Belgie

Rozcestník informací o Belgii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Belgická ekonomika byla koronavirovou krizí poměrně silně zasažena. V Belgii může letos dojít k poklesu HDP až o 7,9 % či více. Návrat k předkrizovému stavu můžeme pravděpodobně očekávat až v roce 2022 či 2023, a to pouze za předpokladu, že akutní fáze krize – soustředěná v prvních šesti měsících roku 2020 – nepřinesla trvalé poškození produkčního potenciálu belgického hospodářství a nebude se opakovat s koncem roku 2020.

Opatření přijatá k ochraně disponibilního příjmu domácností by měla položit základ pro rychlé oživení spotřeby od třetího čtvrtletí letošního roku. Kromě dopadů koronavirové krize na ekonomiku se bude muset Belgie vyrovnat také s růstem nezaměstnanosti.

Náklady na podporu ekonomiky v Belgii v roce 2020 jsou vládou odhadovány na 10,2 mld. EUR, tedy 2,3 % belgického HDP. Z této částky činí rozpočtové náklady na opatření federální vlády 6,4 mld. EUR, z čehož 3,6 mld. EUR bude utraceno za zavedení systému dočasné nezaměstnanosti v důsledku pandemie. Belgická federální vláda a regionální vlády vydávají množství ekonomických opatření s cílem pomoci podnikům, OSVČ, dočasně nezaměstnaným osobám a všem občanům k překonání krize, která byla způsobena pandemií covid-19.

Postiženým podnikům vlády přispívají formou jednorázových prémií, byla zavedena možnost odkladu hypoték a také prodlouženy splatnosti některých daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Zaměstnavatelé mohou využívat formu dočasné nezaměstnanosti pro své zaměstnance, podniky jsou nyní chráněny před výkonným zabavením majetku, před bankrotem a soudní likvidací a OSVČ mohou využívat tzv. překlenovací právo. Společnostem, které potřebují hotovost k překonání tohoto milníku, jsou některými vládami poskytovány také finanční půjčky.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Vzhledem k důsledkům koronavirové krize se poptávka na belgickém trhu zčásti proměnila. Původní příležitosti českého exportu do Belgie, jako například v dopravním, zemědělském či chemickém průmyslu, nevymizely, objevily se však nové sektorové příležitosti. Ty se týkají především sektoru ICT, zdravotnického, farmaceutického a strojírenského sektoru. Energetický sektor zůstává dlouhodobou příležitostí kvůli plánovaným strukturálním změnám.

Energetický průmysl

Vzhledem k problémům s technickým stavem jaderných elektráren a závazku vlády opustit jadernou energii do roku 2025 dochází v energetice k postupné konverzi směrem k obnovitelným zdrojům, především k vyššímu využití větrných elektráren. Dokončuje se výstavba čtvrtého offshore větrného parku v hodnotě několika set mil. EUR, která byla zahájena v roce 2016, a plánuje se vypsání výzvy na další výstavbu. Zároveň se počítá s výrazným navýšením kapacit skladování LNG v přístavu Zeebrugge, který by se měl stát jedním z klíčových zásobníků LNG dováženého z Jamalu pro západní Evropu.

Celková konverze energetiky znamená příležitosti pro dodávky zařízení pro větrné a plynové elektrárny, návazné infrastruktury i pro budoucí ekonomiku odstavování jaderných elektráren. Zároveň Belgie investuje do udržitelných a inovativních projektů v oblasti energetiky, což by mohlo být rovněž příležitostí pro české firmy a výzkumná pracoviště.

ICT

Pandemie covidu-19 výrazně změnila pohled Belgie na sektor ICT a jeho využití v mnoha oblastech. Valonsko již představilo vlastní plán obnovy po koronavirové krizi s názvem „Get up Wallonia“ a stanovilo si čtyři nejdůležitější cíle, mezi které v neposlední řadě zahrnulo také změny v praxi – zejména potřebu stimulovat masivní využívání digitálních technologií ve státní správě a školství, především on-line výuku. Taktéž Vlámsko chce podstoupit digitální transformaci. V kontextu pandemie identifikovalo potřebu zavést digitální plánování dodavatelského řetězce, tedy využít technologie umělé inteligence a velkých dat k analýze poptávky v obchodním sektoru.

Strojírenský průmysl

V oblasti strojírenského průmyslu se pro Belgii v postkoronavirové době stalo velmi významnou oblastí dopravní strojírenství, a to především výroba jízdních kol a elektrokol. Strach občanů z nákazy a důraz belgické vlády na využívání veřejné hromadné dopravy v co nejmenší míře dovedl Belgičany k hromadnému nakupování osobních jízdních kol. Tento trend odpovídá snaze mít možnost bezpečnější přepravy do školy či do práce v případě nebezpečí nákazy, ale i touze po lokálním turismu a využívání kola během volna a rodinných aktivit.

Používání kol ve veřejných prostorách podpořila v Belgii i řada měst uzavřením parků pro automobilovou dopravu a upřednostněním cyklistické dopravy v městských částech při značení cest a dopravních pruhů. Některé obce dokonce přistoupily k podpoře elektrokol prostřednictvím dotací občanům na jejich nákup (např. Uccle v regionu Brusel). Kromě klasických kol jsou zde populární i speciálně upravená kola, jako například na přepravu jednoho až dvou dětí ve vozíku před cyklistou či na přepravu většího nákladu. Belgickou realitou jsou poměrně vysoké ceny kol, což může skýtat pro český export značnou konkurenční výhodu.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Belgická vláda investuje do rozvoje tohoto sektoru poměrně masivně. Vynakládá veškeré úsilí na podporu inovací, výzkumu a vývoje. V době koronavirové krize se však projevilo nedostatečné zásobení belgickými ochrannými prostředky, jako jsou ochranné masky všeho druhu, ochranné brýle, obleky, dezinfekční prostředky apod. A i přesto, že některé belgické firmy letos přeměnily svou původní výrobu právě na výrobu ochranných prostředků, zdá se, že příležitost pro české firmy v oblasti zdravotnického materiálu všeho druhu zůstává stále otevřena.

Dle vyjádření některých vládních představitelů by mohla být snaha přesunout výrobu některých strategických zdravotnických materiálů a prostředků zpět do Evropy, což by mohlo podpořit investice v regionu střední a východní Evropy.

Velvyslanectví ČR v Bruselu
e-mail: commerce_brussels@mzv.cz
www.mzv.cz/brussels

Pravidelné novinky e-mailem