Nová belgická vláda klade důraz na jadernou energetiku, která má být do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění energetické bezpečnosti a dosažení klimatických cílů země. Vláda má v plánu spustit ambiciózní program restartu jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů a zároveň předpokládá investice do nových jaderných technologií. Vládní koalice hodlá zrušit zákon z roku 2003, podle něhož mělo v Belgii dojít k postupnému opuštění jaderné energie. Nové bloky by se měly skládat z mixu velkých reaktorů typu EPR (Evropský tlakovodní reaktor) a malých modulárních reaktorů SMR. Zatím nebylo specifikováno, kolik reaktorů každého typu by mělo být v budoucnu postaveno. Cílem je generovat 4 GW jaderné energie s využitím stávajících jaderných reaktorů a další 4 GW s využitím nových technologií.

Jaderná energetika je též prioritou i vlámské regionální vlády. Ta v březnu 2025 zveřejnila „Vlámský průmyslový plán“, který se zaměřuje na jadernou energii, snižování emisí CO2 a inovace. Do konce roku 2025 by měla vláda stanovit konkrétní možnosti výstavby malých modulárních jaderných reaktorů.

V Belgii jsou však zároveň v posledních letech postupně odstavovány starší jaderné reaktory. Pro rok 2025 bylo naplánováno odstavení dalších tří reaktorů, přičemž provoz prvního z nich byl ukončen již v únoru tohoto roku. V této souvislosti bylo v Belgii v prosinci 2024 otevřeno nové inovační pracoviště. Belgické centrum pro jaderný výzkum SCK CEN ve městě Mol nahradilo téměř kompletně rozebranou budovu reaktoru 3 novou budovou MaT (Material Treatment Building).

Restart jaderného průmyslu v Belgii, prodloužení životnosti belgických jaderných elektráren, investice do nových jaderných reaktorů a zároveň otevření inovačního pracoviště pro udržitelnou demontáž jaderných reaktorů a hledání řešení pro nakládání s radioaktivními odpady skýtá možnosti pro český průmysl a vědu.

Belgie se s vládní podporou zaměřuje i na větrnou energetiku, v níž se chce stát předním producentem energie i lídrem v technických řešení v rámci EU. V listopadu 2024 vyhlásila belgická federální vláda výběrové řízení na výstavbu a provozování větrné farmy na moři s výkonem 700 MW na první části Zóny princezny Alžběty, která se nachází v belgické části Severního moře. V této oblasti poblíž Ostende mají být vybudovány větrné farmy s celkovou kapacitou 3,15 GW až 3,5 GW. Výstavba této nové farmy může být zajímavou příležitostí pro české výrobce a dodavatele specializující se na oblast větrné energetiky.

Významné příležitosti budou i v oblasti vodíkových technologií, kde se Belgie plánuje stát předním dovozcem čistého vodíku z mimoevropských zemí. K tomu potřebuje technická řešení, jako jsou například vysokotlakové nádoby s velkým objemem. Přístav Antverpy – Bruggy plánuje využívat dovezený vodík i pro potřeby druhého největšího klastru petrochemie na světě, který se nachází na území tohoto přístavu a v jeho okolí. Belgie rovněž plánuje být distributorem tohoto čistého vodíku po Evropě s využitím sítě stávajících plynovodů. Vláda plánuje využít polohy Belgie v centru rozvodných energetických sítí, s kapacitami na skladování a s významnými přístavy a stát se centrem dovozu a přepravy čistého vodíku ze země do Evropy. K tomu plánuje doplnit dopravu zachyceného oxidu uhličitého a dopravu metanu (biometanu a syntetického metanu). 

Farmacie je s podílem přesahujícím 20 % nejvýznamnějším odvětvím belgického průmyslu. Belgie je lídrem v aplikovaném výzkumu a vývoji v biotechnologiích v rámci celé EU. Působí zde více než 140 biotechnologických společností. Belgické biotechnologické společnosti se podílejí 16 % na evropském obratu a téměř 10 % na výdajích na výzkum a vývoj. Belgie pracuje na zlepšení ekosystému a podporuje vznik center vývoje a produkce. Vláda poskytuje daňové pobídky z oblasti výzkumu a vývoje (např. Innovation Income Deduction). Rozvoj biotechnologického odvětví v Belgii vytvořil několik biotechnologických klastrů, které zahrnují univerzity, společnosti a organizace působící v biotechnologickém průmyslu. Celkově Belgie vyniká v oblasti klinických studií díky dobře nastaveným schvalovacím postupům, potřebné infrastruktuře a vysoké úrovni znalostí výzkumných pracovníků. 

Většina vlámských biotechnologických společností a výzkumných ústavů sídlí v Gentu, Lovani a Mechelenu. Dvěma hlavními tahouny vědeckého výzkumu jsou Vlámský institut pro biotechnologie (VIB) a výzkumný ústav FlandersBio. Vlámský biotechnologický průmysl dosáhl významných objevů v genetice a botanice. Díky tomu se řada vlámských biotechnologických společností stala klíčovými hráči na mezinárodním trhu. Hlavními biotechnologickými centry Valonska jsou Liège, Charleroi, Mons, Ottignies, Gembloux a Namur. Ve Valonsku jsou zastoupena všechna klíčová biotechnologická odvětví, a to buď ve formě podniků, nebo výzkumných center.

Významný podíl mají nové projekty, které přitahují vysoké investice globálních společností. Kupříkladu v onkologické imunologii uzavřela nadnárodní společnost GSK smlouvu s belgickým iTeos. V BioPark Gosselier se podle belgických údajů nachází 20 % evropské kapacity firem a projektů se specializací na genové a buněčné terapie.

V Belgii působí ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny, jako je UCB zaměřená na imunologii, původně začínající ve Valonsku nebo ve Vlámsku. Dále Janssen Pharmaceutica, patřící nyní do koncernu Johnson & Johnson, která propojuje výzkum, vývoj a produkci. Belgie své kapacity využila v době pandemie covid-19 a stala se jedním z lídrů ve vývoji a výrobě vakcín. Její továrna v Puurs byla klíčová pro výrobu vakcín firmy Pfizer. 

Spolupráce firem a výzkumu z ČR by mohla otevřít možnosti pro partnerství start-upů i etablovaných projektů, do kterých Belgie přitahuje vysoké kapitálové investice. Tím se může propojit česká aplikovaná věda s kapitálově silnými partnery. Další přidanou hodnotou může být zapojení se do konsorcií k čerpání financí z programů EU. 

V r. 2023 investovala do výzkumu a vývoje 19,8 mld. EUR, což odpovídá 3,32 % HDP a v tomto ukazateli to znamená druhé místo v EU.  Ve strategických sektorech, v nichž je na předním místě vývoj a výroba čipů a polovodičů, plánuje EU posílení svých kapacit. Evropský akt o čipech počítá s uvolněním 3,3 mld. EUR na podporu vědy a výzkumu. Celkově se počítá s mobilizací 42 mil. EUR na zvýšení podílu produkce EU v čipech na 20% vůči světové produkci v roce 2030. 

Belgie je zapojena svým výzkumným a vývojovým centrem IMEC se sídlem v Lovani, které svoji činnost z podstatné části zaměřuje na komerční využití svého výzkumu. V rámci Evropského aktu o čipech bylo vybráno konsorcium 12 evropských partnerů, které IMEC koordinuje, aby vyvinulo platformu EU pro návrh čipů. Tato platforma, financovaná Chips JU (Společným podnikem pro čipy), usnadní začínajícím firmám, malým a středním podnikům a výzkumným organizacím přístup k pokročilé infrastruktuře pro návrh polovodičů, školení a kapitálu. Poskytnutím potřebných zdrojů si iniciativa klade za cíl demokratizovat a podpořit polovodičové inovace v celé Evropě, konkrétně v oblasti návrhu čipů.

IMEC má špičkové kapacity v aplikovaném výzkumu v optice a nanoelektronice, které vedou k inovativnímu využití ve zdravotnictví, energetice, logistice a výrobě obecně. Je lídrem v technologii mikročipů, kterou kombinuje se svoji IT expertízou, včetně softwaru. Zaměřuje se na umělou inteligenci, konektivitu, radarové systémy a senzory. Část výzkumu finančně podporovaného EU se zaměří na čipy FinFET o velikosti 22 nm, v němž je IMEC světovým lídrem a které jsou nejvíce požadovány pro průmyslové využití. 

Oblasti specializace IMEC jsou propojeny s nanotechnologiemi, v jejichž výzkumu i průmyslovém využití se ČR specializuje a má v nich unikátní kapacity. Také v dalších specializacích těchto strategických oblastí výzkumu a jeho průmyslového využití se nabízí možnosti spolupráce české vědy, aplikovaného výzkumu, start-upů a průmyslové výroby.

IMEC disponuje řadou specializovaných zkušebních laboratoří, které slouží k testování nových technologií a využívají je lídři v inovativních průmyslových oborech (IT, automobilový průmysl a další). IMEC, s jeho globálním propojením v akademické i průmyslové oblasti, nabízí konkrétní možnosti specializovaných pracovních pozic ve vědě a výzkumu, které mohou být využitelné pro vědecké a výzkumné pracovníky z ČR.

Další příležitosti jsou v obranném a bezpečnostním průmyslu, zejména v letectví a vesmírných aplikacích, kde federální vláda podpořila výzkum a vývoj částkou 1,8 mld. EUR na období 2022-2030. Vláda také představila v říjnu 2022 Defence Industry Research Strategy (DIRS), která zahrnuje prioritní oblasti pro inovace, včetně kybernetické bezpečnosti. Belgie rozvíjí své inovační a výzkumné programy v oblasti obrany s cílem zapojit se do nadnárodních a evropských programů.

ICT sektor zaznamenává v Belgii neustálý růst a podílí se na tvorbě HDP 4,5 %. Rok 2024 byl úspěšný pro start-upy a scale-upy, které přilákaly rekordní investice ve výši 1,43 mld. EUR. 

Digitalizace je jednou z hlavních oblastí belgického Národního plánu obnovy a odolnosti v rámci EU v oblasti digitalizace státní správy a veřejných služeb, kybernetické bezpečnosti a 5G, na něž bylo vyčleněno 757 mil. EUR. Největší objem prostředků má získat oblast digitalizace veřejných služeb včetně justice a zdravotnictví (575 mil. EUR). Jde o přizpůsobení projektů na obranu proti kybernetické kriminalitě, proti organizovanému zločinu a terorismu na technologie 5G. Bude se jednat také o ochranu dat a o jejich správu z jednoho centra. Optická vlákna a 5G by měla propojit celé území Belgie ve všech sektorech včetně škol. 

Nová belgická vláda předpokládá další investice do digitální pevné i mobilní digitální infrastruktury pro zajištění konkurenceschopnosti podniků, přičemž cílem je, aby do roku 2030 měly všechny podniky přístup k ultrarychlému internetu (> 1 Gb/s). Stejně tak chce vláda dosáhnout toho, aby do roku 2030 byly všechny úřady schopny provádět všechny interakce s občany a podniky i digitálně. Současně zavádí strategii „cloud first“, datovou strategii a globální politiku využívání umělé inteligence s cílem zlepšit fungování úřadů a dosáhnout zvýšení efektivity.

Kybernetická bezpečnost je také jedním z pilířů Národního plánu obnovy a odolnosti. Belgická vláda v květnu 2021 přijala aktualizovanou verzi své Strategie kybernetické bezpečnosti. Cílem doplnění je lepší připravenosti na kybernetické útoky: nově je vedle definice kybernetické bezpečnosti, detailní role aktérů v aktualizované verzi uvedeno několik strategických oblastí: 

• posílit bezpečnost digitálního prostředí a důvěru v něj;
• ochrana uživatelů a správců systémů;
• ochrana klíčových organizací včetně ochrany mezinárodních institucí se sídlem v Belgii (EU, NATO);
• koordinace reakcí na kriminální kybernetické struktury s dalšími státy;
• zlepšení spolupráce soukromé, veřejné a akademické sféry;
• podpora mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti (EU, ENISA, NATO a další).

Belgie patří k zemím s nejvyšší hustotou železniční sítě v EU (119 m/km2). Belgická vláda podporuje v rámci snižování emisí rozvoj železniční dopravy osob i zboží. Cílem plánu Rail Roadmap 2030 je do roku 2030 zdvojnásobit objem dopravy po železnici. Plánuje se modernizace železniční sítě a její adaptace na dopravu zboží, zejména na tratích napojených na přístavy. Má být modernizována i železniční nákladní doprava z letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) se záměrem dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu. S tímto cílem bude budovat propojení s dalšími železničními sítěmi v EU, aby mohlo být např. přepravováno zboží z letiště v Lutychu, které je uzlem nejen pro leteckou dopravu zboží z Číny. Součástí toho úsilí budou projekty na podporu zelených technologií, jako například využití vodíku v železniční dopravě.

Železniční dopravě je poskytnuta významná podpora z Národního plánu obnovy (675 mil. EUR). Plán počítá i s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají ve Valonsku či renovací a další výstavbou lehkého metra v Charleroi nebo metra v Bruselu. Ve fázi výzkumu a vývoje jsou možnosti využít vodík pro železniční dopravu. 

Vláda bude investovat i do infrastruktury. Cílem je zlepšení dostupnosti nádraží pro osoby se sníženou pohyblivostí a digitalizace u vyhledávání informací o železniční dopravě. Počítá se i s podstatným zvýšením frekvence vlakové osobní dopravy, lepší dostupností nádraží a integrováním možností dopravních prostředků. V této oblasti bude třeba vyvinout digitální řešení pro nákup jízdenek, pro aktuální informace o dopravě a integrované nabídce možností dopravy (vlak, autobus, tramvajová doprava).

V oblasti aeronautiky a vesmírného průmyslu je Belgie zaměřena na mezinárodní projekty: Ariane 6 nebo offsety z pořízení vojenských letounů F-35 (například výroba horizontálního stabilizátoru firmami Asco, Sabca a Sonaca). V těchto projektech rozvíjí nové kapacity s perspektivou jejich využití pro další programy a zákazníky v civilní i vojenské oblasti. V obranném sektoru plánuje Belgie zapojení do dalších projektů vojenských letounů (SCAF, Tempest) a do vývoje nových typů tanků (MGCS). 

Obranný, letecký a vesmírný průmysl je koncentrován převážně ve Valonsku. V tomto sektoru je významný podíl malých a středních podniků, které byly ohroženy ekonomickým propadem během pandemie covid-19.  Valonská vláda na jejich podporu iniciovala technologické partnerství Wings, které 112 mil. EUR dotuje 19 firem. Největším klastrem v tomto oboru je Skywin. Valonská vláda schválila například podporu tří inovativních projektů vedených společností Skywin. Jeden z nich se týká technologií souvisejících s vodíkovým pohonem (tedy palivovým okruhem, který musí přivádět vodík z nádrže do motoru), jež využívají znalosti v oblasti kryogenních ventilů v kosmickém sektoru. Projekt s názvem „Hyblets“ se týká vývoje modulární laserové platformy pro výrobu nových struktur zvaných „riblets“, které snižují odpor vzduchu, a tím i spotřebu paliva. To však vyžaduje velmi speciální laserové zařízení.

Nová federální vláda v koaliční smlouvě počítá s navýšením výdajů na obranu na 2 % HDP do r. 2029. Tento cíl se však záhy ukázal v aktuální mezinárodní situaci jako málo ambiciózní a premiér De Wever vyhlásil záměr dosáhnout této hranice již v r. 2025. Vláda se bude snažit navýšené prostředky investovat tak, aby se vrátily v podobě zakázek pro belgický a evropský průmysl. To otevírá další prostor pro spolupráci mezi belgickými a českými firmami.

Vlámská i federální vláda mají enormní zájem dosáhnout realizace projektu Einsteinova teleskopu nedaleko Genku. Toto unikátní zařízení má sloužit k měření gravitačních vln vyvolaných kolizemi černých děr a dalších vesmírných objektů z období krátce po vzniku vesmíru, tj. po velkém třesku. Teleskop má sloužit jako centrum pro výzkum vzdáleného vesmíru, a to primárně prostřednictvím měření gravitačních vln. Projekt by se podle současných plánů měl začít stavět od roku 2028 a následně fungovat od roku 2035. Vlámská vláda prezentuje projekt jako příležitost i pro české a středoevropské firmy a vědecké instituce, které se mohou zapojit do spolupráce, a to především ty, které se zaměřují na lasery, senzory, optiku a vakuové technologie. Jelikož kosmický průmysl hraje v rámci národních ekonomik čím dál větší roli, mohl by být Einsteinův teleskop také vhodnou investicí, která bude v budoucnu díky získaným objevům a poznáním poskytovat zajímavé výnosy. Pro firmy byla zřízena řada projektů a programů na podporu inovací a urychlení vývoje nových technologií pro teleskop. Vědecké instituce mohou navazovat na aktuální programy výzkumu a vývoje.