné období se nevztahovalo na osoby samostatně výdělečně činné, např. řemeslníci. OSVČ však také musí splnit celou řadu formalit, včetně registrace v systému Limosa. Podrobněji na stránkách SPF Economie.

Je nutné získat tzv. Profesní kartu (Carte professionnelle). Podrobné informace lze získat na stránkách SPF Economie .

Odměna za práci v Belgii

Podrobné statistiky lze vyhledat na webových stránkách ministerstva ekonomie. Průměrná hrubá měsíční mzda v Belgii je 3200 €.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Po vstupu ČR do EU 1. května 2004 mají čeští turisté na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu v jiné členské zemi EU nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se myslí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu návratu do ČR. Převoz zpět na území ČR není v tomto rozsahu zahrnut. V případě vycestování je nutné, aby český občan kontaktoval pobočku své zdravotní pojišťovny a požádal o vystavení Evropské karty zdravotního pojištění, kterou turista předkládá přímo v nemocnici, nebo u lékaře. Lze doporučit připojištění na cestu a pobyt, které bude hradit nadstandardní služby v případě úrazu nebo nehody. Bližší informace je možné získat na stránkách Centra mezinárodních úhrad. Turista si rovněž může sjednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou zdravotní pojištění pro pobyt v zahraničí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: