Belgie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Belgie je konstituční monarchií s federální politickou strukturou. Současný panovník král Philippe nastoupil na trůn v r. 2013.

Belgie byla ustavena v r. 1830 a území, na kterém se rozkládá, mělo komplikovanou historii, z níž vycházejí i její některá dnešní specifika. Během svých dějin se území dnešní Belgie nacházelo v průsečíku vlivů svých silných sousedů.

Formovalo ji také to, že dvakrát ve své historii byla v ekonomickém vývoji a produkci na zcela předních místech: v 15. a 16. století byla hlavním evropským centrem obchodu a výroby (zejména v textilu). Od prvních desetiletí 19. století v ní intenzívně a úspěšně probíhala průmyslová revoluce a stala se tak přední průmyslovou zemí na evropském kontinentě.

Tradiční průmyslová odvětví, která byla umístěna zejména ve frankofonním Valonsku, prošla od 70. let 20. století krizí, která vedla k závažným ekonomickým problémům této části Belgie. Tyto problémy valonský region dosud nepřekonal. Naopak Vlámsko se začalo velmi dynamicky rozvíjet a nyní jeho ekonomika tvoří větší část HDP Belgie.

V čele federální vlády stojí premiér, který je jmenován králem na základě toho, zda bude designovaný premiér schopen získat většinu v poslanecké komoře Parlamentu. Federální vládu doplňují vlády na dalších stupních: vlády pro regiony Vlámska. Valonska a hl. města Bruselu a dále vlády pro jazyková společenství: frankofonní a germanofonní (jazykové společenství užívající nizozemštinu je sloučeno s vlámským regionem, v němž se tento jazyk používá).

Belgie má dvoukomorový parlament: přímo volenou poslaneckou Komoru zástupců (150 členů voleno proporčním systémem) a nevolený Senát (z 60 členů je 50 vybráno regionálními parlamenty a jazykovými společenstvími a 10 členů je kooptováno). Belgie je otevřenou ekonomikou výrazně orientovanou na export. Využívá také svoji strategickou polohu na křižovatkách obchodních tras, a to včetně námořní dopravy. Je velmi úspěšná v získávání zahraničních investic, a to z velké části i v oblasti inovací. To platí pro vlámský i valonský region.

Pro zahraniční investory je nastaveno transparentní a ekonomicky stabilní prostředí. Problémem může být menší politická stabilita či předvídatelnost, daná složitou strukturou belgické federace i jejích hlavních politických proudů. To však nemá bezprostřední dopad na ekonomickou sféru.

Překážky či omezení budou uplatňovány u strategicky citlivých investic ze zemí mimo EU jako např. u investic do energetiky nebo obranné oblasti. V současnosti se řídí také platnými sankcemi EU vůči Rusku.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Belgie (373.43 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Belgie (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Belgické království: Koninkrijk België (nizozemsky); Royaume de Belgique (francouzsky)

Belgické království má federální strukturu (3 regiony a 3 společenství). Dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou částečně odpovídá spíše konfederaci než federaci.

Některé kompetence jsou pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat. Zejména z vlámské strany je tendence postupovat v dalším přesunu pravomocí na federované celky směrem ke konfederaci.

K tomu přistupuje závazek stávající koaliční vlády, která nastoupila v říjnu 2020, připravit další z reforem belgického státu do konce svého mandátu v r. 2024. Tato reforma by mohla přinést změny v počtu regionů i dalších celků, což by zásadně proměnilo současnou podobu federace.

Současná koaliční vláda má poměrně silný mandát. Její stabilitu může ovlivnit to, že se skládá ze čtyř politických uskupení (socialisté, křesťanští demokraté, zelení a liberálové –pro tuto různorodost je přezdívaná „koalice Vivaldi“), které se dosti liší v základních východiscích své politiky. Široké složení vládní koalice bude komplikovat dosažení zásadních reforem, které vláda oznámila ve svém programu: zejména daňové a penzijní reformy.

Vládní koalice vznikla bez účasti nejsilnějších stran ve Vlámsku: separatistické N-VA, jejímž hlavním programem je další přesun pravomocí na regiony, a to směrem ke konfederaci, a krajně pravicového Vlaams Belang. Federální vláda tak musí složitě koordinovat své kroky s regiony, aby mohla dosáhnout jednotného postupu (to bylo zatím zřetelné např. u opatření proti covidu-19 nebo v otázce budoucnosti jaderné energetiky v Belgii).

Vládní koalici tak sjednocuje obava z toho, že by předčasné volby přinesly posílení extremistických stran.

Složení současné koaliční federální vlády, která nastoupila k moci 3. října 2020 (v pořadí: jméno, strana, funkce):

Předseda vlády: Alexander De Croo (liberální Open VLD)

Vicepremiéři:

• Sophie Wilmès (liberální MR) – ministryně zahraničí a evropských záležitostí
• Vincent Van Quickenborne (Open VLD) – ministr spravedlnosti
• Vincent Van Peteghem (křesťansko demokratická CD&V) – ministr financí
• Pierre-Yves Dermagne (socialistická PS) – ministr hospodářství a práce
• Frank Vandenbroucke (socialistická sp.a) – ministr veřejného zdraví a sociálních věcí
• Petra De Sutter (ekologická Groen) – ministryně pro veřejné podniky a státní správu
• Georges Gilkinet (ekologická Ecolo) – ministr dopravy

Ostatní ministři:

• Ludivine Dedonder (PS) – ministryně obrany
• Annelis Verlinden (CD&V) – ministryně vnitra
• Karine Lalieux (PS) – ministryně důchodů, sociální integrace, boje proti chudobě a pro tělesně postižené
• Zakia Khattabi (Ecolo) – ministryně životního prostředí, klimatu, pro Green Deal a udržitelný rozvoj
• David Carnival (MR) – ministr pro zemědělství a nezávislé profese
• Tinne Van der Straeten (Groen) – ministryně pro energetiku
• Meryame Kitir (sp.a) – ministryně pro rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod

Statní tajemníci:

• Thomas Dermine (PS) – státní tajemník pro oživení ekonomiky, pro vědeckou politiku; pověřen pro národní strategický investiční plán
• Sammy Mahdi (CD&V) – státní tajemník pro azyl a migraci
• Eva De Bleeker (Open VLD) – státní tajemnice pro rozpočet a spotřebu
• Sarah Shlitz (Ecolo) – státní tajemnice pro rovnost příležitostí, gender a diverzitu
• Mathieu Michel (MR) – státní tajemník pro digitalizaci

1.2. Zahraniční politika země

Belgie je zakládajícím členem EU i NATO. Dlouhodobě podporuje další prohlubování evropské integrace i výraznou koordinaci EU navenek. Jedná se např. o podporu silné Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU nebo podporu společného postupu vůči partnerským třetím státům v pandemii covid-19 a rozvojové pomoci v rámci tzv. „Team Europe“. Belgie podporuje také společný postup EU v otázkách energetiky.

Je také silně zastoupena v strukturách EU: současným předsedou Evropské rady je bývalý belgický premiér Charles Michel.

Belgie klade ve své politice silný důraz na multilateralismus. V letech 2019–2020 byla již pošesté nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, což je relativně časté vzhledem k velikosti Belgie. V únoru 2020 předsedala RB OSN. Belgie dlouhodobě v multilaterálních oblastech zdůrazňuje širší koncept bezpečnosti obsahující lidská práva a humanitární aspekty.

Během svého mandátu v letech 2019–2020 prosazovala svoje dlouhodobá témata prevence konfliktů skrze mediaci; ochrany (zejména u tématu dětí v ozbrojených konfliktech) a boji proti beztrestnosti; dále se věnovala tématu efektivního přístupu k operacím OSN a jejich řízení.

Belgie má silné vazby s některými státy v Africe. Zejména jde o její bývalé kolonie, mezi nimiž je na předním místě Demokratická republika Kongo a dále Rwanda a Burundi. Na tyto státy v regionu Velkých jezer se prioritně zaměřuje i její rozvojová pomoc. Další prioritou jsou pro Belgii státy oblasti Sahelu. Belgie podporuje společný přístup EU k řešení ekonomické i bezpečnostní situace Sahelu a ohrožení, která z ní plynou např. v migrační oblasti.

Ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudila BE z principiálních důvodů, podporovala jednotnou politiku EU i NATO a nad rámec toho poskytla Ukrajině materiální, vojenskou i humanitární pomoc.

Váhu Belgie může omezovat odlišný přístup jejích regionů k některým zahraničně politickým otázkám s ekonomickou dimenzí (např. k uzavírání dohod o volném obchodu).

Belgie, a to zejména její vlámská část patřila ke státům EU nejvíce ekonomicky zasaženým Brexitem. Ztráty pro Belgii plynoucí z odchodu UK z EU v ekonomické oblasti byli zčásti kompenzovány z prostředků EU. Z podstatné části je regiony nahradily navázáním nových ekonomických partnerství (např. s Irskem). 

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Belgie: 11 521 238 (k 1. 1. 2021). Belgická populace roste přibližně o 0,5 % ročně, s výjimkou roku 2021, kdy počet obyvatel vzrostl pouze o 0,25 %. Přírůstek je způsoben zejména imigrací.

Národnostní složení:

Dvě hlavní skupiny populace jsou odlišeny dle jazyka: nizozemsky hovořící Vlámové (6 653 062 k 1. 1. 2021) a frankofonní Valoni (3 648 206 k 1. 1. 2021). Brusel má smíšené národnostní složení a obsahuje významnou mezinárodní komunitu spojenou s prací v institucích EU a NATO. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % ke vlámské jazykové příslušnosti (2016). V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 78 144 (k 1. 1. 2021) obyvatel.

Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2021 tvořili 12,6 % celkové populace. K 1. lednu 2020 byli dle původu na prvním místě Maročani, následovali Italové, Francouzi, Nizozemci a Turci.

Hustota zalidnění je poměrně vysoká (375 obyvatel na km² k 1. 1. 2021), ale výrazně se liší podle regionů.

Náboženské složení:

• Hlavním náboženstvím je římskokatolické (58 % obyvatel).
• Ateisté a agnostici tvoří 27 % a jiné křesťanské církve (zejména protestanté) 7 %. K islámu se hlásí 5 % obyvatel a k ostatním náboženstvím 3 %.
• Nejpočetnější náboženská menšina je tak muslimská. Odhady o její početnosti se liší, některé hovoří o přibližně 400 až 500 tis. Je soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Růst HDP v r. 2021 dosáhnul 6,2 %. Pro r. 2022 se očekává snížení jeho růstu v důsledku zvýšených cen energií a dalších dopadů války Ruska proti Ukrajině i  vysoké inflace.

Belgie obdržela z prostředků EU (Recovery and Resilience Facility) 5,9 miliard Eur. Na infrastrukturní projekty bude vydáno 60 % a na digitalizaci 19 %; důraz bude i na vědu, výzkum a vzdělávání.

V r. 2020 v důsledku pandemie došlo k podstatnému navýšení veřejného dluhu na 115,2 % HDP. V letech 2021-25 se předpokládá, že bude pohybovat okolo 110 % HDP. Pandemie způsobila nižší daňové výnosy a vysoké výdaje veřejných rozpočtů; část Belgie (Valonsko) neslo také vysoké náklady povodní z r. 2021. V další části r. 2021 by mělo dojít k postupné konsolidaci příjmů z daní. 

V r. 2021 byl schodek veřejných financí 9,0 %. Belgie má dlouhodobě vysokou míru úspor obyvatel. Dalšími možnostmi přílivu kapitálu jsou zahraniční investice, které jsou v Belgii tradičně vysoké. Rozhodující pro budoucí atraktivitu Belgie pro zahraniční investice bude flexibilita pracovního trhu a daňové zatížení (pro obě oblasti připravuje vládní koalice návrhy reforem). Současné daňové zatížení je vysoké (47,2 %, druhé nejvyšší v EU ve vztahu k HDP). Dalším faktorem je politická stabilita, která je ohrožována složitým systémem federativního uspořádání a politickými rozdíly mezi regiony.

Inflace byla v r. 2021 nízká, ale její růst v r. 2022 patřil k nejvyšším v rámci eurozóny (9, 3 % v dubnu 2022). Nezaměstnanost byla stabilní, naopak se po uvolnění restriktivních opatření projevoval nedostatek pracovních sil v mnoha profesích.

Belgie využívá výhod své geografické polohy a kvalitní dopravní infrastruktury a orientuje se na zpracovávání dovozů do EU a reexportu dokončených výrobků do dalších zemí. 80 % HDP Belgie tvoří vývoz zboží a služeb. Silnými stránkami je tak zpracování, výroba a distribuce např. v oblasti chemických produktů, dopravního materiálu, strojů a elektrického vybavení.

Vládní program z října 2020 předpokládá zásadní transformaci belgické ekonomiky směrem k využití obnovitelných zdrojů. To s sebou přinese orientaci na nové technologie (např. pro využití vodíku). Zásadní impuls dodalo rozhodnutí vlády z března 2022 o prodloužení dvou nejnovějších jaderných reaktorů a očekávané ukončení provozu zbývajících reaktorů v horizontu 10 let od r. 2026. Součástí této dohody je výrazná podpora ve výši 1,16 miliardy Euro pro využívání obnovitelných zdrojů energie a investic do nich během dalších tří let. Belgie se také umísťuje na předních místech v EU v oblasti inovací.

Belgie má ve vztahu ke zbytku světa čistou věřitelskou pozici. Rovnováha mezi zahraničními finančními aktivy a závazky představovala v roce 2018 41,3 % HDP, což je jedna z nejvyšších hodnot v EU. Čistá věřitelská pozice Belgie má původ v soukromém sektoru, zejména v belgických domácnostech, které v roce 2018 vlastnily hrubá aktiva – zahraniční i domácí – představující 289 % HDP. (Zdroj: OECD, BNB).

Zdroj: EIU, OECD, Belgická národní banka (BNB)

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Vláda 1. dubna 2022 revidovala státní rozpočet v kontextu rostoucích cen energií, ekonomických důsledků války na Ukrajině a možných nových vln pandemie covidu-19. Tato opatření zvyšují schodek rozpočtu na 20,7 mld. EUR. Vláda se v dubnu 2022 také rozhodla poskytnout dvě rezervy ve výši 827 mil. EUR a 800 mil. EUR na covid-19 a důsledky války na Ukrajině. Dopad ukrajinské krize se odhaduje na 2,26 mld. EUR.

Propad fiskálních příjmů se v roce 2021 snížil ve srovnání s r. 2020. K pokrytí výdajů má sloužit zlepšení vybírání daní a zdanění e-commerce.

Belgická ekonomika se poměrně rychle zotavila z pandemie covidu-19, ale její výraznější růst ze začátku r. 2022 byl zpomalen dopady války Ruska proti Ukrajině. Namísto odhadovaného růstu HDP okolo 6 % v r. 2022 se nyní predikce pohybují okolo 2-3% růstem.

Výraznější oživení ekonomiky v r. 2022 bude záležet na geopolitickém vývoji, dostupnosti a cenách energií a základních komodit, případně i na rychlosti přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Belgie může i po pandemii počítat s vysokými úsporami obyvatel, které mohou udržet spotřebu domácností na stabilní úrovni.

Průmyslová produkce poklesla v březnu 2022 poprvé od jejího růstu, který trval od prosinci 2020. HDP by se mělo vrátit na předkrizovou úroveň v r. 2022 a pokračovat v pomalejším růstu.

V důsledku pandemie došlo k dalšímu zvýšení veřejného dluhu, s jehož výrazným snížením se v letech 2021–2025 nepočítá.

Některé závazky vlády (jako např. záruky za půjčky) mohou zvyšovat dluhovou zátěž a také náklady na obsluhu tohoto dluhu se mohou v důsledku inflace zvýšit.

Daňové zatížení z příjmu právnických osob zůstalo na 25 %. Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena na 20 %. (Další podrobnosti k daňovému systému i variacím v sazbě DPH jsou uvedeny v sekci 2.4.)

2.3. Bankovní systém

Belgie je velmi liberalizovaný a otevřený.

Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem.

Čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius (dříve Dexia Bank) zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru.

Celkově 85 bank (v r. 2021) působících v Belgii bylo z 80 % vlastněno zahraničním kapitálem, 20 % mělo majoritního belgického vlastníka.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem záchrany ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias.

Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

V důsledku pandemie banky snižují své náklady mj. masivním rušením svých poboček a redukcí jejich počtu na naprosté minimum.

Pět nejsilnějších bank:

• Fortis BNP Paribas – dceřiná společnost francouzské Paribas Fortis, dosud měla nejvíce poboček z bank působících v Belgii;
• KBC – nejhodnotnější banka v Belgii v r. 2020 – byla zvolena „bankou roku 2020“ i nejinovativnější bankou (dle její reakce na pandemii a kvality poskytování služby online);
• ING Belgium – dceřiná společnost nizozemské ING Group, poskytuje služby zejména pro individuální klienty včetně pojišťovnictví a správy aktiv;
• Belfius Bank and Insurance – původně belgická Dexia, nyní pod státní kontrolou. Zaměřuje se na financování investic na úrovni místní správy;
• Euroclear bank, belgická společnost poskytující finanční služby, která byla založena v roce 1968 jako součást J.P. Morgan & Co.

Specifikem Belgie je také velký počet i menších aktérů bankovního sektoru se specializací ve správě aktiv, investičním bankovnictví apod.

2.4. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný.

Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

• federální daně (DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
• místní daně (daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
• modifikované daně (dohody o zamezení dvojího zdanění)

Belgie je zemí s pátým nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2021:

• 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 13 540 Eur
• 40 % pro osoby s ročním výdělkem 13 440–23 900 Eur
• 45 % pro osoby s ročním výdělkem 23 720–41 360 Eur
• 50 % pro osoby s ročním výdělkem 41 360 Eur.

Daň z příjmu právnických osob ve fiskálním roce 2022: 25 % (snížení z 29 % v r. 2020).

Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena. Sazba daně pro podniky se zdanitelným příjmem do 100 000 Eur je 20 %.

Společnosti musí zaplatit příplatek ve výši 6,75 % ze svého konečného vyúčtování daně z příjmů právnických osob poté, co jej vyhodnotí úřady. Společnosti se mohou tomuto poplatku vyhnout tím, že provedou dostatečné platby daní předem.

Velkým podnikům byla v r. 2020 Ústavním soudem zrušena „férová daň“, která představovala zvláštní daň v celkové výši 5,15 % (5 % plus krizová daň 2 %).

DPH:

• základní sazba 21 %,
• snížená sazba 12 % (restaurace, uhlí, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory),
• 0 % (periodika, recyklované materiály).

Vládní koalice plánuje reformu daňového systému (její příprava bude zahájena v r. 2022. v platnosti má být od r. 2023). Bude se jednat mj. o zvýhodnění využití obnovitelných zdrojů.

V květnu 2021 bylo rozhodnuto, že od r. 2026 mohou být daňově zvýhodňovány pouze služební vozy na elektrický pohon.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

V souvislosti se zlepšením epidemiologické situace docházelo během r. 2021 až do prvního kvartálu. 2022 k podstatnému zvyšování dovozu a vývozu, dále lze očekávat, že se na obchodní výměnu projeví dopad války RU proti Ukrajině. Země EU se podílí na belgickém vývozu třemi čtvrtinami. Na celou Evropu připadalo přibližně 75,6 % vývozu, na Asii 10,7 %, Ameriku 9,8 %, Afriku 3 % a Oceánii 0,6 %. Vývoj obchodní výměny s EU i obchod se zeměmi mimo EU mají rostoucí tendenci.

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu a energetika. Největším vývozním artiklem jsou chemické a farmaceutické výrobky, které v roce 2020 zaujímaly 20,9% podíl na celkovém vývozu Belgie. Druhou nejsilnější komoditou jsou dopravní a přepravní zařízení. V Belgii se montují automobily několika světových značek.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)

Zdroj: Belgická národní banka

Obchodní vztahy s ČR

V prvních měsících r. 2022 se Belgie z hlediska vývozu ČR umístila na 12. místě a z hlediska dovozu ČR na 14. místě. Zaměření obchodní výměny bylo stabilní – největší podíl importu z ČR byl v oblasti strojírenství a dopravy, největší podíl vývozu do ČR měly chemické produkty a plasty.

Obchodní výměna s ČR (mil. CZK)

Zdroj: ČSÚ

3.2. Přímé zahraniční investice

Belgie se stabilně umísťuje mezi prvními pěti státy EU, které přitahují nejvíce zahraničních investic. V Belgii v r. 2020 vzniklo 227 nových investičních projektů, které vytvořily 5 098 pracovních míst. Ve výši PZI došlo k poklesu oproti předcovidovému období, který nebyl vyrovnán ani v r. 2021. Firmy z USA jsou největším investorem mimo EU: v roce 2020 zahájily americké společnosti 27 z 227 nových zahraničních investičních projektů v Belgii (11,9 % z celkového počtu), které vedly k vytvoření 979 nových pracovních míst. Hlavními sektory v Belgii pro PZI jsou obchodní služby, doprava a logistika, farmaceutický průmysl a ICT.

Významná část PZI směřuje do inovativních projektů a start-upů např. ve farmaceutickém sektoru. Belgie je atraktivní pro kvalitu svojí pracovní síly a dynamickou podnikatelskou kulturu. Hlavními riziky pro atraktivitu Belgie jsou vysoká úroveň zdanění a složitost daňového systému, náklady na pracovní sílu a politická stabilita.

Belgie je pro Českou republiku významným zdrojem přímých zahraničních investic, které k 31. 12. 2020 dle údajů ČNB dosáhly 3,2% podíl na celkových PZI v ČR. Mezi největší investice patří investice KBC (banka ČSOB). Naopak české investice v Belgii jsou prozatím zanedbatelné. Vzhledem k vysoce konkurenčnímu trhu v Belgii existují příležitosti pro investice ČR v Belgii zejména v oblasti start-upů a inovativních sektorech, v nichž mají ČR i Belgie silné postavení: farmaceutický průmysl, elektronika a ICT.

Další příležitosti se nabízejí v přechodu Belgie na obnovitelné zdroje energie: větrná a solární energie a využívání vodíku v dopravě a jeho dovoz z mimoevropských zemí a následná distribuce do zemí EU.

3.3. FTA a smlouvy

Belgie je členem EU od 1. 1. 1958 a členem eurozóny od 1. 1. 1999.

Smlouvy s ČR:

• Smlouva o přistoupení ČR k EU (Belgie byla jednou ze smluvních stran): vstoupila v platnost 1. 5. 2004, publikace : č. 44/2004 Sb.
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Belgického království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 17. 4. 1968), publikace č. 110/1969 Sb., vstup v platnost: 31. 10. 1968
• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 16. 12. 1969), publikace č. 95/2000 Sb., vstup v platnost: 24. 7. 2000.
• Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR-UEBL (Union Economique Belgo-Luxembourgeoise)*, vstoupila v platnost 13. 2. 1992, publikace č. 574/192 Sb.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o letecké dopravě (Brusel 6. 4. 1998), publikace č. 129/2003, vstoupila v platnost: 23. 6. 2006
• Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a vládou Francouzského společenství Belgie a vládou regionu Valonskoze dne 28. 3. 2001, vstoupila v platnost: 22. 7. 2002, publikace č. 114/2002
• Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a Vlámskou vládou ze dne 12. 2. 2002, vstoupila v platnost: 29. 5. 2003, publikace č. 99/2003 Sb.

Poznámka: Dohody, které vstoupily v platnost před rozdělením ČSFR, byly převzaty do právního řádu České republiky k 1. 1. 1993.

Významnou dohodou z ekonomického hlediska je Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Tato smlouva doplňuje ustanovení národních daňových systémů obou států a určuje, který z těchto dvou států má právo daný příjem zdanit.

Vzhledem k silné roli regionů Vlámska a Valonska v belgické federaci hrají v praxi velmi významnou roli i obě výše uvedené Dohody o spolupráci s těmito regiony. Jejich pracovní programy obsahují konkrétní projekty, v nichž byla již dohodnuta spolupráce nebo se předpokládá v budoucnosti.

3.4. Rozvojová spolupráce

Belgie je významným poskytovatelem rozvojové pomoci a tato oblast zaujímá také důležité místo v její zahraniční politice.

Pro rozvojovou spolupráci si zvolila 14 států, tzv. „partnerských zemí“, do kterých prioritně směřuje svou pomoc. Jde o Benin, Burkinu Faso, Burundi, Guineu, DR Kongo, Mali, Maroko, Mosambik, Niger, Palestinu, Rwandu, Senegal, Tanzanii a Ugandu.

Belgie se zaměřuje se zejména na tzv. křehké státy (fragile states), nejméně rozvinuté státy (Least Developed Countries – LDCs) a postavení žen ve společnosti.

Hlavními cílovými zeměmi spolupráce byly DR Kongo, Rwanda a Burundi. V roce 2018 došlo k vytvoření nových plánů rozvoje pro roky 2019–2023 v Beninu, Guinei a Senegalu.

Belgická rozvojová spolupráce má partnerství s 83 organizacemi pracujícími ve 49 zemích po celém světě.

Počátkem roku 2019 byla v rámci zvýšení transparentnosti rozvojové politiky Belgie spuštěna webová stránka Openaid.be. Na tomto datovém portálu jsou uváděny informace o projektech, programech a organizacích.

Belgie se v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs 2030) orientuje na oblast míru a bezpečnosti, otázky klimatu a nerovností. Novým tématem je potravinová bezpečnost a zemědělství.

Významná je také oblast digitalizace – Digital for Development (DfD), která počítá se zapojením belgického IT sektoru a mohla by být příležitostí i pro spolupráci s českými subjekty.

Belgie podporuje roli Evropské investiční banky a má zájem o zapojení soukromého sektoru skrze European Fund for Security and Development.

Pro zapojení českých firem do spolupráce s Belgií je pro identifikaci možných témat předpokladem komunikace skrze Českou rozvojovou agenturu k aktuálním projektovým prioritám Belgie, které mohou být i v teritoriích mimo její tradiční priority (např. východní sousedství EU).

Dále doporučujeme se zaměřit na projekty v oblasti Sahelu a Velkých jezer v Africe a zde hledat styčné body s Belgií a nabídky, které by ji mohly doplnit jako zde již etablovaného aktéra.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Nové sektorové příležitosti s programem nové federální vlády a jejími prioritami v transformaci ekonomiky. Původní příležitosti českého exportu do Belgie v dopravním či chemickém průmyslu jsou stále platné. Energetický sektor získal na významu kvůli přechodu na zelenou energetiku podporovanému v Belgii i na úrovni EU, a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucími cenami energií a urgentní potřebou zbavit se závislosti na dovozu energií z Ruska. Nové technologie budou vyvíjeny zejména pro využití a přepravu vodíku. Další možnosti se týkají především sektoru ICT, elektrotechniky, farmaceutického a dopravního sektoru.

Energetika a ICT byly také významnými oblastmi v Národním plánu obnovy, který Belgie předložila ve finální verzi Evropské komisi na konci dubna 2021.

▶ Energetický průmysl

Vzhledem k důrazu nové vlády v jejím programu z října 2020 na transformaci na „zelenou energetiku“ a využití obnovitelných zdrojů jsou v centru pozornosti větrné elektrárny a výstavba větrných parků na pobřeží Severního moře, které mají postupně nahradit jadernou energetiku v souladu se závazkem vlády postupně ukončit provoz jaderných reaktorů po r. 2025 (dva reaktory budou dál v provozu na 10 let). Důraz je kladen na konverzi energie získané z větru na vodík a využití stávajících rozvodných sítí pro dopravu tohoto „čistého“ vodíku do sousedních zemí. Nově se počítá s vývojem technologií pro získání vodíku elektrolýzou a pro jeho import z mimoevropských zemí.

S tím je spojené skladování této energie a možnosti její dopravy v Blegii i mimo ní úpravou dosavadních rozvodných sítí (plynovodů), a to i na regionální úrovni (např. Valonsko do Národního plánu obnovy předkládá projekty na skladování vodíku nebo na jeho výrobu z biomasy). Transformace energetiky je tak příležitostí pro dodávky zařízení pro větrné elektrárny, vodíkové technologie, dopravu energií i technologie související s ukončením provozu jaderných elektráren. To by mohlo být rovněž příležitostí pro české firmy a výzkumná pracoviště.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Belgie je lídrem v aplikovaném výzkumu a vývoji v biotechnologiích. Belgické firmy v oblasti „biotech“ a „medtech“ z tohoto důvodu získaly přes 100 mil. Euro od Evropské investiční banky pro r. 2021, což bylo třetinou prostředků EIB pro tyto obory pro celou EU. Belgický aplikovaný výzkum a s ním spojené firmy jsou ve velké míře zaměřeny na výzkum léčby rakoviny a genové terapie. Spolupráce firem a výzkumu z ČR by mohla otevřít možnosti pro partnerství start-upů i etablovaných projektů, do kterých Belgie přitahuje vysoké kapitálové investice a propojit je tak s kapitálově silnými partnery. Belgická vláda investuje do rozvoje biotechnologického sektoru, který představuje relativně výraznou část HDP Valonska (3,2 %) i Belgie. Ve Vlámsku i ve Valonsku existuje velká řada menších společností i start-upů zaměřených na inovace, které fungují také v rámci technologických parků. Spolupráce českých společností s těmito firmami by mohla také vést k partnerství a uzavírání konsorcií, které by umožnilo např. společné čerpání z programů EU.

▶ Elektrotechnika

Belgie byla v r. 2021 zařazena Evropskou komisí do kategorie „inovačních lídrů“, do níž bylo zařazeno pouze několik členských států EU a má na svém území špičková výzkumná a vývojová pracoviště. Jedním z nich je IMEC, které patří ke globálním lídrům v oblastech nanotechnologií a vývoje polovodičů a čipů a má obdržet z prostředků Chips Act EU 1-1,5 miliardy Euro. Partnerství s IMEC a dalšími pracovišti pro převod inovativních řešení do průmyslu může českým menším firmám otevřít cestu ke kapitálově silným projektům a propojení s globálními hráči. Příležitosti jsou mimo jiné v dodávání specializovaných přístrojů z oblasti elektronové mikroskopie nebo zařízení pro vývoj nových typů polovodičů a čipů.

▶ ICT

Vláda plánuje digitalizaci státní správy včetně sektoru zdravotnictví a poskytovaných služeb pro občany. Ve školství se bude jednat o zaměření na výuku digitalizace a znalosti o technologiích, matematice a inženýrských oborech („Éducation 2.0“). Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech kyberbezpečnosti, umělé inteligence a ochrany dat.

▶ Dopravní průmysl

Vláda plánuje se modernizace železnic, jejich infrastruktury i dalšího zapojení do vysokorychlostní evropské sítě. V Národním plánu obnovy počítá Belgie s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají či renovaci a výstavbě metra. Plány na expanzi jsou platné i pro nákladní dopravu, která by využila již stávajících letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) i přístavu v Antverpách jako mezinárodních uzlů s ambicí z nich dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu.

Pilotní projekt vodíkových vlaků bude podpořen investicí 2 milion eur. Dále vláda plánuje podporu lehkou nákladní dopravu. Podpora bude také poskytnuta pro využívání elektrických mopedů, které se stanou součásti plánu elektrifikace dopravy. Pro dopravu zeleného vodíku investuje Belgie okolo 300 milionů eur do transformace stávajícího páteřního potrubí na přepravu vodíku z belgických přístavů do průmyslových zón a dále do Německa. Přechod na elektromobilitu je v Belgii omezen tím, že chybí potřebná infrastruktura dobíjecích stanic pro osobní i nákladní a námořní dopravu. Zde je příležitost pro české firmy pro zapojení se do dodavatelských řetězců při modernizaci a výstavbě železnic, tramvajové sítě i potřeb elektromobility (např. transformátory pro soukromé dobíjení elektomobilů, vodíkové dobíjejíc stanice).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Belgičané v jednáních postupují profesionálně a věcně. Zástupci firem si nezakládají na přílišných formalitách, jednají promyšleně s důrazem na dlouhodobější strategii a možnosti navázání trvalejších vztahů, pokud charakter obchodu či spolupráce takový postup umožňují. Jsou schopni dostatečné flexibility a jednání se snaží vést od počátku spíše v duchu „win-win“. Jsou však dostatečně sebevědomí a nároční.

Projednané podmínky považují za závazné a vyžadují, aby byly plněny, zejména pokud jde o termíny, objemy, kvalitu a platební podmínky. Naprostá většina belgických firem má zkušenosti s mezinárodním obchodem. Problémem může být chybějcí povědomí o ČR jako tradiční průmyslové zemi nebo zkreslené představy o ČR jako zemi z tzv. „východní Evropy“.

4.2. Oslovení

Belgičané nejsou přehnaně formální, ale na začátku kontaktů formality dodržují. Existují regionální rozdíly: ve Vlámsku je časté oslovení prvním jménem i při zachování poměrně formální komunikace (více anglolsaský model).

Frankofonní Valonsko je v písemné i verbální komunikaci více formální. Belgičané nekladou důraz na používání titulů, s výjimkou akademických hodností (doktor, profesor atp.).

Běžně se používají vizitky ve standardní úpravě. S ohledem na jazykovou rozdílnost je vhodné disponovat jak francouzskou, tak vlámskou verzí; případně lze využít anglickou a francouzskou mutaci.

4.3. Obchodní schůzka

Sjednání schůzky je vhodné zahájit komunikací emailem se určením podrobností, co se týče záměru a cíle jednání a jeho účastníků. Je třeba se připravit na to, že někdy nejsou odpovědi na emaily rychlé, a to zejména v počátcích kontaktů. Nemusí to však ukazovat na nezájem o dané jednání. Většinou pomůže telefonické připomenutí, které vysvětlí i důvod zdržení s odpovědí na belgické straně.

Pracovní jednání probíhají většinou v kancelářských prostorech, poté je častou součástí jednání pracovní oběd. Ten může probíhat už v restauraci.

Načasování schůzek: V Belgii je zvykem začínat pracovní den později, dopolední schůzky je vhodné sjednat až od 10 hodin (v každém případě nedoporučujeme navrhovat začátek jednání před 9 hodinou, pokud k tomu nění zvláštní důvod). Posunu odpovídá i delší pracovní den, proto ani pracovní večeře v návaznosti na předchozí jednání nemusí být výjimkou.

Dary nejsou běžné, belgický styl je v podstatě věcný a předávání darů se neočekává.

Při jednání může být překvapivá malá znalost a povědomí o reáliích nebo historii České republiky, která bývá i přes své dlouholeté členství v EU mechanicky řazena do tzv. východní Evropy. V tomto smyslu může některé belgické partnery být překvapením např. průmyslová tradice ČR nebo její historické propojení se západní Evropou.

Belgičané přistupují k obchodnímu vyjednávání racionálně a pragmaticky. Jsou velmi dobří vyjednavači, kteří se dokáží soustředit na dořešení detailů.

Vyjednávání v Belgii není v zásadě odlišné od přístupu v ČR či regionu střední Evropy. Je vhodné vnímat rozdělení Belgie na frankofonní část a vlámskou část hovořící nizozemsky a respektovat toto jazykové rozdělení. Doporučujeme proto nepoužívat francouzštinu ve vlámské části a raději se předem domluvit na použití angličtiny.

K využití času přistupují Belgičané velmi efektivně. Při jednání není obvyklé výrazně projevovat emoce nebo je využívat k působení na obchodní partnery.

Mezi teritorii nejou v Belgii velké rozdíly, co se týče přístupu k obchodním jednáním. Vlámská část je celkově dynamičtější, co se týče ekonomiky, a tomu může odpovídat i přístup k jednání.

Alkohol je při obchodních jednáních běžnou součástí pracovního oběda či večeře, ale jeho obvyklá konzumace bývá celkem omezená.

Na běžné obchodní nebo pracovní jednání většinou není běžné se oblékat velice formálně (pokud se nejedná o příležitost na vysoké úrovni). Celkem častý je styl „smart casual“ (jeho vhodnost odpovídá příležitostem k jeho použití v ČR).

Jednací týmy v Belgii nemají specifické složení, a ani se neočekává od partnerů. V Belgii se stále více prosazují ženy v exekutivních funkcích (zejména v politice, ale i jako CEO význmaných společností), a to se může odrazit i na složení týmu z belgické strany.

Zvaní obchodního partnera domů není běžné, kromě případů, kdy se jedná např. o dlouhobější obchodní vztahy. V neformálním přístupu k pracovním a obchodním kontaktům je běžnější pozvání „na pivo“.

4.4. Komunikace

Ve frakofonní části Belgie je možné se předem domluvit na využití tlumočení.

Ve vlámské části a obvykle i v Bruselu je více bežné využít jako společný jazyk angličtinu.

V podstatě v obchodní sféře v Belgii je bežná znalost angličtiny. Ve Vlámsku je na ni kladen větší důraz a její znalost běžně bývá na velmi vysoké úrovni.

Komunikační tabu mohou být složitá politická témata, jako josu rozdíly mezi oběma hlavními regiony a budoucí rozdělení pravomocí v Belgii nebo téma separatismu (na vlámské straně). Tato témata vzbuzují emoce a jsou velmi složitá – v belgické společnosti je obecně tendence se takovým typům témat vyhýbat.

Také nejsou vhodná témata jako je přímá kritika královské rodiny, která je v Belgii dosti respektována.

Doporučujeme formální zahájení komunikace emailem, případně doplnit telefonickým rozhovorem pro vyjasnění detailů.

4.5. Doporučení

Podnikatelé, kteří se chystají do Belgie, by mohli předem využít konzultace k belgickému trhu a situaci na něm v centrále českými institucí jako je CzechTrade nebo CzechInvest.

Doporučujeme také si záměr k jednání předem precizně připravit, protože Belgičané preferují dobře strukturované jednání.

4.6. Státní svátky

Státní svátky 2022:

• 1. ledna 2022 (Nový rok)
• 18. dubna 2022 (Velikonoční pondělí) 
• 1. května 2022 (Svátek práce) 
• 26. května 2022 Nanebevzetí Ježíše Krista (6. čtvrtek po Velikonocích) 
• 6. června 2022 – Letnice (7. pondělí po Velikonocích) 
• 21. července 2022 – státní svátek 
• 15. srpna 2022 (Nanebevzetí Panny Marie) 
• 1. listopadu 2022 (Všech svatých)
• 11. listopadu 2022 (Den příměří – konec 1. světové války 1918) 
• 25. prosince 2022 (Vánoce) 

Poznámka: P = datum pohyblivé, T = datum trvalé

V Belgii také existují regionální svátky:

• 11. 7. 2022 Svátek Vlámského společenství
• 27. 9. 2022 Svátek Francouzského společenství

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

V Belgii platí obecná zásada, že o uplatnění výrobku na trhu rozhoduje zejména vztah kvalita – cena. Finální fázi vstupu na trh musí předcházet dokonalá znalost situace na trhu dané komodity a volba vhodného způsobu zpracování trhu na základě marketingové studie. Vstup na belgický trh není snadný, avšak po navázání obchodního kontaktu a úspěšné realizaci prvního kontraktu existuje předpoklad dlouhodobé obchodní spolupráce.

V Belgii jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích EU. Jejich výběr je na vůli firmy, nicméně může být ovlivněn zvyklostmi v daném segmentu trhu. Je-li např. známo, že belgický sektor velkodistribuce potravin a některých průmyslových výrobků je silně koncentrován (ovládají ho velké skupiny jako Carrefour, Delhaize le Lion, Colruyt, Macro, Aldi, Brico a další se sítěmi velkoplošných maloobchodních nebo diskontních prodejen, či obchodními domy), pak je zřejmé, že od orientace na malé firmy nelze očekávat větší výsledky.

Ačkoli je možné, např. ve styku s velkodistributory, zpracovávat trh přímo bez prostředníka, rozšířený je prodej přes místní zástupce již proto, že přímé zpracování trhu je velmi náročné a u některých komodit nemožné. Zástupce je zcela nezbytný v případě dodávek strojů a průmyslového zařízení, kdy je třeba disponovat skladem náhradních dílů a zajistit poprodejní servis. Je prakticky nezbytné mít samostatného zástupce pro Valonsko a zvlášť pro Vlámsko.

Bariéry pro vstup na belgický trh vzhledem k členství ČR v EU neexistují. Od 1. května 2004 po vstupu ČR do EU došlo k zásadní změně, belgický trh se stal pro ČR součástí Jednotného vnitřního trhu EU. ČR i Belgie uplatňují svoji obchodní politiku v rámci Společné obchodní politiky EU.

Se vstupem ČR do EU se rovněž zásadně změnily podmínky související s průvodními doklady pro zboží a služby. Běžnými průvodními doklady používanými v obchodním styku jsou pouze obchodní faktura a přepravní doklad (nákladní/náložný list). Na faktuře musí být odděleně uvedena hodnota zboží a ověřené mezinárodní DIČO příjemce zásilky, což opravňuje k fakturaci bez DPH. DIČO se dá ověřit na portále VIES (kupř. www.vies.cz). Čeští vývozci se musí přizpůsobit uplatňování zdaňování DPH dle pravidel EU.

Vývoz do některého z členských států již není klasickým vývozem a dovozem, jako doposud, ale takzvaným vnitrounijním dodáním nebo pořízením se všemi daňovými důsledky. Český vývozce má nárok na odpočet DPH jen v tom případě, že dodá zboží nebo služby osobě, která je k DPH registrována. Pouze v tomto případě dodá svému partnerovi zboží bez daně. V opačném případě je povinen prodat zboží zahraničnímu partnerovi včetně DPH. Pozornost je nutné obzvláště věnovat v případě obchodování s položkami, na které je uvalena spotřební daň.

Dovoz ze třetích zemí, pokud není smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 z 12. 10. 1992 stanovující celní zákon ES a Nařízení EK č. 2454/93 z 2. 7. 1993 stanovující pravidla pro provádění celního zákona. Vývoz není až na výjimky (strategické materiály) omezován. Vývozce má pouze oznamovací povinnost pro Eurostat (Avis d’exportation).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejběžnějšími formami přímého zastoupení zahraničních firem v Belgii jsou dceřiné firmy v podobě s.r.o. nebo a.s. a pobočky.

Na základě zákona z 16. ledna 2003 byly založeny organizace Banque-Carrefour des Entreprises (BCE) a 8 Guichets d’entreprises agréés. Důvodem jejich zřízení bylo zjednodušení administrativy související se zakládáním podniku nebo živností a poskytováním informací podnikatelské veřejnosti. BCE disponuje všemi údaji ve spojitosti s činností podniku a kompletní databází všech podnikatelských subjektů v Belgii. Rovněž tak uděluje každé právnické a fyzické osobě jednotné identifikační číslo (JIČ). JIČ generuje veškeré údaje související se statutem a aktivitami podniku (název podniku, adresa, právní forma, číslo účtu a název banky, spojení na úřední věstník a centrálu ročních bilancí podniků u Belgické národní banky atd.). Na základě přiděleného JIČ nemusí podniky zajišťovat tytéž formality u různých subjektů.

BCE provádí prostřednictvím „Guichets d’entreprises“ registraci všech právnických a fyzických osob, jakož i asociací působících v Belgii. Guichet d’entreprises (GE) je soukromá organizace pověřená federální vládou k výkonu specifických úkolů a má v Belgii 200 poboček, které shromažďují údaje od podnikatelů.

Úkolem GE je:

• provádět zápis do BCE všech právnických a fyzických osob. JIČ nahrazuje číslo TVA a číslo ONSS (Organisation Nationale de Securité Sociale),
• ověřovat předepsané podmínky pro zápis do příslušné profese,
• na přání klienta poskytnout servisní průvodní služby, jako jsou zápisy pro TVA a ONNS, nebo žádosti o autorizaci dokumentů.

Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

Dále se právnické i fyzické osoby v okamžiku zahájení podnikatelské činnosti musí registrovat u berního úřadu při ministerstvu financí. Řada činností v rámci samostatného podnikání přitom může náležet do kategorie regulovaných nebo povolovaných profesí, což vyžaduje udělení potvrzení o zřízení firmy živnostenským úřadem provincie.

Otázkami podnikání a zahraničních investic se zabývají regionální ministerstva s působností v hospodářské problematice. Zde lze získat informace o právní úpravě upravující zřizování firem a o podporách pro investory s všeobecnou nebo jen regionální platností. Konkrétní postup je možno konzultovat se specializovanými poradenskými firmami. Podrobné a aktuální informace lze získat na portále ministerstva ekonomiky – SPF Economie.

5.3. Marketing a komunikace

Základní formou propagace na místním trhu je účast na výstavách a veletrzích, zejména specializovaných.

Využívaná je také propagace v masmédiích, zejména v televizi a v novinách a časopisech.

Přitom je třeba vzít na vědomí, že frankofonní veřejnost nelze oslovit prostřednictvím vlámského média, stejně tak by bylo kontraproduktivní působit na vlámskou veřejnost prostřednictvím média používajícího francouzštinu.

Prospektová dokumentace by měla být v některém z úředních jazyků, nejlépe v každém zvlášť. Náhražkou za holandštinu může být angličtina, v menší míře i němčina.

Vhodnou formou propagace, a to jak z hlediska konečného efektu, tak nákladů, může být obchodní mise, kontaktní akce, firemní prezentace spojená s výstavkou zboží. Tyto akce však mohou mít v Belgii úspěch pouze tehdy, jsou-li předem dobře připraveny, vč. zajištění účasti představitelů podnikatelského sektoru, který má akce oslovit. Je třeba s každým zvaným individuálně pracovat.

V Belgii nabídka akcí tohoto druhu vysoce převyšuje poptávku. Je velmi vhodné svěřit takové akce specializované místní marketingovénebo PR agentuře.

Využívané josu všechny formy reklamních kanálů: sociální sítě i web, veřejné i soukromé sdělovací prostředky, tiskoviny, billboardy (tyto reklamní plochy jsou rozmístěny v menším rozsahu než v ČR).

V marketingu nedoporučujeme používat odkazy na etnické nebo náboženské rozdíly nebo genderově směřovaná témata. Příliš agresivní kampaň nemusí mít pozitivní ohlas, i vzhledem k tomu, že celkově je belgická společnost konzervativněší než v ČR a nereaguje vždy s tolerancí na tento typ reklamních kampaní.

V Belgii, a zejména v Bruselu, působí velké množství agentur orientovaných na PR i HR. Důvodem je i koncentrace firem kvůli mezinárodním organizacím se sídlem v Bruselu (EU, NATO). Pro doporučení konkrétní agentury vhodné pro danou oblast a účel doporučujeme se obrátit na zastoupení CzechTrade/CEBRE v Belgii.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Belgie je stejně jako všechny členské státy EU členem WTO.

Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do kompetence federálního ministerstva ekonomiky (Service public fédéral Economie).

Ochranou duševního vlastnictví je pověřen úřad OPRI (Office belge de la Propriété intellectuelle).

Dotazy a kontakty týkající se legislativy, zákonů, statistiky a různých nařízení lze nalézt na internetové adrese ministerstva. Případné dotazy je možné zaslat přímo na OPRI prostřednictvím e-mailu: OPRIDIE-Jur@economie.fgov.be.

I když obecně nejsou registrovány v Belgii závažné problémy s dodržováním práv duševního vlastnictví, doporučuje se provést v této oblasti prověření (due dilligence) potenciálních partnerů, případně s využitím právní kanceláře. Pro střední a menší podniky se doporučuje případně využití poradenství ze strany svazových zájmových zastoupení (kancelář CEBRE/CzechTrade v Bruselu).

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek se řídí právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypsaných na území EU a o programech a projektech EU jsou uveřejněny v „Journal officiel“, který lze získat v Office des publications officielles de l’UE (rue Mercier 2, 2985 Luxembourg) nebo v Moniteur belge, Chaussée d’Anvers 53, 1000 Bruxelles.

Webová databáze veřejných zakázek se nachází na adrese https://opentender.eu/be/start či na e-Procurement.

Přehledná platforma pro zveřejňování evropských veřejných zakázek je TED (Tenders Electronic Daily) na webu: Tenders Electronic Daily.

Podle belgického vnitrostátního práva existuje sedm různých postupů ve vyhlašování tendrů:

• 1. otevřené řízení,
• 2. uzavřený postup,
• 3. soutěžní řízení s vyjednáváním,
• 4. přímé vyjednávací řízení s předchozím zveřejněním,
• 5. soutěžní dialog,
• 6. inovační partnerství,
• 7. jednací řízení bez předchozího zveřejnění.

V závislosti na typu postupu se časové limity pro přihlášení mohou lišit od 22 do 35 dnů. Tyto lhůty určí veřejný zadavatel, který zohlední složitost zakázky a dobu potřebnou k přípravě nabídek. Je třeba rozlišovat mezi zakázkami na stavební práce, dodávkami nebo smlouvami na služby, protože vedou k odlišným právním režimům.

Všechny nové kontrakty jsou zveřejněny na webu Public Procurement.

Podrobné informace pro podání tendru lze nalézt v nezbytných požadavcích (substantive requirements) na webové stránce: Public Procurement.

Vzhledem k tomu, že v Belgii sídlí instituce EU, doporučujeme firmám sledovat i tendry EU v systému TED Evropské komise (Tenders Electronic Daily).

Firmám, které mají zájem podat žádost do tendrů, doporučujeme se v systému Evropské komise předem registrovat. Firmy budou mít možnost zároveň dostávat informace o tendrech z oblastí, ve kterých působí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednotný systém EU, nalézají se v systému tendry, jejichž plnění probíhá v celé EU, ne pouze v Belgii. V souvislosti s koronavirovou krizí založila Evropská komise speciální stránku věnovanou tendrům v oblasti zdravotnických prostředků a dalších produktů souvisejících s pandemií koronaviru.

Belgie je také sídlem NATO, které vydává své vlastní tendry. Stejně jako v případě systému TED doporučujeme registraci v systému NATO předem, protože se jedná o poměrně administrativně náročný proces.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou je krátkodobý 30/60 denní směnečný úvěr (obecně v průmyslu kratší a ve službách delší). Doba splatnosti by neměla překročit 60 kalendářních dnů.

Dochází k prodlužování délky splatnosti faktur. K tomu přistupují rozdíly v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách. Dodavatelé, jsou nuceni lhůty akceptovat, i když jsou obtížně financovatelné.

Každý vývozce se bude snažit o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá žádnou předchozí zkušenost.

Doporučuje se vyžádat si bankovní informace o partnerovi, prosazovat placení L/C nebo D/P a v případě odloženého placení se pojistit proti úvěrovým rizikům.

Nejčastějším důvodem obchodních sporů může být vymáhání pohledávek. Lze využít služeb inkasních kanceláří, anebo na tuto činnost specializovaných poradenských kanceláří, např.: Dun & Bradstreet Belgium (576 Avenue Charles-Quint, B-1082 Berchem- Sainte-Agathe), TCM Belgium nv/sa – případně advokáta.

Belgie patří do francouzské právní oblasti, existují však určité odchylky od francouzského práva.

V procesním právu platí zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení.

Dlužník pak může kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného výhodné obracet se na soud s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením.

Pokud jde o vykonatelnost cizích rozhodčích nálezů, Belgie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, zahraniční nálezy jsou v Belgii vykonatelné za podmínek uvedených v dané obchodní smlouvě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR může od 1. 5. 2004 vstupovat a pobývat na území Belgie bez zvláštních omezení, a to na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu.

Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu.

Od 26. 6. 2012 musí mít občan mladší 15 let vlastní cestovní doklad.

Občan ČR, který není ubytován ve veřejném ubytovacím zařízení, by měl do 10 pracovních dnů po příjezdu splnit ohlašovací povinnost. Přihlášení se realizuje na místních tzv. komunálních úřadech (Administration communale).

Při plánovaném pobytu nad 90 dní je nutné se zaregistrovat na těchto úřadech k dlouhodobému pobytu.

Další informace lze nalézt například na www.blbe.be, www.dofi.fgov.be, www.belgium.be.

Pro Brusel doporučujeme vzhledem k možnému souběhu s jinými jednání např. v EU rezervaci hotelu v delším předstihu před plánovaným pobytem v Belgii.

V Belgii je velmi hustá síť veřejné dopravy, a to i v Bruselu. V Bruselu i jeho okolí je velmi intenzivní automobilová doprava, a to zejména ve špičkách (8:30–9:30; 17–19 hodin). Proto lze doporučit přesunů pěšky nebo MHD; na cesty z bruselského letiště v Zaventemu využít přímé vlakové spojení z letiště do centra Bruselu nebo do jiných měst.

Podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou obdobé jako v ČR.

V Belgii se toleruje malé množství alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla – do 0,5 promile pro řidiče osobních vozidel, 0,2 promile pro řidiče z povolání.

Pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou velmi vysoké. Předepsaná rychlost na belgických dálnicích je 120 km/hod. Mimo zastavěná území ve Valonském regionu a regionu města Brusel je rychlost omezena na 90 km/hod., ve Vlámském regionu pak až na 70 km/hod. Rychlost v obci je 50 km/hod, , v Bruselu platí omezení na 30 km/hod, pokud není stanoveno jinak.

Belgie patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím. Lze jen dodat, že zde platí dodržování ostražitosti v místech s velkou koncentrací osob jako jsou nádraží, letiště, trhy apod., kde může dojít ke kapesním krádežím. K takovým zónám patří také historické centrum města Bruselu.

Pro doplnění: Při cestování se psem, kočkou, fretkou je nutný tzv. pas pro malá zvířata, který může být vystaven schváleným veterinárním lékařem.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení: Občan ČR (od 1. 5. 2009) nepotřebuje pracovní povolení pro Belgii.

Podrobné informace k pobytu občanů ČR, jejich zaměstnávání nebo vysílání k provedení prací v Belgii je možné najít na federálních webových stránkách či na webových stránkách jednotlivých regionů – Valonska, Bruselského regionu či Vlámska.

Podmínky přístupu na trh práce v Belgii:

Deklarace LIMOSA Belgie zavedla od 1. 4. 2007 systém povinné deklarace všech cizinců, pracujících dočasně nebo částečně v Belgii. Povinnost se registrovat v systému Limosa ještě před odjezdem do Belgie se týká všech pracovníků, ať zaměstnaných belgickou firmou nebo vyslaných svoji mateřskou firmou, OSVČ (tedy „nezávislých“) i stážistů, kteří přicházejí do Belgie pracovat dočasně nebo zde pracují částečně. V zásadě to znamená, že se to týká těch pracujících osob, které nemají belgické sociální pojištění. Povinnost se registrovat v systému Limosa nijak nezávisí na tom, zda k činnosti v Belgii pracovník má nebo nemá povinnost získat pracovní povolení.

Existuje celá řada výjimek od řidičů mezinárodní dopravy, přes montéry a opraváře, kteří působí krátkodobě v Belgii, až po účastníky kongresů, obchodníky, sportovce, umělce, diplomaty, pracovníky mezinárodních organizací. Registrace do systému Limosa lze učinit elektronicky nebo i písemně na určených formulářích. Je nutné se seznámit s podrobnostmi, nuancemi, výjimkami a teprve pak vyplňovat deklaraci. Do systému Limosa se vstupuje přes portál www.limosa.be.

Existuje nabídka ve 4 jazycích, anglicky, francouzsky, holandsky a německy. Návody jsou srozumitelné a po přečtení úvodní informace by vyplnění deklarace nemělo trvat více než 5 až 10 minut. Důležité je, aby žadatel obdržel potvrzení o registraci tzv. dokument Limosa – 1, který může být vyžadován/kontrolován inspektory sociálního pojištění. Neregistrovaní pracovníci budou pokutováni, dokonce se ukládá každé belgické firmě, která přijímá zahraniční pracovníky, aby existenci dokumentu Limosa-1, kontrolovala s povinností „udávat“ pracovníky, kteří tento dokument nemají. Limosa nevyžaduje registraci u některých činností vykonaných během 8 dnů.

Rovně ž OSVČ musí splnit celou řadu formalit, včetně registrace v systému Limosa. Je nutné získat tzv. Profesní kartu (Carte professionnelle). Podrobné informace lze získat na stránkách SPF Economie.

Pokud dodavatel využívá místních zástupců, je třeba při sjednávání smlouvy dbát na vyjasnění právní povahy daného vztahu. Při pochybnostech bude vztah podle belgického pojetí považován spíše za zaměstnanecký, a to s příslušnými nároky.

Subjekt ze země mimo EU může být v Belgii zaměstnán, pouze má-li pracovní povolení. To se nevyžaduje, je-li jeho manžel/manželka belgickým občanem nebo občanem členské země EU. Samostatnou obchodní činnost může takový subjekt vykonávat jen po získání povolení k podnikání (carte professionnelle).

Minimální mzda v Belgii je 1 691,4 Euro (údaj za květen 2021).

Sociální a zdravotní péče a její poskytování:

V okamžiku, kdy začne občan ČR v jiném státě vykonávat výdělečnou činnost, začne podléhat právním předpisům tohoto státu. Automaticky se stane pojištěncem státu, v němž pracuje a obdrží místní doklad o nároku na zdravotní péči. O tom, že začíná v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost je povinen bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu. Zároveň jí musí vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění, pokud jej předtím vystavila.

V případě nesplnění této oznamovací povinnosti můžete být sankcionován v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státěje třeba toto oznámit české zdravotní pojišťovně a doložit jí zároveň doby pojištění v jiném státě. K sociálnímu pojištění doporučujeme konzultovat webové stánky konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Belgii.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější mezinárodní obchodní veletrhy a výstavy se konají na bruselském výstavišti Heysel (brusselsexpo.be).

Veletrhy se dále konají ve městech:

• Lutych (fil.be)
• Gent (flandersexpo.be)
• Antverpy (antwerpexpo.be)
• Kortrijk (kortrijkxpo.com)

Komplexní přehled o pořádaných veletrzích a výstavách je publikován na webové stránce nazvané Kalendář veletrhů.

Česká republika nemá dlouhodobě zajištěnou oficiální účast na veletrzích v Belgii.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bruselu
54, avenue Adolphe Buyl
1050 Bruxelles-Ixelles
Tel.: +32 (0)2 641 89 30
Fax: +32 (0)2 641 89 31
E-mail: brussels@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/brussels

Konzulární oddělení Velvyslanectví ČR v Bruselu
154, Avenue Adolphe Buyl, 1050 Bruxelles-Ixelles
Tel.: +32 (0)2 641 89 41-2
Fax: +32 (0)2 641 89 31
Mobil (pouze so+ne): +32 (0)473 87 04 11
E-mail: brussels@embassy.mzv.cz
pracovní doba pro veřejnost: po-pá 8,30-16,30

Zastoupení HK ČR, SP ČR, Konfederace podnikatelských a zaměstnaneckých svazů ČR CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU Czech Business Representation (CEBRE) CzechTrade Brusel
Avenue des Arts 19 A/D, 1000 Brussels, Belgie
Tel.: +32 (0)2 502 07 66, +32 (0)2 502 80 91, +420 246 031 707 (pro volání z ČR)
E-mail: brussels@cebre.cz
Web: www.cebre.cz

Stálé zastoupení ČR při Evropské unii
15, rue Caroly, 1050 Bruxelles – Ixelles
Tel: +32 (0)2 213 91 11
Fax: +32 (0)2 213 91 85
E-mail: eu.brussels@embassy.mzv.cz
Web: www.czechrep.be nebo www.mzv.cz

Stálá delegace ČR při NATO v Bruselu
Boulevard Léopold III., 1100 Bruxelles
Tel: +32 (0)2 707 17 27 nebo 0032 2 707 11 96
Fax: +32 (0)2 707 17 03
E-mail: nato.brussels@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/nato.brussels

Další zastoupení:

Dům zahraniční spolupráce – CZELO (Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum) v Bruselu
Rue Montoyer 23, 1000 Bruxelles, Belgie
Tel.: +420770197391
E-mail: lenka.prochazkova@dzs.cz
Web: www.dzs.cz

CzechTourism Benelux
Barbara Strozzilaan 201, 1083 HN Amsterdam, Nizozemsko
Tel.: +31 61 569 68 75
E-mail: amsterdam@czechtourism.com
Web: www.CzechTourism.com, www.visitczechrepublic.com

CzechTrade Belgie
Avenue de Cortenbergh 168, 1000 Brussels, Belgie
Mobil: +32 25 028 091
E-mail: tomas.hartman@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.be

Dále má v Bruselu zastoupení: Delegace hl. m. Prahy při EU, Zastoupení Jihomoravského, Plzeňského, Pardubického a Kraje Vysočina.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• 112 Záchranná služba & požárníci
• 101 Federální policie
• 103 Dítě v tísni
• 105 Belgický červený kříž
• 116 000 Evropské centrum pro ztracené děti
• 112 Evropská krizová linka
• 1204 Informace o telefonních číslech v zahraničí (nizozemština)
• 1207 Informace o telefonních číslech v Belgii (nizozemština)
• 1313 Informace o telefonních číslech v zahraničí (francouzština)
• 1307 Informace o telefonních číslech v Belgii (francouzština)
• 070 344 344 – ztracená nebo ukradená karta
• 0900/700 00 (volání z Belgie) – letiště Zaventem – helpdesk
• 0032 2 753 77 53 (volání ze zahraničí z pevné linky) – letiště Zaventem
• 00420 284 000 601 – ČSA zákaznická linka
• 0032 7 815 27 22 (volání ze zahraničí z pevné linky) – letiště Charleroi
• 0902/02490 (volání z Belgie) – letiště Charleroi, helpdesk
• (0)2 213 91 11 – Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu

Poznámka: Uvedená čísla se vytáčí přímo. Předvolba pro Belgii je 0032, pak následuje místní telefonní číslo bez nuly. V teritoriu se telefonní číslo vytáčí bez předvolby s nulou.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva:

• Federální vláda www.federal-government.be/en
• Vlámská vláda www.vlaanderen.be
• Valonská vláda www.wallonie.be
• Vláda regionu Brusel www.be.brussels

Podnikání a obchod:

• Federální úřad pro zahraniční investice www.invest.belgium.be
• Ministerstvo hospodářství www.economie.fgov.be
• Agentura pro zahraniční obchod www.abh-ace.be

Hospodářství – statistika:

• Belgický statistický úřad http://statbel.fgov.be

Makroekonomické analýzy:

• Belgická národní banka www.nbb.be
• Ministerstvo hospodářství www.economie.fgov.be
• Legislativa, sbírky zákonů www.just.fgov.be

Obchodní příležitosti:

• Belgický úřad pro zahraniční obchod www.abh-ace.be
• Vlámská proexportní agentura (F.I.T.) www.flandersinvestmentandtrade.com
• Valonská proexportní agentura (Awex) www.awex.be
• Bruselská proexportní agentura www.beci.be
• Invest in Belgium www.invest.belgium.be

Obchodní rejstřík:

• Moniteur belge www.ejustice.just.fgov.be/cgi_tsv/tsv.pl, www.ejustice.just.fgov.be/tsv/tsvf.htm, www.ejustice.just.fgov.be/tsv_pub/tarif_f.htm

Finance a pojištění vývozu:

• Exportní garanční a pojišťovací agentura www.credendo.com
• Bankovní asociace Belgie www.febelfin.be

Firemní katalog:

• TOP 100.000 společností www.trendstop.be
• ABC obchodní katalog www.abc-d.be
• Kompass www.kompass.be

Vybrané profesní asociace:

• Federace obchodních a průmyslových komor www.belgianchambers.be
• Federace belgických podnikatelů www.vbo-feb.be
• Bankovní asociace www.febelfin.be
• Federace technologického průmyslu www.agoria.be

Veletrhy a výstavy:

• Seznam www.agenda.brussels

Další:

• Federální služba pro zahraniční investice http://ib.fgov.be
• Směnné kurzy BNB www.nbb.be
• Burza: Euronext www.euronext.com
• Účetnictví a daně www.economie.fgov.be